Vdova po nigerijském generálovi chce pomoci s převedením sta milionů dolarů, zapomenutý nigerijský kosmonaut shání peníze na návrat, americký voják našel v sudu dolary a tučnou sumu potřebuje dostat do banky… Na podobné zprávy lze na síti narazit každou chvíli, a přestože se neexistující nigerijská vdova už stala legendou, ještě pořád se najdou lidé, kteří podobným e-mailům kolektivně označovaným jako „Podvod 419“ naletí. 

Tento podfuk má totiž mnoho tváří a buňky kyberzločinců, kteří na něm vydělávají, už zdaleka nesídlí jen v Nigérii. Za posledních deset let se rozšířily po celém světě, včetně České republiky, kde podle posledních dostupných údajů z roku 2013 sesbíraných organizací Ultrascan Global Investigations, která se Podvody 419 dlouhodobě zabývá, měla komunita internetových podvodníků jen v Česku 320 členů. Ti obrali lidi o 49,5 milionu dolarů (tehdy 968,5 milionu korun). Policie ale není schopná je stíhat.

Aktéři Podvodu 419 totiž sázejí na jeden ze základních lidských instinktů: chamtivost. 

Problém ale nespočívá pouze v tom, že lidé tímto způsobem přicházejí o sny i peníze. Mnohem závažnější je zjištění, že z Podvodu 419 se financuje terorismus a organizovaný zločin. 

Levné peníze

Každý rok jsou oběti tohoto podvodu připraveny o miliardy korun. Všichni totiž uvěřili, že jednoduše vydělají miliony tím, že pomohou převést peníze, nebo rozmrazí účet či zaručeně dobře investují.

Zatímco obecná představa je taková, že obdobným podvodným nabídkám naletí snad jen nezkušení a nevzdělaní lidé z chudších sociálních vrstev, opak je pravdou. Oběťmi jsou většinou vzdělaní a inteligentní lidé, kteří jsou skálopevně přesvědčeni o svém zdravém úsudku. Vyplývá to ze studie organizace Ultrascan Global Investigations.

[caption id=“attachment_20830” align=“aligncenter” width=“1636”] Příklad dojímavého podvodného mailu, který se dostal k nám do redakce. zdroj: investigace.cz[/caption]

Takovým typem člověka byl i Jiří Pasovský, bývalý primář mělnické nemocnice, který v roce 2003 v Praze zastřelil nigerijského konzula. Na počátku tragické události stála na první pohled úžasná nabídka zbohatnout formou finančního vkladu do stavby ropovodu. Pasovský ale ze své investice 15 milionů korun, na kterou si vypůjčil peníze  od známých a pak i od lichvářů, už nikdy neviděl ani halíř. Proto se rozhodl požádat o pomoc nigerijského konzula sídlícího v Praze. Podle jeho vlastních slov mu v hlavě „přeplo“, když prý konzul  pomoc přislíbil, ovšem s podmínkou, že dostane polovinu z navrácené částky.

Střelba na pochybného diplomata byl extrémní případ. Pravdou spíš je, že většina obětí těchto podvodů si vypěstuje zvláštní psychologickou závislost na pachatelích – čím více peněz utrácejí, tím zoufaleji věří, že nejde o podvod. A tím spíš jsou ochotni vyhazovat další a další peníze.

„Oběť se musí vypořádat s pocitem vlastního selhání, s výčitkami svědomí, že pomáhá špatné věci, s posměchem svého okolí. Proto se u ní často vyvine obranný mechanismus, neboli popření nepříjemné reality a racionalizace celé situace tím, že si vytvoří alternativní výklad k tomu, co se ve skutečnosti děje,“ vysvětluje takové chování psycholog Jan Kulhánek z Psychoterapie Anděl. 

[fruitful_tabs type=“accordion” width=“100%” fit=“false”] [fruitful_tab title=“Co dělat, když se člověk stane obětí Podvodu 419”]

Útvarem s celorepublikovou působností zabývajícím se problematikou kybernetické   kriminality je Sekce kybernetické kriminality Národní centrály proti Organizovanému zločinu (NCOZ). 

Podle tiskového oddělení je v případě Podvodů 419 nejdůležitější prevence. „Z předchozích případů víme, že výnosy z trestné činnosti (většinou peníze) končí ve státech Afriky (Nigérie, Benin, Kamerun, Mali…), s nimiž nemá ČR sjednány žádné mezinárodní úmluvy. Neexistuje tedy legální základ pro vymáhání práva. Stejně tak se vyjádřil v minulosti i konzulární úřad ČR v nigerijské Abuji,“ vysvětluje tiskové oddělení NCOZ. 

Co tedy dělat? 

Podle NCOZ je důležité dodržovat několik opatření: „Ignorovat podezřelé e-maily (uvědomit si, že nikdo nám nikdy nic nedá zadarmo), věnovat pozornost špatné češtině, nereagovat na výzvy k jakémukoliv finančnímu úkonu, byť může být iniciován vládou cizí země, nepřijímat přátelství na sociálních sítích od neznámých osob atd. V případě, že došlo k finanční operaci, obrátit se na Policii ČR.

[/fruitful_tab] [/fruitful_tabs]

Já jsem pán a ty jsi mugu

Celý Podvod 419 funguje jednoduše. Osloví vás neznámý člověk, jenž prostřednictvím smyšleného příběhu nabízí pohádkové bohatství ve výši několika milionů dolarů (často jde o dědictví vašeho jmenovce, investiční fond, výhodný obchod, peníze z úplatků atd.). Podmínka, jak balík peněz získat, spočívá v zaslání osobních údajů, tedy celého jména, adresy, věku, povolání, telefonního čísla a případně kopie pasu či občanského průkazu. Občas požadují i vyplnění nějaké bizarní smlouvy zavazující ke spolupráci.

Mugu – což je označení nigerijských kriminálníků pro oběť – musí pak v zájmu slíbených milionů převést na banku určitého právníka manipulační nebo jinak pojmenovaný poplatek. Proto se Scam 419 označuje jako podvod se zálohovými platbami.

Mimochodem králem tohoto typu plateb byl Nigerijec Emmanuel Nwude, kterému se takto  podařilo vylákat z profesionálního bankéře 242 milionů dolarů (přes sedm miliard korun) za nabídku koupě neexistujícího letiště.

Odpověď Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) na otázku, jak se dá obětem tohoto typu podvodu pomoci, není moc optimistická.

„Vzhledem k absenci ‚legal basic‘ v podstatě neexistuje možnost, jak naplnit účel trestního řízení, tedy zjistit osobu pachatele a spravedlivě jej potrestat. Ve vztahu k pachatelům ze států Afriky není znám jediný případ, kdy by došlo k odsouzení pachatele, a to zejména proto, že pachatelé trestnou činnost páchají prostřednictvím internetové sítě.  Fyzicky se na území ČR nenacházejí,“ vysvětluje NCOZ. 

Nigerijci se za Podvod 419 nestydí. Naopak ho oslavují například v následující písni.

https://www.youtube.com/watch?v=kJOuvEcarNs

Tam, kde končí legrace a začíná teror

Velká část Podvodů 419 má však ještě jednu věc společnou. Peníze vylákané z lidí „mugu“ bývají opakovaně používané k financování teroristických organizací. Například v roce 2003 se podle serveru Ultrascan AGI mělo jednat o Boko Haram.

Podle Davida Nordella, britsko-izraelského experta na financování terorismu, se peníze vydělané na Podvodech 419 příslušníky Boko Haram používají na nákup zbraní a financování teroristických akcí ať už v Nigérii, nebo v dalších zemích. 

Současná situace je taková, že jednou z nejvlivnějších kriminálních skupin, která je mimo jiné financována i z Podvodu 419, je kriminální skupina Black Axe. Ta je považována za mimořádně brutální a nebezpečnou. 

Investigaci.cz se podařilo získat soudní dokumenty z USA, Itálie, Německa a Švédska, které ukazují, jak je Podvod 419 s kultem Black Axe pevně spojen. 

Americký soud aktuálně projednává případ, kdy trojice obviněných prala peníze vylákané z obětí Podvodu 419. Jeden z obviněných přijímal platby na svém bankovním účtu, které  v hotovosti ihned vybíral a nosil svému koordinátorovi. Ten pak tyto peníze „uklízel“ na další účty, aby nemohly být nikdy dohledatelné. Lidem, kteří platby přijímají na svém bankovním účtu a pak je v hotovosti vybírají a nosí svým šéfům, se říká „money mule“ čili „mezek na peníze“. 

Obětem většinou ani nedojde, že se takovým „mezkem“ stali. Mají za to, že jsou jedni z těch mála šťastlivců, kterým se podařilo nenaletět a přesto si vydělat peníze na jednoduchých bankovních převodech. Vůbec netuší, že takto napomáhají praní peněz neboli legalizaci výnosů z trestné činnosti. A za to jsou trestně odpovědní. 

V Itálii a ve Švédsku je situace ještě palčivější. Když v roce 2016 začal člen Black Axe jménem Austin Johnbull spolupracovat s italskými prokurátory a vysvětlovat, jak skupina funguje, mnozí byli zděšeni. „Když někdo zavraždí jednoho z nás, my jich zabijeme deset až patnáct,“ citovala ho prokuratura. Mimo jiné také popsal, že Black Axe postupně zakládá své buňky po celém světě. Zabývají se hlavně obchodem s drogami a s lidmi. Získávání nových území ke svým aktivitám financují právě z Podvodu 419.

Autor článku: Pavla Holcová, Lukáš Nechvátal
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková
Text vznikl za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.