Španělská společnost Eliminalia pomáhala svým klientům upravit či kompletně změnit jejich minulost na internetu. Postupem času se firma stala součástí dezinformačního průmyslu, neboť napomáhala i zločincům a zkorumpovaným firmám lhát o jejich někdejších kriminálních aktivitách. Z internetu tím pádem mohly zmizet informace o jejich korupčních kauzách a závažných zločinech. Mediální organizace Forbidden Stories získala tisíce uniklých souborů, na jejichž základě novináři zmapovali rozsáhlou síť digitálního vlivu, jež Eliminalia měla, ale i vysoké částky, které od zločinců dostala.
„Vymažeme vaši minulost, pomůžeme vybudovat vaši budoucnost,“ stojí na webu Eliminalie. Společnost nabízí služby všem, kdo potřebují zlepšit svou internetovou stopu v médiích, na sociálních sítích a v internetových vyhledávačích. Firma má prý nepřetržitý zákaznický servis a pobočky ve více než 14 zemích. Kromě několika překlepů v textech na jinak legitimně vypadajícím webu má Eliminalia za sebou ale také velmi nečisté podnikání.
Novináři z platformy Forbidden Stories i z dalších mediálních organizací analyzovali téměř 50 tisíc uniklých dokumentů. Ty obsahovaly podrobnosti o klientech společnosti v 50 zemích po celém světě, včetně jmen, smluv a dalších právních dokladů. Vůbec poprvé se ukázalo, jak funguje jedna z největších společností zabývajících se správou internetové reputace.
[caption id=“attachment_35237” align=“aligncenter” width=“1160”]
Náhled webové stránky firmy Eliminalia[/caption]
K očištění své pověsti využilo firmu Eliminalia více než 1 400 klientů. Byly mezi nimi desítky podezřelých a odsouzených osob, pašeráků drog, podvodníků nebo firem spojených s korupcí a diktátorskými režimy. Ke zlepšení online reputace svých klientů Eliminalia využívala řadu propracovaných technik. Šlo o zastrašování novinářů, výhružky, zneužívání zákonů o autorských právech nebo publikování falešných zpráv. Zaměstnanci navíc zkoušeli manipulovat s algoritmem internetového vyhledávání Google a lhali či podváděli za účelem skrýt či smazat články popisující zločiny svých klientů.
Španělský podnikavec
Společnost Eliminalia původně sídlila v Barceloně. Vznikla před deseti lety a postupem času se z ní stal velký hráč v oboru. Oficiálně za firmou stojí třicetiletý španělský byznysmen Diego „Didac“ Giménez Sánchez. Jeho podnikatelské kariéře předcházel znepokojivý příběh.
![]()
Didac tvrdí, že ovládá rozsáhlou síť společností po celém světě, včetně ukrajinské firmy zaměřující se na náhradní mateřství. Tato firma je momentálně vyšetřována kvůli podezření z obchodování s dětmi. Podle novinářů Didac zmíněnou síť podniků vybudoval společně s Josém Maríou Hillem Pradosem. Ten měl přitom Didaca sexuálně zneužívat, když byl nezletilý, za což byl odsouzen. Didac se v minulosti vyjádřil, že Eliminalii založil proto, aby mohl vymazat články o vlastní minulosti a o tom, že byl sexuální obětí svého společníka.
Postupem času Didac přesunul centrálu společnosti do Ukrajiny*, kde najal lidi, aby psali smyšlené recenze a posílali falešná právní oznámení novinářům. Uniklé dokumenty odhalují, že v čele ukrajinských podniků má stát právě Prados. Ten by podle španělských úřadů také mohl být hlavním příjemcem zisků celé sítě společností.
Část aktivit Didacovy firmy směřuje k obyčejným lidem, kteří se snaží odstranit svou negativní stopu na internetu. Zneužívali toho ale ve velkém i zločinci. Kromě pochybné klientely jsou na hraně i metody, jakými Eliminalia pracuje.
Výdělečné lži Manipulace s obsahem, jenž je na internetu už publikovaný, může vypadat jako obtížný úkol. Eliminalia ale vyvinula celou řadu technik, jak toho docílit. Začala výhružkami zasílanými novinářům ohledně autorských práv, pokračovala publikováním zkopírovaných článků, a zakládala dokonce falešné weby.
Terčem praktik Eliminalie se stali i novináři z OCCRP. V roce 2019 dostali e-mail s tvrzením, že jejich investigace týkající se podezřelých finančních aktivit švýcarské banky CBH (Compagnie Bancaire Helvetique) porušuje předpisy EU o ochraně osobních údajů. Zpráva přišla z e-mailové adresy compliance@legal-abuse.eu , která sice vypadala jako oficiální doména, ale nebyla. Šlo o jednu z mnoha adres, z nichž Eliminalia posílala výhružky médiím. Podle dokumentů si banka najala italského partnera Eliminalie, firmu ReputationUp. Za tyto služby zaplatila 229 tisíc eur (tehdy asi 5,8 milionu korun).
Zaměstnanci Eliminalie se opakovaně vydávali za úředníky Evropské unie. Výhružné e-maily podepisoval jakýsi Raul Soto, jenž tvrdil, že je úředníkem Evropské komise. Vyšlo však najevo, že se jednalo o falešnou identitu. E-maily byly posílané z IP adresy v Ukrajině*, kde společnost působila až do začátku ruské invaze.
Jak obalamutit Google Když na novináře nezabraly falešné stížnosti, Eliminalia začala zneužívat americký zákon o autorských právech. Společnost zkopírovala článek na falešný zpravodajský web, odstranila negativní zmínky o svém klientovi a text opatřila starším datem. Pak podala vyhledávačům, jako je Google, stížnost, že novináři článek ukradli. Šlo o to, aby Google takové negativní články odstranil z výsledků vyhledávání nebo je posunul níže, což by klientům Eliminalie výrazně pomohlo. Podle analýzy z loňského roku totiž jen asi 0,63 % lidí klikne na druhou stránku výsledků vyhledávání Google.
Firma k publikování falešných nebo zkopírovaných článků využívala asi 600 domén s názvy jako CNN News Today, London Uncensored, Mayday Washington a Taiwan Times. Weby vypadaly legitimně, byly však zaplněny obsahem okopírovaným z jiných médií. Obsahovaly také texty vytvořené Eliminálií, které klienta líčily v neutrálním, nebo dokonce pozitivním světle, a to v naději, že internetové vyhledávače tyto výsledky nadřadí negativní, ale zato ověřené zprávy ze zavedených médií.
K manipulaci vyhledávačů sloužila i další taktika. Zaměstnanci Eliminalie například uveřejnili na diskuzním fóru vysoké školy v Massachusetts tisíce odkazů vedoucích na falešné weby. Jejich záměrem bylo, aby algoritmus Googlu takovou aktivitu vyhodnotil jako prudký nárůst návštěvnosti těchto webů a umístil je na vrchol výsledků vyhledávání. Cílem bylo odsunout „nežádoucí informace“ na třetí stránku vyhledávače, aby bylo „obtížnější je najít“.
Kde můžeme, pomůžeme Muž v čele skupiny pašeráků kokainu, lékař provozující v minulosti mučírnu pro chilského diktátora Pinocheta, brazilský podnikatel zapletený do prostituční sítě s nezletilými dívkami. Ti všichni a další jim podobní patří mezi klienty Eliminalie. Byli tu i bývalí bankovní úředníci z Banca Privada d’Andorra, obviněné z praní peněz pro zločinecký gang, či italská společnost Area S.p.A. obchodující se syrskou vládou v době, kdy na ni USA uvalily sankce. Klienti platili Eliminalii většinou od desítek do stovek tisíců eur.
Ve velkém pak firma podnikala v Mexiku. Podle slov zakladatele Didaca i proto, že v zemi je silná korupce a politické problémy — v takových státech je podle něj pro jeho společnost „více obchodních příležitostí“. Přitom právě v Mexiku je na média vyvíjen velký tlak a musí čelit častým výhružkám, hodně novinářů tam bylo v nedávné době také zavražděno.
Během posledních měsíců se Eliminalia začala proměňovat. Některá média se domnívají, že Didac teď žije v Gruzii. V rozhovoru pro média měl prohlásit, že provozuje „armádu hackerů“ zaměřujících se na ruské dezinformace. V kanceláři firmy v Tbilisi ale podle novinářů z OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project) nikdo nepracuje. Didac je ve španělském rejstříku stále uveden jako jediný vlastník společnosti, loni v listopadu se však změnilo její vedení, kde jeho jméno už nefiguruje. Ve španělském sídle Eliminalie také visí nápis s novým názvem firmy. „Byli jsme Eliminalia, teď jsme už Idata Protection,“ vysvětlil jeden ze zaměstnanců novinářům.
Autoři původního textu: Phineas Rueckert, Shawn Boburg (Washington Post), Kira Zalan (OCCRP), Lilia Saul Rodriguez (OCCRP), David Pegg (The Guardian), Lorenzo Bagnoli (IRPI), Joaquin Gil (El País)
Autorka české verze: Mahulena Kopecká Zdroj úvodní fotografie: James O’Brien/OCCRP
