Ruský organizovaný zločin je pojmem stejně jako italská mafie nebo japonská Yakuza. Jeho počátky sahají až na přelom 15. a 16. století, už na konci 19. století se tato činnost začala v Rusku profesionalizovat, objevovali se první bossové, skupiny měly ustálené zvyky, používaly vlastní zlodějský slang a začala se objevovat první tetování.

Funkce tzv. vora v zakone (zloděj podle zákona - šéf zločinecké skupiny) se začala formovat na počátku 20. století. Vorové v zakoně se až do nedávna museli řídit striktními pravidly, jako například za žádných okolností nemít legitimní zaměstnání, nedávat najevo emoce nebo nikdy nezakládat rodinu. V Rusku se tak vytvořila subkultura, která se mimo jiné vymezovala i specifickým tetováním.

Původ vora v zakone se váže k životu v pracovních táborech a ve vězeních. Proto býval tento typ tetování vyhrazen exkluzivně pro vězně a kriminálníky. Z jediného pohledu je možné zjistit kriminální historii osoby, aniž by musel dotyčný cokoliv říci. Svůj výpis z rejstříku trestů si tak nosí přímo na své kůži. Pravděpodobně nejznámějším vorem v zakoně, který působil na českém území, je Andranik Soghoyan. Více se o něm můžete dočíst zde.

Tetování, která opravdu vznikla v ruských věznicích a nejsou jen módou pseudodrsňáků, mívají většinou zeleno-modrou barvu a kvůli nedostatečně profesionálním nástrojům působí rozpitým dojmem. Jako inkoust se používá roztavená guma z podrážek bot, která se smíchá s močí. Směs je vpichována pod kůži pomocí kytarové struny přidělané k elektrickému holicímu strojku.

Vorové si museli svá tetování před kolegy obhájit a vysvětlit, proč je pro ně právě tento symbol důležitý. Občas se také stávalo, že bylo tetování násilím odstraněno, buď mohlo být jednoduše vyříznuto z těla, nebo byla část těla s tetováním obalena v prášku z hořčíku, což kůži s tetováním rozpustí a zanechá zde jen bolestivou popáleninu a zjizvení. Podle dřívější praxe bylo trestem za nošení “neoprávněného” tetování i smrt.

Jaké tedy zvolit tetování?

[gallery columns="2" link="file" ids="37898,37897,37896,37895,37894,37893,37892,37891,37890,37889,37888,37887,37886,37885,37884"]

Tetování na rukou

Velmi často jsou zde umisťovány znaky, které mají mnoho významů, ty jsou často znázorněny pomocí hracích karet nebo prstenů.

1-A - byl ve vězení 2-A - zničené mládí 3-A - odpykal si plný trest 4-A - vražda 5-A - ozbrojená loupež 6-A - loupež 7-A - odsouzen za krádež 8-A - odsouzen za výtržnictví 9-A - nepřátelský k policii nebo autoritám 10-A - neutralita, lhostejnost - motto “není to můj byznys” 11-A - nejnižší pozice ve vězení 12-A - morální pokles 13 A - “Procházka Krestí” - nejznámněší věznice v Petrohradu - vězení číslo 1 14-D - čas strávený ve vězení 15-B - útěk z vězení 16 D – jeden z kruhu přátel 17-A-G- vzpomínka na rodiče, kteří umřeli, když byl ve vězení 18-A  - ve šlépějích otce 19-A - odsouzen za znásilnění (vzácné) 20-B - počet křížků udává počet předchozích odsouzení 21 - nemá nikoho nad sebou - je šéf 22 - zločin spáchaný proti policistovi 23 A – znak nízkého statusu ve vězení, při propuštění změna na 3-A 24 - tetování osob, kteří nechtějí pracovat 25 – umístění tetování na ruce

 

[cmsmasters_quotes shortcode_id=“7vyk0edkks” mode=“grid” columns=“1” animation_delay=“0”][cmsmasters_quote shortcode_id=“vc46nur9xj” name=“Nicolai Lilin " subtitle=“Sibiřská výchova”] “Poctiví zločinci kvůli uchování vlastní důstojnosti nikdy nemluví o penězích. V sibiřské komunitě se všemi hmotnými statky, a především penězi, opovrhuje, a proto nejsou ani nazývány jménem. Když mluví Sibiřané o penězích, říkají jim „tamto“ nebo „smetí“, „květák“, „citrony“ anebo uvedou cifry, vysloví jenom čísla. Sibiřané nemají peníze doma, protože se říká, že nosí rodině smůlu, ničí radost a „děsí“ štěstěnu. Uchovávají je blízko domu, na zahradě, v nějaké speciální skrýši, třeba tam, kde chovají domácí zvířata.” [/cmsmasters_quote][/cmsmasters_quotes]

Autorka textu: Steffi Černá