Letos v létě označilo americké ministerstvo zahraničí skandinávskou skupinu Nordic Resistance Movement za teroristickou organizaci. Toto neonacistické hnutí má vazby na e-shop ze Švédska s velmi specifickým zbožím. Obchod Midgård zásobuje předměty s neonacistickou tematikou celou Evropu. Seznam jeho zákazníků před nedávnem zveřejnila švédská skupina Antifascistisk aktion. Mezi nakupujícími jsou i Češi v minulosti odsouzení za rasově motivované násilné trestné činy.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Když na konci července umístily Spojené státy americké na seznam teroristů organizaci Nordic Resistance Movement (Hnutí nordického odporu, NRM) a její zakladatele, začaly webové stránky spojené s touto organizací postupně mizet.

[caption id=“attachment_42795” align=“alignright” width=“503”] Náhled webu e-shopu Midgård ve vyhledávači | Zdroj: investigace.cz[/caption]

Zhruba o měsíc později se v malém městě Alingsås na jihu Švédska objevil na poště muž v kraťasech, sandálech a tričku s obrázky plukovníků SS a citátem „der Kampf geht weiter“, což v překladu znamená „boj pokračuje“. Vyzvedával na poště nové zásoby pro svou společnost.

Muž v triku, Martin Flennfors, je jedním z majitelů a provozovatelů internetového obchodu Midgård, který prodává zboží s neonacistickou tematikou a navzdory silným vazbám na teroristickou organizaci NRM nadále pokračuje ve své činnosti a nabízené zboží odesílá do celého světa. Přestože se e-shop prezentuje jako „jeden z největších obchodů na světě pro alternativní lidi“, donedávna nikdo netušil, jak velký dosah skutečně má. Společně s novináři ze Švédska, Polska, Maďarska a Slovenska zkoumala redakce investigace.cz aktivity Midgårdu v Evropě.

[infobox heading=“Únik informací”]

Minulý rok antifašističtí aktivisté ze švédské organizace Antifascistisk aktion publikovali databázi s informacemi o přibližně dvaceti tisících objednávek z e-shopu Midgård z let 2017 až 2022. Dokumenty obsahují jména zákazníků, adresy, e-maily, telefonní čísla a podrobné záznamy o tom, co si tu objednali.

 

Není jasné, jak byly údaje o zákaznících získány, v minulosti však byly úniky uveřejněné Antifascistisk aktion připisovány hackerům. Databáze dat z e-shopu Midgård je volně dostupná přes komunikační protokol Tor, který umožňuje anonymizaci uživatele při pohybu na internetu.

 

Midgård utrpěl podobný únik dat už v roce 2017. Novináři v minulosti mezi zákazníky obchodu našli osoby napojené na Vinland Hammerskins (větev neonacistického uskupení Hammerskins) či osoby, jež měly pracovat pro orgány činné v trestním řízení.

[/infobox]

Vzhled je důležitý

Image byla pro skupiny skinheadů vždy klíčová. „Byla to přesně ta věc, která přitahovala pozornost mladých kluků,“ upozorňuje politolog a odborník na extremismus Jan Charvát. „Z rozhovorů, které jsem s lidmi z této subkultury dělal, jasně vyplynulo, že je na prvním místě nepřitahovala politika, ale image a násilí. To byly dvě klíčové věci, aby se stali skinheady.“

Obdobných pohnutek také využíval švédský e-shop Midgård. Nabízel třeba trička se jménem důstojníka Waffen-SS a usvědčeného válečného zločince nebo oblečení polské značky „Keep it white“, která podporuje nacistickou organizaci Blood & Honor. A také knihy Davida Dukea, jenž stál v čele Ku-klux-klanu. Kromě toho si zákazníci obchodu mohli pořídit alba kapel, jejichž texty odkazovaly na neonacistická a krajně pravicová témata a na svých přebalech používaly zobrazení skinheadů se zvednutou pravicí.

[caption id=“attachment_42794” align=“alignleft” width=“602”] Policejní snímek ze skladiště obchodu Midgård | Zdroj: Expressen | švédská policie[/caption]

Organizace Global Network on Extremism & Technology upozorňuje, že Midgård je místem, kde mohou výrobci takového zboží prodávat produkty, jež většina jiných e-shopů prodávat nemůže či odmítá. Některé země totiž prodej či nošení nacistických symbolů na veřejnosti postihují zákonem.

V prosinci 2023 švédští antifašističtí aktivisté na internet umístili webovou stránku s kompletní databázi zákazníků Midgårdu z let 2017 až 2022. Informace odhalují, že většina prodejů se uskutečnila v Evropské unii. V samotném Švédsku bylo zadáno 7 161 objednávek, 3 415 pak pocházelo z Německa. Do Česka podle databáze putovalo zboží z 282 objednávek, které směřovalo k 57 lidem. Nejvíce, 63 zásilek, skončilo na různých adresách v Praze, 47 pak v Hronově, 16 v Brně a 12 v jihočeské Volyni. U dalších českých měst jde o jednotky nákupů.

Čeští zákazníci s kriminální minulostí

Jedním z českých zákazníků je podle uniklého seznamu Václav Bureš. Stejné jméno i místo bydliště má také muž, který pořádal pochody neonacistů kolem plzeňské synagogy v lednu 2008 a v roce 2020 byl odsouzen na čtyři roky vězení za nedovolené obchodování se zbraněmi.

Podle soudce-zpravodaje Romana Drahného se Bureš zabýval obchodem se střelnými zbraněmi delší dobu. Zároveň provozoval internetový obchod Parabellum shop, jenž prodával součástky ke zbraním a další vybavení, ale i předměty s říšskou orlicí a železným křížem. Kontaktní telefonní číslo, které Bureš uvedl v reklamě na svůj e-shop, se shodovalo s číslem napsaným u jeho objednávky z Midgårdu. Obchod Parabellum shop podle prohlášení na webu ukončil svou činnost v srpnu 2024.

Podle úniku dat z Midgårdu si ve Švédsku Bureš pořídil například v roce 2018 CD, kde jsou písně americké neonacistické kapely Bound for Glory, jejíž koncert ve Skotsku byl v roce 2016 zrušen. Tamní ministr spravedlnosti chtěl tehdy navrhnout, aby byl skupině odepřen vstup do země. Redakce investigace.cz se pokoušela Václava Bureše kontaktovat e-mailem i přes telefon, do dne publikace tohoto článku však neodpověděl.

Mezi zákazníky se objevuje také Lukáš Knap. Stejné jméno i místo původu má muž, kterého v roce 2012 odsoudil prachatický soud za fyzický útok na zpěvačku amerického původu Tonyu Graves. Tehdy byl obžalován z přečinu výtržnictví, hanobení národa a rasy a z přečinu násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci. Knap se rovněž účastnil akcí Dělnické strany sociální spravedlnosti.

[caption id=“attachment_42796” align=“alignright” width=“460”] Jedno z alb kapely Gigi & Die Braunen Stadtmusikanten prodávané na e-shopu Midgård | Zdroj: midgaardshop.com[/caption]

Lukáš Knap si v e-shopu Midgård v letech 2020 až 2022 objednal například CD písní amerických kapel Youngland a Aggressive Force, v nichž hrával i pachatel střelby v sikhském chrámu ve Wisconsinu v roce 2012. Mimo to Knap koupil i album neonacistické kapely Gigi & Die Braunen Stadtmusikanten, v jejichž písních se odkazuje na Adolfa Hitlera.

Redakce investigace.cz zavolala na telefonní číslo uvedené u jména Lukáše Knapa v úniku dat z Midgårdu. Majitel čísla nám potvrdil, že před lety v Midgårdu objednal CD pro kamaráda, určené ke sběratelským účelům.

Dalším českým zákazníkem e-shopu je Tomáš Vassiov. Muž stejného jména a ze stejné obce byl v roce 2003 odsouzen na pět let vězení za útok na romského muže, uskutečněný dva roky předtím. Společně s dalšími pachateli tenkrát napadl skupinu Romů, které kopali a stříleli na ně plynovou pistolí. Jednoho Roma pak čtyřikrát bodli nožem. Vassiov byl po třech letech podmínečně propuštěn. Podle zdroje serveru aktuálně.cz býval Vassiov aktivním neonacistou a měl stát ve vedení skupiny Autonomních nacionalistů.

Vassiov si na Midgårdu v roce 2021 objednal třeba CD kanadské nacionalistické kapely Rahowa, jejíž název znamená zkratku pro slova „racial holy war“, tedy „rasová svatá válka“.

Redaktorky investigace.cz Tomáše Vassiova oslovily e-mailem s prosbou, zda by mohl potvrdit či vyvrátit, zda na e-shopu Midgård skutečně nakupoval. Vassiov redakci odpověděl větou „tak určitě“, kterou doprovodil třemi smějícími se emotikony.

Z Midgårdu do Česka

Web Midgård nabízel i alba podobně problematicky zaměřených českých kapel, jako je Conflict 88 nebo Buldok. Čeští zákazníci si objednávali také trička značky „Keep It White“ nebo produkty od značky European Brotherhood, založené „skupinou evropských nacionalistů, kterým záleží na budoucnosti jejich země“. Češi měli rovněž zájem o hudební kompilaci pojmenovanou „White Pride World Wide“.

Jeden tuzemský podnikatel, zabývající se prodejem pomůcek pro manikérky, si v Midgårdu koupil album i trička známých anglických neonacistů z kapely Skrewdriver nebo tričko s nápisem „Nationalist“, kde lze rozeznat takzvanou „runu života“ neboli „Lebensrune“, používanou vojáky SS.

[caption id=“attachment_42797” align=“alignleft” width=“477”] Triko s nápisem Übermensch, které nabízí e-shop Midgård | Zdroj: midgaardshop.com[/caption]

Podmínku za nošení trička s logem kapely Skrewdriver mimochodem před čtyřmi lety dostala žena z Prahy, protestující v Plzni proti účastníkům Pilsen Pride. Trest se vztahoval i na tetování na její paži, odkazující na nacistickou ideologii. Podle okresního soudu Plzeň-město šlo o přečin v podobě projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka.

Mezi další zákazníky Midgårdu, kteří si koupili CD a předměty s neonacistickou tematikou, patří například osvětlovač, provozovatel tetovacího salonu nebo právník. Posledně jmenovaný si pořídil dvě trička s nápisem „Übermensch“ (termín byl používán nacistickým režimem k popisu jejich představy o biologicky nadřazené árijské nebo germánské rase, pozn. red.).

Jeden z českých zákazníků Midgårdu nejspíš vlastnil český e-shop prodávající šperky a oblečení s pohanskou a vikingskou tematikou. V e-shopu Midgård si koupil několik čísel časopisu Resistance, který vydávala kanadská nahrávací společnost Resistance Records a distribuovala neonacistická americká organizace National Alliance. Pořídil si tam také knihu o neonacistovi Ianu Stuartovi či album od německé neonacistické kapely Weisse Wölfe, jež byla v minulosti několikrát před soudem za texty oslavující holocaust.

Naše zboží do všech koutů světa

„Dodáváme zboží nacionalistům po celém světě a jsme jedním z největších jmen v naší oblasti,“ píše se na webu Midgårdu. Jak už bylo výše řečeno, obchod provozuje a vlastní osmatřicetiletý Martin Flennfords, a to prostřednictvím společnosti Ringhorne AB.

Flennfords byl už od nultých let aktivní ve švédské odnoži skandinávského neonacistického hnutí Nordic Resistance Movement (Hnutí nordického odporu, NRM). V roce 2018 byl odsouzen za podněcování nenávisti proti etnické skupině kvůli zboží, jež se prodávalo na webu Midgårdu, včetně obalů alb s hákovými kříži a látkovými visačkami s číslem 88 (což je v neonacistické komunitě často používaný odkaz na nacistický pozdrav „Heil Hitler“ v narážce na to, že H je osmé písmeno abecedy, pozn. red.).

V představenstvu společnosti Ringhorne AB, jež Midgård ovládá, je také Martin Engelin. Ten je aktivním příslušníkem NRM a dříve se angažoval v dnes již zaniklé nacistické Švédské straně. E-shop Midgård má podle švédských novinářů i další úzké vazby na NRM, navíc je spojený se švédskou odnoží neonacistické skupiny Hammerskin a dalšími podobnými organizacemi.

[caption id=“attachment_42798” align=“alignright” width=“555”] Martin Flennfors, jeden z majitelů a provozovatelů internetového obchodu Midgård | Zdroj: Daniel Olsson, Expressen[/caption]

Krajně pravicová skupina NRM byla v roce 2020 například ve Finsku zakázána poté, co soud rozhodl, že toto hnutí usiluje o „vytvoření národněsocialistického státu“, který je v rozporu s finskou ústavou, a hlásá „rasistické, protiimigrační a antisemitské názory“.

Midgård začínal v 90. letech jako kamenný obchod s gramofonovými deskami. Nakonec však jeho původní majitel začal prodávat zboží jen prostřednictvím zásilek, neboť se prý obával, že odpůrci mu budou ničit výlohu. V roce 1998 pak přešel od tištěných papírových katalogů se zbožím na webovou verzi. Na konci 90. let obchod už vydával i vlastní desky a spolupracoval s nahrávacími společnostmi.

Společnost Ringhorne AB koupila e-shop v roce 2012. Za posledních deset let vykázala obrat ve výši 12 milionů švédských korun (přes 26 milionů korun). Švédští novináři z webu Expressen oslovili přímo Martina Flennforse, ten však prohlásil, že nemá zájem o rozhovor s médii.

Ve Švédsku jsou mezi nejaktivnějšími zákazníky Midgårdu především muži středního věku, kteří byli součástí neonacistického hnutí od 90. let. Na Midgård je napojeno také několik dalších podobně zaměřených obchodů či výrobců tohoto typu zboží.

Problematické symboly

České orgány činné v trestním řízení nestíhají samotné užití symbolů a písmen, ale konkrétní jednání a úmysl, přičemž je vždy podstatný kontext, na což upozornil v roce 2022 mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. V Česku rovněž neexistuje žádný seznam zakázaných symbolů. „Musí se dokazovat, že symbol je spjatý s hnutím potlačujícím práva a svobody občanů, případně že jeho prostřednictvím jsou schvalovány zločiny proti lidskosti, válečné zločiny či zločiny proti míru,“ řekl odborník na extremismus Miroslav Mareš pro iDNES.cz.

[infobox heading=“Legislativa”]

Podle webu ministerstva vnitra se dané problematiky nejvíce dotýká paragraf 404 trestního zákoníku, tedy projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka. „Projevovat sympatie lze i nošením symbolů spjatých s extremistickým hnutím (například odznaky, nášivky na oblečení, tetování a podobně). Důležité však je, že tyto symboly musí dotyčný dávat na odiv ostatním,“ píše se tu. „Trestní postih je mnohem jasnější u symbolů s přímou návazností na některý nedemokratický režim (například nacistický hákový kříž, symboly SS a tak dále).“

 

Trestní postih podle paragrafu 405 trestního zákoníku by podle ministerstva vnitra následoval v případě, že jednáním by dotyčný člověk zpochybňoval, popíral nebo schvaloval či se snažil ospravedlnit nacistické, komunistické nebo jiné genocidium či jiné zločiny nacistů a komunistů proti lidskosti.

[/infobox]

Investigace.cz se ptala na problematiku prodeje předmětů s neonacistickou tematikou také Policie České republiky. Vedoucí oddělení tisku, plk. Ondřej Moravčík uvedl, že neexistuje žádný standardní přístup k takovému prodeji a vždy je třeba případ posuzovat v kontextu a záleží na konkrétních případech.

„Rozhodující slovo mají znalci, které si oficiálně přizýváme – na základě jejich stanoviska buď spis odložíme, či předáme s návrhem na podání obžaloby,“ vysvětlil Moravčík. „Existují metodiky pro rozpoznávání zájmových symbolů, nicméně každý případ se vyhodnocuje zvlášť, a tak je třeba postupovat v souladu s obecnou metodikou pro vyšetřování.“

„Prodej uniformy SS může být trestným činem nebo standardní zakázkou, pokud se jedná například o výrobu pro potřeby filmového či dokumentárního průmyslu,“ uzavírá Moravčík.

Případy trestního stíhání za prodej předmětů s neonacistickou tematikou v Česku zahrnují například kauzu z roku 2011, kdy čeští policisté stíhali osmnáct překupníků s neonacistickými předměty. Pachatelé prodávali CD nosiče, oblečení a předměty přes internet i prostřednictvím kamenného obchodu. Hrozilo jim tehdy až deset let vězení, přičemž prodávané předměty měly putovat i do zahraničí. Okresní soud v Brně nakonec většinu z obviněných potrestal podmíněnými tresty, jednoho nich trestem nepodmíněným a dva úplně zprostil obžaloby.

Finance pro krajní pravici

Podle novináře Petera Smithe z Global Network on Extremism & Technology případ s e-shopem Midgård odhaluje, jak krajně pravicová hnutí získávají finance na mezinárodní úrovni, které pak mohou obratem investovat do podpory členů těchto hnutí.

[caption id=“attachment_42801” align=“alignleft” width=“335”] Zboží z e-shopu Midgård | Zdroj: midgaardshop.com[/caption]

Jak popisuje Jan Charvát pro investigaci.cz, něco podobného se dělo také v Česku. Podle něj se v příslušnosti k subkultuře skinheadů spojuje politická a vizuální dimenze – oholená hlava, těžké boty, bomber, tetování, rasismus a antisemitismus. „Aby se tyto dvě dimenze propojily a člověk je mohl nějak ukázat, objevují se tu trička, nášivky, oblečení a doplňky,“ vysvětluje Charvát. Podle něj okolo roku 2000 několik lidí pochopilo, že se na prodeji takových předmětů dá vydělávat. Organizovali koncerty a prodávali trička, nášivky či CD nosiče. Pro majitele obchodů bylo důležité, aby subkultura vydržela, protože jim zajišťovala živobytí, upozornil Charvát.

Zároveň se okolo roku 2000 objevilo mnoho skinheadů, kteří se již nechtěli oblékat jen do vysokých bot a bomberů a hledali něco jiného. Toho využila například německá značka Thor Steinar. „Nabídne agresivní módu, kterou, když jste neonacista, chápete jako svoji, a když neonacista nejste, tak v ní nevidíte symboly, jež by bylo možné stíhat,“ říká Jan Charvát s tím, že Thor Steinar používal runové symboly, odkazoval ke starogermánské historii či k době druhé světové války, ale vždy tak, aby to bylo na hraně – srozumitelné pro členy neonacistické komunity, ale ne právně napadnutelné.

V Česku tehdy vznikly další značky, jež se pokoušely Thor Steinar napodobovat, a objevily se i obchody zaměřené na tuto módu. Podle Charváta zejména v Plzni, kde byl například Original Store spojený s kapelou Conflict 88. Firmy zaměřující se na módu pro skinheady využívaly toho, že u nás stále existovaly skupiny lidí ochotných si koupit oblečení vyjadřující jejich politické přesvědčení. Jak vysvětluje Charvát, tento trend fungoval až do doby okolo roku 2006, kdy se v Česku objevil fenomén autonomního nacionalismu, usilujícího o opuštění subkulturních prvků, což podle odborníka vedlo k postupnému rozpadu české neonacistické subkulturní scény. Údajně se rozložila v roce 2013. „Ta ryze subkulturně neonacistická scéna víceméně přestává existovat nebo je naprosto marginální,“ dodává Jan Charvát.

V podobném smyslu píše o neonacistické subkultuře také ministerstvo vnitra. Ve Zprávě o extremismu a předsudečné nenávisti na území ČR za rok 2023 se uvádí, že starší příslušníci tohoto hnutí se během roku veřejně příliš výrazně neprojevovali.

Ministerstvo však upozorňuje na fakt, že i navzdory úpadku tuzemského neonacistického hnutí se v Česku objevují mladší sympatizanti nových směrů, jež se šíří hlavně v online prostoru. Podle Zprávy o extremismu se tyto komunity prezentují úderně a moderněji a leckdy motivují své členy k páchání násilných přímých akcí, včetně návodů k takzvané desenzibilizaci, tedy zbavení se morálních zábran provést přímou násilnou akci.

 

Text vznikl ve spolupráci s novináři z Frontstory.pl, VSquare.org, Investigatívného centra Jána Kuciaka, Atlatszo.hu, Expressen.se.