Německá firma R-Pharm Germany požádala Evropskou lékovou agenturu o průběžné hodnocení vakcíny Sputnik V. Sídlo této firmy navštívil ve čtvrtek 18. března bavorský ministr zdravotnictví Klaus Holetschek. „Jsem odhodlán rozšířit výrobu vakcín v Bavorsku. Potřebujeme silný signál v boji proti koronaviru,“ prohlásil na tiskové konferenci. Jak Němci vnímají situaci s vakcínami i se zpochybňovanou očkovací látkou z AstraZenecy a jaké jsou důvody, proč se Německo může stát evropským výrobcem vakcíny Sputnik V, nám odpověděl berlínsky novinář Nico Schmidt.
Jak k vakcinaci Sputnikem V přistupují němečtí politici?
Německo je spolková země, takže opatření vůči koronaviru se přijímají i na úrovni vlád spolkových zemí, jejichž představitelé mají silný hlas. V posledních dnech několik z těchto lídrů vystoupilo a Sputnik V vychválili. Jednoznačně řekli: Potřebujeme ho.
Proč ruskou vakcínu chválili?
Například saský lídr Michael Kretschmer řekl, že Rusko je významná země vědy a nepochybuje, že tamní věda je schopna účinnou vakcínu vyrobit. Šéf vlády Saska-Anhaltska Reiner Haseloff zase prohlásil, že pokud jde o zdraví lidí, původ vakcíny by neměl hrát roli. Sám potvrdil, že jako dítě byl očkován proti obrně ruskou vakcínou a nezpůsobila mu žádné problémy.
Dávali tyto výroky do kontextu se západními vakcínami?
Ano, nejvíc diskutovaná je právě AstraZeneca, jejíž očkování bylo v Německu na pět dní zastaveno. A myslím, že to zasáhlo mnoho lidí. Samozřejmě na to reagovali i politici. Levicový politik Bodo Ramelow se nechal slyšet, že si již dlouho přál mnohem větší tlak ze strany federální vlády na schválení více alternativních vakcín, neboť závislost na společnosti AstraZeneca činí očkovací strategii zranitelnou. Řekl, že je důležité, aby se Sputnikem V už konečně všichni důrazně zabývali. Dokonce sám nabídl pomoc, jak komunikovat s Ruskem, jež bylo kritizováno za chybějící dokumenty ke schválení vakcíny. Doslova řekl: „Nechci politické schválení. Ale také nechci politické odmítnutí.“
https://www.investigace.cz/vakcina-sputnik-v-odzkousena-na-76-vojacich/
Říkal jste, že situace se zastavením očkování AstrouZenecou zasáhla mnoho lidí. Jak se to projevilo?
Věc se má tak, že od začátku listopadu bylo Německo víceméně v lockdownu. Nevím, jaký lockdown máte v Česku, ale u nás bylo na různých úrovních vlastně všechno zavřeno. Školy a školky se znovu otevřely, ale v posledních dnech čísla nakažených zase dramaticky stoupají. Mnoho lidí přitom čekalo na jaro s nadějí, protože vláda kolem Vánoc tvrdila, že jsou před námi dva nebo tři těžké měsíce, ale do Velikonoc se situace zlepší. A teď říkají to samé. Jsou před námi dva nebo tři těžké měsíce, což lidi frustruje. Už také nemají energii ani mentální sílu na další měsíce lockdownu.
Vidí Němci východisko ve vakcinaci?
Očkovací strategie je u nás úplnou katastrofou. Nemáme dostatek vakcín pro lidi, jde to velmi pomalu, a dokonce si myslím, že k tomu přispěla i média. Dobrým příkladem je právě vakcína od AstryZenecy. Úplně na začátku kolovaly fámy o její nepříliš vysoké míře efektivnosti. Jeden z prvních mediálních výstupů šířil informaci, že pro lidi starší 65 let je Astra Zeneca účinná pouze v osmi procentech případů. Což bylo naprosto špatně pochopeno. Jednalo se o nějaký únik informací ze studie této vakcíny směrem k médiím. Ve skutečnosti šlo o to, že prvních klinických testů se zúčastnilo jen 8 % lidí starších 65 let. Nešlo o žádné propojení s účinností vakcíny. To byl první moment, kdy AstraZeneca zaznamenala zpochybnění své reputace.
Nastaly u této firmy i jiné „přešlapy“?
Hned dalším problémem bylo nedoručení slíbeného počtu vakcín. A samozřejmě se referovalo i o vedlejších účincích vakcíny.
Právě o vedlejších účincích AstryZenecy se v Česku hodně diskutovalo. Jak diskuze probíhala v Německu?
Můžu to popsat na osobní zkušenosti. Moje matka pracuje ve zdravotnictví a dostala esemesku, zda se chce očkovat touto vakcínou. Její prvotní reakce byla: „Nevím.“ Když jsem se to dozvěděl, hned jsem se jí ptal proč. Nerozuměl jsem tomu, vždyť to bylo skvělé, že jí nabídli očkování. Můžu říct, že moje máma ani zdaleka nevěří různým konspiračním teoriím, a přesto mi řekla: „Bojím se vedlejších účinků.“ A vyprávěla mi jeden příběh.
Jaký to byl příběh?
V novinách publikovaný příběh jedné nemocnice, která se nachází blízko bydliště mé matky. Titulek hlásal: Nemocnice přestala očkovat AstrouZenecou. Což je přesně ten typ titulků, jež si lidé pamatují. OK, řekl jsem si a podíval se proč. Je pravda, že vakcína od AstryZenecy vyvolávala nějaké minimální vedlejší účinky jako mírně zvýšenou teplotu. Vedení té nemocnice hodlalo naočkovat všechen personál během několika dnů. Někteří z nich měli po očkování zvýšenou teplotu, a proto nemohli jít do práce. Nebylo to nic vážného, ale v nemocnici se rozhodli, že další termíny vakcinace posunou, protože v opačném případě by kvůli nedostatku zdravotníků museli špitál zavřít. Takto vznikla nedůvěra ohledně této vakcíny i v případě mé matky. Myslím si, že momentálně jsou už lidé ze všeho tak unavení, že se chtějí nechat očkovat jakoukoliv vakcínou.
Myslíte si, že k této nedůvěře přispěly jen mediální zkratky či špatně podané informace?
Ne úplně. Myslím si, že zpočátku to byl hlavně problém PR. Když se na vakcínu budeme dívat jako na kapitalistický tržní produkt, AstraZeneca byla v porovnání s jinými vakcínami vždy prezentována jako méněcenná. Od začátku se operovalo s čísly vyloženě v její neprospěch. Sputnik V má 92% účinnost, Moderna 93%, Pfizer–BioNTech 95%, ale Astra Zeneca se pohybovala někde mezi 60 a 70 %. I to byla jedna z věcí, která zůstala v myslích lidí. Co si však nezapamatovali nebo se o tom nepsalo, byl fakt, že očkování AstrouZenecou na 100 % zachránilo lidi před těžkým průběhem nemoci a pobytem v nemocnici. Proto si myslím, že celý „problém“ s touto vakcínou spočíval v komunikaci.
Německo patřilo k jedné ze zemí Evropské unie, která zastavila očkování AstrouZenecou? Proč?
Kvůli vedlejším efektům. Kromě těch mírnějších, o nichž jsem už mluvil, se u velmi malého množství lidí objevily krevní sraženiny v mozku. V Německu to bylo konkrétně 7 případů z 1,6 milionů aplikovaných vakcín. Tři lidé zemřeli, a proto se německá vláda rozhodla na čas zastavit očkování a počkat na hodnocení od Evropské lékové agentury (EMA). Zrovna v pátek proběhla médii zpráva, že německým vědcům se podařilo prokázat, že krevní sraženiny skutečně souvisely s vakcinací. Takže ve velmi ojedinělých případech tato vakcína může způsobit sraženiny a imunitní reakci, která může vést k trombóze. EMA proto rozhodla, že s vakcinací od AstryZenecy lze pokračovat, ale lékaři musí informovat pacienty o eventuálních vedlejších účincích.
A co ostatní vakcíny?
AstraZeneca opětovně informovala, že dodá méně vakcín, než slíbila. Namísto dvou set dvaceti milionů vakcín jsou schopni doručit pouze sto milionů. Německo proto čeká i na americkou vakcínu Johnson & Johnson, ale asi víte, že Spojené státy ještě nedávno zakazovaly vývoz vakcín proti covidu-19 do Evropy. V případě boje proti koronaviru je nacionalismus extrémně silný. Takže i na tyto vakcíny budeme muset čekat možná do května. Kromě toho malá německá firma Curevac, zčásti vlastněná německým státem, dostala na vývoj vakcíny peníze z Evropské komise. Tato firma ale nedávno vyhlásila, že k výrobě potřebuje více času. Předpokládá se, že Curevac bude k dispozici někdy v červnu.
Mohly nesplněné vládní sliby o rozvolnění i opožděné dodávky západních vakcín způsobit nárůst zájmu o ruskou vakcínu Sputnik V?
Osobně si myslím, že důvodů je vícero. V Německu letos proběhne hodně voleb. Vídáme proto politiky, kteří se za každou cenu snaží přinést „dobré zprávy“. Všichni samozřejmě víme, že jedinou cestou z pandemie je vakcinace. Ale politici vidí, že plány, které měli, prostě nefungují. Proto začínají pošilhávat po jiných možnostech. Byl jsem překvapený, jak přední němečtí politici vychvalovali Sputnik V. Proč by měli podporovat vakcínu, která není oficiálně schválena? Dokonce tlačili na to, že vakcína musí být schválena co nejrychleji. Na druhé straně, stejně se postupovalo i u západních vakcín, a proto nevidím důvod, proč by to mělo být jinak u té ruské.
https://www.investigace.cz/ruska-ockovaci-diplomacie-dobyva-stredni-evropu/
V Maďarsku se Sputnikem V očkuje od ledna a Slovensko má přislíbené dva miliony této vakcíny. Myslíte si, že se i Německo v tomto směru zařadí mezi země visegrádského regionu?
Maďarsko se dlouhodobě orientuje na Rusko a jeho pomoc, proto jsem jeho kroky nebyl překvapen. Vůbec jsem ale nevěděl, že tak velké množství ruské vakcíny bylo slíbené i Slovensku. Sympatizanty Ruska ale můžeme vidět i v německém parlamentu. Členové strany AFD, kteří jsou považováni za extrémní pravici, jeli do Moskvy, aby tam navštívili Gamaleya Institut (spolupracoval na vývoji vakcíny Sputnik V – pozn. red.). Obecně si myslím, že Putinovu režimu ale Němci nevěří. Na mínění veřejnosti také dost zapůsobila nedávná otrava a následné uvěznění Alexeje Navalného.
Čím si tedy vysvětlujete náklonnost německých politiků k ještě neschválené ruské vakcíně?
Momentálně se Čína a Rusko předbíhají v takzvané vakcínové diplomacii. Například Čína nabídla, že zaočkuje sportovce, kteří se chtějí zúčastnit letních olympijských her v Tokiu. Nabídla jednu vakcínu pro samotného sportovce plus dvě další dávky. Když se nad tím zamyslím, Čína nemá nic společného s olympijskými hrami, budou se přece konat v Tokiu. Je to jen propagandistické gesto. Několik německých sportovců už tuto nabídku také odmítlo s tím, že vakcína není v Evropě schválená. Stejný problém je i se Sputnikem. Mezi lidmi panuje ohledně Sputniku strach i kvůli tomu, že v Unii není schválený. Všichni se odvolávají na jeden článek v odborném časopisu The Lancet. Ano, potřebujeme i ruskou vakcínu, ale potřebujeme, aby byla schválena v řádném schvalovacím procesu.
Nechal byste se očkovat Sputnikem V?
Ano, ale nejdříve jej musí schválit EMA. Zda vakcínu vyvíjeli Američané, Britové, Rusové nebo Číňani, je mně osobně jedno, pokud je to dobrá vakcína, která mě ochrání. Nemyslím si, že z německých politiků se teď stali podporovatelé Putinova režimu, ale cítí, že se nacházíme v situaci podobné válečnému stavu a musíme udělat všechno, aby to co nejdříve skončilo.
Nico Schmidt žije a pracuje v Berlíně. Jako reportér se mimo jiné věnuje výzkumu a píše pro evropský tým investigativních novinářů Investigate Europe. Jeho texty publikovala média jako Der Tagesspiegel, Die Zeit a Der Spiegel.
