Investigace

Izraelský podnikatel Beny Steinmetz se dostal pod tlak soudů po celém světě. Naposledy ho policie zatkla tento rok na Maltě, ve Švýcarsku byl odsouzen k 18 měsícům vězení a rumunská justice ho uznala vinným z vytvoření organizované zločinecké skupiny. Je podezřelý například z toho, že díky úplatkům směrovaným manželce guinejského prezidenta získal práva pro těžbu železné rudy v zemi. Jak zjistili novináři z projektu OCCRP, během řešení svých skandálů uzavřel řadu obchodů se společnostmi napojenými na řeckého podnikatele Sabbyho Mionise, díky čemuž zachránil svůj majetek. Steinmetz veškerá svá pochybení a vinu popírá a proti rozhodnutím soudů se odvolává. Podnikatel také investoval do developerských projektů v České republice. 

Steinmetzův otec vybudoval v padesátých letech největší diamantový podnik v Izraeli. Syn se ale v rodinné firmě nespokojil s pozicí juniora a vydal se na cestu do Afriky. Jeho výprava za diamanty začala v osmdesátých letech v Angole. Země se tehdy nacházela uprostřed občanské války, avšak izraelský podnikatel se záhy stal jedním z největších odběratelů surových diamantů z Angoly a pokračoval v jejich nákupu i poté, co většinu dolů v zemi ovládli povstalci.

„Byly to roky plné událostí,“ vzpomínal Steinmetz později v knize The Steinmetz Diamond Story, která popisuje historii jeho rodiny. „Vláda legalizovala držení a prodej surových diamantů, což tehdy vyvolalo masivní těžební horečku,“ přiblížil atmosféru diamantového byznysu. Fotografie v knize zachycují Steinmetze v rozhovoru s angolským diktátorem Josém Eduardem dos Santosem nebo při pózování s různými celebritami.

K levnému získávání přírodních zdrojů se nebál vyjednávat ani s diktátory a se zkorumpovanými vládci, což ale v minulosti nepopíral. „Investujeme na obtížných místech,“ řekl v roce 2012 britskému listu Financial Times. „Musíte si ušpinit ruce.“

Steinmetz podnikal i v České republice. Do roku 2014 byla jeho společnost Scorpio BSG jedním z akcionářů developerské skupiny Lighthouse Group, jež v Česku působí od roku 2000. Skupina vybudovala například bytový a kancelářský komplex Prague Marina v Holešovicích, parkovací dům pro 1 400 aut vedle O2 areny, Galerii Harfa, Zelené město na Jarově či komplex tří kancelářských budov v Praze-Holešovicích s názvem Lighthouse Towers. Developer Tomáš Winterstein ale v roce 2014 vyplatil ostatní akcionáře včetně Scorpio BSG a stal jediným akcionářem Lighthouse Group. Za akvizici zaplatil stovky milionů korun, jak řekl deníku Týden.cz.

Protesty proti těžbě

Na počátku nového tisíciletí se Steinmetzova pozornost obrátila k Sieře Leone, která se v té době vymanila z jedenáctileté občanské války. Podnikatel tam koupil největší diamantový důl, Koidu, jenž vyvolával napětí mezi domorodci. Generální ředitel dolu přiznal, že kdykoli se během provozu odstřelovala hornina, museli být místní obyvatelé evakuováni. Odstřelování poškozovalo jejich domy, načež začali protestovat a požadovat nové bydlení. Při jedné z demonstrací policie zastřelila dva lidi. Vláda Sierry Leone poté nařídila provoz dolu zastavit.

Steimetz ale pohotově zasáhl. V květnu 2008 přiletěl svým osobním letadlem do hlavního města Freetown, kde se setkal s prezidentem Ernestem Bai Koromou. O čem spolu hovořili, nebylo nikdy zveřejněno, nicméně výsledky se rychle dostavily – vláda ustoupila od svých požadavků a povolila v Koidu opět zahájit těžbu s odkazem na jeho strategický význam pro ekonomiku země.

Obyvatelstvo regionu posléze zažalovalo Steinmetzovy společnosti provozující důl a nyní požadují odškodnění za porušování lidských práv a poškozování životního prostředí. Případ byl v roce 2022 původně zamítnut, avšak v době, kdy OCCRP vydávala texty o Steinmetzovi, se proti zamítnutí domorodci odvolávali. Steinmetz OCCRP sdělil, že jeho společnosti respektují osvědčené postupy těžebního průmyslu v Sieře Leone a v Africe.

[caption id=“attachment_42286” align=“aligncenter” width=“821”] Městečko Koidu v Sierra Leone. Foto: Brian Harrington Spier[/caption]

Těžební práva v Guinei

V roce 2008 po květnové schůzce s prezidentem Koromou odletěl Steinmetz do sousedního státu Guinei, kde byl tehdy už počtvrté. V hledáčku měl pohoří Simandou neboli jedno z největších světových nalezišť železné rudy. Spustit tam těžbu ale nemohl – od roku 1997 těžební práva i licenci pro průzkum po celém horském území vlastnil anglo-australský těžební gigant Rio Tinto, jenž v oblasti prováděl průzkum. Steinmetzova společnost Beny Steinmetz Group Resources (BSGR) přesto usilovně pracovala na získání těžebních práv. Guinejské úřady včetně premiéra se ale licenci Rio Tinto zdráhaly zrušit.

Smlouvy, které získali novináři z projektu OCCRP, ukazují, že společnost BSGR a její prostředníci slíbili Mamadii Touré, jedné ze čtyř manželek tehdejšího guinejského prezidenta, miliony dolarů jako provizi za pomoc při získání práv pro BSGR.

Premiér, jenž s odebráním licence Rio Tinto nesouhlasil, v den Steinmetzova příletu do země z funkce odstoupil. Guinejský prezident Lasana Conté o dva dny později napsal společnosti Rio Tinto dopis, v němž vyhrožoval odebráním práva na těžbu. Prezident v dopise uvedl, že v předchozím desetiletí společnost důl nerozvíjela, čímž fakticky zmrazuje nerostné zdroje a brání boji proti chudobě. V červenci pak byla hrozba naplněna prezidentským dekretem, který společnosti Rio Tinto zrušil těžební práva.

Obchod století

Steinmetz se do Guineje opět vydal v září 2008 a s nemocným prezidentem Lansanou Contém se sešel v jeho rodné vesnici. Podle svědectví tehdejšího manažera BSGR mluvili o pohoří Simandou. Krátce po schůzce si prezident předvolal tehdejšího ministra pro těžbu a řekl mu, že společnosti Rio Tinto by měla být odebrána i licence na průzkum.

„Když jsem na schůzce viděl Mamadii Touré vedle prezidenta, pochopil jsem, že na svého manžela vyvíjí nátlak ve prospěch BSGR,“ řekl ministr pro těžbu u arbitrážního řízení Světové banky. Touré svou tehdejší roli vylíčila v prohlášení takto: „Prezident Steinmetzovi řekl, že mu mě svěřuje, což znamená, že jsem tam proto, abych pomohla BSGR,“ načež ji Steinmetz označil za lhářku.

Rio Tinto poté skutečně přišla o polovinu své licence. Následně ji zdarma získala Steinmetzova společnost BSGR, jež tenkrát veškerá obvinění z korupce odmítla s tím, že jsou nepodložená a představují pouze hrubou pomlouvačnou kampaň a že licenci získala na základě transparentních a řádných právních postupů. Steinmetz obvinění vznesená proti němu při soudních slyšeních také popřel a kritizoval falešné zprávy a obvinění.

Prezident Conté zemřel 22. prosince 2008. Následujícího dne se moci chopila vojenská junta a do funkce hlavy státu dosadila armádního důstojníka Moussu Dadise Camaru. Steinmetz se tak pustil do navazování a pěstování vztahů s novými politiky V následujícím roce prezidenta Camaru pozval na svatbu své dcery v Izraeli a navázal i blízký vztah s novým ministrem pro těžbu.

[caption id=“attachment_42287” align=“alignleft” width=“237”] Bývalý guinejský prezident Lansana Conté. Foto: Kremlin.ru[/caption]

Necelých 18 měsíců po obdržení těžebních práv, která BSGR získala zdarma, společnost prodala polovinu svého podílu brazilské těžební skupině Vale S.A. za 2,5 miliardy dolarů, což tehdy v přepočtu představovalo částku zhruba 46,8 miliardy korun. Média prodej označila za „obchod století“.

Bod zlomu 

V roce 2010 se však v guinejských volbách dostal k moci opozičník Alpha Condé a o dva roky později, v březnu 2012, zahájil v rámci boje proti korupci revizi guinejských těžebních práv. Vyšetřovatelé se brzy dozvěděli o smlouvách, jež společnost BSGR a její zprostředkovatelé podepsali s Mamadií Touré, vdovou po bývalém diktátorovi, která se mezitím usadila v Jacksonville na Floridě a podle soudních i majetkových záznamů použila peníze, jež dostala od BSGR, na nákup luxusního domu a dalších nemovitostí.

Aby se vyšetřovatelé nedostali k původním smluvám, Steinmetzův klíčový fixer v Guineji, Frédéric Cilins, odcestoval v dubnu 2013 za Touré na Floridu, aniž by ale tušil, že Spojené státy již zahájily vlastní vyšetřování kauzy Simandou a že se Touré stala spolupracující svědkyní. FBI si nahrávala vše, co si s Cilinsem řekli. Slíbil jí miliony dolarů za to, že mu předá původní smlouvy, které hodlal zničit. Vdovu po diktátorovi také nechal podepsat čestné prohlášení, v němž popřela jakoukoli spojitost s BSGR, jak se uvádí v přepisu telefonní nahrávky.

[infobox heading=“Nahrávka od FBI”]Novináři z OCCRP získali videonahrávku rozhovoru mezi Cilinsem a Touré. Plný přepis najdetezdena straně 71.[/infobox]

Poté, co Cillinse americká federální služba zatkla, nastal pro Steinmetze zlom. Několik zemí, včetně Velké Británie, Izraele a Švýcarska, kde Steinmetz v té době žil, rovněž zahájilo vyšetřování této aféry. V dubnu 2014 pak Guinea odebrala společnosti BSGR licence na těžbu v Simandou, což vyvolalo žalobu ze strany BSGR, kterou následně zažaloval i její spoluinvestor Vale za to, že zatajila úplatky.

V lednu 2021 byl Steinmetz ve Švýcarsku odsouzen k pětiletému trestu odnětí svobody, po odvolání mu v roce 2023 soud trest zmírnil na 18 měsíců vězení podmíněně. Steinmetz ale svou vinu nadále popírá, přestože u něj doma při policejní razii našli několik kopií smluv podepsaných Touré. Podnikatel tvrdí, že o Cilinsově jednání nevěděl a čestné prohlášení, které Touré na Floridě podepsala, nikdy neschválil. Z celého skandálu obviňuje George Sorose. „Využil své rozsáhlé sítě na vysoké úrovni, aby zapojil guinejské, švýcarské, americké a izraelské orgány do vyšetřování proti Steinmetzovi,“ uvedl právník těžařského magnáta v textu zaslaném OCCRP.

Steinmetz se nyní odvolal i proti sníženému trestu, tentokrát ke švýcarskému nejvyššímu soudu. Termín slyšení zatím nebyl stanoven.

Podnikatel stanul před soudem také v Rumunsku. OCCRP získala dokumenty a soudní záznamy, jež naznačují, že se Steinmetz spojil s rumunským princem Paulem Philippem a s dalšími osobami, aby nezákonně získal nemovitosti v hodnotě 100 milionů dolarů. Soud rozhodl, že nezákonný postup nabytí majetku byl z velké části financován Steinmetzem, jehož právník sdělil OCCRP, že rozhodnutí nejvyššího soudu bylo „politicky vysoce motivované a řízení bylo plné nesrovnalostí“. Steinmetz byl mimo to několikrát zatčen na základě evropského zatýkacího rozkazu, nicméně pokaždé byl propuštěn.

Pomoc od řeckého přítele

Mezitím se izraelský podnikatel snažil ochránit svůj majetek. Investigace OCCRP odhalila, jak společnost s názvem Global Special Opportunities Limited (GSOL) se sídlem na Bahamách, kterou založil řecký byznysmen Sabby Mionis, uzavírala obchody se Steinmetzovými společnostmi v době, kdy podnikatel čelil stále rostoucímu tlaku po obvinění z korupce v Guineji.

V roce 2015 se společnost BSGR například dostala do sporu se svým obchodním partnerem v severomakedonské rafinerii niklu, firma GSOL přitom BSGR poslala miliony dolarů na pokus o převzetí kontroly nad tímto závodem, což se nakonec nepovedlo. Samotná společnost GSOL posléze rafinerii niklu získala v roce 2019.

GSOL se v roce 2017 také stala hlavním věřitelem Steinmetzova diamantového dolu v Sieře Leone, jakmile odkoupila 136 milionů dolarů z jeho dluhu u banky Standard Chartered a amerického luxusního klenotnictví Tiffany & Co. Soudní spisy naznačují, že Steinmetz a jeho BSGR usnadnili společnosti GSOL cestu k odkoupení dluhu za sníženou cenu, což zároveň zachránilo diamantový důl před zabavením věřiteli.

Přečtěte si:

Podnikatel Mionis ve stejném roce a prostřednictvím své jiné firmy rovněž financoval žalobu proti Georgi Sorosovi, po němž BSGR požadovala odškodnění 20 miliard dolarů (458,3 miliard korun). V žalobě se uvádělo, že Soros sabotoval těžební podnikání společnosti BSGR v Guineji prostřednictvím „podvodu, nezákonnosti, pomluvy a trestného činu“. Žaloba se snažila svalit vinu za potíže BSGR výhradně na Sorose, přestože existovaly četné důkazy o tom, že se společnost skutečně dopustila úplatkářství, což později potvrdily i soudy.

Jiná firma vlastněná Mionisem spolupracovala s americkou společností na koupi chicagského mrakodrapu za 86,4 milionu dolarů, v přepočtu tenkrát zhruba 2 miliardy korun. Mionis tvrdí, že Steinmetz neměl v partnerské firmě žádné podíly, ale firemní dokumenty získané OCCRP odhalují, že Steinmetzovi zástupci hráli při organizaci nákupu hlavní roli a malý podíl nakonec vlastnil i on.

V roce 2019 se dceřiná společnost GSOL zúčastnila i jednání o předběžném urovnání sporu mezi Guineou a BSGR. Jednání vedlo k tomu, že Guinea odstoupila jako žalobce od trestního stíhání Steinmetze v Ženevě. Předběžná dohoda závisela na partnerství společností Steinmetz a GSOL v novém lukrativním těžebním podniku.

Steinmetz prostřednictvím svého právníka uvedl, že „nemá nad GSOL žádnou kontrolu“ a „GSOL ani její přidružené společnosti nejsou jeho zástupci ani zmocněnci“. Mionisovi právníci zároveň prohlásili, že jejich klient „v žádném okamžiku nepomáhal krýt pana Steinmetze ani se neangažoval v jeho bitvách“ a investiční rozhodnutí byla vždy založena pouze na jejich obchodní výhodnosti. Společnost GSOL rovněž oznámila, že „nezastupuje a nezastupovala zájmy“ pana Steinmetze.

Pravdou je, že zatím neexistuje žádný důkaz, že by se Mionis, jeho společnosti nebo spolupracovníci dopustili něčeho nezákonného. Řecký podnikatel ale využil příležitostí, které se mu naskytly, když se Steinmetz snažil uniknout následkům své údajné korupce. Oba muži současně tvrdí, že obchody probíhaly na základě dohody mezi oběma stranami, a nabízejí svá vlastní obchodní vysvětlení. Konečné výsledky jsou ovšem jasné: Steinmetzovi tyto obchody pomohly v jeho potížích, zatímco po něm šli věřitelé a orgány činné v trestním řízení.