Říkali jí Piccerella („ta malá”) nebo Camorrská princezna. Jedenasedmdesátiletá Maria Licciardi po desetiletí řídila jednu z frakcí italské zločinecké organizace Camorra v Neapoli. V polovině března ji za vedení mafiánského klanu udělil italský soud téměř třináct let vězení. Když ji předtím policie zatýkala, Maria prý ani nemrkla. Chapadla neapolské Camorry sahají i do České republiky.
Jedna z nejhledanějších postav italského organizovaného zločinu Maria Licciardi byla zatčena už v srpnu 2021. Policie ji dopadla na římském letišti Ciampino, když se pokoušela odletět do španělské Málagy. Údajně jela navštívit svou dceru Reginu, která tam provozovala obchod s oblečením. Kmotra měla jednosměrnou letenku a převážela šest tisíc eur v hotovosti (přes 152 tisíc korun). Vyšetřovatelé případu se domnívají, že jejím skutečným záměrem bylo další rozšíření kriminální organizace do Španělska.
Letos v březnu vůdkyni klanu odsoudili za vedení a řízení zločinecké organizace, vydírání, přijímání peněz kriminálního původu a další zločiny. Podle prokurátora byla také odpovědná za vybírání výpalného v Neapoli. Ve vězení stráví dvanáct let a osm měsíců.
Mafiánská kmotra ale vězeňské prostředí už dobře zná. Poprvé Marii zatkly italské úřady už v roce 2001 po dvou letech pátrání, neboť se skrývala, protože figurovala na seznamu třiceti nejhledanějších italských zločinců. Za mřížemi tehdy zůstala až do roku 2009. Když se dostala na svobodu, převzala znovu kontrolu nad svým zločineckým klanem.
Mafiánský syndikát z Neapole Camorra je spolu s ’Ndranghetou nebo Cosa Nostrou jednou z hlavních mafií operujících v Itálii. Struktura této zločinecké organizace ale není hierarchická. Jde o síť jednotlivých klanů a mafiánských rodin. Skupiny tak mezi sebou často válčí o kontrolu nad regiony.
[caption id=“attachment_35550” align=“aligncenter” width=“700”]
Mariu Licciardi poprvé italské úřady zatkly už v roce 2001 / Zdroj fotografie: Profimedia[/caption]
Camorra se zaměřuje hlavně na obchod s drogami a zbraněmi, ale i na ilegální byznys s odpadem či zneužívání dotací od Evropské unie. Úřadům se několikrát podařilo zatknout vysoce postavené členy Camorry, skupina se ale vždy znovu vzpamatovala a postupně rozšířila své aktivity po celé Evropě, mimo jiné i do České republiky.
Maria Licciardi vyrůstala v kriminálních kruzích na neapolském předměstí Secondigliano. Tamní farář o místu prohlásil, že „lidé tu mají kulturu Camorry v kostech“. Klan Licciardi dříve vedl její bratr Gennaro. Společně s klany Mallardo, Lo Russo a Contini tvořila její rodina Secondiglianskou alianci (Alleanza di Secondigliano), která dlouhá léta dominovala severní a centrální oblasti Neapole. Když v roce 1994 Gennaro zemřel ve vězení a úřady zatkly také její další bratry a manžela, Maria se postupně dostala do čela jedné z nejsilnějších frankcí Camorry.
Klan Licciardi postupem času proměnil předměstí Neapole v „supermarket na drogy“, popisuje tamní situaci investigativní novinář Roberto Saviano, jenž o Camoře napsal knihu pojmenovanou Gomorrah. V ní mimo jiné vysvětluje, že Mariina rodina provozovala mezinárodní zločinecký byznys zahrnující obrovské množství lidí.
Jejich zločinecké podnikání se týkalo kromě pašování drog a vydírání i participace na veřejných zakázkách okolo stavebních prací nebo obchodu s oblečením a padělání luxusních značek. Podle vyšetřování z roku 2004 bylo až 50 % obchodů v Neapoli tehdy kontrolováno a řízeno Camorrou. Saviano dodává, že Licciardiové měli pro obchodování talent.
Mariin bratr Pietro po smrti Gennara přesunul většinu svých legálních i nelegálních investic do Prahy a Brna. Investice se týkaly textilního průmyslu a prodeje padělaného oblečení. Právě v Praze ho v roce 1999 zatkli.
Piccerella Maria jako chladná a schopná vůdkyně kriminální skupiny inspirovala autory seriálu Gomorrah k vytvoření postavy kruté a přísné mafiánky Scianel. Neapolští žalobci ji popsali jako skutečnou „madrinu“, tedy mafiánskou kmotru.
Kromě pašování drog Maria přidala mezi byznysové aktivity Camorry i prostituci, přestože to bylo proti pravidlům této zločinecké organizace.
Podle policejních zdrojů byla rozená vůdkyně s výjimečnou inteligencí a silnou osobností, působila klidně, ale s odpůrci či konkurenty neměla slitování. „Ani nemrkla, když ji policisté ukázali zatykač, podepsaný neapolskou prokuraturou,“ informovala italská zpravodajská agentura ANSA o tom, jak vypadalo zatčení Piccerelly v roce 2021.
Její nemilosrdnost dobře ilustruje incident z roku 1997. Tehdy byl zastřelen její synovec, jednadvacetiletý syn bratra Gennarda, přezdívaný Malý princ. Maria sestavila seznam patnácti lidí, kteří podle ní byli zodpovědní za jeho smrt. Čtrnáct z nich bylo v následujících dnech zabito. Patnáctý zemřel o osm let později, když se po útěku rozhodl do Neapole vrátit.
Roli žen v mafiánských skupinách zkoumá na Neapolské univerzitě Fridricha II. socioložka Anna Maria Zaccaria. Podle ní byla Maria vnímaná jako velmi schopná zločinecká manažerka, ceněná hlavně pro svou schopnost přesvědčovat. Traduje se, že některým mafiánům, co uvažovali o tom, že přeběhnou k jinému klanu, naslibovala velké množství peněz, a podařilo se jí tak uchovat si jejich loajalitu.
Ženy Camorry Mezi ženami z Camorry byla Kmotra známá jako princezna. V tom se podle novináře Philipa Jacobsona podobala další neapolské mafiánce, Rosettě Cutolo, která vedla zločineckou skupinu v 50. letech. Ženy mají v Camorře mnohem významnější roli než v jiných mafiánských skupinách — stejně jako v neapolské společnosti obecně.
Mafiánky v Camorře zachovávají podle socioložky Zaccarii model neapolské ženy, jež řídí domácí výdaje i výchovu dětí. To se mohlo ve zločineckém světě následně promítnout do toho, že právě ženy tu obstarávaly záležitosti týkající se financí, půjček a vydírání nebo třeba vyplácely peníze dětem ze sousedství, aby dávaly pozor a varovaly před případnou policejní razií. Do zločineckého světa zapojovaly i své ratolesti nebo plánovaly sňatky, aby se ustavila rodinná pouta s potenciálně nepřátelskými klany.
Na začátku 90. let navíc Itálie zpřísnila zákony proti nejmocnějším mafiánům a omezila jejich návštěvy ve vězení. Toho ženy z Camorry využily ve svůj prospěch a staly se osobami, jež z vězení přinášely pokyny a rozkazy od šéfů mafie, což zvýšilo jejich prestiž. Maria Licciardi to každopádně dotáhla nejdál. Svědčí o tom ostatně i výše jejího trestu.
