Investigace

Mladí muži jsou na Telegramu verbováni k provádění sabotážních útoků na evropském území. Za tyto činy bylo již několik lidí odsouzeno. Západní bezpečnostní aktéři v tomto směru poukazují na ruské tajné služby. Novináři z médií Delfi, OCCRP, Paper Trail Media, ZDF a Der Standard se v utajení vydali zjistit, jak probíhá nábor sabotérů. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková. Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

„Tady je nabídka. Vyrob Molotovův koktejl, jdi do lesa a procvič si práci s ním. Pošli video. Začneme tímto.“

„A peníze, až to bude hotové?“

„Peníze po misi přes krypto.“

Citovaná konverzace – zjevně raná fáze náboru na sabotážní útok – se odehrála letošního 10. července na Telegramu, populární sociální a komunikační platformě.

Na jedné straně komunikace stál Valeri Ivanov, šestadvacetiletý rusky mluvící Estonec, který pracuje na částečný úvazek jako zeměměřič a chtěl si nějak přivydělat. Na druhé straně byl anonymní náborář skrývající se za telegramovým účtem nazvaným Privět Bot (což v překladu z ruštiny znamená „Ahoj Bot“).

Tento účet byl za poslední rok nejméně osmkrát propagován mezi 550 000 sledujícími z kanálu Grey Zone, což je největší proruský kanál na Telegramu, jenž je spojený s Wagnerovou žoldáckou skupinou. Reklamy na účet Privět Bot se objevovaly i v několika menších kanálech na Telegramu, ale také na Facebooku, VKontakte nebo na populární herní platformě Steam. Upoutávky vyzývaly obyvatele evropských zemí, aby se připojili k boji proti západním spojencům Ukrajiny, přičemž zobrazovaly záběry sabotáží. Ty však nebyly skutečné – všechny reklamní vizuály zachycovaly dřívější, se sabotážemi nesouvisející nehody.

Nicméně právě na jednu z těchto nabídek Ivanov reagoval. S náborářem si vyměnil pár úvodních zpráv, načež byl nabádán k páchání zločinů v Estonsku – například ke špionáži na vojenských základnách, zapalování vozidel NATO, a dokonce i k vraždě, za níž by dostal odměnu deset tisíc dolarů, v přepočtu 225 tisíc korun českých. Náborářův přístup byl naléhavý, místy až nezdvořilý, i když některé jeho zprávy byly paradoxně doprovázeny smajlíky.

[caption id=“attachment_43078” align=“aligncenter” width=“1160”] Příspěvek na Telegramovém kanálu Grey Zone, který vyzývá čtenáře, aby kontaktovali účet „Privet Bot“, se objevil 7. července. Příspěvek obsahuje záběry údajného sabotáže v Rumunsku, která ve skutečnosti nikdy nenastala. Zdroj obrázku: OCCRP| Snímky obrazovky reklamy zveřejněné na kanálu @grey_zone na Telegramu.[/caption]

Počet případů sabotáží narůstá

Valeri Ivanov ale ve skutečnosti neexistuje. Byl vytvořen v rámci projektu investigativních novinářů z médií Delfi, OCCRP, Paper Trail Media, ZDF a Der Standard. Cílem bylo zjistit informace o ruských pokusech, verbovat Evropany na sociálních sítích k páchání sabotáží v jejich domovských zemích. Bezpečnostní experti a zpravodajové tvrdí, že tyto snahy v poslední době zesílily. Vysvětlují je tím, že sofistikovanější ruské zpravodajské a bezpečnostní zdroje byly zaměstnány válkou v Ukrajině a snahou udržet kontrolu nad okupovanými územími.

„V posledních dvou letech došlo nejen k obrovskému nárůstu pokusů o sabotáže, ale i samotných sabotážních činů v Evropě,“ uvedl Indrek Kannik, ředitel Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost v Estonsku. „Jde o terorismus v jeho nejčistší podobě,“ dodal. Podle něj má však tento „lov sabotérů“ přes sociální sítě velmi malou úspěšnost, nicméně náklady na zdroje jsou také minimální.

I přesto se zdá, že v tomto odvětví Rusko zaznamenalo několik úspěchů. V posledních letech byli občané Estonska, Německa, Polska a dalších zemí zatčeni (a v některých případech dokonce odsouzeni) za špionáž nebo provádění útoků na žádost kremelského režimu. Někteří pachatelé, včetně skupiny v Estonsku, byli naverbováni právě prostřednictvím Telegramu a dalších sociálních sítí. A přestože se řada případů dostala k soudu, pravděpodobně existuje mnoho dalších pokusů o nábor, jež se nikdy neodhalí – zejména na platformě, jako je Telegram, který je hojně využíván ruskou armádou a státními strukturami.

Ostatně dopady těchto aktivit jsme zaznamenali i v Česku. Začátkem letošního června zadržela česká policie muže z Jižní Ameriky kvůli žhářskému útoku v autobusovém depu v Praze. Anonymní zdroje Deníku N uvedly, že byl naverbován přes Telegram uživatelem sídlícím v Rusku. Investigace.cz před několika měsíci také identifikovala telegramový kanál, přes který lze objednat například žhářský útok i na území České republiky.

Přečtěte si:

Temná stránka Telegramu

Ruský podnikatel Pavel Durov, zakladatel a šéf Telegramu, byl v srpnu zatčen ve Francii na základě obvinění, že umožnil, aby byla platforma využívána pro dětskou pornografii, obchod s drogami a organizovaný zločin.

Durovův právník označil obvinění za absurdní a deklaroval, že Telegram dodržuje evropské zákony. Po svém zatčení vydal Durov prohlášení, v němž zmínil, že „bolesti růstu“ dovolily zneužití platformy zločinci, a přislíbil zlepšení služeb. Není známo, že by čelil obvinění spojeným s aktivitami ruských zpravodajských služeb na Telegramu, ačkoli francouzští prokurátoři na otázky týkající se jeho případu neodpověděli.

Účet Privět Bot nebyl spojen s žádnou konkrétní sabotáží, které se již řešily u soudů. Když však novináři ukázali přepis konverzace mezi „Ivanovem“ a anonymním náborářem expertům z pěti bezpečnostních úřadů v Německu, Estonsku, Rakousku a Lotyšsku, čtyři z nich potvrdili, že tato interakce velmi připomíná případy Ruskem naverbovaných sabotérů přes sociální sítě. Pouze lotyšská Státní bezpečnostní služba se zdržela komentářů k účtu Privět Bot, avšak uvedla, že samotný Telegram byl ruskými zpravodajskými službami použit v několika případech.

„Takzvaní agenti nízké úrovně jsou levní, rychlí a bezpeční,“ prohlásil zdroj z jedné německé bezpečnostní agentury. „Často ani nevědí, pro koho pracují, zda jde o organizovaný zločin, nebo tajnou službu. Dlouhé řetězce zprostředkovatelů ztěžují přisoudit nábor konkrétním aktérům. Všechny tři ruské tajné služby by toho byly schopné.“

Marta Tuul, mluvčí estonské bezpečnostní služby KAPO, novinářům sdělila, že cílem těchto útoků je vytvářet strach, nespokojenost a zmatek ve společnosti. „Úspěch útoku se neměří množstvím zničeného majetku. Stačí, aby se společnost dostala do paniky a začala pochybovat o fungování státu,“ podotkla.

Bezpečnostní expert Indrek Kannik zdůraznil konkrétnější politický záměr. „Nejdůležitějším cílem Ruska při provádění sabotáží je vytvořit chaos a strach v západních společnostech – což by mělo přivést k moci politické síly, které jsou připraveny nepodporovat Ukrajinu,“ upozornil.

Novináři se obrátili přímo na účet Privět Bot s žádostí o komentář, odpověď před publikací článku ale nedorazila. Na žádost o komentář neodpověděla ani ruská prezidentská kancelář.

Zpřísnění pravidel

K tématu se nevyjádřil ani právník Pavla Durova. Avšak 23. září, ve stejný den, kdy novináři Durova i Telegram kontaktovali se svými zjištěními, zakladatel platformy oznámil nové, přísnější opatření na Telegramu. Uvedl, že platforma odstranila „problémový obsah“ a aktualizovala své zásady, aby bylo jasné, že na základě právních požadavků bude sdílet data s úřady.

Mezitím se kanál Grey Zone spolu s několika menšími kanály, kde byl účet Privět Bot inzerován – a které byly zmíněny v novinářských žádostech o komentář –, stal částečně nedostupným pro uživatele v několika zemích EU. Kanály byly sice stále přístupné prostřednictvím webové verze Telegramu, ale byly zablokovány pro uživatele mobilních nebo desktopových aplikací s telefonními čísly z EU. Ti, kteří se je pokusili otevřít, dostali zprávu, že je nelze zobrazit, protože „porušují místní zákony“.

V reakci na žádost o komentář zástupce Telegramu Remi Vaughn potvrdil, že Telegram tyto kanály zablokoval. „Obsah, jenž podněcuje k páchání trestných činů, porušuje podmínky používání Telegramu, a proto je odstraněn, jakmile je odhalen,“ napsal. „Telegram bohužel nikdy nebyl informován o těchto kanálech žádnými úřady EU prostřednictvím oficiálních komunikačních linek. Správně nahlášený obsah je obvykle odstraněn do hodiny.“ Podle jeho slov plánuje Telegram posílit své moderátorské týmy a více čelit zneužívání této platformy.

„Dobře platíme“

Každá žurnalistická práce zahrnující jednání pod falešnou identitou vyžaduje pečlivé zvážení etických aspektů. V tomto případě novináři vyhodnotili, že práce v utajení je ospravedlnitelná, protože se snaží odhalit potenciální ohrožení zahraničním kriminálním vlivem, což je ve veřejném zájmu.

Jelikož nebylo jasné, jak důkladně bude fiktivní Valeri Ivanov náborářem vyslýchán, novináři pro něj vytvořili vymyšlený životní příběh, který zahrnoval rodinu, práci, rodné město, a dokonce i jeho koníčky. Vznikl i důvěryhodný účet na ruské sociální síti VKontakte a následně také falešný sken dokladu totožnosti.

Poté se reportér obrátil na účet Privět Bot. Jakmile „Ivanov” otevřel chatovací okno, přednastavená nabídka jej požádala, aby si vybral jazyk, v němž chce komunikovat, a zemi, kde se nachází.

[infobox heading=“Bot or Not?"]Navzdory názvu Privět Bot není tento účet z větší části automatizovaný – zdá se, že na druhém konci je skutečná osoba, která přímo komunikuje s potenciálními rekruty. Na Telegramu se termíny „bot“ nebo „chatbot“ používají pro účty, jež mají určité automatizované funkce, jako například umožnit uživatelům vybrat počáteční jazyk. Neznamenají však plnou automatizaci nebo použití umělé inteligence.[/infobox]

Nato okamžitě obdržel uvítací zprávu ve svém preferovaném jazyce, jímž byla ruština. „Vítej, můj příteli! Pokud čteš tuto zprávu, máme toho hodně společného. To znamená, že chceme být užiteční naší zemi a našim národům. Společně můžeme vzdorovat politikům, kteří s námi manipulují.“

Ivanov začal jednoduchým pozdravem: „Privět.“

„Privět,“ odpověděl účet.

„Všiml jsem si tvého příspěvku, a proto píšu,“ pokračoval Ivanov. „Chtěl jsem vědět, jestli si můžu vydělat nějaké peníze.“

„Pokud jsi připraven pracovat v Evropě, pak ano,“ odpověděl náborář a zeptal se, zda Ivanov jedná sám.

„Škoda, že jsi jen jeden,“ reagoval náborář na Ivanovovu odpověď. „Ve skupině toho můžeš udělat víc.“

Ivanov byl přesto požádán, aby poskytl své jméno, datum i místo narození a aktuální polohu. Po ověření totožnosti (poslal falešný doklad) se ho vyptávali na vojenské zkušenosti. Ivanov uvedl, že absolvoval povinnou vojenskou službu v pěchotě, kde se naučil střílet z různých zbraní.

„Z jakých typů granátometů?“ chtěl vědět náborář. Ivanov se však znovu zeptal na peníze.

„Dobře platíme. Od 10 000 dolarů za misi,“ odpověděl náborář a následně vyzval Ivanova, aby potvrdil, že rozumí „vážnosti aktivit“ a „nebezpečným věcem,“ které se od něj očekávají. „Už jsi někdy někoho zabil? Spáchal jsi nějaký zločin?“

Pak přešel k podrobnostem. „Který úkol bys zvládl: Spálit ukrajinské vojenské vozidlo? Zapálit kamion převážející vojenské vybavení? Zabít fašistu na území Pobaltí?“

„První dva jsou v pořádku,“ odpověděl Ivanov. Pro začátek jej náborář požádal, aby si vyzkoušel práci s Molotovovým koktejlem. Reportéři se poté pokusili konverzaci nasměrovat jiným směrem.

„Kolik za to, když zapálím auto?“ zeptal se Ivanov.

„Zajímají nás vojenské objekty a vojenská technika,“ upřesnil náborář. „Za civilní auto? To ani není mise… Pokud ale zapálíš tank nebo obrněné vozidlo nebo moderní zbraň, dám ti 10 000.“

„Podívej, pokud je někde nějaká radarová stanice, to by bylo taky dobré,“ dodal náborář. „Nejlepší (technika k likvidaci, pozn. red.) by byla od NATO. Ale obecně platí, že každá. Je to otázka ceny.“

[caption id=“attachment_43079” align=“alignright” width=“190”] Část chatu na Telegramu s účtem „Privet Bot”. Zde se náborář ptá, zda by byl Ivanov ochoten zapálit vojenská vozidla nebo „zabít fašistu." Zdroj: OCCRP | Snímek obrazovky chatu na Telegramu | Privet Bot[/caption]

Protože náborář zmínil i vraždu, Ivanov se zeptal, kolik by za ni dostal zaplaceno. „V Estonsku a v Pobaltí je spousta buzerantů, kteří znesvěcují hroby ruských vojáků,10 tisíc za hlavu,“ zněla odpověď.

Ivanov chtěl vědět, jestli existují i jiné způsoby, jak si vydělat peníze.

„Hledej sklady paliv,“ bylo mu řečeno. „Velké civilní ropné sklady. Ukrajinci tam mohou čerpat palivo. Těžké nákladní vozy s nádržemi.“

Když Ivanov řekl, že žádné takové zařízení nezná, náborář trval na tom, že je může najít: „Palivo se někde hromadí, aby se později distribuovalo na čerpací stanice. Není to žádné tajné místo.“

Avšak na Ivanovovu žádost o konkrétní adresu nereagoval a místo toho vyzval svého rekruta, aby si našel vlastní cíle. „Udělej návrh,“ byla poslední zpráva, než reportéři ukončili rozhovor.

Zájmy ruského náboráře

Otázky, jež Privět Bot kladl Ivanovovi, poskytují náhled na hlavní zájmy ruského náboráře ohledně potenciálního sabotéra. Důležité pro něj bylo, zda má zájemce vojenské zkušenosti a umí používat zbraně, jestli je samostatný a ochotný jednat nezávisle a zda je připraven podstoupit nebezpečnou práci.

Výhodou je i kriminální minulost. „Rusové se v zoufalství uchylují k najímání zločinců,“ uvedl Richard Moore, šéf britské zahraniční zpravodajské služby MI6, v září na veřejném panelu pořádaném Financial Times. „Nemohou použít své vlastní lidi, takže musejí pracovat s kriminálními prvky. Zločinci dělají věci za peníze. Nejsou spolehliví, nejsou příliš profesionální, a proto je obvykle dokážeme efektivně dopadnout,“ podotkl Moore.

Ačkoli „Ivanov” i jeho náborář používali protizápadní jazyk, nedošlo k žádné explicitní politické diskusi: proruský postoj potenciálního rekruta byl považován za samozřejmost nebo jako nepodstatný.

Případy sabotáží v Evropě

Vnitřní bezpečnostní služba Estonska (KAPO) má s proruskými sabotážemi již zkušenosti. Na začátku tohoto roku bylo zatčeno a obviněno několik lidí, kteří přijímali rozkazy od ruských speciálních jednotek a vandalizovali národní památky nebo auta ministra vnitra a jednoho novináře. Devět podezřelých bylo již odsouzeno, dalších osm je nyní souzeno.

Účet Privět Bot odmítli úředníci KAPO komentovat, ale uvedli, že Telegram je oblíbeným náborovým kanálem pro ruské speciální jednotky. „Sledujeme, co se tam děje, a věnujeme zvláštní pozornost aktivním lidem,“ prohlásila Marta Tuul, mluvčí KAPO. „Většina naverbovaných spolupracovníků jsou lidé s kriminální minulostí nebo žijící v obtížných podmínkách. Jsou motivováni penězi.“

Estonsko není jedinou zemí, která v posledních letech zažila vlnu útoků nařízených Ruskem.

V sousedním Lotyšsku byli v roce 2022 naverbováni mladí muži, aby špehovali základnu NATO, vandalizovali estonský vojenský komplex pomocí graffiti a údajně páchali žhářství v Ukrajině. V lednu byli tito muži odsouzeni za špionáž. Podle rozsudku pracovali pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu (GRU). Materiály k případu, jež novináři viděli, ukazují, že byli naverbováni na Telegramu.

Přečtěte si:

V rámci jiného případu jsou nyní dva muži souzeni za údajný pokus zapálit Lotyšské muzeum okupace – instituci, která většinu svých expozic zaměřuje na dokumentování represí, jimž země čelila ze strany Moskvy během sovětské éry. Tito muži byli údajně také naverbováni prostřednictvím Telegramu. Podle lotyšské bezpečnostní služby jsou útoky tohoto typu určeny k rozdělení společnosti a „vytváření iluze, že v lotyšské společnosti existuje významná ilegální podpora Ruska“.

V Polsku byla minulý rok zatčena a obviněna skupina osob kvůli špehování pro Rusko a pokusům o sabotáž. Jejich cílem se staly vlaky přepravující zbraně a další materiální pomoc do Ukrajiny. Tato skupina byla údajně rovněž rekrutována přes Telegram.

V Německu zase letošního dubna oznámilo tamní Federální státní zastupitelství, že byli zatčeni dva německo-ruští občané podezřelí z plánování bombových a požárních útoků na průmyslové a vojenské objekty, včetně amerických vojenských základen, a také z udržování kontaktu s ruskou rozvědkou.

Úředníci v těchto případech neposkytli konkrétní důkazy o zapojení ruských bezpečnostních služeb. Nicméně nezávislý ruský mediální outlet Dossier Center získal v tomto roce dokumenty dokazující, že speciální jednotka ruské vojenské zpravodajské agentury GRU opakovaně organizovala sabotážní akce v Evropě, přičemž rekrutovala pachatele prostřednictvím sociálních sítí.

Zástupce lotyšské státní bezpečnostní služby novinářům řekl, že pokusy o sabotáže ze strany Ruska budou nadále pokračovat po celé Evropě – a Durovovo zatčení nebude mít žádný dopad na náborové aktivity na Telegramu. Ostatně zakladatel této platformy byl po zaplacení kauce z vazby již propuštěn.