Chorvatská vláda chce do boje s dezinformacemi investovat 145 milionů korun z fondů Evropské unie. Na nutnost chránit občany před množstvím dezinformací šířících se v Chorvatsku a potřebu zvyšovat mediální gramotnost upozorňuje i chorvatská ombudsmanka. Konspirační platformy šíří svůj obsah i do sousedních zemí jako je Srbsko, Černá Hora, Slovinsko nebo Bosna a Hercegovina. Příkladem je portál documentarac.hr, který od začátku svého působení v roce 2020 sdílel odkazy na nejméně devět stránek, jež projekt Ohňostroj lží označil za konspirační weby. Nejčastěji jsou sdílena ultrapravicová témata, ruská propaganda nebo dezinformace týkající se migrace.
[infobox heading=“Firehose of Falsehood (volně přeloženo Ohňostroj lží)"]Třináct redakčních týmů ze střední a východní Evropy se sešlo v projektu Firehose of Falsehood, aby podrobně prozkoumalo informační válku probíhající po celé Evropě a řízenou ruským státním aparátem. Projekt založený na využití analýzy dat a metadat s regionálními náhledy odhaluje nová spojení a spolupráci mezi zdánlivě nesouvisejícími weby a přináší lepší pohled na to, jak probíhá informační válka. Novináři z 13 zemí Evropy se zabývali tím, jak se v jejich vlastích šíří dezinformace. Jednotlivé proruské weby spolu podle jejich zjištění čile komunikují a spolupracují a v jejich aktivitách jim nezabraňují ani snahy jednotlivých vlád dezinformační stránky blokovat. Nahlédněte do zákulisí prokremelského, konspiračního a ultrapravicového dezinformačnho ekosystému v Chorvatsku.[/infobox]
V Chorvatsku, nejmladším členském státě EU, vyjádřilo znepokojení nad šířením dezinformací mnoho politických pozorovatelů. Nutnost chránit občany před falešnými zprávami a dezinformacemi ve své poslední výroční zprávě zdůraznila například chorvatská ombudsmanka.
K tomu, nakolik Chorvati dezinformacím důvěřují, podle její zprávy přispívá nedostatečná mediální gramotnost veřejnosti a politické a korporátní zájmy, které na veřejnost prosakují prostřednictvím moderních komunikačních kanálů. Doporučila, aby ministerstvo kultury a médií navrhlo a realizovalo komplexní mediální kampaň, která by se zabývala odpovědností občanů za obsah, který zveřejňují na sociálních sítích a v elektronických médiích.
Studie z roku 2022 s názvem „Posílení odolnosti společnosti vůči dezinformacím: analýza situace a návrhy jednání“, kterou vypracoval regulační orgán Agentura pro elektronická média (AEM), obsahovala varování, že „společnosti s nízkou úrovní důvěry v instituce“, jako je Chorvatsko, jsou vůči šíření dezinformací obzvláště zranitelné.
Ministr kultury a médií letos v červnu oznámil, že Chorvatsko bude proti dezinformacím bojovat s pomocí fondů EU. V rámci Národního plánu obnovy a odolnosti po covidu-19 navrhlo ministerstvo spolu s AEM projekt s názvem „Tvorba systému ověřování faktů v médiích a publikování veřejných informací“ v hodnotě šesti milionů eur (což je v přepočtu zhruba 145 milionů korun). Prostřednictvím této iniciativy by měl být financován rozvoj sítě nezávislých ověřovatelů informací.
Chorvatské médium Oštro analyzovalo šestnáct stránek, které šíří dezinformace a zaměřují se na chorvatské publikum. Více než 60 % z nich se čtenářům jeví jako stránky legitimních mediálních organizací, ačkoli nejsou regulátorem AEM registrovány jako elektronická média. Přibližně 43 % všech portálů nezveřejňuje informace o svých zakladatelích, vydavatelích nebo redaktorech.
Jedním z takových webů je dokumentarac.hr, relativně nový šiřitel dezinformací, který byl spuštěn v roce 2020, tedy v průběhu pandemie covidu-19. O spuštění portálu napsal jeden z jeho autorů Mirsad Dubravić až o rok později. Text byl napsán v první osobě množného čísla a vyzdvihoval, že během prvního roku server publikoval „více než 400 různých výzkumných článků, překladů a videomateriálů“.
Během dvou let své existence portál sdílel odkazy na nejméně devět stránek, které projekt Ohňostroj lží označil za stránky šířící ruské dezinformace a za konspirační nebo ultrapravicové weby. Téma krajní pravice je v Chorvatsku nejrozšířenější. Dokumentarac.hr také sdílel 68 odkazů na tři další místní a regionální webové stránky, které byly projektem označeny za šiřitele dezinformací, konspirací nebo ultrapravicových narativů.
Data získaná pomocí nástroje CrowdTangle ukazují, že články serveru dokumentarac.hr na Facebooku sdílely různé chorvatské, slovinské a srbské skupiny. V letech 2020 až 2022 se články publikované dokumentarac.hr většinou týkaly témat souvisejících s pandemií covidu-19, například očkování, a nejméně dvanáct článků bylo chorvatskými a bosenskými organizacemi pro ověřování faktů vyvráceno jako dezinformace.
[caption id=“attachment_33893” align=“alignright” width=“250”]
Článek vznikl v rámci projektu German Marshall Fund – Ruská informační válka. Mediální partner WDR v Německu nebyl financován GMF.[/caption]
Kromě pandemie je jedním z horkých témat dezinformačního prostředí v Chorvatsku migrace, což souvisí s tím, že Chorvatsko je jednou ze zemí na takzvané balkánské trase, kterou uprchlíci a migranti využívají jako vstupní cestu do západní Evropy.
Chorvatsko je obklopeno především jazykově a kulturně podobnými zeměmi, jako jsou Srbsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Slovinsko, což v rámci regionu na jednu stranu přispívá k rychlejšímu šíření ověřených zpráv, ale na straně druhé i k snadnému šíření dezinformací. Třináct dezinformačních portálů analyzovaných v rámci tohoto projektu také šířilo svůj obsah do sousedních zemí, nejčastěji do Srbska nebo Bosny a Hercegoviny.
Autorka textu: Anja Vladisavljević, Oštro (Croatia)
