Většinu mediálního prostoru v Srbsku vyplńuje vládní prokremelská propaganda. Rusko jako silného ochránce Balkánu zde prezentují nejpopulárnější celostátní televize a noviny. Kreml uplatňuje svůj vliv v Srbsku i díky vlastním médiím, například zpravodajský kanál Russia Today otevřel v listopadu 2022 svou bělehradskou redakci a začal produkovat obsah v srbštině. V posledních letech stoupá mezi proruským publikem také oblíbenost sociálních sítí, přes které se masivně šíří lavina alternativních informací. Nejpopulárnější platformou je Telegram.
[infobox heading=“Firehose of Falsehood (volně přeloženo Ohňostroj lží)"]Třináct redakčních týmů ze střední a východní Evropy se sešlo v projektu Firehose of Falsehood (volně přeloženo Ohňostroj lží), aby podrobně prozkoumalo informační válku probíhající po celé Evropě a řízenou ruským státním aparátem. Projekt založený na využití analýzy dat a metadat s regionálními náhledy odhaluje nová spojení a spolupráci mezi zdánlivě nesouvisejícími weby a přináší lepší pohled na to, jak probíhá informační válka. Novináři z 13 zemí Evropy se zabývali tím, jak se v jejich vlastích šíří dezinformace. Jednotlivé proruské weby spolu podle jejich zjištění čile komunikují a spolupracují a v jejich aktivitách jim nezabraňují ani snahy jednotlivých vlád dezinformační stránky blokovat. Nahlédněte do zákulisí prokremelského, konspiračního a ultrapravicového dezinformačnho ekosystému v Srbsku.[/infobox]
Srbsko je do značné míry rusofilská země. Všudypřítomná kremelská propaganda v srbských médiích je přitom spíš produktem domácích aktérů než důsledkem organizované a řízené kampaně ruské vlády. Velká část srbských mainstreamových médií je svojí redakční politikou provládní, a tedy sympatizující s prokremelským narativem. Kremelskou propagandu již řadu let aktivně šíří nejpopulárnější celostátní televize i noviny. Skládá se především z tendenčního narativu obdivujícího Rusko a prezidenta Vladimira Putina – články o ruské síle a Putinově odhodlání se v srbském veřejném prostoru objevují denně. Události související s Ruskem, jako je například současná válka, jsou zhusta prezentovány pouze oficiální kremelskou optikou. Rusko je často zobrazováno jako zachránce a přítel Srbska, mnohdy dokonce jako mocný „starší bratr“, který chrání svého menšího balkánského spojence.
Emocemi nabité zpravodajství je navíc mezi srbskými čtenáři oblíbenější než to objektivní a věcné. Propaganda je výhodnou mediální strategií – senzační titulky zaručují slušné množství kliknutí a vysokou čtenost, což znamená vyšší příjmy. Stejnou zaujatost lze pozorovat i u alternativních médií, tedy stovek více či méně vlivných webových stránek, které šíří nacionalistickou, ultrakonzervativní a často radikálně pravicovou ideologii, jež v sobě rusofilství zahrnuje.
Další mediální pilíř ruského vlivu v Srbsku tvoří ruská státní média jako Sputnik a Russia Today. Zpravodajský kanál Russia Today otevřel svou bělehradskou redakci a spustil webovou stránku v srbštině v listopadu 2022, vlastní televizní kanál pak plánuje spustit do roku 2024.
Kromě tradičních médií – televizních stanic, novin nebo zpravodajských webů – však v Srbsku existují i sociální sítě, jejichž popularita mezi proruským publikem roste. Jedná se především o Telegram a jemu podobné platformy, které v posledních letech přitahují uživatele s příliš extremistickými názory pro mainstreamové sociální sítě, jako je Facebook a Youtube. S příchodem pandemie si platformy jako Telegram, VKontakte, Odysee, Viber, BitChute a další získaly v Srbsku oblibu mezi aktivisty proti očkování, skeptiky a samozvanými bojovníky proti globalizaci.
Pro toto publikum je pravděpodobně nejvýznamnějším alternativním zdrojem informací Telegram. Podle TG Stat, katalogu kanálů Telegramu, jsou nejpopulárnějšími kanály v Srbsku právě ty proruské. Profil Dejana Beriće, který informuje z válečné fronty, je s více než 60 000 sledujícími v Srbsku nejvlivnějším účtem na sociálních sítích. Berić je srbský dobrovolník bojující od roku 2014 v Ukrajině za ruskou stranu.
Náklonnost Srbů k Rusku může mít mnoho příčin a nepochybně je umocněna dlouhodobými protizápadními náladami. Oba narativy – jak ten protizápadní, tak proruský – jsou ve veřejném prostoru zastoupeny stejnou měrou. Západ je prezentován jako zdroj zla a dekadence a jako nepřítel, před kterým Rusko Srby chrání. Tento negativní postoj se aktivně budoval v 90. letech během autoritářské vlády Slobodana Miloševiće a vyvrcholil v roce 1999, kdy jednotky NATO bombardovaly srbské území, což ukončilo válku v Kosovu.
[caption id=“attachment_33893” align=“alignright” width=“250”]
Článek vznikl v rámci projektu German Marshall Fund – Ruská informační válka. Mediální partner WDR v Německu nebyl financován GMF.[/caption]
Rusko bylo přitom vždy prezentováno jako politický a vojenský spojenec proti Západu, a to už od dob světových válek. Tento narativ je v zemi přítomný stále – v posledních letech Ruská federace například podporovala Srbsko na mezinárodní půdě tím, že odmítala uznání Kosova jako nezávislého státu. Srbská republika trvá na tom, že Kosovo je nedílnou součástí srbského území. V populárním a vlivném srbském bulváru tato skutečnost masivně přispívá k předem vybudovanému obrazu Vladimira Putina jako srbského přítele a ochránce srbských zájmů.
Autorka textu: Marija Vučić, KRIK
