V loňských podzimních volbách volili SPD, případně Volný blok či TSS, ve větší míře neočkovaní občané. Tyto informace vyplynuly z dotazníkového výzkumu agentury PAQ Research. I když se počet očkovaných od té doby zvýšil, tak podle průniku dat o míře proočkovanosti a volebních výsledků se zdá, že v regionech s nízkou mírou proočkovanosti (méně než 68 % populace starší 16 let) vykazuje SPD výrazně lepší výsledky než v regionech s průměrnou (mezi 68 % a 76 % populace starší 16 let) či vysokou pročkovaností (více než 76 % populace starší 16 let). Vycházeli jsme přitom z dat ÚZISu k 25. 12. 2021 podle jednotlivých obcí s rozšířenou působností.
Zatímco ve čtvrtině obcí s nejnižší proočkovaností dosáhla SPD 13 % hlasů, ve čtvrtině obcí s nejvyšší proočkovaností to naopak bylo 7.4 %, tedy o 40 % horší výsledek. V obcích, které se pohybovaly v oblasti průměrné proočkovanosti, to bylo 8.6 %.
Rozdíl ještě více vynikne, pokud se podíváme na výsledky SPD v těchto obcích ve volbách v roce 2017 a porovnáme je s výsledky v roce 2021.
Míra proočkovanosti | SPD 2017 | SPD 2020 | Rozdíl |
Nízká | 13.6 | 13 | - 0.6 pct. b. |
Střední | 10.2 | 8.6 | - 1.6 pct. b. |
Vysoká | 8.9 | 7.4 | - 1.5 pct. b |
Míra proočkovanosti | SPD 2017 | SPD 2021 | Rozdíl |
Nízká | 132 709 | 135 761 | 3 052 |
Střední | 325 555 | 302 438 | - 23 117 |
Vysoká | 79 879 | 75 422 | - 4 457 |
Jak jsme psali v našem rozboru výsledků podzimních voleb Volby v sítích: Ještě jedna volební mapa, čísla dosažená SPD jsou silně provázaná s výsledky ANO. Není proto překvapivé, že i ANO ztrácelo svůj voličský podíl v nízko očkovaných oblastech méně než v ostatních.
Míra proočkovanosti | ANO 2017 | ANO 2021 | Rozdíl |
Nízká | 32.7 % | 31 % | - 1.7 pct.b. |
Střední | 28.8 % | 26.3 % | - 2.5 pct. b. |
Vysoká | 29.3 % | 25.9 % | - 3.4 pct. b. |
Míra proočkovanosti | Spolu | PirSTAN |
Nízká | 22 % | 11.9 % |
Střední | 30 % | 17.1 % |
Vysoká | 29.5 % | 16.8 % |
Co z těchto dat tedy celkově vyplývá? V první řadě potvrzují výzkum PAQ Research, tedy skutečnost, že v oblastech s větším odporem k očkování lépe dopadá SPD. Mohlo by to tedy vypadat tak, že odpor k očkování vede často k volbě SPD, nebo že preference SPD naopak vede k antivakcinačnímu postoji.
Jenže Tomio Okamura dopadl v těchto oblastech lépe již ve volbách v roce 2017. Je proto pravděpodobnější, že odpor k očkování i příklon k SPD jsou pouze výrazem hlubších postojů. Do jaké míry jsou spojeny například s nedůvěrou v systém, jak naznačuje zmíněný výzkum PAQ Research, či jakou roli tady hrají i další proměnné, je otázkou budoucího zkoumání. Přesto se zdá, že v debatě o tom, jak zvýšit celkovou proočkovanost České republiky, nemusí stačit jen rozbor verbalizovaných důvodu k odmítnutí.
Příčiny odmítání totiž mohou mít u mnoha lidí kořen v hlubších postojích k fungování společnosti a vnímání svého postavení v ní. Nepůjdou změnit pouhou informační kampaní. Možná, že v krátkodobém horizontu je nebude možné změnit vůbec, pro budoucnost země ale tyto postoje mohou být klíčové při dalších krizích.
Autor textu: Josef Šlerka, datový analytik Autorka grafiky: Lenka Matoušková