Ázerbájdžánská vláda v součinnosti s tamní odnoží Červeného kříže bránila v poskytování humanitární podpory během ozbrojeného konfliktu v Náhorním Karabachu. Podle zjištění reportérů z OCCRP se tak pomoc nedostala k mnoha potřebným, včetně pacientů v kritickém stavu. Ázerbájdžánské provládní médium po zveřejnění textu obvinilo OCCRP z politické zaujatosti. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková. Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Jednou z mnoha zoufalých matek čekajících v přeplněné dětské nemocnici v Štěpanakertu, hlavním městě Náhorního Karabachu, byla i Ani Mangasaryan. Zatímco oblast obléhala ázerbájdžánská vojska, její syn umíral v důsledku plicní infekce. Na oddělení intenzivní péče pro něj kvůli nedostatku kapacit nebylo místo. Pro Ani a další pacienty kolabujících karabašských nemocnic byly poslední zbývající nadějí na získání lékařské péče humanitární konvoje Červeného kříže.

[infobox heading=“Republika Arcach”] Spory postsovětských států Arménie a Ázerbájdžánu o nadvládu nad územím Jižního Kavkazu sahají do 80. let minulého století. Přestože obě země v roce 1994 uzavřely příměří, vojenské střety zde přetrvávaly až do letošního roku. Konflikty se koncentrovaly především na území Náhorního Karabachu, kde v roce 1991 během první karabašské války vznikla Republika Arcach, obývaná etnickými Armény. Separatistická republika, jejíž existenci neuznal žádný autonomní stát včetně samotné Arménie, zanikla v lednu tohoto roku následkem invaze ázerbájdžánských vojsk. [/infobox]

Mise Červeného kříže

Během desetiletí trvajícího konfliktu byl Mezinárodní červený kříž jedinou nevládní organizací působící v Karabachu. Jeho pracovníci nejen distribuovali zásoby, ale také organizovali konvoje, jež transportovaly nemocné a raněné civilisty z ohrožených oblastí do Arménie. OCCRP sestavila na základě přítomnosti svých reportérů v terénu, údajů o konvojích i rozhovorů s místními obyvateli a interními zdroji přesvědčivé důkazy o tom, jak ázerbájdžánská vláda bránila Červenému kříži v poskytování humanitární pomoci.

V roce 2023 bylo území Karabachu ještě stále pod kontrolou arménských jednotek, přičemž jej se zbytkem země spojoval pouze úzký Lačinský koridor, vedoucí přes území ovládané Ázerbájdžánem. Koridor střežený ruskými mírovými jednotkami zajišťoval do obléhaného regionu životně důležité dodávky zásob a humanitární pomoci. Ázerbájdžán však tuto trasu po konfliktu s arménskými pohraničníky v červnu minulého roku uzavřel, což v Karabachu vedlo k rozsáhlé humanitární krizi.

[caption id=“attachment_42932” align=“alignleft” width=“419”]Ázerbájdžán mapa Náhorní Karabach Mapa obléhaného území Karabachu v roce 2023 | Zdroj: investigace.cz[/caption]

Vládní omezení

Ázerbájdžánská vláda v čele s prezidentem Ilhamem Alijevem se Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu zavázala zajistit neomezený pohyb humanitárních jednotek skrze Lačinský koridor. Realita byla ovšem jiná. Během blokády koridoru evakuoval Červený kříž z ohrožené oblasti zhruba 1 500 civilistů. Toto číslo však mohlo být mnohem vyšší, kdyby nebyly transporty blokovány ázerbájdžánskymi orgány. Ty například požadovaly, aby cestující, kteří pojedou ve zdravotnických konvojích Červeného kříže, předem předkládali kopie svých pasů, což provoz zdrželo téměř na měsíc.

Když si Červený kříž najal komerční kamiony, aby mohl lépe zásobovat postižené oblasti, Ázerbájdžán rovněž zakročil. Obvinil Červený kříž z pašování, jelikož někteří řidiči kamionů převáželi i cigarety a jiné zboží, které posléze svépomocí přeprodávali. „Uskutečnit každý další konvoj bylo těžší a těžší,“ sdělil zaměstnanec, jenž se na transportech přímo podílel: „Nemohli jsme pořádně fungovat.“

Omezení kladená Červenému kříži se přitom uskutečňovala za podpory Ázerbájdžánského červeného půlměsíce (Červený půlměsíc je název pro skupiny Mezinárodního červeného kříže působící na národní úrovni v muslimských zemích). Ten spadá pod záštitu Mezinárodního červeného kříže, a měl by se proto řídit jeho stanovami o nezávislosti, nestrannosti a neutralitě. Ve skutečnosti však čelní představitelé Ázerbájdžánského červeného půlměsíce otevřeně sympatizují s nedemokratickou vládou prezidenta Alijeva. Novruz Aslanov, předseda Ázerbájdžánského červeného půlměsíce, a generální tajemník této organizace Jeyhun Mirzayev, podpořili Alijeva v prezidentských volbách. Přejali rovněž jeho nepřátelskou rétoriku, jež zpochybňovala činnost Červeného kříže i realitu humanitární krize v Karabachu. „Propojení s vládou je v rozporu s tím, jak Červený kříž funguje. Je to v rozporu s nezávislostí a je to nesmírně problematické,“ komentovala pro OCCRP postoj Ázerbájdžánského červeného půlměsíce odbornice na mezinárodní humanitární právo Melanie O’Brien. Kancelář ázerbájdžánského prezidenta i ministr zahraničí se ke kauze odmítli vyjádřit. Na oficiální žádost OCCRP o poskytnutí stanoviska nereagoval ani Novruz Aslanov.

Spor o Lačinský koridor

Koncem července minulého roku, sedm měsíců od začátku obléhání Karabachu, vznesl Ázerbájdžán požadavek, aby bylo blokované teritorium zásobováno nikoli skrze Lačinský koridor jako doposud, ale trasou napojenou na ázerbájdžánské město Aghdam. To by znamenalo přerušení posledního zbývajícího spojení mezi Karabachem a Arménií. Tento návrh odmítl nejen Červený kříž, ale také mnozí arménští obyvatelé válkou zasaženého regionu. „Pokud je silnice do Aghdamu otevřená, ale Lačinský koridor zůstává uzavřený, jsme stále v kleci jako zvířata v zoo a oni se nás jen rozhodli nakrmit,“ sdílel svůj názor na síti X místní novinář Marut Vanyan.

V důsledků těchto událostí zpochybnil Ázerbájdžánský červený půlměsíc legitimitu působení Červeného kříže na území Karabachu a napadl představitele Arménského červeného kříže. „Názory vyjádřené Arménským červeným křížem ohledně Lačinského koridoru neodpovídají skutečnosti. Naše pozorování potvrzují, že v regionu neprobíhá žádná humanitární krize,“ uvedl Ázerbájdžánský červený půlměsíc ve svém oficiálním stanovisku. Mezitím na obléhaném území přetrvával vážný nedostatek potravin a pohonných hmot, zatímco zdravotnictví selhávalo kvůli chybějícím kapacitám i materiálu.

Nenásilná deportace?

Konflikt v Karabachu ukončila až vojenská operace ázerbájdžánské armády, jež ve dnech 19. a 20. září roku 2023 oblast obsadila. Téměř celá arménská populace byla nucena opustit své domovy a uprchnout skrze Lačinský koridor do Arménie. Desítky lidí oslabených měsíci hladovění při cestě zahynulo. Lídři Ázerbájdžánského červeného půlměsíce oslavovali ovládnutí Karabachu jako vítězství své vlády.

V reakci na zveřejnění informací o skutečných událostech v Karabachu vystoupil s kritikou ázerbájdžánský anglojazyčný informační portál News.az. Ten obviňuje OCCRP z šíření dezinformací s cílem poškodit reputaci Ázerbájdžánu v očích mezinárodní veřejnosti. Podle News.az nemělo dění v Karabachu nic společného s korupcí ani s organizovaným zločinem. News.az, jenž dlouhodobě podporuje politiku vlády neslučitelnou s lidskými právy, dále viní novináře OCCRP z napojení na blíže nespecifikované arménské lobbistické skupiny a americkou Demokratickou stranu. Napadá při tom dřívější kritické postoje, které OCCRP zaujalo vůči populistické vládě Srbské pokrokové strany a autoritářskému maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Uvádí, že „odchod arménského obyvatelstva z Karabachu byl organizován pokojně, bez nátlaku“.

Autorka textu: Adéla Gajdicová

[fruitful_sep]