Dubaj je vyhlášená luxusem a bohatstvím. Usazují se tam sportovci, miliardáři i celebrity. Nejsou ale jediní. Do Dubaje míří i vojenští vůdci, drogoví bossové, zkorumpovaní mocnáři a podvodníci, kteří tam ukrývají své majetky formou investic do dubajských nemovitostí. Kdo a co takto využívá benevolentního moderního města ve Spojených arabských emirátech (SAE), odhaluje mezinárodní investigativní projekt Dubai Unlocked. Získané informace rovněž ukazují i na několik českých podnikatelů, kteří jsou nebo v minulosti byli vyšetřování za finanční kriminalitu.
Z třicátého sedmého patra nejvyššího dubajského mrakodrapu Burj Khalifa zveřejňovala manželka údajného člena bosenského kartelu na TikToku jedno video za druhým. Ve snímcích se objevuje pronajatý elegantní byt a často i jejich šedá kočka.
Záběry poskytly novinářům dostatek vodítek k tomu, aby identifikovali přesnou polohu bytu v ikonickém mrakodrapu. Zároveň tím vyšlo najevo, že byt patří jiné osobě, o níž se zajímají orgány činné v trestním řízení – bývalému šéfovi skandály zmítané národní ropné společnosti Rovníkové Guiney, který je ve Španělsku vyšetřován kvůli praní špinavých peněz, neboli Cándidu Nsue Okomovi.
Není jasné, zda nájemník Dženis Kadrić (bývalý policista, který je momentálně v Bosně vyšetřovaný za účast ve zločinecké skupině, praní peněz a pašování drog) a jeho pronajímatel Okomo věděli o kauzách toho druhého. Že se však jejich osudy prolnuly v nájemní smlouvě, je příznačné pro současnou Dubaj, kde tajnůstkářství a dlouholetá liberální politika způsobily, že na seznamu majitelů nemovitostí lze objevit osoby s nahnutou pověstí.
James Henry, odborník na daňové ráje z programu Global Justice, přirovnal Spojené arabské emiráty – federaci sedmi emirátů včetně Dubaje – k „barové scéně z Hvězdných válek“.
„Vejdete dovnitř a vidíte kleptokraty, nalevo pak oligarchy, uprostřed ty, co perou peníze, a vzadu pochybné ruské obchodníky se zbožím, kteří využívají laxnosti a mezer v zákonech k obcházení sankcí,“ vysvětluje Henry reportérům. „Všem slouží ku prospěchu tamní všeobecné finanční tajemství.“
Okomo není jediným dubajským majitelem obviněným z trestné činnosti, kterého novináři v uniklých datech nalezli: po šestiměsíční investigativní práci vedené OCCRP a norským portálem E24 bylo tímto způsobem odhaleny desítky odsouzených zločinců, uprchlíků, politicky exponovaných jedinců obviněných z korupce a sankcionovaných osob, jež v Dubaji vlastnily alespoň jednu nemovitost.
Například nedaleko Okomova apartmánu v Burj Khalifa se v hotelu Burj Lake nachází byt, který patří Shwanovi Mohammadu Al-Mullovi, britskému státnímu příslušníku iráckého původu, jenž byl v roce 2021 v USA obviněn z organizování úplatkářského systému, jehož cílem bylo získat milionové zakázky na rekonstrukci Iráku.
O kus dál na pobřeží v Grandeur Residences, budově postavené na dubajském uměle vybudovaném souostroví ve tvaru palmy, se nalézá bytová jednotka, jejímž majitelem je Joseph Johannes Leijdekkers, dvaatřicetiletý muž také známý jako „Chubby Jos“, který je na seznamu nejhledanějších osob Evropské unie kvůli vyšetřování obchodu s kokainem.
Podobný majitel má svůj apartmán i v blízkém Palm Tower Dubai. Jmenuje se Danilo Vunjao Santana Gouveia, jde o brazilského podnikatele vystupujícího pod přezdívkou Dubaiano. Je obviněn z praní špinavých peněz a finančních podvodů, protože ve své vlasti údajně provozoval rozsáhlé pyramidové schéma s bitcoiny. V Dubaji se dal na dráhu hudebníka.
[caption id=“attachment_41478” align=“aligncenter” width=“1160”]
Palm Tower. Zdroj: Ole Martin Wold[/caption]
Tito a desítky dalších majitelů nemovitostí, které se OCCRP a partnerským médiím podařilo identifikovat, by měli v rámci jakéhokoli základního hodnocení rizik okamžitě rozsvítit červené kontrolky například u realitních kanceláří a dalších poskytovatelů služeb. Přesto nikdo z nich zřejmě neměl problém zakoupit nemovitost pod vlastním jménem. (Kadrić, Okomo, Al-Mulla, Leijdekkers a Santana Gouveia na žádosti o komentář nereagovali.)
Uniklá data pocházejí převážně z let 2022 a 2020 a původně je získalo Center for Advanced Defense Studies (C4ADS), washingtonská nezisková organizace zabývající se výzkumem mezinárodní kriminality a globálních konfliktů. Ta je pak nasdílela norskému médiu E24 a OCCRP, jež posléze koordinovaly celosvětový investigativní projekt Dubai Unlocked, na němž se podíleli novináři z více než 70 médií.
Uniklá data byla použita jako výchozí bod pro průzkum prostředí zahraničního vlastnictví nemovitostí v Dubaji. Novináři strávili měsíce ověřováním totožnosti osob, které se v údajích objevily, a také potvrzováním jejich vlastnického statusu, to vše s využitím oficiálních záznamů, otevřených zdrojů a dalších uniklých dat.
Zjištění odhalují, jak město otevřelo svou náruč zločincům a bezohledným lidem z celého světa, od australských obchodníků s kokainem přes příbuzné afrických diktátorů až po skupinu financující Hizballáh, na kterou byly uvaleny sankce.
„Zkorumpované subjekty a politicky exponované osoby, jež se vyhýbají veřejné odpovědnosti, využívají tajnůstkářské jurisdikce, jako jsou SAE, aby ukryly majetek všem přímo na očích,“ uvedla o těchto pochybných osobách Maria Giuditta Borselli z C4ADS.
Představitelé SAE - včetně ministerstev vnitra, hospodářství a spravedlnosti - a dubajské policie na podrobné otázky zaslané OCCRP neodpověděli, ale velvyslanectví země ve Velké Británii a Norsku zaslala novinářům stručnou odpověď, v níž uvedla, že země “bere svou roli při ochraně integrity globálního finančního systému velmi vážně”.
“SAE v pronásledování globálních zločinců úzce spolupracují s mezinárodními partnery, aby narušily všechny formy nezákonného financování a zabránily mu,” pokračuje prohlášení. “SAE jsou odhodlány v tomto úsilí a činnostech pokračovat dnes i v dlouhodobém horizontu.”
Zdroj: OCCRP
Proč zrovna Dubaj?
Před čtyřiceti lety byla Dubaj nevýraznou blízkovýchodní výspou, kudy se písečná bouře mohla většinou nerušeně přehnat z arabské pouště až do Perského zálivu.Dnes je to globální finanční centrum pyšnící se jedním z nejznámějších panoramat na světě – futuristickou zježenou ocelovou džunglí, kde lídři byznysu uzavírají miliardové obchody, světově známé osobnosti předvádějí opulentní život a hollywoodská hvězda Tom Cruise šplhá po nejvyšší budově světa ve filmovém trháku Mission Impossible.
Město v Perském zálivu není zdaleka jediným místem, kde zločinci a další lidé úspěšně ukrývají své bohatství v luxusních nemovitostech. Podobně se perou špinavé peníze třeba i v New Yorku a Londýně.
Odborníci z řad vyšetřovacích orgánů, právníků a neziskových organizací přesto tvrdí, že Dubaj je v tomto směru jedinečná a má co nabídnout, nejen co se týče obrovského množství výškových budov a honosných vil.
Jedním z přitažlivých faktorů jsou podle specialistů nedůsledné reakce emirátu na žádosti zahraničních úřadů o pomoc při zatýkání a vydávání uprchlíků.
Až donedávna neměly SAE s mnoha zeměmi smlouvy o vydávání osob, což přispělo k tomu, že se Dubaj stala magnetem pro uprchlíky z celého světa. Ačkoli instituce SAE v posledních letech posílily spolupráci se zahraničními orgány činnými v trestním řízení, vláda emirátu je stále známá nejednotnými reakcemi na žádosti o vydání.
Příkladem mohou být bratři Guptové, kteří se narodili v Indii a jsou obviněni z rozkrádání veřejných prostředků Jihoafrické republiky, což se jim dařilo díky úzkým vazbám na tamního bývalého prezidenta Jacoba Zumu. Přestože JAR má s Emiráty podepsané extradiční smlouvy, SAE bratry vydat odmítly, což jihoafrickou vládu šokovalo a přimělo ke kritice Emirátů.
Podle Radhy Stirling, advokátky a obhájkyně lidských práv, která vede organizaci pro právní pomoc Detained in Dubai, používají orgány SAE vysoce postavené podezřelé osoby jako „páky“ k vyjednávání. „Existence extradičních dohod mezi státy není nutně klíčem k tomu, zda jsou lidé vydáváni,“ vysvětluje Stirling. „Záleží na tom, co Dubaj chce na oplátku a zda má daný národ něco, co chce natolik, aby to za požadovaného jedince vyměnila.“
Sauod Abdulaziz Almutawa, vedoucí střediska dubajské policie pro finanční kriminalitu, ohledně vydávání osob vyzdvihl nedávné zatčení mezinárodně hledaných individuí a uvedl, že žádosti o vydání, jež musí projít místními soudy, se v Dubaji vyřizují déle, neboť jsou blokovány týmy velmi dobře placených obhájců.
„Zvyšujeme kapacity, zvyšujeme a rozvíjíme zdroje, abychom splnili očekávání našich zahraničních partnerů,“ dodal v březnovém rozhovoru pro švédskou televizi SVT.
Pryč ze seznamu rizikových zemí
Je pravdou, že úřady Emirátů v posledních letech zpřísnily předpisy proti praní špinavých peněz, zejména poté, co mezivládní organizace Financial Action Task Force (FATF), která dohlíží na boj proti praní špinavých peněz, v roce 2022 zařadila SAE na svůj „šedý seznam“ kvůli nedostatečně účinnému boji s nelegálním tokem peněz. Po údajném lobbování za vyřazení ze seznamu byly emirátské instituce v únoru odměněny dobrou zprávou: FATF ocenila SAE za „významný pokrok“ a vyřadila je z dodatečného sledování.Někteří odborníci však varovali, že tento krok byl předčasný nebo motivovaný obavami o geopolitický vývoj.
„Nedávné reformy trestního zákoníku a soudnictví sice stačily k tomu, aby byla Dubaj letos v zimě vyřazena z šedého seznamu FATF, ale povahu trhu s nemovitostmi podstatně nezměnily,“ uvedl Colin Powers, vedoucí pracovník a šéfredaktor výzkumné organizace Noria MENA Programe.
Reformy podle něj nemění to, co činí trh s nemovitostmi tak atraktivní pro zatajení bohatství. Jako příklad uvedl možnost kupujících skrývat své vlastnictví za trusty, holdingové společnosti a nadace.
Reportéři švédské televize STV v přestrojení oslovili jednoho z předních prodejců nemovitostí, dubajskou developerskou společnost Damac. Makléř zájemcům o nemovitost dal jasně najevo, že pokud jde o původ prostředků, jimiž chtějí koupi financovat, je ochotný přivřít obě oči.
Při prohlídce nemovitosti bylo reportérům řečeno, že si mohou koupit byt za „pytle peněz“ nebo kryptoměnu a budou čelit „nulovým otázkám“ ohledně zdroje svých prostředků. „U nemovitostí se vás nebude ptát žádné oddělení… zejména ne sám developer,“ řekl prodejce. „Každý, kdo chce něco takového koupit, to koupit může.“
Makléř rovněž vyzdvihl, že nákupy nemovitostí za hotové jsou pro klienty výhodný způsob, jak se vyhnout otázkám bank na zdroj jejich peněz.
„Pokud prodáte nemovitost a pak převedete celou částku na bankovní účet, nenastane žádný problém, nebudete dotazováni, odkud jste hotovost přinesli,“ vysvětlil prodejce.
Zástupce společnosti Damac, kterého OCCRP později požádalo o komentář, uvedl, že firma provádí prověrky svých klientů a není její politikou doporučovat zákazníkům nákup v hotovosti.
„Pokud by váš reportér v utajení postupoval v prodejním procesu dále než jen k prvnímu setkání s prodejcem, byl by svědkem kontroly a dalších opatření, která uplatňujeme u transakcí, jež vyvolávají varovné signály,“ odpověděla společnost Damac a dodala, že výroky prodejce budou prošetřeny.
Když byl o incidentu informován důstojník z oddělení dubajské policie pro boj proti praní špinavých peněz Sauod Abdulaziz Almutawa, prohlásil, že emirát má „nulovou toleranci k riziku nedodržování předpisů“ a že jsou přijímána opatření proti těm, kteří před zákonem „zavírají oči“.
„Dubaj není bezpečným útočištěm pro nelegální finanční prostředky, pro nelegální subjekty. Dubaj je bezpečným útočištěm pro legální obchod, pro legální jednotlivce, kteří jsou pracovití a to, co mají, si vydělali poctivě,“ dodal.
Melissa Sequeira, manažerka zákaznických služeb společnosti Themis se sídlem ve Spojeném království a Spojených arabských emirátech, která pomáhá klientům vyhodnocovat rizika finanční kriminality, ocenila, že Dubaj v posledních letech zpřísnila vymáhání práva a zvýšila počet kontrol realitních kanceláří. Poznamenala však, že změny na místní úrovni jsou stále v procesu, zejména u menších firem s omezenými zdroji, v odvětví, kde jste ještě před několika lety „mohli koupit nemovitost jen s pasem“.
Cílem Emirátů by mělo být posunutí „od narativu vyšších manažerů, kteří se více soustředí na zisk za každou cenu než na dodržování zákonů a zastavení globálních finančních negativních dopadů trestné činnosti“, uvedla Sequeira.
Pokud jde o vyřazení SAE z „šedého seznamu“ FATF, Jodi Vittori, profesorka na Georgetown University, jež se zabývá korupcí a nezákonnými financemi, naznačila, že jedním z důvodů pro tento krok mohla být současná válka na Blízkém východě. Spojené státy doufají, že jim SAE a další spojenci na Blízkém východě pomohou s náročným úkolem obnovy Gazy, a proto by směrování finančních prostředků přes zemi označenou FATF jako rizikovou mohlo být považováno za neudržitelné.
„Napomáhání korupci, praní špinavých peněz a organizovanému zločinu ze strany SAE podkopává větší úsilí Západu v boji proti všemu nelegálnímu, od obchodu s fentanylem přes obchodování s lidmi až po nezákonné finanční toky,“ uvedla Vittori. „Pro západní vlády však bude těžké žádat po SAE, aby obnovily Gazu, a zároveň vyvíjet tlak na FATF, aby SAE opět zařadila na šedý seznam zemí, kde se perou špinavé peníze, nebo je jinak sankcionovala.“
