Na polích nemá kdo sklízet opium, na internetu řádí zločinci a pedofilové, domů se nám snaží dostat podvodníci převlečení za lékaře a padělání roušek je jedno z nejvýdělečnějších povolání. Vítejte v době covidové. Současnou situaci a nástin budoucnosti jsme pro vás shrnuli na základě zpráv UNODC a Europolu.
[fruitful_tabs type=“accordion” width=“100%” fit=“false”] [fruitful_tab title=“Co je UNODC”] Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) sleduje dění po celém světě, pravidelně vydává prohlášení a doporučení k situaci v oblasti zločinu a pašování a užívání drog. Ke stavu obchodu s drogami během koronavirové pandemie vydal vlastní zprávu UNODC Research brief COVID-19 and the drug supply chain: from production and trafficking to use a podílel se na souhrnné statistické zprávě nadnárodní organizace Committee for the Coordination of Statistical Activities (CCSA) CCSA report: How COVID-19 is changing the world: a statistical perspective. [/fruitful_tab] [/fruitful_tabs]
[fruitful_tabs type=“accordion” width=“100%” fit=“false”] [fruitful_tab title=“Co je Europol”] Europol je organizace patřící pod Evropskou unii. Zabývá se prevencí a potíráním organizované trestné činnosti. O situaci během koronavirové krize vydává pravidelná doporučení, například kratší Pandemic profiteering how criminals exploit the COVID-19 crisis, nebo zprávu s výhledem do budoucna: Beyond the pandemic how COVID-19 will shape the serious and organised crime landscape in the EU. [/fruitful_tab] [/fruitful_tabs]
V dnešní době to nemá lehké nikdo, ani zločinci. Museli se adaptovat na změny v životním stylu celého světa. Lidé tráví více času doma a pracují na dálku, přes internet se dá vyřídit čím dál tím více věcí, což s sebou přináší nárůst kyberzločinu. Kvůli zákazu vycházení, který mnohé země zavedly, si například drogy koupit nikdo nedojde. Lidé mají strach, žijí v nejistotě, některé zboží je nedostupné – toho všeho zločinci umějí využít.
Zajímavým zjištěním je, že skupiny organizovaných zločinců jsou vlastně pořád ty samé, jen se některé z nich adaptovaly na jiné činnosti. Po skončení pandemie se na poli organizovaného zločinu mnoho nezmění, může se ale stát, že se rozvinou nová odvětví nebo některá posílí – v tomto směru je jednoznačným favoritem kyberkriminalita.
Podle jednotlivých odvětví kriminality vám proto nabízíme shrnutí jejich dosavadního vývoje a předpověď do budoucna.
Kyberkriminalita a internetové hrozby Hned z počátku pandemie pocítila sílu kyberútoků na vlastní kůži konkrétně brněnská nemocnice. Útoky na zdravotnická zařízení nebo jiné klíčové instituce se staly jednou z novinek, které pandemie přinesla. Zločinci nejčastěji používali phishingové e-maily, jež po otevření ochromí systém a vyžadují výkupné (tzv. ransomware). Europol uvádí, že na rozdíl od běžné praxe, kdy se zločinný systém do počítače „zasadí“ a pak čeká, kdy nastane nejvhodnější chvíle k útoku, byly během epidemie ataky provedeny okamžitě po napadení počítačového systému oběti, zřejmě proto, aby tak útočníci nepřišli o případný zisk. Z počátku pandemie se také běžně objevovaly nábory ke spolupráci při těchto útocích, aby tak měly větší sílu. Za duben se počet kyberútoků snížil a odborníci předpokládají, že se zase začnou soustředit na své běžné cíle: jedince a firmy.
Velkým problémem, jejž přinesl zákaz pohybu a uzavření institucí, bylo a dosud stále je větší vystavování dětí online nebezpečím. Vzrostl počet nahlášených případů zneužívání dětí přes internet i počet zmínek o jejich větší zranitelnosti na nejrůznějších pedofilních fórech dark webu. Útočníci mohou používat i sociální sítě a děti mnohdy nemusí rozumět tomu, co se děje. Toto nebezpečí bude trvat, dokud budou děti na internetu nechráněné, což se bohužel netýká jen období krizových nařízení.
https://www.investigace.cz/koronavirus-varovani-europolu/
Podvody, padělky, šmejdy Koronavirová pandemie přinesla velké množství případů podvodných nabídek ochranných zdravotních pomůcek – někdo si například objedná roušky, zaplatí je a o rouškách ani o svých penězích už nikdy neuslyší. Další typ podvodu spočívá v nabídce podílů v neexistujících firmách, které byly údajně stižené koronavirem a krachují, nebo v existujících firmách, jejichž nabízené dividendy ale nejsou reálné. Odborníci předpokládají, že tento typ podvodu se bude rozvíjet i po skončení pandemie.
Logickým následkem jakéhokoli nedostatku je vznik padělků – falzifikáty i nekvalitní zboží jsou nabízeny online i offline, přičemž největší zájem je o ochranné zdravotní pomůcky nebo falešné domácí testovací sady. Dalšími oblíbenými produkty jsou momentálně dezinfekce, rukavice a léky (antibiotika, léky na artritidu a malárii). Kapitolou samou pro sebe je vakcína proti koronaviru. Celý svět na ni teprve čeká, zločinci ji však už nabízejí online. Ve chvíli, kdy budou zásoby čehokoli klesat, budou za ono zboží nabízeny náhrady – ať už jde o léky, nebo potraviny –, všechno ovšem v nejisté kvalitě. Vzhledem ke zvýšenému množství „zdravotnického“ odpadu je také možné, že se zločinci zaměří na krádež již použitých ochranných pomůcek, což představuje obrovské zdravotní riziko.
S nástupem pandemie se rozvinul i nový typ podvodu, takzvaný „ztracený příbuzný“ – zločinci se například vydávali za zdravotnickou organizaci nebo nemocnici s tím, že příbuzný je infikován koronavirem a hospitalizován, domnělí lékaři se pak opravdu objeví na adrese údajné oběti a provedou testování partnerů nebo příbuzných. Skutečně přijdou v ochranných oblecích, udělají výtěry a během toho „vyšetřované“ osoby okradou. Nejzranitelnější jsou na tento typ podvodů starší nebo sociálně izolovaní lidé. Zločinci se také mohou vydávat za policisty nebo distributory informačních letáků.
Drogy a násilí Uzavření hranic a omezení pohybu rozhodně neprospělo obchodu s drogami. Jsou narušeny dodavatelské řetězce, chybí zásobování. Pašování drog závisí na běžném globálním obchodu a volném pohybu osob, bez toho se tento druh kriminality maskuje velice svízelně. Některé látky a léky jsou nedostupné, protože se lidé v panice zásobili. Obecně může nedostatek drog vést k násilí mezi dodavateli a distributory.
V budoucnu se ovšem na obchodu s drogami zřejmě nic nezmění. Momentálně je pro distributory například problémem zrušení letních festivalů, kde se vytváří poptávka po extázi. Uzavření hranic také přineslo pokles v pašování marihuany, kokainu a heroinu. Obecně pak omezení dopadla více na obchod s heroinem než s kokainem, protože heroin se častěji přepravuje po zemi, kdežto kokain po vodě. Dokládá to několik zabavených velkých zásilek s kokainem v evropských přístavech (například nedávno v britském Doveru).
[caption id=“attachment_23160” align=“aligncenter” width=“1643”]
Způsob distribuce jednotlivých drog a mapa míst, kde byl zadržen kokain, zdroj: Europol[/caption]
Na Balkánu se zločinecké organizace běžně obchodující s drogami přeorientovaly na prodej falešných léků na koronavirus. V Afghánistánu zase nemá kdo sklízet opium, z něhož se vyrábí heroin, a chybí i další látky nutné k jeho výrobě. V Myanmaru sice sklizeň stihli ještě před pandemií, momentálně ale nemá produkt kdo odkoupit. V Jižní Americe chybí benzín, který je potřeba k výrobě kokainu. Naopak na výrobu syntetických drog nemá korona až takový vliv, protože nezávisí na přírodních podmínkách.
Některé země rovněž hlásí nedostatek různých typů drog, zvyšování jejich ceny nebo snižování kvality. Uživatelé přecházejí na jiné druhy, například z heroinu na syntetické opiáty, nebo nastupují na detoxikační léčbu. V České republice byl zaznamenán nedostatek prekurzorů (látek, ze kterých se dají vyrábět nelegální návyková narkotika) potřebných k výrobě pervitinu, a jeho nabídka tedy klesla. Z českých ulic rovněž zmizel heroin a panují obavy, že narkomani začnou užívat fentanyl (syntetický opioid), podomácku vyrobené nekvalitní náhražky nebo alkohol v kombinaci s benzodiazepiny (psychoaktivní látky, které se používají například k léčbě úzkosti nebo nespavosti). Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti na druhou stranu uvedlo, že se zvýšil zájem o detoxikační programy nebo o výměnu jehel.
Násilí a vražd podle UNODC ubylo převážně v zemích, kde už byla jejich míra nízká. Tento trend také závisí na tom, jak moc přísná byla přijatá opatření (například v Itálii, kde byla nařízení velmi přísná, se výrazně snížilo množství vražd). Naopak na vraždy a násilí spojené s gangy a s organizovaným zločinem nemá koronavirus žádný vliv.
https://www.investigace.cz/mafie-za-casu-koronaviru/
Pašování migrantů a obchod s lidmi Pašování migrantů je otázkou bezpečnosti, ale i lidských práv. Odborníci počítají s nárůstem poptávky po službách pašeráků lidí, buďto aby migrantům pomohli se vstupem do Evropy, nebo v přechodu mezi jednotlivými státy Evropy. Kvůli přísnějším kontrolám na hranicích totiž budou obě akce složitější. Zřejmě se k přepravě migrantů přes hranice začnou více používat vozidla než „zelené stezky“ a omezí se počet osob převážených najednou, protože se bude více dbát na jejich bezpečí. Přísnější bezpečnostní opatření mohou znamenat i nárůst cen. Ekonomické dopady koronaviru budou značné i v Evropě, natož pak v méně rozvinutých zemích. Může se tedy stát, že přijde další vlna migrace za vidinou blahobytu v Evropě.
Špatná ekonomická situace také přinese zvýšení poptávky po levné pracovní síle, což může zapříčinit nárůst obchodu s lidmi, vedoucí k nucené práci migrantů, kteří například musí splatit dluh za svoji dopravu přes hranice. Tradičně se takto lidé dodávají do odvětví sexuálních služeb, pouličních krádeží, žebrání a do textilního a zemědělského průmyslu. Po levné pracovní síle může být nově poptávka i ve službách a turismu obecně a také v domácnostech, například na úklid nebo pro péči o děti. Obecně bude přesun osob mezi státy pro organizovaný zločin výhodným byznysem.
Finanční zločiny Po finanční krizi v roce 2008 přijala Evropská unie a její členové kroky k omezení transakcí v hotovosti a k předcházení praní špinavých peněz. Nyní se ukáže, jak moc jsou tato opatření účinná. Na základě poučení z minulých krizí se zřejmě zvýší počet bankovních podvodů, praní špinavých peněz a korupce. Pro praní peněz budou atraktivní hlavně reality a stavebnictví nebo investice do umění. Může se stát, že banky budou přijímat i nelegální peníze, protože budou potřebovat finance, aby nezkrachovaly (podobná situace nastala v roce 2008).
Zpřísňování opatření také povede k nárůstu využívání služeb zemí s nižší finanční kontrolou, častěji se budou využívat skořápkové firmy a společnosti se sídlem v daňových rájích. Zločinci by také mohli začít používat služeb spedičních firem k přepravě zboží se zfalšovanými dokumenty. Nedostatek financí rovněž způsobí, že lidé budou přístupnější k jednání, která dříve neprováděli nebo vůči nim byli zdrženliví, například budou ochotnější vzít peníze bez faktury nebo přimhouřit oko nad podivnými transakcemi.
Klasické pračky na hotové peníze typu restaurací, kasin či nehtových studií zřejmě vymizí a není jasné, co je nahradí. Rozhodně se budou více využívat bezhotovostní platby a kryptoměny. Teprve další vývoj ekonomiky ukáže, jak se zločinci transformovali a jestli na pandemii skutečně vydělali. Uvidíme, kam nás cestička z peněz dovede.
Autorka článku: Zuzana Šotová Autor úvodní fotografie: Flickr CC
