Jeden ze zakladatelů finanční skupiny Penta Investments Jaroslav Haščák byl obviněn z korupce a praní peněz a několik týdnů včetně Vánoc strávil ve vazbě. Nejvyšší soud ho nakonec propustil, obviněním bude čelit na svobodě. Mezitím se však zřekl všech svých výkonných pravomocí v Pentě, která se od jeho problémů distancovala. Příběh dravé finanční skupiny Penta je ale i příběhem Jaroslava Haščáka. Oba příběhy by bez vlivných kontaktů možná vypadaly jinak.
Penta Investments patří k předním finančním skupinám v České Republice. Investuje do zdravotnictví, byznysu s realitami i do médií. Český občan se s majetkem Penty setkává častěji, než by si myslel. Penta například vlastní síť lékáren Dr.Max, několik soukromých nemocnic MediClinic, banku pro privátní a korporátní bankovnictví PrivatBanka, největší provozovny kurzových sázek a her Fortuna a také vlivné vydavatelství Vltava Labe Media, které mimo jiné vydává regionální Deníky.
[embed]https://www.youtube.com/watch?v=11YcuGwBXbQ&feature=youtu.be[/embed]
Na trhu je skupina Penta od roku 1994 a rozrostla se po celém středoevropském regionu. Penta tvrdí, že je jedním z největších zaměstnavatelů v tomto regionu s 46 000 pracovními místy. V roce 2019 byl čistý zisk skupiny 265 milionů eur. Pobočky má v Bratislavě, Varšavě, ale i v Praze v budově Florentina u Masarykova nádraží. Právě rekonstrukce tohoto nádraží patří k nejznámějším realitním projektům Penty v České Republice.
[fruitful_tabs type=“accordion” width=“100%” fit=“false”] [fruitful_tab title=“Vznik Penty”] Nápad založit Pentu sahá daleko do minulosti. Jaroslav Haščák studoval v Moskvě na prestižní moskevské diplomatické škole MGIMO, kde se v letech 1987 až 1993 seznámil s Markem Dospivou a Jozefem Oravkinem. MGIMO byla škola známá tím, že z mnohých absolventů se stali buď diplomaté, nebo agenti KGB či rozvědčíci. V době komunismu se na tuto školu z Československa dostali pouze důsledně prověření uchazeči. Představitelé Penty v rozhovorech opakovaně prohlašují, že si jich KGB nevšímala a nechala je na pokoji. Svůj první milion Haščák s Dospivou prý vydělali na dovozu čínské konfekce do Československa. S dalšími partnery poté založili skupinu Penta. [/fruitful_tab] [/fruitful_tabs]
„Pro Pentu platí rovnice, že investice musí být zisková. Pokud by byla ztrátová, tak rozhodně ne dlouhodobě. Protože by to bylo aktivum, které by Penta obtížně držela,“ řekl v rozhovoru pro investigace.cz mluvčí Penty Ivo Mravinec.
Stejnou rovnici Penta použila i na své společníky. Když Jaroslav Haščák na sklonku minulého roku skončil ve vazbě, Penta se od jeho problémů se zákonem distancovala.
Po měsíci ho slovenský Nejvyšší soud sice propustil, na svobodě však nadále čelí obvinění z korupce a legalizace příjmu z trestné činnosti. Obviněn je z kupčení s nahrávkou Gorila, o které se roky tvrdilo, že neexistuje. Nakonec se našla v trezoru Mariana Kočnera při domovní prohlídce. Haščák se po vzetí do vazby zřekl jakýchkoliv výkonných pravomocí v Pentě. Svůj podíl ve finanční skupině si však nadále ponechal.
[fruitful_tabs type=“accordion” width=“100%” fit=“false”] [fruitful_tab title=“Co je kauza Gorila?”] Na podnět analytika tajné služby, který bydlel v sousedním bytě, začala Slovenská informační služba (SIS) v roce 2005 odposlouchávat byt ve Vazovové ulici v Bratislavě. Analytik SIS Peter Holúbek si totiž všiml, že před domem často parkují luxusní limuzíny a do bytu docházejí významní představitelé slovenského byznysu i politiky. Mezi návštěvníky tohoto konspiračního bytu patřili i bývalý premiér Robert Fico, tehdejší ministr hospodářství Jirko Malchárek a tehdejší předsedkyně výkonného výboru Fondu národního majetku Anna Bubeníková. Obsahem rozhovorů mezi politiky a Jaroslavem Haščákem byly privatizace a jejich údajné manipulování ve prospěch finančníků. V bytě se rovněž domlouvalo vyplácení provizí. Odposlouchávací akce byla pojmenována Gorila. Na konci roku 2011 někdo anonymně publikoval přepisy nahrávek z údajného spisu Gorila. Protože skutečná nahrávka se v té době nenašla, zainteresovaní politici ji popírali nebo o ní mluvili jako o údajné nahrávce. Skutečnou nahrávku nebo její kopii policie našla až v roce 2018 v domě Mariana Kočnera. Policie jeho dům prohledávala v kauze vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, zajistila však i důkazy k jiným kauzám, například právě ke kauze Gorila. [/fruitful_tab] [/fruitful_tabs]
„Celá kauza, ať to zní jakkoliv hloupě, je kauzou pana Haščáka. (…) Vy mi řeknete, že to budu cíleně oddělovat od Penty, ale ono je to dneska oddělené od Penty, protože pan Haščák tady už nemá žádnou výkonnou pravomoc,“ reagoval na obvinění Jaroslava Haščáka mluvčí Penty Ivo Mravinec.
