Švýcarská vláda připravuje novelu zákona proti praní peněz a financování terorismu, podobně přísná opatření by měla platit od příštího ledna také v Evropské unii. Organizace Transparency International ale upozorňuje, že k ideálnímu stavu mají nové zákony ještě daleko.
Švýcaři se tak chtějí přiblížit mezinárodním standardům v boji proti legalizaci podezřelých příjmů. Podle OCCRP se má úprava zákona zaměřit především na právní zástupce, notáře, účetní a další konzultanty, kteří figurují ve věcech správy společností a svěřenských fondů (trustů).
Kromě toho zákon předkládá i doporučení ve věcech takzvané náležité opatrnosti pro švýcarské společnosti působící v zahraničí a pro obchodníky s cennými kovy a kameny, uvádí server swissinfo.ch.
Za zvláštní pozorností věnovanou právníkům a zástupcům firem stojí mimo jiné především kauza Panama Papers, o níž na serveru investigace.cz průběžně informujeme. V roce 2016 se díky úniku tajných dokumentů panamské společnosti Mossack Fonseca podařilo odhalit detailní informace o více než 200 tisících offshorových firmách a jejich vlastnických strukturách. Mezi jmény uvedenými v uniklých dokumentech se objevilo také několik hlav států.
Panama Papers odhalily i to, že švýcarští prostředníci – právníci a finanční poradci – pomáhali v průběhu posledních čtyřiceti let při vytváření více než třiceti osmi tisíc těchto offshorových účtů.
[embed]https://www.investigace.cz/svycarsko-a-usa-nejvice-napomahaji-odlivu-penez-do-danovych-raju/[/embed]
Jak píše OCCRP, téměř polovina z přepočtu zhruba 146 bilionů korun, které „leží“ ve švýcarských bankách, pochází ze zahraničí. Švýcarsko je tak světovým lídrem ve správě zahraničních aktiv.
Navrhovaná novela vychází z doporučení mezivládní organizace Finanční akční výbor (FATF), která se zabývá bojem proti praní špinavých peněz. Součástí novely je rovněž návrh na snížení prahu peněžních obnosů, po jejichž překročení by měli obchodníci s cennými kovy a kameny povinnost podrobit se procesu náležité opatrnosti (due diligence).
Zjednodušeně to znamená, že pokud si jako povinné osoby řádně neověří věrohodnost svého klienta, hrozí jim finanční či právní postih. V případě jakéhokoliv podezření pak mají povinnost vše nahlásit finančnímu úřadu.
Tento práh chce švýcarská vláda snížit z hodnoty v přepočtu 2,28 milionů korun na zhruba 340 tisíc.
Konkrétní podoba novely by se týkala právníků a notářů pouze od chvíle, kdy by podezřelou finanční transakci provedli v rámci výkonu svého povolání.
Proti praní peněz bojuje i nová směrnice EU „Finančnímu analytickému úřadu je švýcarská novela AML (anti-money laundering, pozn. red.) zákona známa,“ uvedl pro investigaci.cz ředitel tohoto úřadu Libor Kazda. Dodává však, že v oblasti boje proti praní špinavých peněz je Česká republika vázána příslušnými směrnicemi Evropské unie.
Povinnost znát a evidovat skutečné majitele právnických osob byla v Česku zavedena až od 1. ledna 2018. Jak jsme však loni v září informovali, v Česku dnes fakticky stále není problém založit podezřelou firmu a otevřít jí bankovní účet za deklarovaným účelem praní peněz.
[embed]https://www.investigace.cz/vyzkouseli-jsme-za-vas-prani-penez-v-cesku-zadny-problem/[/embed]
Právě to by měla změnit nová směrnice Evropské unie, která je taktéž i reakcí na kauzu Panama Papers.
„Ve čtvrtek 27. června předložilo Ministerstvo financí do meziresortního připomínkového řízení český návrh novely AML zákona, který primárně implementuje takzvanou pátou AML směrnici (EU),“ dodává Kazda.
Takzvanou pátou směrnici Evropské unie proti praní špinavých peněz schválily evropské orgány už loni v květnu. Upravuje směrnice předchozí a nově se zabývá a definuje také fenomén kryptoměn. Zavádí i přísnější podmínky pro společnosti, přenáší na ně větší míru zodpovědnosti a také přísnější kontroly. Ty si tak budou muset lépe ověřovat identitu svých klientů.
Další novinkou oproti současné právní úpravě je i to, že směrnice předpokládá zpřístupnění evidence skutečných majitelů široké veřejnosti.
Čeští zákonodárci by tuto směrnici měli implementovat nejpozději do 10. ledna 2020.
Transparency International: Další změny jsou nutné Podle švýcarské vlády je sladění švýcarských zákonů s mezinárodními standardy boje proti praní peněz prioritou. Od změn vláda očekává „obnovení švýcarských obranných mechanismů ohledně praní peněz a financování terorismu“.
Vláda proto plánuje zaměřit se i na sdružení, která mají na starost distribuci finančních prostředků pro charitativní účely v zahraničí. Podle nových pravidel by se tyto organizace musely registrovat do obchodního rejstříku a určit si jednoho svého představitele, jenž by sídlil ve Švýcarsku.
O novele zákona bude švýcarský parlament hlasovat nejpozději na konci letošního roku. Jestliže jej zákonodárci schválí, vejde v účinnost v roce 2021. Podle Transparency International ale není změna zákona proti praní peněz dostatečně efektivní. Organizace však uznává, že některé klíčové nedostatky odstranit pomůže.
A bez chyby Transparency nevidí ani novou evropskou směrnici. Připravovaná pravidla registrů skutečných vlastníků se totiž stále nebudou týkat offshorových společností založených občany Evropské unie. Kromě jiného, jak tvrdí Transparency International, by nová pravidla v této podobě stejně nezamezila velkému množství machinací spojených s Panama Papers. A do budoucna nevyřeší ani zneužívání takzvaných zlatých víz.
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.
