Karina Shedrofsky a Khadija Sharife, Steffi černá

Dubaj přitahuje skupiny organizovaného zločinu, teroristy, diktátory a tisíce dalších, kterým plynou z mezinárodního zločinu a korupce velké příjmy. Respektive především ty, co mají v ruce hotovost.

„Pokud by Dubaj nepřitáhl všechny ty nelegální peníze, jeho rozvoj by nebyl zdaleka tak rychlý,“ tvrdí Sayed Ikram Afzali, výkonný ředitel organizace Integrity Watch Afghanistan, která pomáhá dokumentovat masivní odliv kapitálu z Afghánistánu právě do Dubaje.
Přestože má Dubaj velký a legitimní podnikatelský sektor, emirát se stal globální křižovatkou pro praní peněz. Odborníci na praní peněz k tomu navíc dodávají, že mezinárodní společenství postrádá politickou vůli k tomu, aby tlačilo dubajskou vládu ke zpřísnění kontrol.

Podle mezinárodní organizace Tax Justice Network se Dubaj umístil na deváté příčce žebříčku zemí, které tají informace z oblasti financí, daní či podnikání. Zároveň je ideálně umístěným dopravním uzlem pro mezinárodní byznys: v půli cesty mezi Londýnem a Singapurem, s tříhodinovou leteckou vzdáleností od 1,5 miliardové Číny. Největším lákadlem Dubaje je prudce rostoucí trh s realitami. Ten přitahuje investory z celého světa, kteří využívají nejen přepychovou nabídku nemovitostí, ale i netransparentní jurisdikci, kterou tento emirát skýtá.

Tedy až doteď.

Nevládní organizace C4ADS totiž poskytla mezinárodní síti investigativních novinářů OCCRP přístup do databáze s údaji o majetcích a osobách registrovaných k pobytu v Dubaji. Najdeme mezi nimi spoustu lidí vyskytujících se na sankčních seznamech, důležité postavy organizovaného zločinu ale i politiky. Databáze obsahuje 54 000 adres a 129 000 majitelů nemovitostí ze 181 zemí.

Realitní boom

Realitní makléři tvrdí, že pořídit si nemovitost v Dubaji má překvapivě hladký průběh. Reportérka OCCRP se v Dubaji vydávala za potenciální klientku. Obešla zástupce sedmi různých realitních kanceláří a všichni realitní makléři jí potvrdili, že by preferovali platbu v hotovosti. Zároveň tito realitní makléři projevili jen minimální zájem o to, odkud peníze sloužící k platbě za nemovitost pocházejí.

„Zatímco je stále těžší přesouvat nelegální zisky v rámci mezinárodního bankovního systému, k omezení praní špinavých peněz v oblasti nemovitostí skoro nedošlo,“ vysvětluje Louise Shelley, zakladatelka a ředitelka Centra pro výzkum terorismu, transnacionálního zločinu a korupce na americké univerzitě George Masona ve Fairfaxu.
Cizincům je v Dubaji povoleno vlastnit nemovitost jen ve speciálních investičních zónách. K prodeji se nevyžaduje souhlas státu a papírování je minimální. Dubaj se tak specializuje na obchod s luxusními nemovitostmi, které je velmi jednoduché koupit. To přitahuje zejména klienty, kteří by jinak měli problémy vstoupit na realitní trh v Evropě nebo Spojených státech.
„Dubaj se tak stala nejen centrem ale přímo rájem pro gangstery z Ruska a dalších postsovětských zemí,“ říká Mark Galeotti, hlavní analytik Ústavu mezinárodních vztahů v Praze.

Článek vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky