Bývalý spolužák z Kočnerovy alma mater založil v roce 1996 spolu se Sylvií Volzovou televizi Markíza, jež dodnes platí za jednu z největších slovenských televizních stanic. V prvních letech působení se zapsala do povědomí Slováků jako téměř jediné médium oponující tehdejší vládě Vladimíra Mečiara.
Právě tato skutečnost nejspíše přispěla k masivní vlně protestů, kterou v roce 1998 vyvolala snaha Kočnerovy firmy Gamatex, zcela se Markízy zmocnit. Kočner se ze dne na den objevil v budově televize v doprovodu bodyguardů a tvrdil, že v ní má 51 procentní podíl. Situaci se nakonec podařilo Ruskovi vyřešit “domluvou”. A právě tato domluva je důvodem, proč soud Ruskovi uložil v únoru roku 2020 téměř dvacetiletý trest.
V roce 2000 měl totiž Rusko vyřešit spor s Kočnerem tak, že jménem vlastníka televize Markíza STV koupil celou firmu Gamatex. Kromě zaplacení celkem 80 milionů slovenských korun však měl Pavol Rusko podnikateli Kočnerovi vypsat ještě čtyři směnky v hodnotě zhruba 69 milionů eur. O jejich vyplacení požádal Kočner až v roce 2016.
Pavla Ruska společně s Marianem Kočnerem soud odsoudil nepravomocně k 19 letům vězení za falšování směnek TV Markíza (viz kauza směnky). Podle znaleckého posudku Rusko podepsal směnky až po roce 2013. Trestní stíhání v kauze směnky, nikoliv ve věci vraždy Jána Kuciaka, se stalo důvodem ke Kočnerovu zatčení v roce 2018.
Kromě toho Rusko čelí obžalobě i z objednání vraždy spoluzakladatelky TV Markíza Sylvie Volzové v roce 1997. Údajně usiloval o její podíl v televizi. Ten se mu podařilo získat až v roce 2001.
V témže roce také založil stranu Aliance nového občana (ANO). Mezi lety 2003-2005 jako její předseda získal ministerský post ve vládě Mikuláše Dzurindy. V roce 2005 nakonec na funkci rezignoval po propuknutí další směnkové kauzy, tentokrát kolem půjčky, jejímž prostřednictvím měl dříve odkoupit podíl Volzové v Markíze.
Tentýž rok prodal svůj podíl v Markíze společnosti CME.
