Je známým faktem, že sloni jsou často loveni pro své kly, což ohrožuje jejich populaci v přírodě. Proto patří mezi zvířata chráněná Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). Se slonovinou tak lze dnes obchodovat pouze v případě, kdy prodávající dokáže doložit její původ, což je však mnohdy obtížné. Navíc právě s tímto materiálem často obchodují organizované zločinecké skupiny. Redakce investigace.cz zjišťovala, jak požadavky zákona naplňuje slonovina dostupná na českém trhu. 

„Výrobek mám po dědovi, ale žádný doklad nemám. Brož přivezl kdysi dávno z Afriky. Žádnou účtenku ani nic podobného určitě nemohu dohledat,“ řekla redaktorce investigace.cz žena, která na internetu nabízela brož se slonovinou. V podobném duchu se nesla většina rozhovorů s inzerenty, jež investigace.cz oslovila – artefakt mají zkrátka po předkovi, a jelikož jej vlastnit nechtějí, rozhodli se věc prodat. „Sošku jsme našli v pozůstalosti, ale žádné dokumenty k ní nebyly,“ sdělil další prodejce.

„Já ani nevím, jestli je to slonovina, asi to bude spíš rohovina z nějakého jiného živočicha, nevím,“ podotkl jiný inzerent. „Koupil jsem to na dovolené, ale účtenku jsem nedostal,“ dodal.

Další inzerent se slonovinou kdysi obchodoval, ale už se tomu nevěnuje. „Pár artefaktů mi tu zbylo, ovšem žádné dokumenty k nim nemám. Pokud je potřebujete, mohu dojít pro nějaké potvrzení ke znalci,“ navrhl.

Redakce investigace.cz prozkoumala anonce nabízející slonovinu na internetových bazarech. Zeptali jsme se patnácti inzerentů, kteří v červenci 2024 nabízeli různé artefakty z tohoto materiálu, přičemž ani jeden z nich žádné doklady ke svému zboží neměl.

Přečtěte si:

Tím ovšem riskují, že se dostanou do problémů, protože vlastnili slonovinu bez patřičných dokumentů. „Základem pro vlastníka nebo držitele je prokázat legální původ exempláře. Prodej slonů, a tedy i slonoviny, není možný bez výjimky ze zákazů obchodní činnosti, kterou vlastníkovi vydá příslušný krajský úřad, ovšem až poté, co bude ujištěn o legálním původu,“ řekl investigaci.cz Jindřich Novák, ředitel oddělení CITES České inspekce životního prostředí.

Doložit legální původ slonoviny může být ale velmi komplikované. Držitel musí prokázat, že slonovina byla ze zvířete získána před rokem 1947 (v roce 1997 totiž na území EU začal platit zákon o obchodování s ohroženými druhy, přičemž byl povolen obchod se starožitnostmi ze slonoviny – starožitnost je předmět starý nejméně 50 let, a proto byl určen tento rok) nebo že byla legálně zakoupena na území EU před rokem 1975 (pro slony z Afriky 1976), což se však týká jen hudebních nástrojů s obsahem slonoviny (rok 1975 a 1976 kvůli tomu, že tehdy byli sloni zařazeni do CITES přílohy II). „Legální původ vlastněných starých předmětů ze slonoviny je možné potvrdit účtenkou, historickou fotografií, svědectvím a podobně. Jejich prodej bez zmíněné výjimky je ovšem dnes nelegální,“ podotkl Novák.

Až na jednoho inzerenta žádný nevěděl, že by měl mít kvůli prodeji slonoviny výjimku od úřadu. „Účtenku nemám. A kde bych vzala fotku? Babička zase tak bohatá nebyla, aby si mohla cokoli vyfotit,” odpovídá jedna z inzerentek na otázku, zda by dokázala doložit stáří nabízeného artefaktu třeba účtenkou nebo fotografií.

Jiný obchodník redakci naopak nabídl, že stáří může prokázat tím, že zajde k odborníkovi, který letitost předmětu posoudí. Jak ale ukázala studie z roku 2021 zkoumající stáří slonoviny, ani znalci ho spolehlivě odhadnout nedokážou.

[caption id=“attachment_42734” align=“aligncenter” width=“800”]Část slonoviny, která byla zajištěna v roce 2016 v rámci záchytu 126 kilogramů slonoviny (v surovém stavu i výrobky z ní). Foto: Celní správa ČR Část slonoviny, která byla zajištěna v roce 2016 v rámci záchytu 126 kilogramů slonoviny (v surovém stavu i výrobky z ní). Foto: Celní správa ČR[/caption]

Jednou z metod, jak účinně prokázat stáří slonoviny, je radiouhlíkové datování. Tým Jitky Kufnerové z Univerzity Karlovy a Kateřiny Pachnerové z Akademie věd ČR ve zmíněné studii zkoumal 25 artefaktů, jež Česká inspekce životního prostředí zajistila v rámci akce namířené proti internetovým překupníkům. Podle nezávislého znalce mělo 14 zkoumaných předmětů skutečně pocházet z období před rokem 1947. Výzkumníci ale pomocí metody radiouhlíkového datování odhalili, že 17 z 25 artefaktů vůbec nedosahovalo deklarovaného stáří, a byly tedy ze zvířat odejmuty až po roce 1947.

Policejní razie 

Minulý rok v březnu celníci provedli razii u plzeňského obchodníka se starožitnostmi. Na internetu totiž nabízel výrobky ze slonoviny, k nimž neměl doklad o jejich původu. Byl to už druhý člověk v rozmezí sedmi měsíců, kterého plzeňské úřady začaly prověřovat kvůli podezření z nelegálního prodeje slonoviny. Ve druhém případě celníci objevili artefakty v hodnotě šesti milionů korun.

Loni kriminalisté rovněž obvinili osmdesátiletého muže z Olomoucka ze spáchání přečinu neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Prodával na internetu tři kusy vyřezávaných artefaktů ze slonoviny za téměř 300 000 korun, přičemž objekty přechovával od 80. let minulého století.

Celkem bylo loni v rámci kontrol mezinárodního obchodu zadrženo nebo zajištěno 100 kusů výrobků ze slonoviny – zmíněné číslo uvádí Zpráva o bezpečnostní situaci na území ČR za rok 2023.

„Při prodeji slonoviny, ať už na internetu, nebo v kamenných obchodech, se setkáváme s porušením zákona velmi často. Mnoho předmětů ze slonoviny jsou starožitnosti a jakékoli doklady k nim chybí. Navíc v 70. a 80. letech minulého století bylo možné v obchodech podniku Klenoty zakoupit šperky ze slonoviny naprosto běžně a doslova za pár korun,“ řekl investigaci.cz Jindřich Novák.

Přečtěte si:

Organizovaný zločin 

Nejnovější analýzy, jako je třeba Zpráva o wildlife zločinech za rok 2023 publikovaná Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu, uvádějí, že za posledních deset let množství případů, kdy byla slonovina zadržena, výrazně kleslo. Zároveň se snížila i její tržní cena a míra pytlačení. Slonovina byla totiž společně s nosorožčími rohy podle této zprávy v popředí politického zájmu v oblasti „wildlife kriminality“ (kriminalita páchaná na volně žijících druzích zvířat a rostlin, pozn. red.), což zapříčinilo tvrdší opatření v oblasti ochrany slonů. V roce 2021 například EU zakázala většinu forem obchodu se slonovinou – povoleno je prodávat pouze starožitnosti.

V Británii zákon zakazující obchod se slonovinou (až na několik výjimek) vstoupil v platnost v roce 2022. Za jeho nedodržení hrozí pokuta až 250 000 liber nebo pět let odnětí svobody. Zmíněná zpráva zdůvodňuje pokles kriminality týkající se obchodu se slonovinou i faktem, že klíčové země vyvinuly specializované jednotky zaměřující se na kriminalitu proti chráněným živočichům.

Se slonovinou se ale stále obchoduje po celém světě a nelegální obchod na území České republiky je pouze malým segmentem slonovinového trhu. Část výrobků může pocházet z doby před rokem 1947, nicméně bez doložení původu nemá kupující jistotu, zda nepodpořil organizovaný zločin.

Přečtěte si:

Obchodníci se slonovinou se objevují i na seznamu nejhledanějších osob Interpolu – například Keňané Ahmed Mahabub Gedi nebo Samuel Bakari Jefwa. Nelegální obchod se slonovinou rovněž financuje činnost organizovaných zločineckých skupin. Například pytláci napojení na džihádistickou teroristickou skupinu Boko Haram, která působí na území Nigérie, od roku 2007 do roku 2017 zmasakrovali podle odhadů až 25 tisíc slonů. Kly zvířat prodávali za 65 liber (téměř dva tisíce korun) za kilo na asijském černém trhu.

Další teroristickou organizací, jež finančně profituje z nelegálního obchodu se slony, je Armáda božího odporu (LRA), která vznikla v Ugandě a rozšířila se například do Súdánu nebo Konga, kde měla na svědomí masakry a únosy lidí.

Lidé, jimž se podařilo před LRA utéct, v roce 2012 uváděli, že příslušníci na žádost svého vůdce Josepha Konyho stříleli slony a odstraňovali jim kly. Uprchlíci také tvrdili, že jim neznámí lidé poskytovali příděly potravin výměnou za slonovinu. Jeden ze zběhů LRA, který byl ve svých deseti letech unesen a v řadách LRA strávil 27 let, řekl deníku The Telegraph, že sloní kly vyměňuje LRA za munici.

Příjem z pytlačení slonů má rovněž organizace Džandžavíd, proslulá krutostmi především v Dárfúru, což je oblast na východě Súdánu. Stejně jako LRA i tato organizace kupuje z příjmů ze slonoviny munici a zbraně.

Autorka textu: Barbora Šturmová