Polský prezident Andrzej Duda zůstává po nedělních volbách u moci. Duda byl kandidátem vládnoucí konzervativní strany Právo a Spravedlnost (Prawo i Sprawiedliwość, dále jen PiS). Jeho protivníkem byl Rafal Trzaskowski za liberální Občanskou platformu (Platforma Obywatelska). Na to, jaký budou mít výsledky voleb vliv na další vývoj Polska, se investigace.cz ptala polského investigativního novináře Wojciecha Ciesly, který vede nezávislé investigativní centrum Fundacja Reporterów.
Jaký je rozdíl mezi staronovým prezidentem Andrzejem Dudou a jeho protikandidátem Rafalem Trzaskowským?
[caption id=“attachment_23576” align=“alignright” width=“300”]
Wojciech Ciesla, foto: fundacjareporterow.org[/caption]
Obrovský. Trzaskowský je demokratický, liberální kandidát, zatímco Duda je pravicový, konzervativní, antiliberální, nově i antiLGBT (označení pro lesby, gaye, bisexuály a transgender osoby – pozn. red.). Dudovo vítězství znamená, že v Polsku zůstává de facto systém jedné vládnoucí strany, protože jeho strana má většinu v parlamentu. Už se jim podařilo ovládnou justici i státní zástupce, veřejnoprávní média, školství, policii i armádu. Jedna strana ovládá všechny pilíře demokracie, systém pák a pojistek je tak úplně rozložený.
Výsledek voleb je téměř padesát na padesát. Dalo by se říci, že velká města jsou liberálnější a zbytek země spíše konzervativní, jako je tomu v ČR?
Velká města jsou obecně liberální. Spíš bych ale řekl, že země je rozdělena na západ a východ. Západní část volila pana Trzaskowského, východní část, která je tradičně spíše konzervativní a více katolicky orientovaná, volila pana Dudu. Myslím, že vyhrál i proto, že jeho strana (PiS) během vládnutí zavedla různé sociální benefity, rodiny například dostávají příspěvky na dítě v hodnotě 120 eur měsíčně (cca 3 200 Kč).
Je něco zvláštního na tom, že pan Duda oznámil své vítězství ještě před uveřejněním oficiálních výsledků?
Ne, k dispozici měli dotazníky od lidí, co už odvolili. Oznámení navíc nepřišlo s velkým předstihem před oficiálními výsledky, myslím, že měl plné právo své vítězství oznámit. Určitě se spoléhal na oficiální data, není v tom žádný podvod nebo manipulace.
Jakým směrem se ubíraly prezidentské kampaně?
Na straně pana Dudy jsme viděli jasné vymezení proti LGBT osobám, dokonce řekl něco ve smyslu, že nemají stejná práva jako ostatní. Něco takového osobně považuji za nepochybné porušení lidských práv. V průběhu své kampaně zároveň silně působil na protiněmecké sentimenty a ukazoval opozici jako služebníky Evropské unie. Pana Trzaskowského prezentovala kampaň jako „duhového Rafala“, protože je starostou Varšavy a Varšava podporuje pride (každoroční pochod na podporu LGBT práv – pozn. red.). Obecně pan Duda bojoval proti všemu, co není jeho strana, a opozici maloval jako nepřátele Polska.
Není ale takový extrémní narativ jen součástí populistické kampaně?
Pan Duda se dokonce omluvil (večer před ukončením kampaně) a uvedl, že je to jen součást „hry“, že během kampaně musí být vyjádření někdy drsnější a hlavně silná.
[read_investigace]
Může prezident Duda reálně dělat nějaké kroky ať už proti LGBT lidem, nebo třeba médiím?
Je důležité si uvědomit, že polský prezident má více méně symbolickou funkci, nemá žádnou reálnou moc (podobně jako prezident České republiky – pozn. red.). Podstatná a mocná je strana, která za ním stojí (PiS), a hlavně osoba Jarosława Kaczyńského. Demokratická opozice prezidenta obviňuje, že je pouhou loutkou pana Kaczyńského, šéfa strany PiS a bývalého premiéra země. Posledních pět let, kdy byl u moci, se prezidentovi říkalo „pan Pero“, protože jen plnil funkci ruky, která píše, co mu pan Kaczyński nadiktuje, a své straně se nikdy nepostaví. Není tedy nezávislou osobou a dalších pět let bude v Polsku vládnout předseda PiS.
Jak se prezident Duda staví k médiím?
Důležitým faktorem pro jeho vítězství byla rozhodně státní média, která jsou ovládána stranou (PiS). Tyto sdělovací prostředky vysílaly propagandu v podstatě 24 hodin denně. Musíme vzít v potaz, že tuto propagandu platíme my Poláci ze svých daní. Je zkrátka těžké oponovat někomu, kdo má k dispozici několik televizních kanálů a rádiových stanic. Jako Poláci proto nejsme překvapení, že pan Duda vyhrál.
Pokud jde o nezávislá média, slyšeli jsme vyjádření ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra, že je potřeba média lépe kontrolovat. O reformě médií mluvil i další člen strany Janusz Kowalski. Od PiS to není nic nového. Nejde tedy ani tak o to, jak se k médiím staví pan Duda, ale o to, jak se k nim staví PiS a pan Kaczyński – a ti taková média, která se jich ptají na nepříjemné věci, skutečně nenávidí.
Bude tedy tlak na nezávislá média ještě větší?
Očekávám, že to bude čím dál horší. Tahle kampaň byla obecně hodně drsná, obě strany jsou teď unavené a zlobí se na novináře, kteří jim kladli nepříjemné dotazy. Například poslední dva týdny kampaně se objevila zpráva o tom, že prezident udělil milost usvědčenému pedofilovi, což vyvolalo skandál a obrovský zájem médií.
Pro PiS by bylo ideální, kdyby celá mediální oblast fungovala po vzoru státních médií – neptat se na složité otázky a podporovat stranu jako v románu George Orwella 1984, přesněji řečeno nedělat žádné problémy.
https://www.investigace.cz/statni-reklama-polsko-madarske-medialni-know-how/
Jaký je nyní stav polské justice?
Polsko má několik úrovní soudů – městské, regionální, vyšší, nejvyšší. Pak je tu Ústavní soud a orgán, který je zodpovědný za jmenování soudců a řešení případných etických a jiných stížností, neboli Krajowa Rada Sądownictwa. Ústavní soud je už zcela ovládnutý stranou PiS, jeho předsedkyně je Kaczyńského kamarádka a veřejně vtipkuje, že mu vaří večeře. Strana už také dosadila svoje lidi do nejvyššího soudu a do vedení regionálních soudů. Téměř všechny úrovně soudnictví jsou tak pod taktovkou PiS. Na ministerstvu spravedlnosti jsou rovněž členové strany. Pokud by se tedy někdo ocitl před soudem s politicky zaměřeným případem, pochybuji, že by se mu dostalo spravedlivého procesu. Což platí i pro výsledky prezidentských voleb. Jestliže by se dostaly před soud, ten by pravděpodobně rozhodl ve prospěch pana Dudy.
Soudní systém je naprosto rozbitý, nemá žádnou váhu. Ale pořád žijeme v demokracii, a justice by proto měla být demokratickou institucí – avšak polská demokracie je poničená a obrácená nohama vzhůru. Pro novináře je to zajímavé, sledujeme populistickou revoluci v přímém přenosu. Pro občany naší země a pro další generace je to ale smutné.
Kdyby současná vládní garnitura chtěla zavést zákon o tom, že nezávislá žurnalistika už nesmí fungovat, zřejmě by se jí to povedlo.
Změní se nějak vztah Polska s Visegrádskou čtyřkou nebo s Českou republikou?
Myslím, že ne. Mezinárodní vztahy se v kampani skoro neřešily. Naopak si myslím, že ČR a Polsko budou společně vyjednávat s Evropskou unií o trhu s energetikou – obě země chtějí od EU peníze na přechod od uhelných elektráren k ekologičtějším řešením.
Wojciech Cieśla je investigativní novinář, který od roku 2012 spolupracuje s týdeníkem Newsweek Polska. Je jedním ze zakladatelů a ředitelem nezávislého investigativního centra Fundacja Reporterow, kde působí jako součást evropského investigativního týmu. Dříve působil na několika pozicích v deníku Gazeta Wyborcza, v deníku Rzeczpospolita nebo v deníku Dziennik. Byl devětkrát nominován na cenu pro investigativní novináře Grand Press Award, kterou v roce 2009 vyhrál. Dvakrát byl nominován na ceny Fikus Award a Mediatory Award a je laureátem ceny Andrzeje Woyciechowského za rok 2005. V roce 2016 byl mezi finalisty prestižní European Press Price za investigativní žurnalistiku.
