Slovenská vláda navrhuje odstřely jako hlavní způsob, jak řešit problémy s medvědy, kteří se pohybují v okolí obcí. Zůstalo tomu tak i poté, co nedávno zemřel slovenský houbař, kterého smrtelně zranil medvěd. Investigatívne centrum Jána Kuciaka (ICJK) analyzovalo pět desítek odstřelů medvědů, jež se udály od června do září 2024. Novináři zjistili, že několik z nich mohlo být neopodstatněných, protože zvířata byla eliminována i v případech, kdy se k obci nevracela. Ve zkoumaném období navíc nebyl zřejmě odstřelen ani jeden z medvědů, kteří zaútočili na člověka.
Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková. Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.
Začátkem května se na internetu objevilo video medvěda, kterého nahání auto přes obec Očová. Bez jakéhokoli plašení či preventivních opatření zvíře v ten den rovnou zastřelili. Ochránci přírody tento krok kritizovali, a to i proto, že auto nahnalo medvěda do vesnice z ulice, která vede od neudržovaného zemědělského družstva, kde se medvěd skrýval. Na to, že družstva jsou pro medvědy atraktivní lokalitou, upozorňovali ochránci z občanského sdružení Ursia. V neudržovaných či opuštěných objektech s vysokým porostem si totiž medvěd může vytvořit doupě a nerušeně tam zůstat. Navíc má v blízkosti také snadno dostupný zdroj potravy.
I obyvatelé obce Očová novinářům na konci července potvrdili, že medvěd pravděpodobně v prostorách neudržovaného pozemku přespával. „Je to zarostlé, viděl jsem tam stopy, že tam spává medvěd. V roce 2008 se to odstavilo a teď tam je prales. Chtěli by to obnovit, ale nemá na tom kdo pracovat,“ řekl majitel domu nacházejícího se naproti družstevním pozemkům. Tato parcela i budovy družstva jsou podle katastru ve vlastnictví státu.
Starostou Očové je poslanec Rudolf Huliak, který problémy s medvědy v obcích na Podpoľaní využil i v roce 2023 ve své předvolební kampani před parlamentními volbami. Ze všech slovenských obcí bylo od ledna do září 2024 nejvíce medvědů zastřeleno v katastru obce Očová, kde zabili šest těchto šelem.
Medvěd je chráněný živočich a zastřelit problémového jedince lze teprve tehdy, když neexistuje jiná „ekonomicky a technicky proveditelná“ možnost.
Neudržovaná pole, pozemky nebo budovy družstev našli reportéři z ICJK i na dalších místech, kde místní obyvatelé hlásili výskyt medvědů. V regionech, kde se medvědi stříleli, je mnoho zanedbaných a zarostlých pozemků, na nichž se mohou medvědi skrývat – jako je třeba právě družstvo u Očové. Bývají tam i ovocné stromy, které nikdo nesklízí. Obyvatelé také vyhazují poblíž obcí odpad včetně zbytků jídla. A právě v takových oblastech se medvědi často pohybují.
Vábení medvědů
V posledních dvou letech se medvědi stali tématem, které na Slovensku polarizuje společnost. Politici napříč politickým spektrem se jimi zabývali na nejedné tiskové konferenci. Stejně polarizující je i téma vábení a otázka, zda za změnu chování medvědů může také dlouholeté vytrvalé přikrmování divoké zvěře.Podle portálu Národního lesnického centra je na Slovensku 6 783 aktivních míst pro kladení návnad na divočáky. Toto číslo představuje pouze legální a nahlášená místa pro kladení návnad. Ve skutečnosti jich může být více. Na tyto návnady mohou chodit i medvědi, kteří se jimi krmí.
Státní podnik Lesy Slovenskej republiky donedávna poskytoval službu „pozorování a fotografování medvědů na místě vábení“. Byla uvedena v oficiálních cenících pro loveckou sezónu 2018/2019 i 2019/2020. Za 120 eur, což je v přepočtu kolem tří tisíc korun, zájemce získal průvodce, ubytování na jednu noc a přepravu po revíru. Někteří starostové přitom už tehdy hlásili, že zaznamenali problémy s nežádoucím výskytem medvědů v blízkosti obcí.
V nejnovějším ceníku Lesy SR již neuvádějí, jakou zvěř lze za poplatek pozorovat a fotografovat.
To, že lesníci v lesích v oblasti Poľane vábili medvědy, aby je fotografové mohli zaznamenat, dokazují starší články a snímky, které zveřejnil jeden z fotografů na svém blogu. Ve svých textech popisuje, jak na medvědy lesníci a fotografové čekali u kukuřice. Některé záběry na blogu ukazují, že návnada fungovala a medvědi se nerušeně krmili.
Vábení zvěře návnadami není problém specifický pouze pro tuto oblast. Ochránci přírody a lesníci z různých částí Slovenska upozorňují na to, že medvědi a další lesní zvěř mění své chování především kvůli chování člověka. Na sociálních sítích se pravidelně objevují fotografie kukuřice, obilí nebo jiných návnad rozsypaných po lese. V regionech se novináři ICJK setkali i s volně uloženým bioodpadem, který nemusí být nutně cílenou návnadou, ale jde pouze o vyhozené zbytky jídla, jichž se lidé chtěli zbavit.
Zabita i s medvíďaty
Zásahové týmy a myslivci eliminovali na Slovensku od začátku roku 2024 celkem 81 medvědů. Přestože k žádnému výraznému nárůstu populace těchto šelem v uplynulém desetiletí nedošlo, politici mluví o jejich přemnožení.Ministerstvo životního prostředí v létě informovalo, že k 1. červenci evidovalo patnáct útoků medvěda na člověka. Podle zjištění ICJK však žádný ze zastřelených medvědů nebyl tím medvědem, který někdy zaútočil na člověka. Pouze v jednom případě údajně došlo k zabití medvěda, který zranil člověka v Liptovském Mikuláši. Nicméně ochránci přírody i opoziční politici vyjádřili nad tímto případem pochybnosti. Mluvčí Štátné ochrany prírody po tomto případu napadení člověka medvědem uvedla, že útočil „dospívající, pravděpodobně samec o hmotnosti 80 až 100 kilogramů“. Zásahový tým přitom zastřelil zhruba sedmdesátikilogramovou medvědici.
Novináři z ICJK se zeptali Evropské komise (EK), zda se zabývá změnami legislativy a s tím souvisejícími častějšími odstřely medvědů na Slovensku. Zajímalo je také to, z jakých podkladů komise vychází při případném hodnocení toho, zda odstřely neporušily evropskou legislativu, nebo jaký postih by Slovensku hrozil, pokud by země neprokázala oprávněnost odstřelů.„Vnitrostátní orgány jsou odpovědné za řešení konkrétních situací na místě v souladu s právem EU,“ odpověděla novinářům Evropská komise. Právní předpisy EU podle ní poskytují členským státům nezbytné nástroje k přijetí vhodných opatření při řešení konfliktů, problémů a potenciálně rizikových situací s velkými šelmami. „Medvěd hnědý je evropsky významný druh, který je chráněn ve všech unijních státech podle právních předpisů EU o ochraně přírody. Členské státy se zavázaly obnovit a udržet příznivý stav z hlediska ochrany volně žijících druhů, na které se vztahuje směrnice o stanovištích,“ uvádí se ve stanovisku EK (jde o směrnici týkající se ochrany rostlin, živočichů a životního prostředí).
ICJK analyzovalo odstřely padesáti medvědů, které proběhly od června do října tohoto roku. Jejich zjištění naznačuje, že u jedenácti odstřelů neexistuje „protokol identifikace synantropního jedince“, což znamená, že chyběl záznam o tom, co rozhodnutí o zabití medvěda předcházelo. Mezi těmito případy je například i odstřel dvou medvědic, s nimiž byla eliminována i jejich mláďata. Ve čtyřech případech byli medvědi zlikvidováni, přestože reagovali na plašení. Šest jedinců bylo zabito až s měsíčním odstupem od identifikace, přičemž tato zvířata se navíc k obci, v níž byla spatřena, už nevracela. Většina z padesáti medvědů byla zastřelena v lese nebo na loukách a polích v blízkosti obcí.
V obci Očová byly pokusy o plašení medvědů jen minimální, a přestože byly tři z těchto šelem označeny za nebezpečné, zastřeleny byly až po několika týdnech. Podobně se postupovalo i při dalších odstřelech v jiných slovenských obcích. Šelmy byly například zabity i přesto, že se u obce několik týdnů nevyskytovaly, a v mnoha případech nebylo před odstřelem provedeno plašení.
ICJK také zjistilo, že postupy při odstřelech medvědů na Slovensku nejsou jednotné. Zatímco jeden zásahový tým zastřelil medvědici i s mláďaty, jiný nechal medvíďata naživu. Několik medvědů bylo zabito pouze kvůli tomu, že údajně chodili k domům. Přiložená fotodokumentace je však zachycuje pouze v přírodě, kde není vidět žádné zastavěné území.
Chybějící prevence
Škody, které dle slovenského zásahového týmu k odstřelu vedly, v některých případech vznikly kvůli tomu, že majitelé zvířat, na něž medvěd zaútočil, neprovedli preventivní opatření.Když ministr životního prostředí Tomáš Taraba předkládal novelu o zjednodušeném kácení, argumentoval tím, že vyčištění krajiny může předejít nebezpečnému střetu člověka s medvědem. Novela byla schválena ve zrychleném legislativním řízení a kromě opozičních politiků ji kritizovali i ochránci přírody a obce.
„Cílem návrhu zákona je zajistit zpřehlednění krajiny, což lze považovat za významné preventivní opatření ke snížení nebezpečných střetů člověka s medvědem,“ uvádí se v důvodové zprávě zákona, který nakonec tehdejší slovenská hlava státu Zuzana Čaputová vetovala. Novelu později podepsal současný prezident Peter Pellegrini.
Vlastníci nebo nájemci byli ze zákona povinni starat se o vegetaci na svých pozemcích i před touto novelou, v opačném případě jim hrozila pokuta. Jak ale zjistili novináři ICJK, ne vždy to v praxi funguje.
Jozef Martinský z ochranářského sdružení Ursia vysvětlil, že postupné zarůstání neudržovaných polí v blízkosti lesů vytváří migrační trasu pro zvěř. Jako příklad uvedl pole u města Detva, kde sdružení Ursia působí. „Zarůstání vytváří další přirozenou migrační trasu. Zvířata mohou přirozeně procházet zarostlou krajinou dále do lesa,“ vysvětlil. Právě v okolí Detvy místní obyvatelé opakovaně zaznamenali výskyt medvědů. Lesy tam kdysi rozdělovaly pásy obdělávané půdy. Dnes se o ně někteří majitelé pozemků nestarají, a tak je půda porostlá hustým porostem plevele a keřů. V blízkosti stojí i několik domů.
