Investigace

Zákon o ochraně oznamovatelů podle Ministerstva spravedlnosti podnítil whistleblowery k větší aktivitě. Oznámení posílají častěji než dosud. Celkem dvacet tři z nich ministerstvo předalo k řešení dalším institucím, z toho čtyři policii. Nejčastěji lidé oznamovali porušení pracovněprávních předpisů. „Nenaplnily se ale obavy z toho, že se odněkud vyrojí zástupy zaměstnanců, kteří čelí problémům v práci a budou se snažit zákon o ochraně oznamovatelů zneužít,“ …

Už půl roku platí zákon o ochraně oznamovatelů. Věnek Bonuš, právník Rekonstrukce státu, byl u jeho vzniku a od samého začátku lobboval za co nejúčinnější ochranu whistleblowerů. Mluví o tom, jak zákon funguje, proč oznamovatele nechrání anonymita a nemají ani možnost oznamovat libovolné přestupky, ale jen ty nejzávažnější. Vylepšit by se podle něj mělo i to, že oznamovatel je v Česku chráněn až následně. „Teprve když přijde odvetné opatření, třeba vyhazov …

Whistlebloweři neboli oznamovatelé, kteří upozorňují na nezákonnou činnost, jsou důležití nejen pro novináře. Zároveň se ovšem vystavují určitému riziku, například se jim mohou jejich nadřízení pomstít propuštěním ze zaměstnání. Evropská unie proto zavedla směrnici pro ochranu oznamovatelů. Střední Evropa však zaznamenala hned několik případů porušení této směrnice. V Evropské unii panuje shoda, že whistlebloweři, kteří oznamují nezákonné činnosti, jako …

Evropský soud pro lidská práva rozhodl ve prospěch whistleblowera, který poukázal na to, jak se velké nadnárodní firmy vyhýbají placení daní. Soud konstatoval, že veřejný zájem převyšuje škody, jež mohlo zveřejnění takzvaných LuxLeaks způsobit. Firmám měla s optimalizací pomáhat konzultační lucemburská společnost PwC. Jiný tribunál evropského soudu se nyní zabývá návrhem českého zákona o ochraně oznamovatelů, který měl navíc už dávno platit. Odborníci se …