Štěstí si za peníze nekoupíte. Tohle přísloví je sice hezké, ale pravda je, že za peníze se dá koupit spousta jiných věcí. Mezi nimi například vstupenka do jiného státu. O tom, jak si bohatí investoři kupují povolení k pobytu nebo občanství prostřednictvím takzvaných zlatých víz jsme mluvili v předchozím díle Odposlechu. Když už tedy víme, jak se dají zlatá víza využít, je načase se zabývat jejich možným zneužíváním.

V některých případech tzv. zlatá víza dokážou ohrožovat bezpečnost v Evropské unii. Když si investor koupí zlaté vízum státu EU, koupí si tím i všechna privilegia, která jakožto členové EU máme: volný pohyb mezi zeměmi EU, bezvízové cestování do řady dalších zemí anebo přístup na vnitřní trh. Známými firmami v oblasti zlatých víz byly donedávna Kypr s Maltou. Tyto ostrovy byly proslavené tím, jak jednoduché je získat zde občanství.

Kypr sice už s programem zlatých víz skoncoval, ale jeho dozvuky vidíme doteď. OCCRP v únoru 2023 přineslo zprávu o tom, jak polovina osob, na něž Spojené státy americké uvalily sankce, měla evropské občanství právě díky kyperským zlatým pasům. Spojené státy uvalily sankce na 10 osob a 12 společností, které jsou podle amerického Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) součástí sítě vedené obchodníkem se zbraněmi Igorem Zimenkovem, jenž podle OFAC působí z Ruska a Kypru. Zimenkov a lidé kolem něj dodávali do Ruska hi-tech pomůcky včetně elektrooptických a infračervených zařízení, a to i po ruské invazi do Ukrajiny* v únoru 2022. Také si dopisovali přímo se sankcionovanými ruskými zbrojními společnostmi Rosoboronexport a Rostěch, aby jim usnadnili zahraniční prodeje: například prodej vrtulníků jedné latinskoamerické vládě.

A Malta nejenže se svým programem prodeje zlatých víz neskončila, ale dál přijímá nové žádosti, což pomáhá jak jejímu státnímu rozpočtu, tak i zločincům a zkorumpovaným politikům. Tamní občanství není nijak zvlášť drahé, váží se k němu pochopitelně všechny výhody plynoucí z příslušnosti k EU a žadatelům podle všeho stačí v zemi strávit pár dní. Ideální pro pochybné podnikatele hledající azyl před zákonem.

Jak se dá zneužít další občanství? K čemu je člověku diplomatická imunita? A co mají společného hnutí Hizballáh, ruští oligarchové a jistí čeští a slovenští byznysmeni? Dozvíte se ve 104. díle Odposlechu. Dostupný je na všech podcastových platformách.

[embed]https://open.spotify.com/episode/3w7zMi1xbkzTxA4o5tpfsL?si=c01388263ec34d77[/embed]

Autoři textu: Kamila Plzáková, Lukáš Nechvátal

Podcast vznikl za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

*Psát „v Ukrajině / do Ukrajiny“, nebo „na Ukrajině / na Ukrajinu“? Obecně platí, že předložka „v“ se používá u jmen zemí, předložka „na“ u ostrovů, poloostrovů a pro historicky nejasně definovaná území – lokality. V českém jazyce existuje několik výjimek – mezi jazykově ustálené spojení patří použití předložky „na“ Slovensku a „na“ Ukrajině. V minulosti se používala také v souvislosti s Litvou („na Litvě“), kdy se postupem času přešlo k používání „v Litvě / do Litvy“. Vzhledem k tomu, že v ukrajinštině je používání předložek sémanticky zatížené a použití předložky „na Ukrajině“ Ukrajincům evokuje, že jsou stále vnímáni jen jako část většího celku, nikoli jako nezávislý stát, rozhodli jsme se v investigaci.cz začít používat spojení „v Ukrajině“ a „do Ukrajiny“. Použití těchto předložek čeština totiž umožňuje a je jen otázkou času, zda se postupně stane v češtině přirozeným, nebo se tato varianta neujme. Více informací například ve zprávě na webu ČT24.