Turecko nikdy nebylo populární tranzitní ani cílovou zemí pro kokain. Kdysi dokonce patřilo ke státům, jež prováděly téměř největší počet razií na obchod s nelegálními drogami ročně. To se ale od nástupu Recepa Tayyipa Erdoğana do funkce prezidenta změnilo. Jako obranu proti možnému spiknutí proti vládě nechal v roce 2016 propustit a zavřít tisíce lidí včetně mnoha státních zástupců, soudců a policistů zapojených do vyšetřování korupce a obchodu s drogami. To se odrazilo i na proměně celosvětové obchodní sítě s kokainem. V minulém roce tak kolumbijská policie odhalila zásilku pěti tun kokainu, směřujících do Turecka.
Pozornost se na Turecko upřela v červnu 2020, kdy kolumbijská protidrogová policie zadržela téměř pět tun kokainu. Drogy byly schované ve dvou kontejnerech, které měly cestovat po moři z kolumbijského přístavu Buenaventura. Na černém trhu by zadržený objem kokainu měl pouliční hodnotu 265 milionů dolarů (více než 5,5 miliardy korun).
Kolumbijský ředitel pro boj s narkotiky, generál Luis Ramírez, uvedl, že při prohlídce kontejnerů plných gumové drtě policejní pes odhalil kokain, který byl maskovaný v 1 733 bílých plachtách. Každá vážila 30 kilogramů, celkem tedy šlo o 4 928 kilogramů kokainu. Předběžné vyšetřování ukázalo, že drogy měly být přepravované podél kolumbijského tichomořského pobřeží do Střední Ameriky a odtud později do Turecka. Jejich přibližná hodnota na evropském trhu by byla 265 milionů dolarů (více než 5,5 miliardy korun), což znamená ohromné zisky pro nelegální kriminální organizace, dodal Ramírez.
Kolumbijské ministerstvo obrany pak oficiálně oznámilo, že zadržený kokain směřoval do Turecka. Tato informace je sama o sobě důležitá, protože Turecko nikdy nebylo tranzitní ani cílovou zemí pro kokain. Během policejní akce nebyl nikdo zadržený; bylo však zahájeno vyšetřování s podporou Úřadu generálního prokurátora s cílem určit, komu drogy patří. Podle ministerstva obrany šlo o největší námořní kokainovou zásilku, jaká byla v poslední době v Kolumbii zabavena.
„Pět tun kokainu je neuvěřitelně velké množství pro Turecko jako cílovou i tranzitní zemi. Největší konfiskace kokainu, které jsme v Turecku měly, nikdy nepřesáhly několik set kilogramů,“ řekl v rozhovoru pro Nordic Monitor bývalý příslušník turecké protidrogové policie, který chtěl z bezpečnostních důvodů zůstat v anonymitě.
Nelegální drogy cestují různými způsoby a prostředky pod ochranou zločineckých organizací, přičemž kokain pochází především z latinskoamerických zemí, jako je Bolívie, Peru a Kolumbie. Statistiky Úřadu Organizace spojených národů pro drogy a kriminalitu UNODC ukazují, že do Evropy kokain obecně putuje lodí nebo letecky, pravděpodobně přes USA nebo Afriku. „Bez trhu, který je připraven k distribuci a spotřebě, by se bez všech potřebných spojení – domácích i zahraničních – žádný drogový boss, který to má v hlavě v pořádku, nepokusil přivést do Turecka tak velký objem drog,“ řekl bývalý příslušník turecké policie. Podle UNODC přitom Turecko nebylo až donedávna vůbec zmiňováno na světových trasách obchodu s kokainem. „Musí existovat něco, co vyvolalo změnu dynamiky systému, nebo se možná objevil nový silný hráč, který chce mít svůj vlastní podíl v zavedeném systému,“ varoval expolicista a naznačil, že nový systém a nový hráč musí mít v Turecku silné politické krytí, aby se odvážil do země přesunout takové množství kokainu.
[caption id=“attachment_26045” align=“aligncenter” width=“768”]
Tok celosvětového obchodu s kokainem, 2008: UNODC[/caption]
[caption id=“attachment_26037” align=“aligncenter” width=“1024”]
Tok celosvětového obchodu s kokainem, 2012–2016: UNODC[/caption]
Před rokem 2013 se Turecko pravidelně umísťovalo mezi zeměmi, které provádějí největší počet razií na obchod s nelegálními drogami. Turecké policejní složky se v tomto žebříčku dokonce dostaly na druhé místo poté, co Írán dosáhl nejvyššího počtu zadržení nelegálních drog ročně. V některých letech počet tureckých protidrogových razií překročil i počet těch íránských.
Vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana ale pod záminkou vyšetřování možných spiknutí proti vládě v roce 2016 propustila a zavřela tisíce lidí, včetně mnoha státních zástupců, soudců a policistů zapojených do vyšetřování korupce, radikálních skupin a obchodníků s drogami.
„Spiknutí proti vládě“ lze ovšem chápat i jako ohrožení v podobě série vyšetřování, jež proběhla v minulosti a s úkolem odhalit korupci. Výsledky těchto vyšetřování byly zveřejněny v roce 2013 a zahrnovaly i tehdejšího předsedu vlády Erdoğana, jeho rodinné příslušníky a blízký okruh lidí. Erdoğan, jenž vyšetřování označil jako pokus o převrat ze strany Gülenova hnutí a spiknutí proti své vládě, se tenkrát zbavil policejních šéfů a nahradil je kumpány, jejichž rejstříky trestů jsou naplněné různými záznamy a podle všeho jsou napojení i na syndikáty organizovaného zločinu. Erdoğan navíc jmenoval jako ministra vnitra Süleymana Soylu, který byl v minulosti zapleten do obchodování s drogami. Změnou tureckého postoje vůči obchodu s drogami byl zasažen i Americký protidrogový úřad (DEA), neboť Turecko zatklo a uvěznilo Metina Topuza, dlouholetého překladatele na americkém konzulátu v Istanbulu a pozdějšího asistenta v DEA. Turecká vláda vykonstruovala falešný případ a usvědčila Matina Topuza v červnu 2020 z vymyšlených obvinění z terorismu.
