Investigace

Státní podnik LOM PRAHA (Letecké opravny Malešice), jehož zřizovatelem je ministerstvo obrany, chce poslat sto milionů korun dvěma českým firmám Defcon a Vorrens. Mají mu pomáhat s kontrakty v Etiopii a v Alžírsku. Podnik s téměř tisícovkou zaměstnanců by si přitom takové služby mohl zajistit sám a za mnohem nižší cenu. Firma Defcon byla navíc zapletena do velkého zbrojního skandálu v Nigeru. Obchodní agendu měl v LOM na starosti úsek pod vedením Radomíra Daňhela. Ten je dnes na resortu spravedlnosti, kam si ho vzal ministr Pavel Blažek jako ekonomického náměstka.

Kontakty za 50 milionů

Pražské firmy Defcon a Vorrens se mohou mít v příštích letech dobře. Státní letecké opravny LOM PRAHA, které nabízejí modernizace a opravy vrtulníků řady Mi a výcvik pilotů především pro českou armádu, s nimi loni a na začátku letošního roku uzavřely dvě lukrativní smlouvy. Za zahraniční poradenství a administrativní pomoc by si každá mohla přijít na padesát milionů korun.

S firmou Vorrens podepsal LOM smlouvu loni v lednu. O veřejnou zakázku tohoto státního podniku na „poskytování technicko-obchodních služeb v Alžírské demokratické a lidové republice“ se podle zprávy zadavatele (LOM) nikdo jiný neucházel, její předpokládaná hodnota byla vyčíslena na 50 milionů korun. Technicko-obchodní služby má Vorrens poskytovat čtyři roky. Z kontraktu, zveřejněného v registru smluv, plyne, že podnik LOM chce „realizovat projekty“ pro ministerstvo národní obrany Alžírska. Jaké konkrétně ale smlouva nezmiňuje.

Firmě Vorrens bude LOM platit za to, že zprostředkuje jednání s alžírským ministerstvem národní obrany, přeloží dokumenty do „příslušného jazyka“, poskytne konzultace při „plnění uzavřených smluv“ a bude pomáhat při převzetí dodávek či případných reklamacích. Pracovníkům LOM má při cestě do Alžírska také zajistit ubytování, dopravu a „jazykovou pomoc“.

[caption id="attachment_33266" align="alignleft" width="512"] Pasáž ze smlouvy LOM PRAHA s firmou Defcon[/caption]

Přímo ve smlouvě není cena 50 milionů korun uvedena, objevuje se v „písemné zprávě zadavatele“, kterou LOM zpracoval poté, co byla firma Vorrens jako jediný účastník veřejné zakázky vybrána.

Padesát milionů korun je přitom značná částka. Když si pohrajeme s čísly, vyjde nám, že jde o více než milion korun na měsíc. Taková suma by – při průměrném českém platu čtyřicet tisíc korun – vystačila na 25 platů měsíčně.

[caption id="attachment_33265" align="alignleft" width="512"] Pasáž ze zprávy zadavatele, zpracované po výběru firmy Defcon[/caption]

„Pošlete otázky mailem,“ říká Jitka Vomastková, jediná jednatelka pražské firmy Vorrens, jejímž jediným majitelem je Richard Vomastek. „Určitě vám na ně rádi odpovíme.“ Co konkrétně se Vorrens chystá pro LOM udělat, ale Jitka Vomastková neprozradila. V písemné odpovědi prakticky jen opsala výčet služeb uvedený ve smlouvě s LOM. „Žádné smlouvy ještě uzavřené nebyly, žádné fakturace neproběhly,“ odpověděla na dotaz, zda už firma nějaké služby poskytla. „Výše odměny bude záviset na tom, kolik smluv se podaří uzavřít,“ napsala jednatelka Vomastková. „Padesát milionů korun není nikde ve smlouvě uvedeno, jedná se jen o stanovený celkový maximální limit.“

Obdobný kontrakt uzavřel LOM letos na začátku roku s firmou Defcon, patřící Petru Markvartovi. O veřejnou zakázku státního podniku se rovněž ucházela jako jediná a za čtyři roky si také může přijít na 50 milionů korun. Poskytovat má obdobné služby jako Vorrens s tím rozdílem, že v Etiopské federativní demokratické republice.

Firma Defcon, jejímž jediným majitelem je Petr Markvart, se k náplni práce pro LOM PRAHA vyjadřuje podobně neurčitě jako firma Vorrens. „Zatím jsme nic neudělali, takže vám těžko řeknu, co konkrétně budeme dělat,“ odpovídá jediný jednatel Defconu Martin Marcoň. „Přečtěte si tu smlouvu, já vám nic chytřejšího neřeknu, když zatím žádná realizace nebyla.“ Co je realizace? „Že LOM PRAHA bude mít zprostředkovanou nějakou zakázku v teritoriu, pracujeme na tom,“ říká Marcoň a ukončuje hovor: „Omlouvám se, ale jsem na Future Forces Forum a máme tady jinou realizaci.“

Mluvčí LOM PRAHA Pavel Lang chce otázky, které se týkají smluv s firmami Vorrens a Defcon, písemně. Pod odpověďmi je nakonec podepsaná Henrieta Melicharová, manažerka právního oddělení tohoto státního podniku.

Proč si druhý největší podnik leteckého průmyslu v Česku s téměř tisícovkou zaměstnanců a navíc s aparátem ministerstva obrany za zády na zmíněné služby najímá externisty a nezajistí si je vlastními silami? „Potřeba spolupráce se zmíněnými subjekty vyplývá ze specifických požadavků jednotlivých tendrů, respektive požadavků zadavatele, a znalostí teritoria,“ stojí v poněkud kostrbaté odpovědi podniku LOM.

A není padesát milionů korun za kontakty na zahraniční ministerstva obrany, překlady, pomoc při komunikaci kolem dodávek a servis pro pracovníky LOM v cizině hodně přemrštěná částka? „Není, protože částka 50 milionů korun je pouze předpokládanou celkovou hodnotou dané veřejné zakázky, nikoli odměna pro prostředníky, tak jak uvádíte,“ napsal LOM.

Namočeni ve skandálu

[read_investigace heading="Ne každý má na to platit za zprávy" text="Proto jsou naše články zdarma pro všechny. Pokud můžete, podpořte naši práci." donate="Podpořím vás" donate_link="https://www.darujme.cz/darovat/1200897"]Nabízí se však i další otázka: proč si LOM PRAHA najímá právě firmy Vorrens a Defcon? S Vorrens totiž nemá zrovna dobrou předchozí zkušenost. LOM měl kvůli ní ostudu u slovenského zákazníka UTair Europe, firma Vorrens totiž LOM před sedmi lety dodala špatné náhradní díly, konkrétně krycí disky pro opravu vrtulníků.

Podle dohody o narovnání, zveřejněné v registru smluv, se podniku LOM povedlo zjednat nápravu teprve loni. Z dohody plyne, že krycí disky dodané Vorrens byly „neoriginální“ a k tomu s „neautentickými doklady“, tudíž „nebyly způsobilé k použití v letectví“. Firma až po letech dohadování přistoupila na to, že uhradí škodu ve výši bezmála milion korun.

„Dohoda o narovnání sama o sobě nevypovídá o špatné pověsti společnosti,“ stojí si LOM za pokračující spolupráci s firmou Vorrens.

Ještě vážnější pochyby jsou spojené s firmou Defcon, o níž před dvěma lety investigace.cz psala, že byla zapletena do velkého zbrojního skandálu v Nigeru. Konkrétně do podvodů s předraženou vojenskou technikou, kterou úmyslně nakupovalo tamní ministerstvo obrany.

https://www.investigace.cz/ceska-firma-se-zapletla-do-nigerskeho-skandalu-desetileti/

Auditoři nigerské Generální inspekce armády odhalili, že až třetinu z peněz, jež do výzbroje nigerské armády investovaly Spojené státy a Evropská unie, aby byla země mimo jiné schopna čelit útokům Islámského státu, spolkly uměle nafouknuté ceny vojenské techniky, protože o zakázky soutěžily navzájem propojené firmy. Další miliardy zmizely v úplatcích.

Jednou ze stěžejních tváří těchto machinací byl nechvalně známý africký zbrojař Aboubacar Hima, přezdívaný Petit Boubé, který měl na starost celé tři čtvrtiny zakázek, zpochybněných auditory. Dohromady šlo o smlouvy za pět a půl miliardy korun.

Himova klíčová firma Brid.A Defcon měla sídlo v Praze, jeho důležitým obchodním partnerem byla firma Defcon a její majitel Petr Markvart. V letech 2017 a 2018 měla Markvartova firma dodat nigerské armádě 80 nákladních aut rakouské společnosti Steyr v hodnotě přes 800 milionů korun. Druhou nabídku podával Aboubacar Hima v údajném zastoupení ukrajinské společnosti Motor Sič. Vedení společnosti Motor Sič nicméně tvrdilo, že se o podobnou zakázku nikdy neucházelo. Auditoři proto pojali podezření, že někdo jen zneužil jméno této společnosti.

Další zakázky, kvůli nimž jsou společnosti Brid.A Defcon a český Defcon v Nigeru vyšetřovány, měly být na dodávky granátů a bomb v hodnotě desítek milionů dolarů, jež ale do Nigeru také nikdy nedorazily.

„S médii nekomunikuji,“ odbyl majitel firmy Defcon Petr Markvart před dvěma lety pokus investigace.cz zeptat se ho na jeho roli ve zprávě nigerské Generální inspekce armády, která otřásala tamní politickou scénou.

[caption id="attachment_33293" align="alignnone" width="1799"] Zdroj: Facebookový profil Petr Aviatik-Markvart[/caption]

 

Obdobně odbyl aktuální pokus investigace.cz dozvědět se, zda minulost firmy Defcon není překážkou její současné spolupráce se státním podnikem, i LOM PRAHA. „Firma Defcon nemá právě dobrou pověst – v roce 2020 figurovala ve velkém nigerském skandálu. Proč LOM přesto spolupracuje právě s ní?“ zněla otázka investigace.cz. LOM v písemné odpovědi, podepsané právničkou Henrietou Melicharovou, napsal: „Společnost Defcon je účastníkem zadávacích řízení vyhlašovaných ze strany LOM PRAHA, s. p. Smlouva je uzavřena pouze v případě, že tato společnost vyhraje veřejnou zakázku dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.“

[fruitful_tabs type="accordion" width="100%" fit="false"][fruitful_tab title="Odpovědi, které investigaci poslal LOM PRAHA"]

Ráda bych se zeptala na dvě „smlouvy o poskytnutí technicko-obchodních služeb“. První z nich byla uzavřena s firmou Vorrens loni v lednu, druhá s firmou Defcon letos v únoru. Jsou uzavřeny na 4 roky a předpokládaná hodnota plnění je v obou případech 50 milionů korun. Zmíněné firmy mají pro LOM v Alžírské demokratické a lidové republice a Etiopské federativní demokratické republice dělat konzultace, zprostředkovávat jednání, pomáhat s přípravou dokumentů, při účasti v tendrech a plnění smluv, s celním řízením, přípravou dokumentů, přejímkou a kontrolou agregátů a materiálu nebo na místě tlumočit a shánět ubytování a dopravu.

LOM má řadu zakázek v zahraničí, proč si právě pro tyto země vybral prostředníky? Předmětem smluv jsou služby, které by LOM mohl zajistit vlastními silami. Proč to neudělá?

Potřeba spolupráce se zmíněnými subjekty vyplývá ze specifických požadavků jednotlivých tendrů, respektive požadavků zadavatele, a znalostí teritoria.

Není odměna 50 milionů korun opravdu hodně přemrštěná?

Není, protože částka 50 mil. Kč je pouze předpokládanou celkovou hodnotou dané veřejné zakázky, nikoli odměna pro prostředníky, tak jak uvádíte.

Kdo měl uzavírání zmíněných smluv na starost? Předpokládám dobře, že pan Radomír Daňhel?

Veřejné zakázky a následné uzavírání smluvních vztahů byly v gesci obchodního úseku podniku.

Už firmy Vorrens a Defcon odvedly nějakou práci? Jakou konkrétně a kolik za ni dostaly zaplaceno?

Předmětné společnosti činí aktivity v daných teritoriích k získání kontraktu pro LOM PRAHA, s. p. Doposud nebylo těmto společnostem nic zaplaceno.

Firma Defcon nemá právě dobrou pověst – v roce 2020 figurovala ve velkém nigerském skandálu. Proč LOM přesto spolupracuje právě s ní?

Společnost Defcon je účastníkem zadávacích řízení vyhlašovaných ze strany LOM PRAHA, s. p. Smlouva je uzavřena pouze v případě, že tato společnost vyhraje veřejnou zakázku dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

Podle registru smluv nemá LOM s firmou Vorrens dobré zkušenosti – uzavřel s ní dohodu o narovnání kvůli tomu, že jí dodané krycí disky byly „neoriginální“ a „s neautentickými doklady“, tudíž nezpůsobilé k použití v letectví. Proč LOM přesto uzavřel s firmou Vorrens další smlouvu?

Dohoda o narovnání sama o sobě nevypovídá o špatné pověsti společnosti.

Jaké další smlouvy a na co má LOM s firmami Defcon a Vorrens?

Uvedené společnosti se hlásí do veřejných zakázek na zajištění kooperací nebo dodávek náhradních dílů.

Vyřizuje Mgr. Pavlína Sedláčková, elektronicky podepsala JUDr. Henrieta Melicharová. manažerka právního oddělení LOM PRAHA[/fruitful_tab]
[/fruitful_tabs]

Donášel na komunistickou vládu

Petr Markvart je celkem barvitá postava. Prezentuje se jako odborník na Blízký východ, který působil a žil několik let v Sýrii, Libanonu, Jordánsku, Iráku a Egyptě. Do Sýrie se dostal na konci 80. let jako zástupce podniku zahraničního obchodu (PZO) Technoexport. Krátce předtím se podpisem zavázal komunistické státní bezpečnosti (StB), že bude spolupracovat jako její agent.

O práci Markvarta pro StB vypovídají hned dva svazky v Archivu bezpečnostních složek. Nejdříve byl její důvěrník s krycím jménem Marek, později tajný spolupracovník (agent) s krycím jménem Mirta. S StB začal spolupracovat v roce 1988, krátce poté, co zahájil slibnou kariéru ve státním podniku Technoexport.

„Jmenovaného lze charakterizovat jako ambiciózního mladého pracovníka. Jeho postavení v PZO bylo podmíněno známostí s generálním ředitelem,“ zhodnotila StB spolupráci s důvěrníkem Markem v květnu 1989. Jím předané zprávy měly ale „spíš informativní charakter“, byl využíván také „k ověření některých obecně známých skutečností v PZO“, sám však prý „hodnotit situace a rozlišovat informace pro potřeby bezpečnosti“ nedokázal.

Markvart upozornil StB třeba na to, že ve švédském večerníku vyšel „pomlouvačný článek“, podle nějž velvyslanectví některých socialistických zemí ve Stockholmu, včetně toho československého, začala fungovat jako špionážní centra – poté, co byla řada Rusů označena za špiony a vyhoštěna.

Rovněž hlásil, že vláda posledního předrevolučního premiéra Ladislava Adamce jednala se dvěma tureckými podnikateli, kteří měli zájem stavět novou budovu letiště v pražské Ruzyni a sídliště s dvaceti tisíci byty. Za zvýhodnění svých firem nabízeli pomoc s vymáháním dluhů v Turecku, Sýrii a Iráku. „O výstavbu letiště má zájem také rakouská firma,“ varoval důvěrník Marek. „Může dojít k prosazení tureckých firem za podmínek pro československé hospodářství nevýhodných.“

„Slib o spolupráci“ s komunistickou státní bezpečností podepsal tehdy šestadvacetiletý Petr Markvart pouhý půlrok před sametovou revolucí, v květnu 1989. StB měla zájem o intenzivnější spolupráci, protože měl vyjet do syrského Damašku. Slibovala si od něj, že bude donášet informace nejen o lidech z Technoexportu, ale také o osobách „z vyšších syrských obchodních kruhů“.

Od agenta k Peťulíně

Momentálně se Petr Markvart věnuje nejen byznysu s vojenskou technikou. Mluví se o něm také v souvislosti s několika twitterovými účty, které sdílí protivládní propagandu a chválí Andreje Babiše. Třeba začátkem října se na účtu Petra Markvarta objevil příspěvek: „Rodinná oslava. Za tři hodiny jsem slyšel tolik nadávek na vládu a neschopnost PF, že bych to nespočítal. Pan Babiš chybí každému normálnímu člověku.“

 

https://twitter.com/MarkvartPetr/status/1578762179725078529

 

Pozornost budí také účet Peťulíny Markvartové, jenž používá jako profilový obrázek fotku modelky Kelly Jean. Tomuto nejspíš anonymnímu účtu se v minulosti věnovalo například Forum24.

Zprávy z účtu Peťulíny Markvartové hojně retweetoval další účet, který je dáván do souvislosti s Petrem Markvartem – Jsem zděšena! „Peťulína Markvartová i Jsem Zděšena je Petr Markvart, další šmejd,“ tvrdí například známý český internetový publicista Daniel Dočekal.

Spojení Petra Markvarta s účtem Jsem zděšena! se nepodařilo potvrdit. Jisté ale je, že expremiér Babiš se s majitelem účtu setkal loni v Průhonicích na akci pro podporovatele a fanoušky jeho pořadu Čau, lidi. Marketingový tým si od účastníků vzal kontakty, aby jim nové díly mohl posílat přímo do e-mailu. S některými z nich si vyměnil osobní kontakt též sám Babiš.

Na jméno Jsem zděšena! si ale nikdo z Babišových spolupracovníků nepamatuje. Vybavili si jen historku o muži, který se s Babišem potkal – prý jde o důchodce, jenž premiérovi fandil, a proto si budoval zmíněný účet na sítích.

Každopádně z hlášky Jsem zděšena! se stal internetový fenomén. Samotný účet Jsem zděšena! reagoval na spekulaci, že za ním stojí Petr Markvart, výzvou: „Vyplatím 100.000 korun tomu, kdo zde na Twitteru přinese nezpochybnitelné důkazy o tom, že za profilem Jsem zděšena! stojí Petr Markvart. Podle toho, jak to všichni s jistotou tvrdíte, to budou lehce vydělané peníze. Jde jenom o rychlost. Hodně štěstí. Jsem zděšena!“

https://twitter.com/jzdesena/status/1520607507248709632?lang=en

Kamarád z Brna se vrací

Smlouvy s firmami Defcon a Vorrens měl na starost obchodní úsek LOM PRAHA, který vedl Radomír Daňhel jako ředitel pro obchod a logistiku a současně zástupce ředitele Jiřího Protivy. Pod druhým kontraktem s firmou Defcon je už podepsaný ředitel, protože Daňhel podnik opustil. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) si ho na konci loňského roku opět vybral za ekonomického náměstka.

[caption id="attachment_33262" align="alignnone" width="1250"] Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (uprostřed) a jeho náměstci Michal Franěk (vpravo) a Radomír Daňhel (vlevo) na tiskové konferenci k výroční zprávě o stavu justice a prioritám ministerstva do konce roku, 23. srpna 2022, Praha. ČTK / Krumphanzl Michal[/caption]

Blažkovi dělal Radomír Daňhel, jeho dlouholetý přítel a spolustraník z Brna, náměstka už během jeho prvního období v čele spravedlnosti, a to v letech 2012 a 2013. Daňhel působil také jako insolvenční správce (od roku 2009) a jeho firma Deup nabízela daňové poradenství.

Právě této firmě se média věnovala na začátku letošního roku. Jak zjistily Hospodářské noviny (HN) a server aktuálně.cz, firma Deup dělala účetnictví společnosti, která byla zapojena do stamilionových – a soudem potvrzených – daňových podvodů.

Skupinu řídil uprchlý podnikatel Hussein Rekhem a Saman El-Talabani (obžalovaný také ve známé brněnské kauze Stoka). Vytvořili dva řetězce zdánlivě nezávislých firem, jež si mezi sebou přeprodávaly textilní zboží s až stonásobně nadhodnocenou cenou. Vše se dělo jen naoko, obchody měly podle žalobce jediný cíl – okrádat stát. Na konci byly společnosti Larnk See a Nord Amstrdam, které pak vymáhaly po státu vratku daně z přidané hodnoty (DPH). Podle soudu připravily kasu státu o víc než tři sta milionů korun. Právě těmto společnostem dělala účetnictví Daňhelova firma Deup.

Radomír Daňhel novinářům řekl, že o podvodech nevěděl, protože neměl všechny potřebné podklady. Podle oslovených odborníků si nicméně podezřelého podnikání svých klientů musel všimnout. Každopádně Daňhel obžalovaný nebyl, u soudu figuroval jen jako svědek.

Na základě zjištění HN a aktuálně.cz detektivové momentálně prověřují další brněnskou kauzu, v níž figuruje nejen Daňhel, ale i ministr Blažek. Jde o možnou korupci při pronájmu městských prostorů rodině Rekhemových. Pronájmy schvalovalo vedení městské části Brno-střed, v němž seděla vedle Blažka i současná primátorka Markéta Vaňková.

Smlouvy měly ušetřit

Za smlouvami s Defcon a Vorrens si někdejší zástupce ředitele státního podniku LOM PRAHA a současný náměstek ministra spravedlnosti Radomír Daňhel stojí. „Smlouvy byly uzavřeny v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a s vnitřními předpisy s cílem jak navýšit objem produkce, tak i šetřit finanční prostředky,“ vzkazuje Daňhel prostřednictvím tiskového mluvčího ministerstva spravedlnosti Vladimíra Řepky.

Slova o šetření vysvětluje Daňhel tím, že Defcon a Vorrens dostanou zaplaceno jedině tehdy, když podniku LOM zprostředkují v Etiopii a v Alžírsku nějaké zakázky: „Cena za poskytnuté služby byla sjednána v jednotkách procent až z plateb přijatých státním podnikem LOM za realizované plnění,“ píše prostřednictvím mluvčího Daňhel. „Tedy přesto, že v průběhu platnosti smlouvy byly aktivity v daném teritoriu vykonávány, nemusí být vyplaceno nic.“

Na otázku, zda angažmá firmy Defcon v nigerském korupčním skandálu není důvod, aby státní podnik s tímto subjektem nespolupracoval, náměstek Daňhel odpověděl: „Státní podnik jako veřejný zadavatel nemohl vyloučit účastníka z jiných než zákonných důvodů.“

Podle protikorupčních expertů z Mezinárodního centra pro boj proti korupci (IACRC) je nápadně vysoká částka 50 milionů korun za vágně popsané služby (zprostředkování, konzultace, pomoc), které nemají jasně danou a fakticky ověřitelnou hodnotu, navíc za práci v zemích s pověstí vysoké míry korupce, často právě symptomem korupce. Je možné, že firmám Vorrens a Defcon zůstane jenom část peněz a další miliony půjdou jako úplatky lidem, kteří se podílejí na rozhodování o tom, kdo dostane státní zakázky.