Zneužití sofistikovaného špionážního systému Pegasus, který má podle svých tvůrců z izraelské firmy NSO Group sloužit pouze k boji s terorismem a organizovaným zločinem, jsme v naší sérii zatím popsali pouze na případech novinářů nebo obyčejných lidí. Slídění prostřednictvím tohoto softwaru se však nevyhnulo ani těm mocným. Jedno z 50 000 telefonních čísel, jež jsme spolu s dalšími mediálními partnery analyzovali, totiž patří prezidentu Francie Emmanuelu Macronovi. Není ale jediný prezident na seznamu. Spolu s ním je v databázi čísel dalších 13 hlav států – od krále až po předsedy vlád.
Podle zjištění francouzských kolegů v rámci projektu Pegasus koordinovaném organizací Forbidden Stories, kteří se na analýze vybraných cílů spywaru Pegasus také podíleli, vlastní prezident francouzské republiky Emmanuel Macron dva iPhony. Ty má neustále po ruce a používá je nejen k hovorům se svými ministry, ale třeba i k nezávaznému tlachání se svým oblíbeným fotbalistou Kylianem Mbappém.
Pokud jde o utajenou komunikaci, Le Monde píše, že prezident republiky musí být schopen „na všech místech a za jakýchkoli okolností přijímat a odesílat tajné informace“. Z těchto důvodů ho při cestách po Francii nebo v zahraničí doprovázejí speciálně vyškolení vojáci, ovládající zabezpečený komunikační systém Teorém, který je však údajně těžký, složitý a nepohodlný. Mimo to je hlava státu vybavena i telefonem Cryptosmart, jehož bezpečnost je posílena čipem vyráběným francouzskou společností Ercom, jenž provádí šifrování hovorů a SMS. Potíž je v tom, že takovýto telefon musí mít i druhá strana, které prezident zrovna volá nebo posílá SMS zprávu, v opačném případě sice komunikace proběhne, avšak normálním způsobem a bez šifrování. Emmanuel Macron proto služeb Cryptosmartu využívá nepravidelně a spoléhá se spíše na své dva iPhony, které by měly chránit instituce ANSS (Národní agentura pro bezpečnost informačních systémů) a DGSI (francouzská kontrarozvědka).
Jedno z čísel Macronových telefonů uniklo na veřejnost během kampaně k prezidentským volbám v roce 2017. Z pohledu bezpečnostních složek se tento přístroj proto stal „provařený“. Nový prezident ale varování ANSSI a DGSI, aby se službám tohoto iPhonu vyhnul, nevyslyšel. A právě „provařené“ číslo bylo podle dat, které máme k dispozici díky spolupráci s Forbidden Stories a Amnesty International, zadáno do systému Pegasus v březnu 2019 marockou rozvědkou. Jak uvádí Le Monde, Maroko patří již několik let k intenzivním uživatelům spywaru Pegasus, který použilo už proti 10 000 telefonních čísel, z toho 10 % bylo francouzských.
https://www.investigace.cz/vlady-spehovaly-spywarem-novinare-aktivisty-i-disidenty/
Zda byl prezidentův telefon skutečně zneužitý (Pegasus je schopen převzít naprostou kontrolu nad mobilem a extrahovat z něj všechna data), prozatím zůstává otevřenou otázkou. Novináři z francouzského deníku píší, že „stopy izraelského softwaru dokáže a posteriori detekovat pouze hrstka odborníků pracujících pro Amnesty International nebo Citizen Lab v Torontu“. K takové analýze by však inkriminovaný iPhone potřebovali fyzicky.
Na druhou stranu je jasné, že marocká bezpečnostní služba osobní číslo francouzského prezidenta znala a vložila jej do systému, který dokáže prolomit jakékoli šifrování a bez vědomí majitele stáhnout z jeho přístroje hovory, e-maily, SMS, kontakty, zeměpisnou polohu, uložené dokumenty, fotografie, nebo naopak zprávy pod identitou majitele telefonu rozeslat.
„Ať už zkrátka došlo k infiltraci, nebo ne, pouhá přítomnost čísla používaného prezidentem v tomto seznamu charakterizuje nepřátelský čin Maroka vůči hlavě státu spojence,“ napsal Le Monde. Aby toho nebylo málo, ve stejnou dobu jako na Macrona byl Pegasus zacílen i na jeho hlavního poradce pro africké otázky Franka Parise a tehdejšího šéfa prezidentovy ochranky Alexandra Benally.
Proč se stal francouzský prezident a jeho spolupracovníci terčem marocké špionáže, kolegové z Le Mondu vysvětlují mezinárodními událostmi v první polovině roku 2019. Maroko totiž jako svého největšího rivala z maghrebských zemí vnímá Alžírsko, kde tehdy probíhaly velké demonstrace. Zkorumpovaný prezident Abdelazíz Buteflika totiž 11. března oznámil kandidaturu na páté prezidentské období, a Rabat proto potřeboval vědět, jak bude na nepokoje i Buteflikovu kandidaturu reagovat Paříž. Ta dění v Alžírsku tradičně pozorně sleduje nejen kvůli někdejším koloniálním vazbám, ale i alžírským dodávkám plynu, na nichž stojí francouzská ekonomika. Ostatně software Pegasus byl tehdy Maročany zaměřen i na francouzského velvyslance v Alžírsku Xaviera Driencourta.
Marocké tajné služby posléze mělo zajímat i dění okolo setkání zemí G5 Sahel, jehož členem Maroko není, a které se uskutečnilo právě pod záštitou prezidenta Macrona. Podobně měli Maročané špehovat Macrona i při jeho oficiální cestě do východní Afriky, kde se podílel na diplomatických rozhovorech o blížícím se vrcholném summitu zemí Africké unie.
Podle oficiálního komuniké publikovaného v úterý 20. července si Elysejský palác ani francouzská vláda zatím nepřejí informace zveřejněné Le Mondem komentovat. Naopak Maroko rezolutně popírá, že bylo klientem izraelské firmy, a zdůrazňuje, že systém Pegasus v minulosti nikdy nepoužívalo. Samotná společnost NSO Group pak deníku Le Monde sdělila, že zásadně zpochybňuje většinu informací publikovaných v rámci Projektu Pegasus. Firma je označila za „falešná obvinění, jež jsou spíše nedůvěryhodnými teoriemi a vypovídají o pochybných zdrojích novinářů z Projektu Pegasus“.
Mezitím už francouzská prokuratura začala vyšetřovat možné zneužívání spywaru Pegasus k odposlouchávání novinářů.
https://www.investigace.cz/mexicka-vlada-spehovala-rodice-zavrazdenych-studentu/
Podle našich zjištění ale francouzský prezident Emmanuel Macron není jediná hlava státu, která měla napíchnutý telefon. Identifikovali jsme dalších dvanáct prezidentů a předsedů vlád po celém světě, jejichž telefony se nachází v databázi čísel, na něž měl být spyware Pegasus použit. Jsou mezi nimi:
bývalý italský předseda vlády Romano Prodi,
předseda vlády Libanonu Saad Harírí,
předseda vlády Ugandy Ruhakana Rugunda,
předseda vlády Pákistánu Imran Chán,
předseda vlády Egypta Mustafa Madbúlí,
a předseda vlády Kazachstánu Askar Mamin,
marocký král Muhammad VI.,
belgický předseda vlády Charles Michel nebo
prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa.
„Jsme si vědomi těchto hrozeb a snažíme se dělat všechno pro to, abychom rizika s nimi spojená omezili,“ okomentoval naše zjištění belgický premiér Charles Michel.
Masivní nasazení odposlechů na politického oponenta probíhalo i v Mexiku. Andrés Manuel López Obrador, kandidát a následný vítěz prezidentských voleb, sice svoje vlastní číslo v databázi nemá, jsou tam ale čísla jeho nejbližších lidí, a to včetně nezletilých dětí nebo jeho kardiologa Patricia Ortiz Fernándeze. „Je mi jasné, že (minulá vláda) se snažila získat všechny dostupné informace o zdravotním stavu prezidenta (Lópeze Obradora)… ale nedostali se k ničemu, co už by nebylo zveřejněno,“ komentuje informaci o tom, že byl odposloucháván, kardiolog. „Jediný důvod, proč mě špehovali, bylo to, že jsem byl nástrojem jak se dostat k informacím o prezidentském kandidátovi. Bohužel mě to vůbec nepřekvapuje,“ dodává.
