V úterý 14. května desítky médií po celém světě publikovaly investigativní články týkající se skrytých dubajských nemovitostí nejrůznějších aktérů, mafiánů i politiků. Projekt Dubai Unlocked ukazuje, že nemovitost ve slunném emirátu si pořídila třeba podvodnice s kryptoměnami, pašeráci drog i lidé spojení s teroristickým hnutím Hizballáh.
„Královna kryptoměn“ Ruža Ignatova původem z Bulharska prodala své luxusní byty v Dubaji poté, co byla obviněna Spojenými státy americkými. Odhaluje to projekt Dubai Unlocked. Ignatova stojí za podvodem s kryptoměnou OneCoin, o níž tvrdila, že bude konkurovat bitcoinu. Ruža přesvědčila lidi k investici a následně zmizela. Web The Times označil OneCoin za „jeden z největších podvodů v historii“. Ignatova takto získala od investorů z celého světa až čtyři miliardy dolarů (přes 91 miliard korun). V roce 2015 si pořídila penthouse na dubajském umělém souostroví Palm Jumeirah, který prodala v roce 2019, kdy po ní začaly pátrat americké úřady. Není známo, kde se Ignatova momentálně nachází, podle spekulací by se měla skrývat ve Frankfurtu nad Mohanem pod falešnou identitou.
V Dubaji našli bezpečné útočiště i australští pašeráci drog a další zločinci. Byty na dubajské adrese Sunrise Bay Tower v elegantním domě s výhledem na přístav patřily vůdci australského motorkářského gangu Comanchero Marku Buddleovi. Ten byl v roce 2022 obviněn z obchodu s drogami a proces s ním stále trvá. Nemovitost tu měl i další člen gangu Marco Coffen, jenž má silné vazby na obchod s drogami a byl odsouzený za ozbrojenou loupež. Byty tu vlastní také další dva Australané obvinění z vedení drogového kartelu.
[embed]https://twitter.com/investigace_cz/status/1790734718004060439[/embed]
Ukrajinští státní úředníci, kteří byli ve funkci za vlády prezidenta Viktora Janukovyče, nakloněného Kremlu, vložili miliony dolarů do dubajských nemovitostí. Tento majetek přitom nenahlásili. Někteří z nich byli obviněni z korupce, zneužití úřadu či vlastizrady. Odhaluje to investigace organizace Radio Free Europe / Radio Liberty. Mezi úředníky, kteří měli v Dubaji byt, je například Janukovyčův ministr životního prostředí a další tehdy vlivní politici.
Odsouzený zakladatel burzy kryptoměn Binance vlastní luxusní byt v Dubaji. Čínsko-kanadský podnikatel Changpeng Zhao známý jako CZ se letos v dubnu přiznal k praní špinavých peněz a byl odsouzen na čtyři měsíce. Případ vycházel z faktu, že CZ a jeho burza nedodržovali americké zákony proti praní špinavých peněz a z Binance se tak stalo oblíbené místo nezákonných finančních transakcí, využívané extremistickými skupinami či zločinci. CZ si podle firemních dokumentů dceřiných společnosti Binance pořídil v Dubaji garsonku. Kromě toho se teď ukázalo, že jeho pravým dubajským domovem je byt se šesti ložnicemi o rozloze 11 600 metrů čtverečních v luxusní věži v centru města. Apartmán si koupil v roce 2021 za 13,5 milionu dolarů (v přepočtu přes 309 milionů korun).
Dcera bývalého angolského autokrata, kterou hledá Interpol, se usadila v Dubaji. Miliardářka Isabel dos Santos je nejstarší dcerou bývalého angolského autoritářského prezidenta. Investigace novinářské organizace International Consortium of Investigative Journalists (ICIJ) v minulosti odhalila, že zatímco byl její otec prezidentem, získávala v zemi lukrativní obchody. Díky nim se stala nejbohatší ženou Afriky. Od roku 2019 vydaly soudy v Angole, Portugalsku a dalších zemích příkazy ke zmrazení jejího majetku. V Dubaji je několik nemovitostí spojováno právě s ní, její matkou či jejím obchodním partnerem. Isabel dos Santos na sociálních sítích pravidelně ukazuje svůj okázalý styl života v Dubaji. Je vyšetřována v Portugalsku, americké ministerstvo zahraničí jí i její nejbližší rodině zakázalo vstup do USA kvůli „významné korupci spočívající ve zpronevěře veřejných prostředků v její osobní prospěch“.
Nemovitosti v Dubaji vlastní i lidé spojení s teroristickou organizací Hizballáh. Jde například o Adhama Husajna Tabadžu, uvedeného na americkém sankčním seznamu jako finančník Hizballáhu. Nemovitost tu mají také lidé zařazeni mezi „globální teroristy“ kvůli podpoře Hizballáhu. Například Belgičan Bassem Husajn Murad spojený s Hizballáhem přes vlastnictví a kontrolu různých společností zapojených do obchodu s diamanty. Novináři z nezávislého webu Daraj upozorňují, že není nezákonné vlastnit nemovitost v Dubaji, avšak přítomnost osob uvedených na sankčních seznamech či propojených s Hizballáhem a syrským režimem vyvolává otázky o tom, zda Dubaj dodržuje mezinárodní sankční předpisy.
[embed]https://twitter.com/investigace_cz/status/1791025242833297520[/embed]
Nezávislý ruský web iStories přináší přehled ruských majetků v Dubaji. Bývalá ruská špionka Anna Chapman například vlastnila byt za 600 tisíc dolarů (asi 13,7 milionu korun) v dubajské přímořské čtvrti s výhledem na přístav.
V centru Palm Jumeirah v luxusním bytovém komplexu Marina Residences měl podle úniku informací byty i někdejší zeť nedávno jmenovaného ruského premiéra Michaila Mišustina, podnikatel Alexandr Udodov. Cenu jeho bytů novináři odhadli na téměř dva miliony dolarů (asi 45,8 milionu korun). Dva z nich prodal, třetí si ponechal a pronajal ho egyptskému podnikateli. Udodov měl nemovitosti i v Praze. V letech 2007 až 2013 si pořídil šest pražských bytů, které od roku 2015 rozprodával za přemrštěné částky, jež neodpovídaly cenám pražských nemovitostí.
Marina Goldberg, manželka ruského zločince Šakra Molodého, měla ve slavném dubajském mrakodrapu Burdž Chalífa byt o rozloze přes 600 metrů čtverečních v hodnotě asi pět milionů dolarů (asi 114,6 milionu korun). V roce 2021 apartmán prodala.
Jeden z dubajských bytů patří i Asel Kurmanbajevě, manželce bývalého kazašského diktátora Nursultana Nazarbajeva. Její nemovitost v hodnotě přes milion dolarů (22,9 milionu korun) se nachází na umělém poloostrově Palm Jumeirah.
Gruzie schválila zákon o zahraničních agentech. Gruzínci proti zákonu masivně protestují a někteří ho dokonce nazývají „ruským zákonem“. Odpůrci se totiž domnívají, že by právě toto opatření mohlo přispět k likvidaci občanské společnosti v Gruzii a odklonit zemi od cesty do Evropské unie. Gruzínský parlament jednal o přijetí zákona v úterý a zasedání doprovázel křik i fyzické konfrontace. „Zrádci!“ křičeli členové opozice. Zákonodárci se během diskuze strkali a bili, venku spílal dav protestujících. Zákon byl nakonec přijat 84 hlasy pro, zatímco 30 jich bylo proti. Návrh zákona nařizuje nevládním organizacím a nezávislým médiím, které dostávají finanční prostředky ze zahraničí, zaregistrovat se jako agenti zahraničního vlivu, „sledující zájmy cizí moci“, což je podrobuje vládní kontrole, upozorňuje web OCCRP.
Autorka textu: Mahulena Kopecká Zdroj úvodní fotografie: Ole Martin Wold / OCCRP
