Tajná jmění šéfů ruských bank a miliardář blízký Putinovi, který se proslavil večírky, kde účinkovaly zpěvačky Shakira nebo Beyoncé. Anebo jeden z nejbohatších Rusů a ocelářský magnát, o jehož kyperské offshory se starala nadnárodní poradenská firma PwC. I jejich jména jsou součástí dalších dat z uniklých dokumentů, jež v rámci projektu Pandora Papers včera zveřejnilo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ). Dokumenty osvětlují, jak bohatí Rusové využívají sofistikovaná offshorová schémata k zakrytí svých majetků nebo k investicím v evropských zemích.
Kyperská PwC jako účetní ocelářského magnáta Mordašova Ocelářský magnát Alexej Mordašov byl ve svých 37 letech označen za miliardáře, který se vypracoval z ničeho. To bylo před dvaceti lety. Uniklé dokumenty ukazují, že na cestě za pohádkovým bohatstvím – v roce 2021 mělo jeho čisté jmění hodnotu 29 miliard dolarů (cca 651,5 miliard korun) – mu významně pomáhala kyperská poradenská společnost PricewaterhouseCoopers (PwC). A to sofistikovaným využíváním offshorových společností na Kypru, skrze něž investoval v Evropě nebo kupoval podíly v ruských médiích.
PricewaterhouseCoopers je mezinárodní sítí poradenských společností, které poskytují auditorské, daňové a poradenské služby. Na Mordašově straně stála od počátku tohoto tisíciletí, kdy vydělala svou první miliardu, čímž se zařadila mezi západní právní a účetnické firmy, jež šly na ruku ruským oligarchům, kteří profitovali z režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.
PwC je přitom jednou z elitních nadnárodních společností, díky nimž nejbohatší lidé světa s politickými konexemi násobili svůj majetek, aniž by jejich obchodní a finanční transakce byly kontrolovány. V letech před válkou na Ukrajině PwC evidovala spolupráci s více než dvěma tisíci ruskými podnikateli, včetně 124 tamních významných společností, jejichž výnosy dají dohromady skoro polovinu ruského hrubého domácího produktu. Mezi nimi najdeme největšího exportéra zemního plynu z Ruska, společnost Gazprom, největší státem vlastněnou banku Sberbank a petrochemický gigant Sibur, kontrolovaný bývalým manželem Putinovy dcery Kirillem Šamalovem.
Mordašov prostřednictvím PwC vládl síti offshorových společností, skrz něž investoval do evropských firem a do ocelářského průmyslu, těžby uhlí a dřeva nebo skupoval podíly v ruských médiích, mezi nimi například téměr 30% podíl ve společnosti Telecrest Investments Limited, která investuje do televizního a rádiového vysílání. Díky uniklým dokumentům analyzovaným novináři z ICIJ tak vyšlo najevo více než 11,9 milionů tajných finančních záznamů popisujících, jak kyperská větev PwC pomohla Mordašovi postavit offshorovou infrastrukturu jeho podnikatelského impéria. Mimo to zaregistrovala tato poradenská společnost pod kyperské schránkové firmy jeho sportovní jachtu a luxusní tryskáč značky Bombardier, a nakonec pomohla Mordašovi i jeho ženě Marině změnit vlastnické poměry v jejich skořápkových společnostech, když hrozilo, že by o ně mohli přijít v rámci sankcí uvalovaných na mocné Rusy a ruské společnosti v minulosti i aktuálně.
Spřízněnost s Putinem Mordašov popírá s tím, že je soukromý podnikatel a s vládou nemá nic společného. Je přitom také majitelem firmy Severstal, největšího výrobce oceli v zemi, pyšnící se faktem, že tato ocel se používá na armádní ruské ponorky a obrněná vozidla. Na otázky položené novináři z ICIJ Mordašov neodpověděl.
V důsledku válečného konfliktu Ruska s Ukrajinou a sankcí uložených Evropskou unií a Spojeným královstvím hodnota jeho bohatství momentálně klesá. Podle žebříčku Forbes už Mordašov sklouzl z pozice prvního nejbohatšího Rusa na pátou příčku, a to se jměním 13 miliard dolarů (zhruba 292 miliard korun).
Šéfové největších ruských bank a jejich offshorové struktury Po odříznutí Ruska západním světem se mnozí ruští občané rozběhli k bankomatům, kde si vybírali své životní úspory. Finanční elity Ruska se něčím podobným ale zabývat nemusely, byť sankce Západu mířily především právě na ně. Podle uniklých dokumentů novináři z ICIJ zjistili, jakým způsobem měli někteří bankéři své bohatství proti sankcím zabezpečené.
Informace se týkají osmi vysoce postavených představitelů bank, z toho pět zastupuje největší ruské banky: Sberbank, Alfa Bank, VTB, Gazprombank a VEB. K zabezpečení svých soukromých financí využívali tito lidé offshorové společnosti, kterými si pojišťovali budoucnost a přístup k penězům v době, kdy Západ odstřihne Rusko od svých finančních struktur.
Někteří bankéři začali peníze přesouvat skrze offshorové struktury už v roce 2014, kdy Rusko zabralo ukrajinský Krym. Další se přidali v roce 2016 poté, co Spojené státy sankcionavaly Rusko za ovlivňování amerických voleb a vyvíjení nátlaku na Ukrajinu a v Sýrii.
Uniklé dokumenty vypovídají o tom, že tři z těchto bankéřů si přes skořápkové firmy nakoupili nemovitosti v Londýně a na Kypru. Například Herman Gref, výkonný ředitel největší ruské banky Sberbank a bývalý ministr financí Putinovy vlády, restrukturalizoval skrze singapurský offshore rodinný svěřenský fond, v němž je uloženo 75 milionů dolarů, a který je navázaný na trojici offshorových firem.
Podle analýzy uniklých dokumentů Gref následně věnoval 50 milionů dolarů z onoho fondu svému 24letému synovci, trvale žijícímu mimo Rusko. Byl to ale právě Gref, kdo s rodinným bohatstvím posléze disponoval.
Pět z osmi bankéřů na dotazy ICJ nereagovalo. Igor Šuvalov z VEBu, Petr Aven a Michail Fridman, zakladatel Alfa Bank, obvinění odmítli.
Osm prominentních bankéřů je mezi čtyřmi tisíci Rusy, kteří podle uniklých dokumentů využívají offshorové struktury. Mezi nimi je i 42 ruských miliardářů, jejichž bohatství tvoří 15 procent ruského HDP, dvanáct z nich mělo být zasaženo nedávnými sankcemi.
Protikorupční experti tvrdí, že pouhé sankcionování miliardářů, bankéřů a oligarchů blízkých Vladimiru Putinovi nepostačí ke zmrazení jejich majetku, protože jsou často chráněni právě svými offshorovými machinacemi.
Tom Keatinge, ředitel londýnského Centra pro studium finanční kriminality (CFCS), pro ICIJ vysvětluje, že mocní Rusové si byli plně vědomi toho, že jejich bohatsví může být sankcemi ohroženo, a proto si bohatství preventivně ochránili.
Keatinge tak dodává, že sankce nebudou k ničemu, jestliže západní země neprověří i offshorové struktury a skořápkové firmy.
Putinův účetní Kerimov a jeho švýcarský prostředník Sulejman Kerimov je ruský miliardář, obchodník se zlatem a člen horní komory ruského parlamentu. Své jmění začal shromažďovat hned po rozpadu SSSR, kdy se vrhl do nákupů podílů v energetickém průmyslu a v dalších významných ruských firmách. Ze skromných začátků se vypracoval na boháče, který si ve společnosti získal renomé i pořádáním bujarých večírků, kde účinkovaly zpěvačky jako je Beyoncé nebo Shakira. Kerimov vlastní i jednu z největších jachet na světě.
Důležitost jeho postavení dokládá i fakt, že po únorové ruské invazi na Ukrajinu patřil k úzké skupině oligarchů svolaných Putinem do Moskvy. Spojené státy na něj uvalily sankce již v roce 2018 a letos se přidala Velká Británie i Evropská unie. Kerimov má vazby na tajnou finanční síť, o které se organizace novinářů ICIJ domnívá, že ukrývá Putinův tajný majetek.
Prostředníkem Kerimových převodů je švýcarský finanční úředník Alexander Studhalter. Dokumenty z projektu Pandora Papers ukazují, že Studhalter pomáhal spravovat offshore firmy na Britských panenských a Kajmanských ostrovech, jež umožnily převody peněz v rámci banky BNY Mellon mezi lety 2010 až 2015. Americká banka BNY Mellon tyto transakce později označila za podezřelé. Získané záznamy ukazují, že mezi Kerimovou rodinou a fiktivními společnostmi, které vlastní nebo spravuje Studhalter, proudily miliardy dolarů. Kerimovův tým na žádosti ICIJ o komentář nereagoval.
Banka BNY Mellon poslala americkým úřadům (FinCEN) během šesti let několik upozornění na podezřelé finanční transakce v hodnotě více než 700 milionů dolarů. Sama banka nedokázala zjistit, odkud peníze pocházejí.
Podle uniklých záznamů amerického ministerstva financí podali úředníci z BNY Mellon například v roce 2013 zprávu o podezřelé činnosti týkající se dvou bankovních převodů v celkové výši 270 milionů dolarů ze skořápkové kyperské společnosti do jiné skořápky, SH Advisors na Kajmanských ostrovech. Uniklé dokumenty ukazují, že SH Advisors patřila skrze další britskopanenský offshore charitativní organizaci Sulejmana Kerimova registrované ve Švýcarsku. Kerimov nadaci využil k tomu, aby obešel ruský zákon, jenž vládním úředníkům zakazuje držet bankovní účty v zahraničí nebo nakupovat zahraniční cenné papíry.
Kromě těchto převodů přináší Pandora Papers i dokument z roku 2017 o půjčkách na 3 miliardy dolarů od firmy Fren Global Corp na Britských panenských ostrovech, které se měly realizovat mezi lety 2012 až 2015. Tato firma je ovládaná Kerimovou rodinou a jejím vlastníkem je Alexander Studhalter. Z vlastnictví ho usvědčují dva dokumenty s jeho podpisem z roku 2016. Studhalter označil kauzu za vykonstruovanou a řekl, že firmu v roce 2014 prodal Kerimovu synovci.
Byl to ale právě Kerimovův synovec, jehož offshorová firma spolupracovala v roce 2012 se švýcarskou bankou Credit Suisse na zajištění úvěru v hodnotě 67 milionů dolarů nutných k pořízení zakázkově vyrobeného soukromého letadla Boeing 737 Bussines Jet a také letadla Bombardier Global Express. O několik let později média informovala o tom, že majitelem letadel je Sulejman Kerimov.
V roce 2016 odhalilo ICIJ v rámci projektu Panama Papers skutečnost, že Kerimovy společnosti provedly nevysvětlitelné platby ve výši 200 milionů dolarů prostřednictvím sítě společností, jež byly úzce spjaté se Sergejem Rolduginem. Posledně jmenovaný je Putinův kamarád z dětství, který je podezřelý ze spravování Putinova tajného majetku.
Na konci roku 2017 byl na letišti ve francouzském Nice Sulejman Kerimov zatčen kvůli podezření z praní špinavých peněz a daňových úniků v souvislosti s nákupem vily za 127 milionů eur a několika dalších luxusních nemovitostí na Francouzské riviéře. Zadržený byl i Studhalter, o němž se francouzská prokuratura domnívala, že Kerimovi pomáhal. Po tomto obvinění zahájil Kreml diplomatická jednání s Paříží. V roce 2020 zaplatila Studhalterova firma Swiru Holding AG pokutu 1,4 milionu eur jako součást dohody o ukončení trestního stíhání. Obvinění proti Kerimovi a Studhalterovi byla nakonec stažena. Švýcarský finančník novinářům sdělil, že všechny jeho společnosti prošly auditem švýcarských daňových úřadů a s Kerimovem nespolupracuje již od roku 2017.
