Od řeckého skandálu se spywarem Predator, nasazeným na politiky i novináře, uplynuly dva roky. Země však stále neprovedla kontrolu bezpečnostních služeb. Neonacistické skupiny využívají tiktokového algoritmu a snaží se získat nové přívržence. Kyrgyzská aktivistka odsouzená za příspěvky na Facebooku tvrdí, že byla falešně obviněna.
Řecko neprovedlo kontrolu bezpečnostních služeb v případě útoků spywarem Predator. Skandál se špionážním softwarem zahraniční výroby země řešila v roce 2022. Tehdy docházelo k odposlouchávání politiků, novinářů a soudců, ale i k vývozu podezřelého softwaru do diktátorských režimů. Kauza měla za následek rezignaci vysoce postavených vládních představitelů. Ukázalo se, že někteří lidé, do jejichž telefonů byl spyware Predator nasazen, byli odposloucháváni a sledováni také řeckou Národní zpravodajskou službou (EYP).
O dva roky později však stále není jasné, kdo z vlády byl za užití spywaru Predator odpovědný. Informoval o tom web Politico, který měl přístup i k třísetstránkové zprávě. V té náměstek nejvyššího státního zástupce Achilles Zisis tvrdí, že ze 116 telefonů, jež byly označeny jako cíle špionážního softwaru, bylo 28 telefonních čísel v době nasazení spywaru pod zákonným státním dohledem. Nejvyšší soud to však vyhodnotil jako „náhodu a oba způsoby sledování spolu nijak nesouvisí“. Státní služby ani úředníci tak prý nemohou být za užití špionážního softwaru odpovědní.
Státní zástupkyně Georgia Adeilini obvinila vedoucí pracovníky společností, jež spyware prodávaly, z přestupku a případ posléze odložila. Řecká opozice v reakci na to zpochybnila nezávislost justice v zemi a označila událost za „den hanby“ pro Řecko. Pokus požádat o nové parlamentní vyšetřování byl minulý pátek zablokován vládní většinou v parlamentu.
TikTok má problém s neonacisty. Jak píše web Wired, algoritmus TikToku prý podporuje šíření neonacistického obsahu, a extremistické organizace navíc tuto sociální síť využívají k náboru nových členů, které ponoukají k aktivitě. Podle nové zprávy Institutu pro strategický dialog (Institute for Strategic Dialogue, ISD) sdílejí neonacisté a zastánci nadřazenosti bílé rasy na TikToku propagandu spojenou s Adolfem Hitlerem a snaží se získat nové členy. Výzkumníci zjistili, že tiktokový algoritmus podporuje i proces zasílání obsahu novým uživatelům, protože extremistické komunity využívají k šíření svého poselství obrovské popularity TikToku mezi mladším publikem.
Podle zprávy ISD stovky extremistických účtů na TikToku otevřeně sdílejí videa popírající holocaust a oslavující Hitlera i nacistické Německo. Naznačují prý i to, že nacistická ideologie je řešením současných problémů, například s migrací. Mnoho účtů používá na svých profilových obrázcích nacistické symboly.
Kyrgyzská aktivistka vězněná za příspěvky na Facebooku tvrdí, že byla falešně obviněna. Kanykei Aranova říká, že někdo vytvořil facebookový profil s jejím jménem a zveřejnil na něm protivládní příspěvky, které vedly k jejímu odsouzení. Kyrgyzská aktivistka byla odsouzena ke třem a půl roku vězení za příspěvky na Facebooku, jež podle úřadů „podněcovaly k nenávisti“ a vyzývaly k „násilnému převzetí moci”. Aranova však nic takového údajně nenapsala.
Represe novinářů a aktivistů v Kyrgyzstánu začaly poté, co se v roce 2021 stal prezidentem Sadyr Žaparov. V celosvětovém indexu svobody tisku, který sestavuje organizace Reportéři bez hranic, se Kyrgyzstán loni propadl o 50 míst, a to na 122. ze 180 zemí.
Represe zasáhly také jedenáct novinářů z kyrgyzského média Temirov Live. Žurnalisté byli na začátku letošního roku zatčeni na základě podobných obvinění, jako bylo vzneseno vůči Aranové. Nařčení z „podněcování masových nepokojů“ odmítli a jejich obhájce minulý měsíc uvedl, že případ je politicky motivovaný.
Latinskoamerický obchod s orgány využívá migraci ve svůj prospěch, píše web InSight Crime. V Latinské Americe narůstá míra migrace i obchod s lidmi za účelem odebrání orgánů. Téměř vždy se prý jedná hlavně o ledviny, po nichž je vysoká poptávka způsobená rostoucím počtem onemocnění ledvin souvisejících s cukrovkou.
Podle Mezinárodní nadace pro diabetes (International Diabetes Foundation) se počet lidí s diabetem ve věku mezi 20 a 79 lety v Latinské Americe výrazně zvyšuje. Tomu však neodpovídá nabídka legálně dostupných ledvin, což vytváří stále delší čekací listiny i rostoucí černý trh s nelegálními transplantacemi. Ledvina oběti se může prodat za mnoho tisíc dolarů, přičemž oběť často dostane jen zlomek částky nebo nedostane zaplaceno vůbec, mnohdy je také nucena k tomu, aby rekrutovala další „dárce“.
Pokud je rozhodnutí jednotlivce prodat orgán ovlivněno podvodem, psychickým nátlakem nebo zneužitím bezbranného postavení, je jeho souhlas neplatný a tento člověk se stává obětí obchodování s lidmi, i když dostane peníze, zdůrazňuje Aimée Comrie, koordinátorka projektu OSN Global Action against Trafficking in Persons and the Smuggling of Migrants (GLO.ACT).
Autorka textu: Mahulena Kopecká Zdroj úvodní fotografie: investigace.cz
