Nedávná ústavní krize v Moldavsku vyvrcholila koncem desetileté vlády Demokratické strany oligarchy Vladimira Plachotňuka. Ten posléze ze země uprchl. Ze zjištění serveru Rise Moldova nyní vyplývá, že moldavské úřady v čele s Ministerstvem vnitra v uplynulých letech na příkaz vlády prováděly odposlechy a očerňovací kampaň vůči odpůrcům vlády i opozičním politikům.
Server zveřejnil dokumentaci, která dokazuje odposlechy zhruba padesáti dvou politiků, aktivistů a novinářů, z nichž někteří měli být i osobně sledováni. Úřady k nim domů nainstalovaly prostorová odposlouchávací zařízení a kamery. Důvodem ke sledování měly být tři trestné kauzy spojené s protivládními protesty před třemi lety.
Serveru Rise Moldova se podařilo získat data, jež dokládají rozsah celé operace.
Podle těchto údajů mělo být vystaveno téměř šest set soudních příkazů, povolení a nařízení umožňujících rozsáhlé odposlouchávání a sledování členů opozice.
„Zjistili jsme, že cílem sledování byli pouze opoziční činitelé. Velkou část z nich úřady sledovaly zhruba rok a půl, ačkoliv podle zákona je toto možné pouze po dobu šesti měsíců, a to se souhlasem soudu,“ uvedl pro investigace.cz redaktor serveru Rise Moldova Ion Preasca.
Podle něj za sledováním a odposlechy stojí vládní Demokratická strana, jejímž šéfem je moldavský oligarcha Vladimir Plachotňuk.
Několik dotyčných osob také uvedlo, že odposlechy a materiály získané v rozporu se zákonem sloužily jako prostředek k zahájení trestních stíhání či k očerňování.
Kauzy, které měly odposlechy legitimizovat, souvisely mimo jiné s protivládními protesty z dubna loňského roku. Představitelé občanské platformy Důstojnost a pravda (DA) již koncem března 2016 vyzvali veřejnost k projevům nesouhlasu s vládní politikou. Generální inspektorát policie a Ministerstvo vnitra to vyhodnotily jako výzvu k nepokojům, jejichž důsledkem má být „revoluce, svržení moci a ustavení vlády lidu“.
Prokurátor následně nařídil odposlechy dvanácti jedinců včetně čelných osobností platformy DA. Protesty, jež se skutečně konaly 24. dubna 2016, pak úřady označovaly jako moldavský „Majdan“.
„Například v roce 2017 se stalo terčem odposlechů mnoho aktivistů, kteří protestovali proti rychlé změně volebního systému v Moldavsku z poměrného na smíšený,“ uvádí Preasca. Otázkou podle něj zůstává, jak s těmito zjištěními naloží nová vláda.
Ještě na začátku měsíce Moldavskem zmítala hluboká ústavní krize, v zemi de facto úřadovaly dvě vlády a dva prezidenti. Krize nakonec vyústila v konec desetileté vlády Demokratické strany oligarchy Plachotňuka a faktické vítězství spíše pragmatické politické aliance proevropského hnutí ACUM a proruských socialistů. Tato aliance se překvapivě těšila podpoře Západu i Moskvy. Plachotňuk následně ze země uprchl neznámo kam.
„Premiérka Maia Sanduová (ACUM) i vicepremiér Andrei Năstase (Platforma DA) přislíbili, že podniknou kroky, aby situaci s odposlechy prověřili. Náš článek tento proces zřejmě urychlil,“ odhaduje budoucí vývoj Preasca.
Před několika lety propukla podobná kauza několikanásobně většího rozsahu v Makedonii. Tehdejší vláda premiéra Nikoly Gruevského nechala několik let odposlouchávat kolem dvaceti tisíc lidí včetně vládních ministrů, politiků, podnikatelů či novinářů. Odposlechy vedl šéf rozvědky a bratranec premiéra Sašo Mijalkov. Když se celá věc provalila díky článkům OCCRP, po masivních protestech v roce 2016 nakonec makedonská vláda padla.
https://www.investigace.cz/makedonsky-spion-rentierem-v-praze/
Gruevski byl později odsouzen za korupci na dva roky. Před nástupem k výkonu trestu však uprchl do Maďarska, kde mu byl udělen politický azyl.
„Určité spojitosti se skandálem v Makedonii tu jsou. V Moldavsku se ale zatím nikoho, kdo odposlechy autorizoval nebo prováděl, nepodařilo dohnat k odpovědnosti. Doufáme, že nová vláda zajistí, aby k podobným případům už nedocházelo,“ uzavírá Ion Preasca z investigativního serveru Rise Moldova.
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.
