Nový newsletter: SIGNÁLY PAVLY HOLCOVÉ
Rozhodla jsem se, že jednou za čas, Vám, našim čtenářům, pošlu newsletter s výběrem textů, které ač nemají aktuální datum vydání, jsou právě dnes mimořádně aktuální. Máte-li o tento newsletter zájem, přihlaste se níže k jeho odběru.
Rozkopnout všechna pravidla
Je to sedm let, co byli zavražděni můj kolega a kamarád Jáno Kuciak a jeho snoubenka Martina Kušnírová. Byla jsem v domě, kde se vražda odehrála. Mezi spárami v dlaždicích na podlaze byla zaschlá krev, která nešla vydrhnout ani třemi kýbly vařící vody se savem. Na rozestavěných schodech, jež vedly do ložnice v prvním patře, stály sklenice od zavařenin naplněné vodou s octem. Ocet, aby vstřebával ten všudypřítomný pach krve, pach smrti.
Dům ve Velké Mače, kde se obě vraždy udály, dnes už nestojí. Obraz zavařovaček s octem a zaschlé krve si ale sebou ponesu až do konce života. Slovensko se točí ve spirále. Naději na změnu, možnost, že násilná smrt Jána a Martiny měla hlubší smysl, o tu pomalu přichází. Vůči rodičům Jána a Martiny ale máme obrovský dluh. Proto boj o změnu, boj o naději nesmíme vzdát. Dlužíme jim to.
Dnes pro vás vybírám texty o krutostech spojených s těmito vraždami, o banalitě zla i mentálním nastavení lidí, kteří si mysleli, že vraždou novináře umlčí jeho práci.
Když byl Jáno Kuciak zavražděn, pracovali jsme spolu zrovna na textu o propojení tehdejšího (a současného) předsedy vlády Roberta Fica na jednu z nejmocnějších mafií světa, italskou ´Ndranghetu.
Rok nám v investigaci.cz trvalo, než jsme byli schopni dát dohromady data o tom, jak byli Martina Kušnírová a Ján Kuciak zavražděni. Jednalo se o nejtěžší text, na kterém jsem ve svém životě pracovala.
Pro pochopení toho, jak a proč hlavní podezřelý z objednání vraždy Jána a Martiny uvěřil ve svoji nedotknutelnost a nepostihnutelnost, je tu jedna perla z jeho života. Text a video o tom, jak si Marian Kočner nainstaloval za asistence generálního prokurátora Slovenska skrytou kameru v jeho kanceláři. Kočnerovým cílem bylo sbírat kompromitující materiály na lidi u moci, kteří do této kanceláře chodili řešit své problémy.
Naopak pro pochopení toho, jak se Marian Kočner cítil čím dál tím ohroženější kvalitní investigativní prací Jána Kuciaka, je tu časová osa, která dává do kontextu Jánovy články a Kočnerovy reakce na ně.
A poslední text je o projektu, jenž vznikl společně s Arpádem Soltészem, spoluzakladatelem Investigativného Centra Jána Kuciaka a pojmenovali jsme jej Kočnerova knižnica. Šlo o 52 TB dat sesbíraných během policejního vyšetřování vraždy Jána a Martiny, včetně dvou přesných kopií přesných záznamů z dvou mobilních telefonů Mariana Kočnera. Tato data jsme spolu s mezinárodní organizací OCCRP zpracovali a zpřístupnili slovenským novinářům. Protože vražda nesmí novináře nikdy umlčet.
Jsme pomalí. Vytvořit jeden náš text trvá týdny. Týdny dohledávání a ověřování informací. Týdny rozhovorů. Týdny pochybností, zda jsme problém pochopili jako celek, a ne jen nějakou jeho část, kterou chceme slyšet, kterou chceme „prodat“. U každého příběhu, na kterém pracujeme, musíme znovu a znovu přehodnocovat naše domněnky o tom, jak funguje svět.
Jsme sice pomalí, ale naše kauzy zato obstojí v čase. A v mnoha případech, byť sice vznikaly před lety, mohou sloužit k pochopení toho, co se děje dnes. Rozhodla jsem se proto, že jednou za čas, Vám, našim čtenářům, pošlu newsletter, který jsme pojmenovali Signály, s výběrem textů, které ač nemají aktuální datum vydání, jsou právě dnes mimořádně aktuální. Máte-li o tento newsletter zájem, přihlaste se k jeho odběru.
Autorka: Pavla Holcová
