Kyrgyzstán byl donedávna považován za nejdemokratičtější zemi bývalého Sovětského svazu. Nyní ale vyšlo na povrch, že tamní tajné služby ve snaze umlčet místní investigativní novináře neváhaly nastražit drogy, odposlouchávat nebo vydírat. Spolupráce OCCRP, Rádia Svobodná Evropa a kyrgyzského média Kloop odhaluje, kam až lze pomocí špehování, sexu a lží v boji proti svobodě médií zajít.
Temirov LIVE, kyrgyzské médium zaměřené na odhalování korupce, vzniklo teprve nedávno v hlavním městě Biškeku. Jeho zakladatelem a šéfredaktorem je jeden z předních kyrgyzských nezávislých novinářů, Bolot Temirov. Na začátku roku publikovalo toto médium významnou kauzu o šéfovi kyrgyzských tajných služeb GKNB. Podle zjištění novinářů měli členové jeho rodiny vydělávat na podplacených zakázkách státní ropné společnosti.
Jeden z redaktorů Temirov LIVE si v sobotu 22. ledna večer vyšel z biškekské redakce ven pro kávu. Na ulici před budovou si všiml, že se tam děje něco zvláštního. „Viděl jsem podezřele vypadající lidi v maskách a několik policistů.“ popisuje novinář Aktilek Kaparov situaci. Z neoznačené bílé dodávky záhy vyskákalo ozbrojené komando včetně muže se psem. Všichni mířili do budovy, ze které novinář právě vyšel.
Policisté vtrhli do redakce a novinářům přikázali, aby si lehli na zem. Jejich cílem byl šéfredaktor Bolot Temirov. Policisté, kteří na jeho ležící postavu nejdříve zaklekli, jej posléze zvedli a přinutili vyprázdnit kapsy. Mezi věcmi, jež takto vysypal, byl i malý plastový pytlíček, údajně obsahující marihuanu. Jako záminka pro zabavení počítačů a dalšího technického vybavení celé redakce i zatčení Temirova to vrchovatě stačilo.
[caption id=“attachment_29537” align=“aligncenter” width=“1200”]
Policie vyvádí Temirova z redakce. Zdroj: Dmitry Motinov (Kloop)[/caption]
„Nastražili to!“ křičel novinář, když jej odváděli. Stejný názor zastávají i jeho kolegové, navíc Temirovovo tvrzení podporuje i negativní test na přítomnost drog v těle. Oficiálním důvodem pro vpád policie do redakce bylo udání neznámé ženy, která tvrdila, že jí jeden z novinářů nutil užívat drogy. Žena na dotazy novinářů ovšem neodpověděla.
Jak ukazuje vyšetřování OCCRP, Rádia Svobodná Evropa a kyrgyzského Kloop, zátah na redakci nebyl náhodným aktem, ale výsledkem několikaměsíčního sledování a pokusů zdiskreditovat Temirovův tým.
Už na podzim loňského roku si Temirov a jeho tým začali všímat podezřelých aut, která se střídala před jejich redakcí. V prosinci pak šéfredaktor našel ve svém pronajatém bytě skrytý mikrofon a kameru. Po zveřejnění textu o rodině šéfa tajných služeb se proti Temirovovi zvedla vlna nenávisti na sociálních sítích, kde jej anonymní účet označoval za zločince a nepřítele Kyrgyzstánu. Anonym zveřejnil i videa, ve kterých se objevily například interní účetní doklady redakce Temirov LIVE, jež měly dokazovat, že je novinář zahraničním agentem.
Dalším ze zveřejněných videí byla intimní nahrávka jedné z Temirovových kolegyň. Při sexu ji tajně pořídil muž, který měl s novinářkou krátký romantický vztah. Podle interních informací, jež má redakce k dispozici, je tento muž agentem tajných služeb. Kromě natočení videa se novinářce také naboural do počítače. Tajné služby pak dotyčnou ženu před zveřejněním videa vydíraly.
„Je to důkaz, že se našeho vyšetřování bojí,“ konstatoval Temirov na adresu kyrgyzských autorit. „Dříve to fungovalo jinak, například se k našim zjištěním vůbec nevyjadřovali, nebo se naopak snažili nějak ospravedlnit. Jenže čím hlouběji jsme se dostávali, tím to pro ně začalo být těžší. Takže v zájmu odstranění překážek zvolili tento způsob.“
https://www.investigace.cz/hlas-za-flasku-volby-v-kyrgyzstanu/
Lidskoprávní organizace Human Rights Watch vyjádřila znepokojení nad propadem svobody slova v Kyrgyzstánu od nástupu nového prezidenta. Sadyr Japarov funkci převzal v říjnu 2020. V srpnu loňského roku podepsal zákon omezující šíření „nepravdivých informací“, který vzbudil mezi domácími i zahraničními lidskoprávními organizacemi velké pobouření – zákon se totiž dá použít i jako páka na svobodu tisku. Oficiálním účelem kontroverzního zákona je omezení šíření dezinformací.
„Veškeré tyto události ukazují, že vládnoucí vrstva získala jakýsi pocit beztrestnosti, že si mohou dělat, co se jim zamane,“ vysvětluje Azim Azimov, kyrgyzský politický komentátor. „Zaútočili na svobodu slova, snaží se omezovat práci nezávislých, a hlavně investigativních novinářů.“
Šéf tajných služeb nazval prezidenta Kyrgyzstánu svým blízkým přítelem a uvedl, že „je může rozdělit jen Alláh“.
Bolot Temirov byl propuštěn z vazby s doporučením, že nemá opouštět zemi. Obvinění z přechovávání drog ale policie nestáhla. Podle právníků redakce se přitom policisté během zátahu dopustili několika procedurálních pochybení, a dokonce porušili zákon. Například k zabavení elektroniky neměli oprávnění – navíc to nemělo co do činění s drogovým obviněním. Policie zabavila i bezpečnostní kamery, nikdo tak nemůže její zásah jakkoli zpochybnit.
Kyrgyzské ministerstvo vnitra ani tajné služby GKNB se k dotazům novinářů ohledně tohoto případu nevyjádřily. GKNB v prohlášení pouze popřelo, že by mělo se zatčením novináře nebo vypuštěním intimního videa cokoli společného.
„Tohle jenom ukazuje, jak jsme silní,“ neztrácí odvahu Temirov. „Novinařina se v Kyrgyzstánu mění, vyvíjí. A to vládnoucím vrstvám znepříjemňuje život. Důvody, proč se tohle děje, jsou dva: ti u moci nemají žádnou morálku. A investigativní novinařina se stala nesmírně mocnou.“
