Tento týden si připomínáme dvě smutná výročí. V úterý 21. února uplynulo pět let od chvíle, co byli zavražděni Ján Kuciak a Martina Kušnírová. Naopak v den vydání tohoto #zesvěta tomu bude přesně rok, co Rusko napadlo Ukrajinu. Nechat se unést tíživou melancholií ale nechceme a přinejmenším kolegům novinářům v těžké situaci se snažíme pomoct, jak můžeme. Na druhou stranu svět neřeší pouze evropské problémy, tudíž je tu další #zesvěta, v němž se dozvíte, že byste si měli dobře promyslet, jaké čaje pijete, a také co tvoří významnou položku příjmu severokorejského rozpočtu.
#1 Čaje s příchutí sexuálního zneužívání Přemýšleli jste někdy nad původem čaje, který pijete? Jako za elektronikou nebo nejnovější módou se i za šálkem čaje totiž může skrývat temná minulost plná násilí či vykořisťování. Nová zjištění BBC Africa Eye a BBC Panorama ukazují, jak šéfové čajových plantáží vlastněných společnostmi Unilever a James Finlay & Co v Keni, které dodávají čaj značkám jako PG Tips, Lipton nebo Sainsbury's Red Label, požadovali po svých podřízených sexuální služby. Více než 70 žen reportérům BBC sdělilo, že takto byly sexuálně zneužívány. Řada ze zpovídaných vypověděla, že kvůli nedostatku práce nemají jinou možnost, než se požadavkům svých šéfů podřídit, jinak jim hrozí, že nebudou mít žádnou práci a tím pádem žádný příjem.
BBC v zájmu shromáždění dalších důkazů o sexuálním zneužívání na čajových plantážích poslala přímo do terénu reportérku v utajení, aby si práci (a tím pádem i nátlak a nemístné návrhy) vyzkoušela na vlastní kůži. Co tato novinářka vybavená skrytou kamerou a krytá kolegy zjistila, se můžete dozvědět v textu a videu od BBC.
#2 Jak se vyhnout podezření z praní peněz? Účtem za plyn své matky! Ve světě ruských oligarchů se jen málokterý z nich může těšit takovému věhlasu, jaký se dostává Putinovu kuchaři, šéfovi soukromé paramilitární skupiny Vágnerovci a provozovateli petrohradské trollí farmy Jevgeniji Prigožinovi. Navzdory této pochybné proslulosti se přesto ještě najdou lidé, kteří o ruském sedmilháři a podvodníkovi podle všeho nikdy neslyšeli. Jak píše deník The Financial Times, jsou to například zaměstnanci britské advokátní kanceláře Discreet Law, kterou si Prigožin v roce 2021 najal, aby zažaloval britského novináře Eliota Higginse za pomluvu. Žurnalista totiž naznačil Prigožinovo propojení s Vágnerovci. Předtím, než Putinova kuchaře přijali za klienta, zaměstnanci zmíněné kanceláře v rámci boje proti praní špinavých peněz jmenovaného požádali o doložení své totožnosti. Prigožin jim vyhověl a do kanceláře poslal kopii svého pasu spolu s účtem za plyn své tehdy 81leté matky. Měl to být žert, roztržitost, záruka za nezdárného syna či zkouška britské bdělosti? Kdoví? Právníci z Discreet Law byli s dokumenty každopádně spokojeni a klienta se rozhodli zastupovat. Jen tak na okraj, v té době byl už šéf Vágnerovců tři roky hledaný FBI a sankcionovaný Spojenými státy, EU i Velkou Británií.
Jak v lednu informovala nezávislá mediální platforma openDemocracy, Prigožin sice kvůli sankcím nemohl přijet do Velké Británie a jeho platby za právnické služby byly zadržovány, kancelář Discreet Law však navzdory tomu a díky posvěcení od britské vlády diskrétně dělala, že se nic neděje. Plynárenský účet staré paní Prigožinové přestal být dostačujícím důkazem věrohodnosti teprve měsíc po ruské invazi do[mfn]Psát „v Ukrajině / do Ukrajiny“, nebo „na Ukrajině / na Ukrajinu“? Obecně platí, že předložka „v“ se používá u jmen zemí, předložka „na“ u ostrovů, poloostrovů a pro historicky nejasně definovaná území – lokality. V českém jazyce existuje několik výjimek – mezi jazykově ustálené spojení patří použití předložky „na“ Slovensku a „na“ Ukrajině. V minulosti se používala také v souvislosti s Litvou („na Litvě“), kdy se postupem času přešlo k používání „v Litvě / do Litvy“. Vzhledem k tomu, že v ukrajinštině je používání předložek sémanticky zatížené a použití předložky „na Ukrajině“ Ukrajincům evokuje, že jsou stále vnímáni jen jako část většího celku, nikoli jako nezávislý stát, rozhodli jsme se v investigaci.cz začít používat spojení „v Ukrajině“ a „do Ukrajiny“. Použití těchto předložek čeština totiž umožňuje a je jen otázkou času, zda se postupně stane v češtině přirozeným, nebo se tato varianta neujme.[/mfn] Ukrajiny, kdy právníci požádali o ukončení kuchařova zastupování.
[embed]https://open.spotify.com/episode/5IOZ2ix2K6SAI8ioM83cmQ?si=b4a3fb72e2b143a4[/embed]
#3 Těžký rok pro majitele kryptoměn Přímá úměrnost na trhu s kryptoměnami evidentně nefunguje. Ačkoliv tento byznys zažívá poslední dobou nelehké období, zločincům v oboru se daří nebývale dobře. Podle nové zprávy analytické společnosti Chainalysis dosáhl loňský objem všech nelegálních transakcí hodnoty 20,6 miliard amerických dolarů (v přepočtu přes 480 miliard korun), což je historické maximum. Rekordy překonávali také hackeři, kteří ukradli v loňském roce kryptoměny v hodnotě 3,8 miliardy dolarů (přes 88 miliard korun). Podle Chainalysis stála za většinou uloupených kryptoměn Severní Korea. Ta patří k jednomu z globálních center kybernetické kriminality, kde hackerské jednotky podle všeho vznikly na příkaz severokorejského vedení a fungují jako organizovaná složka v rámci Korejské lidové armády. Pro zemi, jejíž roční HDP se v roce 2019 odhadoval na přibližně 18 miliard dolarů (cca 420 miliard korun), tak představují příjmy z kybernetické kriminality ve výši 1,7 miliardy dolarů (téměř 40 miliard korun) významný zdroj příjmů.
Jestliže někoho ihned napadne, že právě tímto způsobem by šlo vyřešit složitou reformu českého penzijního systému a s návrhem vzápětí poběží do Strakovy akademie, 28. října se odměny ve Vladislavském sále jistě nedočká, neboť nejsme přece totalitní zemí, která bude řešit prohlubující se díru v rozpočtu nerespektováním zákonů. Jak naopak lepí díru v rozpočtu v Severní Koreji, kudy protékají špinavé kryptopeníze a na co si máte při obchodování s kryptoměnami dát pozor, se dočtete v reportu Chainalysis.
A pokud raději texty posloucháte, než je čtete, a zaujali vás korejští hackeři, o snad nejznámější skupině operující v tomto virtuálním prostředí pojednává skvělý desetidílný podcastový seriál z produkce BBC Lazarus Heist.
[embed]https://open.spotify.com/episode/58E2uvDhJSTEB4ufCkTlOy?si=3bb478a534314fe2[/embed]
#4 Mezi dvěma světy Během nekonečného jednání o vedoucí posty na pražském magistrátu jsme mohli zaregistrovat, že zvoleným politikům se někdy sejde vícero funkcí, jež musí vykonávat. A co teď? Dělat gynekologa, poslance nebo primátora? Toť kardinální otázka a ne plnění předvolebních slibů. Zatímco v tuzemském případě se alespoň jedná o souběh legálních funkcí, to v Mexiku a ve Spojených státech amerických momentálně vrcholí soud, jenž řeší paralelnost vskutku neotřelou. Někdejší mexický ministr veřejné bezpečnosti Genaro Garcia Luna byl totiž v úterý u newyorského federálního soudu po téměř měsíčním procesu shledán vinným. A to ze spiknutí za účelem dovozu a distribuce kokainu do Spojených států, neboť v době, kdy byl pověřen bojem s kartelem Sinaloa, se místo chytání zločinců zaměřoval na kufříky napěchované tučnými úplatky. Dělat ministra a nevšímat si kufříků? Navíc ne ledajakých, ale naditých miliony všimného od kumpánů ze Sinaloa za předávání informací o jejich konkurentech a za varování před operacemi orgánů činných v trestním řízení. Bývalá tvář a „architekt“ mexické války proti drogám se rozhodl pro kufříky a za mřížemi proto stráví zbytek života nebo přinejmenším dvacet let.
Jak vést nekompromisní válku s drogovými kartely a nechat se od nich vesele platit se dočtete v textu BBC nebo webu televize Telemundo.
Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz .
Autor textu a úvodní grafiky: Lukáš Nechvátal
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.