Britský analytický institut a think-tank Royal United Services Institute (RUSI) zaměřující se na otázky bezpečnosti zpracoval analýzu více než sta investigativních kauz z dílny OCCRP a jejich partnerských redakcí, včetně redakce investigace.cz. Na základě obsahu těchto kauz odborníci identifikovali řadu postupů umožňujících obcházení sankcí a navrhli doporučení pro úřady odpovědné za tvorbu sankčních nařízení. Hlavní doporučení institutu RUSI je následující: nezaměřovat se pouze na sankcionované osoby, ale i na síť profesionálních zprostředkovatelů – právníků, účetních, realitních makléřů a finančních správců, kteří umožňují obcházení sankcí. Tento závěr je podporován i dřívější akademickou studií z roku 2023.
Zatímco Evropská unie se soustřeďuje na navrhování dalších a dalších sankčních balíčků, mnohem méně pozornosti věnují evropské úřady potírání služeb zaměřených na obcházení sankcí. Zpráva RUSI analyzuje vzorek více než 100 investigativních kauz OCCRP a jejích členských redakcí z posledních let, jež se zabývají obcházením sankcí ruskými a běloruskými osobami. Na základě rozboru těchto případů zpráva identifikuje běžné postupy využívané profesionálními zprostředkovateli k nedodržování sankcí a nabízí doporučení, jak těmto praktikám čelit.
Kdo jsou zprostředkovatelé?
Zprostředkovatelé, rovněž známí jako „enablers“, poskytují svým klientům služby, které jim pomáhají dlouhodobě skrývat, přesouvat a investovat majetky, jež podléhají sankcím. Mezi ně často patří právníci, jedinci umožňující zakládání trustů a společností, investiční poradci, finanční správci, realitní makléři, obchodníci s uměním a starožitnostmi nebo účetní. Zprostředkovatelé se zapojují do procesu obcházení sankcí na různých úrovních – zatímco někteří pouze přehlížejí konečné příjemce neprůhledných finančních transakcí, jiní aktivně nabízejí skryté, neveřejné služby, které pomáhají schovat majetky sankcionovaných osob.Zprostředkovatelé navíc disponují rozmanitým portfoliem nabídek. Nejde jen o vytváření finančních nástrojů a různá právní poradenství, která pomáhají jejich klientům zastřít majetek, jsou také schopni aktivně napadat regulační orgány a média, jež se snaží případy obcházení sankcí odhalit.
[caption id=“attachment_41854” align=“aligncenter” width=“1056”]
Vizualizace části finanční sítě vytvořené na základě databáze offshore leaků ICIJ. Síť zahrnuje 79 458 zprostředkovatelů a jejich klientů z Ruska (RUS/červená), Číny (CHN/fialová), Hongkongu (HKG/zelená) a USA (USA/modrá). Zdroj: Ho-Chun Herbert Chang, Brooke Harrington, Feng Fu, Daniel N Rockmore[/caption]
Níže představujeme výčet strategií, jimiž zprostředkovatelé usnadňují obcházení sankcí a pomáhají těm, kdo jsou sankcemi postiženi, majetek utajit, a tím pádem nad ním udržet dlouhodobou kontrolu.
Hra na schovávanou
Majetky oligarchů se úspěšně skrývají za složitými firemními strukturami vytvořenými z fiktivních společností, trustů a nominálních ředitelů spolu s přispěním offshore jurisdikce. K tomuto účelu se často využívají i kryptoměny, schéma „odpuštění půjček“ a neprůhledné investiční nástroje.
Jeden z příkladů takového jednání byl odhalen investigativním projektem Cyprus Confidential. Novináři zjistili, že ruský oligarcha Roman Abramovič vlastní aktiva a hotovost ve výši zhruba dvou miliard dolarů ve švýcarských bankách Credit Suisse a UBS a britské Barclays. Oligarchovo vlastnictví amerických akcií, které sloužily jako zástava u bankovních úvěrů, se maskovalo prostřednictvím offshorových společností, trustů a složitých korporátních struktur, jež zařídil kyperský poskytovatel korporátních služeb MeritServus.
V červnu 2022 americké ministerstvo financí pro změnu zablokovalo trust v Delaware, který vlastnil aktiva v hodnotě více než jedné miliardy amerických dolarů spojená s dalším ruským oligarchou Sulejmanem Kerimovem. I přesto, že byl trust založen v roce 2017 a na Kerimova byly v roce 2018 uvaleny sankce, trvalo čtyři roky, než ho úřady identifikovaly a jeho aktiva zmrazily. Podle tiskové zprávy amerického ministerstva financí „Kerimov využíval složitou řadu právních struktur a krycích osob, aby zastřel svůj podíl v [trustu]“. Prostředky trustu byly následně investovány do velkých amerických společností a „spravovány řadou amerických investičních firem a zprostředkovatelů“.
„Zůstává to v rodině“
Oligarchové mnohdy přesouvají své společnosti, majetek a svěřenské fondy na příbuzné nebo blízké osoby. Například sestra ruského oligarchy Ališera Usmanova, povoláním gynekoložka, vlastní 27 švýcarských bankovních účtů.[caption id=“attachment_41857” align=“aligncenter” width=“737”]
Sestra Ališera Usmanova, gynekoložka a milionářka. Zdroj: Saodat Narzieva / Facebook[/caption]
Bodyguard Borise Rotenberga a přítelkyně Arkadije Rotenberga drží další cenný majetek. Běloruský podnikatel Alexander Mašenski převedl svůj rybářský podnik na dceru pouhé dva měsíce po invazi do Ukrajiny. Další pseudomiliardář, kanadský a kyperský občan Eric Whyte, vlastní majetky v hodnotě přibližně 130 milionů dolarů, avšak podle zjištění OCCRP je skutečným majitelem Andrej Kostin, ruský bankéř sankcionovaný v důsledku svých blízkých vztahů s Vladimirem Putinem. Podobně postupoval i ruský politik Vladimir Ujba, který zapsal svou karlovarskou firmu Starodávné tradice na manželku.
Síla organizované sítě
Zprostředkovatelé také aktivně spolupracují s organizovaným zločinem a profesionálními pračkami peněz. Americké ministerstvo financí nedávno uvalilo sankce na Georgiose Georgioua za údajnou účast na praní peněz pro „zločinecké organizace, zkorumpované podnikatele a ruské oligarchy“. Georgiou k zastření skutečného vlastnictví různých finančních prostředků využíval rozličná kreativní schémata. Ministerstvo financí v tiskové zprávě zdůraznilo, že Georgiou poskytoval své služby dalšímu sankcionovanému zprostředkovateli, který hrál významnou roli při přesunu ruských financí do Spojených arabských emirátů i praní špinavých peněz. Jiným příkladem této formy spolupráce je spojení ruského podsvětí vedeného nejvýznamnějším vorem v zakoně Šakrem Molodojem s ruským oligarchou Olegem Děripaskou.Velká restrukturalizace
Jakmile jsou finanční prostředky zamaskovány pomocí krycích společností, svěřenských fondů a investičních nástrojů, profesionální zprostředkovatelé je investují do žádaných aktiv, jako jsou akcie, nemovitosti, umělecká díla, jachty, tryskáče a další luxusní zboží, včetně drahých kovů a drahokamů. Investigativní projekt OCCRP Rotenberg Files, jenž se zaměřil na bratry Borise a Arkadije Rotenbergovi, odhalil obdobná složitá schémata investic, restrukturalizací firem a převodů majetku prostřednictvím mnoha zmocněnců a offshorových jurisdikcí na Britských Panenských ostrovech a Kypru. Celé schéma koordinovala síť mezinárodních profesionálních zprostředkovatelů, jejichž cílem bylo zachovat finanční impérium bratrů a udržet jejich kontrolu nad nemovitostmi, luxusními majetky a společnostmi.49 % stačí
Jinou možností, jak se vyhnout sankcím, je snížení vlastnických podílů pod prahovou hranici potřebnou pro uplatnění sankcí, což oligarchům umožňuje vyhnout se zmrazení majetku jejich firem. Například v roce 2022 novináři OCCRP zjistili, že ruský oligarcha Ališer Usmanov vlastní pouze 49% podíl svého impéria, zatímco zbytek patří řadě neprůhledných offshorových společností a obchodních partnerů.Edit textu k datu 12.6.2024:
Po vydání článku se redakci investigace.cz ozvala tisková služba Ališera Usmanova. Podle vyjádření tiskového mluvčího není korektní označovat Usmanova za ruského oligarchu. Tímto termínem se podle něj obvykle označují osoby, které se obohatily díky svým vazbám na stát, zejména ti, kteří se v 90. letech podíleli na privatizaci ruského státního majetku, které se Usmanov podle slov mluvčího záměrně neúčastnil. „Své bohatství vybudoval díky úspěšné podnikatelské činnosti, kterou zahájil v roce 1987, a později svůj kapitál rozmnožil úspěšnými investicemi na volném trhu.“ Tiskový mluvčí též odmítl tvrzení, že Usmanov snížil podíl ve své firmě na 49 procent, aby se vyhnul hrozícím sankcím, a že jeho sestra Saodat Narzieva vlastní švýcarské účty. V roce 2022 byla Narzieva odstraněna z evropského seznamu sankcí.
Legislativní skulinky
Zprostředkovatelé také často operují ve státech, kde sankce zatím neplatí, jejich vymahatelnost je nízká nebo tam existují jiné legislativní mezery umožňující nákup aktiv. Projekt OCCRP Russian Asset Tracker odhalil nespočet vil, jachet a letadel oligarchů zakoupených v offshorových finančních centrech, jako jsou Bermudy, Kajmanské ostrovy, Kypr, Dubaj, Lucembursko, Švýcarsko, Britské Panenské ostrovy a ostrov Man. Investigativní práce Rotenberg Files zase odkryla nesoulad mezi sankcemi USA, EU a Velké Británie z hlediska načasování, což umožnilo Rotenbergovým zprostředkovatelům tyto časové prodlevy zneužít. Zatímco USA na oba bratry uvalily sankce už v roce 2014, Velká Británie a EU je zařadily na své sankční seznamy až o několik let později.Zlaté pasy
Zprostředkovatelé mnohdy využívají i vícero občanství svých klientů a jejich rodinných příslušníků, aby jim umožnili přístup k jurisdikcím států s příznivější legislativou. V minulosti bylo odhaleno finské občanství Borise Rotenberga a americké občanství jeho manželky. Abramovič má kromě ruského také izraelské a portugalské občanství. Členové vlivné rodiny Vorobjevů disponují občanstvím Izraele, Lotyšska, Singapuru a Monaka. Dmitry Strešinskij, mezinárodní obchodník s nelegálními zbraněmi, jenž má továrnu v Česku, je držitelem kyperského, izraelského, britského, francouzského a ruského občanství.Pokud klienti vhodné pasy zrovna nevlastní, zprostředkovatelé jim občanství v preferované jurisdikci dokážou zakoupit. Jak uvedla OCCRP v únoru 2023, pět z deseti osob, na něž USA uvalily sankce za provozování sítě na obcházení ruských zbrojních sankcí, získalo občanství EU prostřednictvím nechvalně známého kyperského systému „zlatých pasů“.
Nejlepší obhajobou je protiútok
Jak už bylo řečeno, nejeden zprostředkovatel nabízí širokou škálu služeb. Nejenže vytvářejí nástroje potřebné k ochraně majetku svých klientů, vyjednávají také s úřady, nebo dokonce agresivně útočí na regulační orgány a novináře, kteří se o záležitosti jejich klientů zajímají. Projekt OCCRP založený na uniklých informacích ze švýcarské investiční společnosti Finaport Holding odhalil seznam klientů, který obsahoval desítky politicky exponovaných osob, mezi nimiž byli i ruští oligarchové. Korespondence zveřejněná OCCRP pak ukazuje, jak zaměstnanci společnosti Finaport vědomě porušovali předpisy a aktivně se bránili žádostem bank o hloubkovou kontrolu svých klientů.V říjnu 2022 The Intercept informoval, že Jevgenij Prigožin, dnes už zesnulý šéf žoldnéřské společnosti Wagner, najal britské a americké právní firmy, aby zpochybnily mezinárodní sankce namířené proti němu a zažalovaly novináře, kteří se zabývali jeho obchodními transakcemi. Škodlivý dopad takových strategických žalob proti účasti veřejnosti (SLAPP) je obrovský – OCCRP v roce 2023 čelila více než 60 žalobám za strany protagonistů svých investigativních kauz.
Vždy o krok napřed
Nejlepší zprostředkovatelé se připravují na sankce ještě před jejich uvalením. Investigativní projekty OCCRP a Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) v tomto směru zjistily, že těsně po začátku ruské invaze do Ukrajiny zprostředkovala kyperská společnost PwC převod milionů dolarů mezi anonymními fiktivními společnostmi a dosud nesankcionovanými klienty z řad ruských oligarchů. Podobně byly krátce před uvalením sankcí na Romana Abramoviče svěřenské fondy s jeho miliardovým majetkem převedeny na Abramovičových sedm dětí.Na základě výše zmíněných zjištění navrhl think-tank RUSI řadu doporučení, jež podle analýzy odborníků přispějí k vyšší účinnosti západní sankční politiky.
Přitvrdit vůči zprostředkovatelům
Je třeba zvýšit postih profesionálních zprostředkovatelů, kteří porušují stávající zákony, a označovat ty, co působí v jurisdikcích vstřícných k Rusku. Pokud jde o označování a trestněprávní i občanskoprávní vymáhání práva vůči profesionálním zprostředkovatelům, EU a Spojené království zaostávají za USA. Ve Spojeném království i v EU je v současné době kariéra profesionálního zprostředkovatele lukrativní a vysoce odměňovaná, přitom neobnáší téměř žádná nebo nízká rizika.Zlepšit koordinaci sankcí
Pro zlepšení dodržování předpisů je nutná lepší koordinace sankčních nařízení v rámci spřízněných jurisdikcí. Přestože bylo dosaženo významných pokroků ve spolupráci mezi USA, Spojeným královstvím, EU a dalšími podobnými státy, ze databáze sankčních mezer Atlantické rady vyplývá, že značné rozdíly v uplatňování sankcí stále přetrvávají.[caption id=“attachment_41853” align=“aligncenter” width=“2430”]
Ukázka rozdílů sankcí v jednotlivých zemích Zdroj:www.atlanticcouncil.org[/caption]
Zablokovat příbuzenskou síť
Úřady by měly rovněž uvalit sankce na celou příbuzenskou síť sankcionovaných osob, čímž by minimalizovaly příležitosti k převodu majetku na rodinné příslušníky a spolupracovníky. Jakákoli prodleva usnadňuje obcházení sankcí. Využití rodinných příslušníků, jako jsou děti a partneři, a dokonce i spolupracovníků, třeba osobních strážců nebo bývalých spolužáků, je stále hlavní metodou obcházení sankcí. Zatímco americké sankční seznamy manžele a dospělé děti zahrnují, EU rozšířila svůj sankční program na nejbližší rodinné příslušníky až v polovině roku 2023. Mezery – jako je využívání nezletilých osob, které z právních a politických důvodů sankcím nepodléhají – však přetrvávají a měly by být řešeny zmrazením majetku, jenž na ně byl ve snaze vyhnout se sankcím převeden.Zvýšit transparentnost
Nedostatek informací o vlastnictví brání účinnému prosazování sankcí v soukromém sektoru. Příslušné úřady by proto měly veřejně identifikovat veškerý majetek sankcionovaných osob, a to včetně nemovitostí, jachet a uměleckých děl nebo právních struktur, jako jsou svěřenské fondy, v nichž má sankcionovaná osoba podíl. Zvláštní pozornost by měla být věnována majetku, který mohl být převeden na rodinné příslušníky a blízké spolupracovníky.Sladit výši podílu vlastnictví a kontroly
Pro efektivnější vymáhání sankcí je potřeba sladit i sankční pravidlo „nad 50 procent“, podle nějž je vlastnictví sankcionované osoby u právnických osob vázáno na její podíl převyšující 50% hodnotu. Kromě toho by USA měly rozšířit své „pravidlo 50 %“ tak, aby se vztahovalo i na subjekty, jež sice vlastní akcie ve výši těsně pod hodnotou 50 %, ale zachovávají nad svými aktivy kontrolu prostřednictvím zástupců.Odstranit mezery v právních předpisech
Legislativní mezery v regulaci a dohledu nad profesionálními zprostředkovateli usnadňují obcházení sankcí. Osoby, které nedodržují předpisy, by měly čelit občanskoprávním nebo trestněprávním postihům a případně pozastavení nebo odnětí licence spolu s dalšími disciplinárními opatřeními. Spojené království a EU by měly zdokonalit své stávající režimy dohledu a následné vymáhání zákonů.Soustředit se na služby
Stejně jako se přesně definovaných profesních rolí nebo oborů nedrží zprostředkovatelé, neměly by se jimi řídit ani regulační úřady. Aby se předešlo neúmyslnému vytváření legislativních mezer, měly by se právní předpisy a regulace inspirovat americkým zákonem Enablers Act a zaměřit se na služby poskytované zprostředkovateli napříč různými obory. Místo zaměření na jednotlivé profese by měly regulace klást důraz na typy poskytovaných služeb.Zvýšit tlak na státy umožňující obcházení sankcí
Institut RUSI také doporučuje, aby EU zvýšila tlak na státy umožňující snadné obcházení sankcí, mezi něž patří Kypr, Britské Panenské ostrovy, Spojené arabské emiráty a Turecko. V případě neúspěšných jednání s těmito státy by měla EU vydávat doporučení ohledně konkrétních „států, které umožňují obcházení sankcí“, a uvést rizika spojená s obchodováním s těmito státy. Dále by EU měla zvážit vytvoření nové kategorie „států vzbuzující podezření z obcházení sankcí“.Zvýšit kontrolu prodeje „zlatých víz“
Západní úřady by měly intenzivněji prověřovat i udělování takzvaných „zlatých pasů“ a „investorských víz“ v rámci investičních programů, jež oligarchové a jejich spolupracovníci často zneužívají k ochraně svého majetku. Institut zákazu vydávání víz by měl být využíván pravidelněji. Seznamy osob, na něž se vztahuje zákaz udělení pobytových a vízových oprávnění, by měly být veřejně dostupné a sdílené napříč evropskými státy. Cílem je posílit omezení cestování těch jednotlivců, kteří umožňují obcházení sankcí.Poskytnout informace občanské společnosti
Investigativní novináři i občanská společnost investovali značné úsilí do odhalování zranitelných míst a aktivit, které vedou k obcházení sankcí. Vlády by proto měly pravidelně sdílet neutajené informace s akreditovanými novinářskými organizacemi, občanskou společností a soukromým sektorem, a to s cílem napomoci dodržování sankcí a jejich vynucování. Měly by také rozšířit nebo vytvořit specializované kanály pro komunikaci a podávání zpráv, které umožní obousměrnou výměnu informací a zároveň ochrání skupiny poskytující informace před právními nebo jinými represivními opatřeními.Posílit ochranu proti Strategickým žalobám proti účasti veřejnosti
Jednotlivé členské státy by rovněž měly důsledně uplatňovat směrnici proti SLAPP. Strategické formy žalob proti účasti veřejnosti, známé jako SLAPP, se nejčastěji zaměřují na novináře a obhájce lidských práv, aby omezily možnost jejich vyjadřování k otázkám veřejného zájmu nebo je za jejich činnost postihovaly. Směrnice umožňuje soudcům rychle zamítnout zjevně neopodstatněné žaloby proti novinářům a obhájcům lidských práv. Účinná opatření proti žalobám SLAPP jsou klíčová pro ochranu investigativních novinářů a občanské společnosti před tlakem zprostředkovatelů.Zpřístupnit rejstřík skutečných majitelů
Veřejně přístupné a důvěryhodné registry skutečných majitelů jsou nezbytné pro boj proti obcházení sankcí. Novináři a představitelé občanské společnosti by tak k těmto rejstříkům měli mít přístup, aby mohli informace využívat pro svou investigativní práci. Státy musí také posílit kompetence vyšetřovacích orgánů nutné k efektivnějšimu zužitkování informací z registrů skutečných majitelů.Redakce oslovila české úřady s dotazem, zda zvažují uvalování sankcí i na zprostředkovatelé služeb pro sankcionované osoby. “Pokud bychom měli informace o zprostředkovatelích, kteří poskytují právnické a finanční služby osobám na sankčním seznamu, bylo by možné zvažovat uvalení sankcí na takové osoby pouze tehdy, pokud by splňovaly podmínky stanovené sankčním zákonem. Podle něj je možné sankcionovat subjekty, které se dopustily nebo dopouští jednání postižitelného podle příslušného předpisu Evropské unie, a je-li to v zahraničně politickém nebo bezpečnostním zájmu České republiky,” sdělila redakci mluvčí Ministerstva zahraničních věcí ČR Mariana Wernerová. Dodala, že případný zápis na sankční seznam by samozřejmě musel být podložen důkazy, které by přesvědčivě dokládaly, že se dotčený subjekt postižitelného jednání dopustil. Na českém sankčním seznamu zatím žádný zprostředkovatel není.
Autorstvo textu: Justyna Gudzowska, Eliza Lockhart, Tom Keatinge (RUSI) Autorka překladu: Kristina Vejnbender Zdroj úvodní fotografie: ČTK / AP / Martin Meissner
