Když se na pandemii koronaviru podíváme optikou peněz a příležitostí, jak je vydělat, dá se zjednodušeně říci: jarní vlna covidu-19 se točila kolem roušek, respirátorů a dalších ochranných pomůcek. Podzimní vlna probíhá ve znamení vakcín a testů. V Česku vzplál boj hlavně o to, zda máme zůstat u PCR testů, nebo se masivně vrhnout na antigenní testování.
Síť s velkými oky Počínaje 18. prosincem dostane každý občan příležitost nechat se otestovat, zda v sobě má virus SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19. Plošné testování antigenními testy proběhne ve stávající síti odběrových míst, a navíc u některých praktických lékařů a ambulantních specialistů. Zájemci budou mít test zadarmo, zaplatí jej zdravotní pojišťovny. Akce by snad měla trvat až do 15. ledna, do tohoto dne má totiž platnost mimořádné opatření ministra zdravotnictví Jana Blatného, které ji zavádí.
Plošnému bezplatnému testování kohokoli, kdo bude mít zájem, předcházely začátkem prosince dobrovolné testy pro učitele. Už v listopadu pak začalo povinné a každých pět dní opakované antigenní testování klientů a pracovníků domovů pro seniory a dalších sociálních zařízení (v Česku je jich více než patnáct set).
Pro půdorys boje, jenž vzplál na testovacím poli, je klíčové slovo antigenní. V Česku se totiž předtím používaly takzvané PCR testy. Zadarmo je měl pouze ten, kdo se potkal s někým nakaženým nebo měl příznaky covidu-19 a žádanku na odběr mu vypsala hygiena či praktický lékař. Ostatní zájemci, takzvaní samoplátci, dali za test obvykle asi 1 700 korun. PCR testy se dělaly i pacientům ležícím v nemocnicích.
Pomyslný prapor antigenních testů třímal především bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula (ANO). Chtěl na koronavirus otestovat většinu Čechů, což je možné jedině antigenními testy. Jsou totiž jednodušší, rychlejší a levnější než PCR testování. Plán celonárodního dobrovolného testování Prymula představil začátkem října. Hájil jej tím, že při dostatečném zájmu by mohlo odhalit až 90 procent pozitivních lidí v populaci. Jedna vlna testování by státní kasu vyšla na přibližně 3,5 miliardy korun, testy by bylo třeba zhruba po dvou týdnech zopakovat. I kdyby totiž zachycení pozitivní lidé zamířili do izolace, řada těch, se kterými byli v kontaktu, by v době prvního testování ještě pozitivní nebyla.
Proti antigenním testům se ale postavil ministrův vlastní poradní orgán, takzvaná laboratorní skupina covid. Vlajku PCR testů a odporu proti testům antigenním zdvihl především Marián Hajdúch, vedoucí zmíněné laboratorní skupiny a zároveň ředitel olomouckého Ústavu molekulární a translační medicíny a uznávaná kapacita ve výzkumu nádorových chorob. PCR testy prosazoval i další člen laboratorní skupiny Pavel Dřevínek, přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. lékařské fakulty UK a nemocnice Motol.
[embed]https://twitter.com/marian_hajduch/status/1321098895972249601[/embed]
„Zažil jsem poměrně jasný náraz,“ popisuje dnes Prymula střet s laboratorní skupinou, jejímž úkolem bylo mimo jiné vytvářet strategii testování. Odpůrci antigenních testů argumentovali, že nejsou tak citlivé a spolehlivé jako PCR testy a některé covid pozitivní lidi mylně označí za negativní. „Varovali, že některé případy při antigenním testování uniknou,“ říká Prymula a pokračuje: „To je sice pravda, ale když lovíme rybník sítí s velkými oky, je to pořád lepší, než nedělat nic. Pár ryb nám samozřejmě proklouzne, ale většinu vylovíme, zvlášť když se bude výlov opakovat.“
Marián Hajdúch dnes k argumentaci o nespolehlivosti antigenních testů ještě dodává, že během podzimu už stejně bylo na plošné testy pozdě. „Musíte si uvědomit, že to bylo v situaci, kdy křivka nakažených letěla obrovsky nahoru. Věděli jsme, že 5 procent obyvatel je pozitivních. Když si spočítáte, že máte půl milionu pozitivních lidí a na každého byste měla čtyři kontakty, bavíme se o nějakých 2,5 až 3 milionech osob, které skončí v karanténě nebo izolaci. Vystřelíte do karantény tak obrovskou část populace, že to je to samé jako udělat lockdown. Navíc než by se testování tak za dva týdny rozběhlo, epidemiologická situace by se ještě zhoršila.“
Studie jako zbraň Boj mezi PCR a antigenními testy ale vypukl už předtím, než křivka nakažených začala v říjnu strmě stoupat. Pouhý den poté, co byl Roman Prymula 22. září uveden do úřadu ministra, zveřejnila laboratorní skupina v čele s Mariánem Hajdúchem poměrně radikální stanovisko.
„Antigenní test má nižší senzitivitu (uváděnou většinou v rozmezí 85 až 95 procent) v porovnání s metodou PCR, která je považována za zlatý standard diagnostiky covidu-19,“ píše se v jejich stanovisku. A protože antigenní test vinou nižší citlivosti označí jako pozitivní méně lidí než PCR test, „nelze jej chápat jako rovnocenný ekvivalent PCR diagnostiky“. „Vůbec by neměl být používán k vyšetřování jedinců s nízkou pravděpodobností infekce (například pro screening na letištích či hranicích),“ stojí ve stanovisku. Jeho použití je na místě jen tehdy, kdy opravdu, ale opravdu není možné provést PCR test. Slovy stanoviska, když „není k dispozici možnost provedení PCR v běžném režimu“.
Každý z testů, PCR i antigenní, diagnostikuje covid-19 jinak. Odběr pacientova vzorku je u obou testů stejný, tyčinkou s tamponem z nosohltanu, doplněný o odběr z úst. Liší se ale tím, co monitorují. PCR test zjišťuje přímo genetickou informaci RNA viru. Jsou k němu potřeba dva přístroje, izolátor a přístroj na detekci, a dva druhy spotřebního materiálu, izolační a detekční souprava (kit). Antigenní test monitoruje antigen, protein, který vir obaluje. Je jednodušší, stačí k němu jedna souprava s tyčinkou na výtěr, chemikálií a destičkou, z níž se odečte výsledek. Není proto ani nutné dělat test v laboratoři, je vhodný i do „polních“ podmínek.
Fakt, že PCR test odhalí víc lidí s virem, uznávají všichni. Názory už se ale různí v tom, o kolik méně jich diagnostikuje antigenní test. „Jedna z největších validačních studií na antigenní testy covidu-19, provedená týmem prof. Pavla Dřevínka z FN Motol, ukazuje, že nezachytí až třetinu pozitivních osob,“ psal na konci října na Twitteru Marián Hajdúch.
Do zmíněné studie bylo zahrnuto asi 600 lidí, testováni byli PCR testem a dvěma různými antigenními testy od dvou výrobců. Studie došla k závěru, že pokud smícháme lidi bez příznaků a s příznaky nemoci, PCR metoda zachytí pozitivní výsledek u 222 z nich, zatímco jeden antigenní test u 148 a druhý u 139 lidí. Jejich senzitivita je tedy 67, respektive 63 procent. Pokud testujeme jen lidi s příznaky, výsledek je lepší, citlivost je 74 a 68 procent. „Výsledky pilotní studie jsou plně v souladu s odborným stanoviskem laboratorní skupiny covid, které upozorňuje na riziko falešně negativních výsledků při použití antigenních testů,“ obhajuje profesor Dřevínek stanovisko laboratorní skupiny, jehož je spoluautorem.
„Je pikantní, že studie vznikla v době, kdy jsme začali uvažovat o tom, že antigenní testy budeme používat,“ říká Prymula. „Přišla studie, která to negovala. Přitom jiné studie, které dělaly na Bulovce, v Berouně, Hořovicích nebo moravskoslezských nemocnicích, nedopadly zdaleka tak tragicky.“
https://www.investigace.cz/koronavirus-kdy-neposlechnout-sefa/
Živý a mrtvý virus Prymula si proto také objednal studii a obrátil se na nemocnici Karviná Ráj. Ta měla zkušenosti s testováním zaměstnanců Ostravsko-karvinských dolů (OKD) už v první vlně pandemie, momentálně dělá preventivní PCR testy všech zaměstnanců OKD každé dva týdny.
Ze studie, kterou společně provedly nemocnice Karviná Ráj a ostravský státní Zdravotní ústav, vycházejí antigenní testy mnohem příznivěji než z té motolské, neboť dosahují citlivosti 80 až 97 procent. Studie pracovala s pěti různými testy. Motol a Karviná zkoumaly antigenní testy od odlišných výrobců, které se tedy mohou lišit svou kvalitou a v důsledku i citlivostí.
Tajemství rozdílných výsledků spočívá ale především v tom, že tým ze severu Moravy vnesl do studie novou veličinu – takzvanou viabilitu. „Zkoumali jsme, zda ve vzorku, který vyjde při PCR testu pozitivně a při antigenním testu negativně, je virus opravdu živý,“ vysvětluje mluvčí nemocnice Věra Murínová. „V některých případech se stalo, že když byl antigenní test negativní a PCR test pozitivní, virus byl mrtvý.“ PCR metoda je tak citlivá, že zachytí i mrtvý virus nebo jeho části. Jenže člověk je nakažlivý a pro okolí nebezpečný jen tehdy, když v něm virus žije, a to v nějakém nakažlivém množství.
„PCR test detekuje správně, že tam nějaký virus byl,“ říká jeden z autorů studie Miroslav Homza. „Ale nedetekuje správně, zda je tam virová nálož, která by byla schopna nakazit někoho dalšího. PCR metoda detekuje o čtyři řády nižší množství viru, než jaké je potřeba k tomu, aby byl člověk nakažlivý.“
Jestliže se na testování díváme tak, že má vyhledat člověka nebezpečného pro okolí, podle Homzy se antigenní testy jeví jako vhodnější než PCR. Pro screening jsou podle něj to pravé. „Většinu antigenních testů z naší studie lze doporučit pro vyhledávání infekčních jedinců vylučujících živé viry, které představují závažné epidemiologické riziko,“ píše se v závěru studie.
PCR testy jsou podle mluvčí Murinové naopak nenahraditelné v klinické praxi. „Je to hrozně důležité vyšetření, klinikové potřebují počítat molekuly, znát detail, zvlášť u pacientů ve vážném stavu,“ říká. „Ale pro screening v terénu, ve firmách, na sportovištích nebo v divadlech se antigenní testy jeví jako fantastická záležitost. Jde přece o to zachytit přenašeče, izolovat je a neuvrhnout do izolace celou společnost.“
Bojovník za antigenní testy Roman Prymula skončil ve funkci ministra na konci října poté, co byl vyfocen jak bez roušky (v době, kdy je všichni museli nosit) odchází večer z restaurace (když měla být zavřená) na pražském Vyšehradě. Jeho nástupce Jan Blatný se ale antigenního testování chopil – začal domovy důchodců a přes učitele se dostal až k možnosti bezplatných testů pro každého. Jaký o ně bude zájem, není jasné. Každopádně už lze prohlásit, že testovat se nechal jen zlomek učitelů.
Obchodník s přístroji Také zastánce PCR testů Marián Hajdúch ohlásil, že na funkci vedoucího laboratorní skupiny rezignuje na konci roku. Odůvodnil to mimo jiné tím, že nechce poskytovat odborné krytí pro politická rozhodnutí, s nimiž nesouhlasí. Na dotaz investigace.cz tento obecný výrok alespoň trochu konkretizoval, podrobněji se však o věci nechtěl bavit. „Principiálně jsem nesouhlasil s použitím antigenních testů ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb,“ řekl. Nemohou tu podle něj udělat stejnou „službu“ jako PCR testy. „Kdekoli jinde to není žádný problém,“ dodal.
Ze světa testování ale Hajdúch nemizí. Má totiž podíl ve firmě IntellMed, kde jedním ze společníků je i firma I.T.A. Interact. Právě ta představuje významného dodavatele přístrojů a kitů pro PCR testování. Založil ji Lubomír Němec, jednateli jsou dva jeho synové, Michal a Dan. Jak investigaci.cz popsal Dan Němec, I.T.A. Interact je výhradní zástupce čínské firmy Zybio – ta vyrábí izolační a detekční přístroje pro PCR testy a také izolační a detekční kity. I.T.A. Interact prodává také kity s názvem Life River od čínské firmy Shanghai ZJ Bio-Tech.
„Naše společnost dodává laboratorní diagnostiku pětadvacet let, je to poměrně sofistikovaná záležitost, zejména bavíme-li se o PCR testech, tedy o přístrojích a soupravách,“ říká Dan Němec o firmě, která působí i na Slovensku, v Maďarsku a Polsku. Obchod s rouškami a respirátory z první vlny se od toho s vakcínami a testy ve vlně druhé totiž liší právě v tom, že jej nemůže dělat kdokoli z ulice, laboratoře a nemocnice by mu nevěřily.
V období mezi zářím a listopadem vybavila I.T.A. Interact podle Němce izolačními přístroji víc než padesát českých nemocnic a laboratoří. „Během krátké doby jsme jich vybavili skoro polovinu,“ říká. „Měli jsme totiž absolutní světovou novinku, do té doby trvala nejrychlejší izolace půl hodiny až hodinu. Najednou přišlo zařízení, které udělalo prakticky stejný krok za 9 minut. Přístroj byl přitom o pětinu levnější než cokoli jiného na trhu a spotřební materiál o 10 až 15 procent než konkurenční produkt.“ PCR přístroje a kity jednoduše chytly vítr.
O antigenních testech a plošném testování mluví Němec s despektem: „Prymula v televizi řekl, že je to nějaká síť na velké ryby. Virolog vám řekne, že to je nesmysl. Kdyby ta ryba byla velikosti akvarijní rybky, proplave sítí, a než se udělá další test, bude tak veliká, že se nevejde do rybníka. Takovou malou rybu chytne PCR test, ale ne antigenní test. Nevím, proč se na antigenní testování čeští politici tak vehementně upnuli, když jim odborníci typu profesora Dřevínka říkají, že to je v zásadě k ničemu, v podstatě nepoužitelné.“ Kromě toho bude plošné testování podle něj stejně propadák, protože lidé o ně nebudou mít zájem. „Dobrovolně se mají zatím testovat kantoři a už je vidět, že je to extrémní neúspěch. Z nějakých 170 000 tisíc se jich zatím nechaly testovat dva tisíce,“ dodává Němec.
Antigenní testy firmu I.T.A. Interact obchodně příliš nezajímají. Zybio ani Shanghai ZJ Bio-Tech, jež firma zastupuje, je nevyrábějí. „Máme taky antigenní testy od dvou firem. Když je někdo bude chtít, tak mu je dodáme, ale na sklad je nekupujeme,“ říká Němec.
https://www.investigace.cz/v-jako-vakcina/
Smrt v očích Kromě toho se I.T.A. Interact chystá převálcovat trh s odběrovými soupravami. Konkrétně jde o to, že by nepříjemnou tyčinku v nosohltanu nahradilo kloktání (kloktací odběrová soustava se jmenuje garg test). Tuto metodu odběru vyvinul tým vědců z olomoucké univerzity v čele s Mariánem Hajdúchem a ve spojení se dvěma komerčními subjekty – IntellMed a Aumed. IntellMed, kde je Hajdúch společníkem, je držitelem know how a soupravy vyrábí. I.T.A. Interact je má distribuovat.
„Nedávno jsem viděl reportáž, byla tam chudinka paní, tak 90 let, měla skutečně smrt v očích. Viděla takovouhle tyč, kterou jí chtěli strčit do nosu. Záběr byl na její zděšený pohled, když koukala na to bidlo. Mohla zemřít ne na covid, ale na zděšení z toho, co ji čeká,“ popisuje Němec „poměrně bolestivou proceduru“ a „propíchnutí hlavy“, již by mohla nahradit právě kloktací odběrová souprava.
Vyjde na zhruba 130 korun (cena výtěrové tyčinky se vejde do desetikoruny), ale zástupce firmy I.T.A. Interact se domnívá, že by si ji časem měla pořídit prakticky všechna odběrová místa. A má plán, jak to udělat. Na nemocnice a laboratoře musí tlačit lidé. „Chceme to propagovat, aby lidi věděli, že je tu něco jiného, bezbolestného,“ říká Dan Němec. „Když budou laboratoře oslovovat ‚nepotřebuji, abyste mi ničili nosní sliznice, chci kloktací odběr‘, budou se laboratoře muset přizpůsobit.“
V tuto chvíli čeká garg test na to, až bude zapsaný jako patent. Mezitím už ale podle Němce probíhají jednání se zdravotnickými, laboratorními i lékárnickými řetězci, které „budou mít zájem produkt mediálně nabídnout“. Kloktání jako odběr se dá okamžitě použít pro PCR testy, v případě antigenních testů ještě nemá hotovou validační studii.
Na dotaz, zda angažmá Mariána Hajdúcha ve firmě IntellMed a zároveň jeho členství v laboratorní skupině, která spoluvytváří strategii testování, není střet zájmů, odpovídá Roman Prymula: „To asi je. Říkal, že odstoupil, protože nechtěl garantovat nějaká politická rozhodnutí. Mám ale obavu, že ty důvody mohou být trochu jiné. Má ještě tu odběrovou soupravu, kterou vymysleli. Takže tam jsou přímé ekonomické zájmy.“
Dan Němec ale tuto situaci vidí jinak. „Nedávno jsem četl velmi ošklivý článek o tom, že za odchodem pana docenta Hajdúcha z laboratorní skupiny může být garg test, prolínání komerce do vědy a výzkumu. Což mě strašně rozčílilo,“ říká. „Před časem byla dotacemi podporována centra excelence, jejichž smyslem je, aby vědecká práce neskončila jen nějakým článkem v odborném časopise, ale aby vznikl nějaký komerční produkt, který přináší hodnoty jak tvůrcům, tak komerčním společnostem. A přece si nemohou myslet, že to ti vědci vymyslí a pak z toho nebudou nic mít, vždyť oni jsou držitelé těch myšlenek.“
Samotný Marián Hajdúch ale popírá, že by „z toho něco měl“. „Máme firmu, ve které děláme vědu a výzkum, to je základ její činnosti,“ říká. „Já nemám benefit z toho, co prodá někdo jiný.“ Stejně tak si nemyslí, že by jako vedoucí laboratorní skupiny byl ve střetu zájmů. „Doporučení nikdy neděláme na konkrétní produkty, tomu se vyhýbáme,“ říká Hajdúch. „Děláme doporučení na úrovni obecných parametrů, do nichž se vejdou třeba desítky testů.“
