Meta potvrdila útok spywarem přes aplikaci WhatsApp. Cílem bylo devadesát aktivistů a novinářů, mezi napadenými jsou i občané Česka. Srbské instituce čím dál častěji využívají různé druhy špionážních softwarů proti vlastnímu obyvatelstvu. Apple požádal o zamítnutí své žaloby vůči NSO Group, obává se úniku citlivých informací. Ruská federální služba bezpečnosti (FSB) použila spyware ke sledování programátora obviněného z pomoci Ukrajině.
Firma Paragon Solutions původem z Izraele nabízí spyware, jejž prodává vládám na boj proti organizovanému zločinu a digitálním hrozbám. V prosinci roku 2024 firmu za více než 500 milionů dolarů koupila americká investiční skupina AE Industrial Partners. Deník Haaretz to označil za „začátek nové éry vztahů mezi Washingtonem a Jeruzalémem ohledně komerčního spywaru“.
Srbské úřady rutinně využívají špionážní software v rámci šikany a represí prováděných vůči svým občanům. Vyplývá to z výzkumu Amnesty International. Ve výstupu s názvem Digitální vězení je podrobně dokumentován vývoj situace v Srbsku, postupy tamních úřadů, typy použitého spywaru i jednotlivé případy napadení. Aktivisté a novináři, kteří na policejní stanici před výslechem odevzdali své telefony, si krátce po jejich navrácení všimli nestandardního chování. Laboratoře Amnesty International po analýze zařízení odhalily napadení spywarem.
Srbská policie a tajné služby využívají forenzní software Cellebrite, jenž mobil odemkne, extrahuje z něj data a umožní nainstalovat spyware. V minulosti tyto instituce využívaly Predator či Pegasus, nově pak v Srbsku na zakázku vytvořený software NoviSpy. Ten je technologicky méně vyspělý než například Pegasus, avšak dokáže zapnout mikrofon, kameru nebo pořizovat snímky obrazovky a dostat se k šifrované konverzaci. Napadení aktivisté popsali pro výzkum Amnesty International pocit ztráty soukromí, zvýšenou autocenzuru v soukromých online konverzacích a strach.
Společnost Apple požádala o stáhnutí své žaloby na firmu NSO Group. Reaguje tak mimo jiné na únik přísně zabezpečených dat v rámci sporu mezi WhatsAppem a NSO Group. Společnost Apple by totiž u soudu musela poskytnout striktně utajované interní informace o zabezpečení, které používá na ochranu uživatelů proti spywaru. Rozhodla se proto žalobu stáhnout, obává se totiž, že by tato data mohla uniknout.
Zároveň se podle Applu situace v průmyslu zabývajícím se výrobou špionážních programů od roku 2021, kdy společnost podala žalobu, významně změnila. Od té doby se na trhu objevila spousta nových firem specializujících se na špionážní programy, a pokud by data Applu unikla, mohly by je tyto firmy zneužít.
Ruské tajné služby (FSB) se pokusily pod pohrůžkou doživotního vězení naverbovat do svých služeb programátora. Ten je napálil a uprchl ze země. V dubnu roku 2024 byl Rus Kirill Parubec obviněn z vlastizrady za převod peněz do Ukrajiny. FSB mu po zatčení a vazbě trvající patnáct dnů dala na výběr mezi doživotním vězením, nebo spoluprací. Konkrétně mělo jít o špehování jeho blízkého přítele. Aby získal čas, Kirill nabídku spolupráce přijal. Jakmile mu příslušníci FSB vrátili telefon, všiml si podezřelé notifikace. Jakožto programátor se zájmem o kyberbezpečnost dokázal identifikovat spyware z rodiny Monocle, který je schopný poskytnout útočníkům kompletní vzdálený přístup k zařízení. Po tomto zjištění si s manželkou vypnuli telefony a podle pokynů lidskoprávních aktivistů odcestovali ze země.
Tajné služby do telefonu programátora nainstalovaly upravenou verzi aplikace pro nahrávání hovorů. Ta je navržena tak, aby opakovaně vyžadovala oprávnění přístupu k aplikacím, a díky tomu mohla z telefonu sbírat data o kalendáři, poloze, nahrávaní obrazovky, spouštět kameru a podobně.
Autorka textu: Jana Bílková
