Soud projednávající vraždu novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové pokračoval i ve čtvrtek 16. dubna. Soudní senát kvůli pandemii koronaviru upřednostnil projednávání listinných důkazů před výslechy svědků. Mezi listinné důkazy patřily svědecké výpovědi lidí, u kterých je postačující jejich výpověď během vyšetřování, a proto nemusejí znovu předstupovat před soud. Další listinné důkazy, které se ve čtvrtek probíraly, byly zápisy o domovních prohlídkách nebo detaily ze znaleckých zkoumání kamerových záznamů vozidla Citroën Berlingo, jímž Miroslav Marček a Tomáš Szabó přijeli do Kuciakova bydliště ve Velké Mače.
Výpovědi dodatečných svědků se týkaly Mariana Kočnera a Tomáše Szabóa. Soudkyně Sabová četla výpověď Veroniky Šmiralové, kolegyně Jána Kuciaka, která mimo jiné vzpomínala na Kočnerovo tvrzení, že se postará, aby Jano přestal psát. Podle jejího názoru tehdy Kuciak dostal strach. Strach prý měl i Janův zdroj, jenž se před Kočnerem údajně schovával v zahraničí. Kromě Kočnera měl Kuciakovi vyhrožovat i Marek Strápek, člověk blízký podnikatelské rodině Bödörovců, s nímž se Kuciak setkal osobně a podle Šmiralové měl po setkání nepříjemný pocit. Strápek ho měl zastrašovat i problémy ve škole (Kuciak učil na univerzitě v Nitře – pozn. red.), pokud se mu bude ve svých článcích věnovat.
Šmiralová s Kočnerem během své novinářské praxe několikrát telefonovala. „Kočner byl do telefonu agresivní, měla jsem mu vyhláskovat svoje jméno, které si napsal na papírek,“ stěžovala si Šmiralová. Kočner její výpověď rozporoval: „Co znamená nepříjemný? Možná se jí jen zdálo nepříjemné zabarvení mého hlasu. Odkud vůbec ví, že jsem si zapsal její jméno? Vždyť mě neviděla, telefonovali jsme si.“
Obdobně negativně vůči Kočnerově osobě vypověděl i Martin Turček, s nímž Ján spolupracoval na téma italské mafie. Do redakce Aktuality.sk přišel dva měsíce před vraždou, ale Jána Kuciaka znal z novinářského světa už několik let.
„Na počátku jsme si mysleli, že spouštěčem byl článek o italské mafii. Této teorii pomáhal svými interpretacemi i Peter Tóth, i když právě on měl informace, jak to bylo, a nepřiznal se.“
Kuciak podle Turčeka Kočnerovi „přitížil“ několikrát – v kauzách golfového hřiště Welten, Donovaly a Five Star Residence. Nejvíc ho však ohrozil v kauze Technopol. „Ta totiž vedla k velké Kočnerově medializaci, což Kočnera rozhněvalo. I když se tvářil, že s kauzou Technopol nemá nic společného, na jeho účtě přistálo 500 000 eur,“ vzpomínal ve své výpovědi Turček.
Když se vyšetřovatelé Turčeka ptali na Kočnerův možný motiv, řekl: „Zabránit budoucímu zveřejnění informací, ale i zastrašování novinářů v budoucnosti.“ Kočner reagoval, že se s novináři vždy snažil komunikovat a předkládat jim fakta. „Tenhle svědek neřekl k projednávanému činu nic. Podrobně tady vykresluje, co mu někdo řekl, ale už ani neví, kdo. Nevím, co ho k tomu vedlo, možná se chtěl zviditelnit. Jde pouze o očernění mé osoby a jeho výpověď je bezcenná,“ prohlásil Kočner v soudní místnosti.
https://www.investigace.cz/kocnerovy-kauzy-jak-tahal-za-nitky-slovenska/
Kamarádská „výpomoc“ Dále se četla výpověď Lászla Krečíka, kamaráda Zoltána Andruskóa, který Krečíka požádal, aby mu sehnal zbraň – prý pro Tomáše Szabóa. Toho Krečík znal z prodeje doplňků sportovní výživy.
„Pak jsem Zolymu (Zoltán Andruskó – pozn. red.) zavolal a řekl: ‚Máš, co jsi chtěl‘,“ popsal informaci o nákupu zbraně Krečík. Zbraň mohla stát 700–750 eur (přibližně 20 000 korun – pozn. red.) a Krečík popřel, že by na „tomto obchodě nějak vydělal“. Podle jeho slov šlo maximálně o 20 000 forintů (což je asi 1500 korun, Krečík žije v Maďarsku, proto ve výpovědi vyčíslil částku ve forinetech – pozn. red.). Po dodání zbraně měl Andruskó zájem i o výbušniny, ale kamarádovi neřekl, nač je potřebuje. Když se Krečík dozvěděl z médií o vraždě novináře a zadržení Andruskóa, údajně nepochopil, že jím dodaná zbraň mohla sloužit k této vraždě.
[read_investigace]
Další dvě výpovědi konkretizovaly, jak se Peter Tóth dostal k autům, která používal ke sledování novinářů. Využil k tomu své dlouholeté kamarády Alexandru Janouškovou a Petra Holého, jež požádal, zda si na ně může „napsat“ auta. Ani jednomu neřekl, na co bude auta používat, pravdou je, že se na nic podobného neptali. V prodejně pouze vyzvedli klíčky a vložili je do obálky, kterou si pak Tóth vzal. Jezdit v těchto autech Tótha údajně nikdy neviděli.
Rodiny nevypovídají Při sledování Kuciaka byl v Tóthově komandu mimo Miroslava Kriaka i Juraj Škrip, který se s Kriakem znal více než 10 let. Škrip mu pomáhal při tvorbě materiálů pro tajné služby. V sledovacím schématu se měl postarat o zabezpečení fotografické techniky a současně tým naučit, jak se správně dělají kvalitní fotky ze sledování.
Škrip byl podle svých slov přesvědčen, že pracuje pro tajnou službu a sleduje drogové aktivity v bratislavském baru Next Apache. Nepochyboval, že jde o drogy, neboť v tomto podniku se drogy skutečně vyskytovaly. Pak však přišel požadavek od Petra Tótha, kterého s Kriakem znali jako bývalého pracovníka Slovenské informační služby, ohledně sledování Kuciaka. Tóthův požadavek splnili a novináře opravdu špehovali, avšak drogy v jeho případě úplně vyloučili. „Nepřišlo mi, že by bral drogy, byl to takový internetový šprt,“ řekl Škrip o Kuciakovi. Udělali pár fotek a dohodli se, že zbytek už „vyrobí“, protože sledování Kuciaka nemělo cenu.
Před koncem jednání se Kočner vrátil ke včera probírané objednávce k policejní lustraci Jána Kuciaka. Podle jeho nové teorie, „lustrace Jána Kuciaka byla zadána 22. srpna (2017 – pozn. red.), protože v ten den vyšel Kuciakův obsáhlý článek o eurofondech, kvůli kterému musel později rezignovat ministr školství.“ Podrobnější vysvětlení svého názoru už ale Marian Kočner neposkytl.
Soud poté přítomným sdělil, že právo nevypovídat využili rodiče Tomáše Szabóa i Kočnerova manželka Karolína a jejich dcery Karolína a Andrea. Soudní senát v úplném závěru oznámil, že k výslechu předvolá na žádost obžalovaného jeho bratra Ivana Kočnera. Soudní jednání v kauze vraždy Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové bude pokračovat 29. a 30. dubna.
