Zákon o evidenci skutečných majitelů a nouzový stav se zřejmě přitahují. Poprvé se potkaly už letos v březnu. Návrh zákona tehdy zařadil na program prvního jednání vlády v nouzovém stavu – „mimořádně“ – sám premiér Andrej Babiš (ANO). Přitom právě jemu zákon v tehdejší podobě vysloveně nahrával – svěřenské fondy, do kterých vložil své firmy, měly totiž výjimku. Skutečného majitele uvádět nemusely. „Když jsem to zjistil, udělali jsme tiskovku,“ říká pirátský poslanec Vojtěch Navrkal. Vláda pod tlakem opozice a médií špatný zákon, předložený ve špatné době, nakonec stáhla.
Teď se situace opakuje. Bez větší pozornosti prošel minulý týden zákon o evidenci skutečných majitelů druhým čtením v poslanecké sněmovně. Do českého práva má převést evropskou směrnici (5. AML – Anti Money Laundering) proti praní špinavých peněz a financování terorismu, která akcentuje právě průhlednost vlastnictví a finančních toků. A vládní návrh znovu neměří svěřenským fondům stejným metrem jako ostatním firmám.
Česká kreativita Znát skutečné majitele firem, přes jejichž bankovní účty mohou téct velké peníze, kteří pobírají dotace či získávají veřejné zakázky, je pro boj s legalizací výnosů z trestné činnosti a financováním terorismu klíčové. Právě na skutečné majitele proto cílí evropská směrnice označovaná zkratkou 5. AML. Po členských zemích Unie chce, aby ve své legislativě pojem skutečného majitele jasně vymezily, zavedly evidenci majitelů a promyslely, jakým způsobem ověřovat pravdivost takto shromážděných dat. Neméně důležitým úkolem je stanovení sankcí, jež mají případně dopadnout na toho, kdo zalže nebo něco podstatného zatají.
Směrnici jsme měli implementovat nejpozději letos v lednu, avšak ministerstvo spravedlnosti, vedené Marií Benešovou, s předložením zákona o evidenci skutečných majitelů otálelo. A jak už bylo řečeno, zákon se nakonec – z aktivity premiéra Babiše – měl dostat na jednání vlády právě v době, kdy kvůli pandemii koronaviru a čerstvému vyhlášení nouzového stavu měla země úplně jiné starosti. Po vlně kritiky vláda návrh zákona z programu stáhla.
Návrh se nakonec dostal do sněmovny až v červnu a kritizovaná pasáž – že svěřenské fondy budou mít z evidence skutečných majitelů výjimku – z něj zmizela.
Opoziční poslanci přesto nejsou spokojeni. Svěřenské fondy už sice nemají výjimku, zároveň pro ně ale platí zvláštní režim. „Když se člověk podívá na evropskou směrnici, z níž zákon vychází, nikde tam není, že by svěřenské fondy měly být v nějakém zvláštním režimu. Je to jakási česká kreativita,“ kritizuje vládní předlohu poslanec Vít Rakušan, předseda Starostů a nezávislých (STAN). „Když máme premiéra, jehož majetek je ve svěřenských fondech, může vláda vysvětlovat sebelíp, proč se této kreativity dopustila. Vždycky to bude nevěrohodné, vždy tu bude podezření, že se premiérovi sjednává nějaká výhoda.“
Špatná doba Rakušan proto spolu s pirátským poslancem Navrkalem prosazuje pozměňovací návrh, podle kterého by pro svěřenské fondy platila stejná pravidla jako pro všechny ostatní právnické osoby. „To, co nyní navrhuje vláda, je výkladově nejisté, nejednoznačné,“ říká Navrkal. „V praxi by to zřejmě znamenalo, že by se výkladem zákona musel často zabývat soud, a to případ od případu.“
Piráti by rádi změnily vládou předložený návrh ještě v dalších bodech. Například pokuty za lživé nebo zatajené informace by měly být vyšší, aby se jich zalekly i velké firmy. Mimo to také požadují, aby případné nesrovnalosti mohl oznamovat kdokoli, nejen úředníci, kteří budou za evidenci zodpovídat.
Zákonem se teď bude zabývat ústavněprávní výbor a v horizontu měsíce nebo dvou by ho měla schválit sněmovna. Zda se opozici podaří prosadit takovou podobu, která by opravdu důkladně zprůhlednila majetkové struktury, záleží mimo jiné i na tom, jak se k normě postaví vládní sociální demokraté či rádoby opoziční komunisté.
„Nouzový stav není zrovna vhodná doba pro tento zákon,“ říká předseda starostů Rakušan. „Při prvním nouzovém stavu v březnu chtěla vláda zneužít situaci, kdy byla pozornost upřena jinam. Teď je to jen smůla. Ale faktem je, že pozornost lidí je opět upřena jinam než na majetkové poměry pana Babiše.“
Každopádně Evropa nám důležitost toho, že skuteční majitelé firem mají být nepochybní, v posledních dnech znovu připomněla. Podle loňského auditu Evropské komise je premiér Babiš ve střetu zájmů, protože má přímý i nepřímý vliv na svěřenské fondy, do kterých v roce 2017 vložil kvůli českému zákonu o střetu zájmů akcie svých firem Agrofert a SynBiol. Česku kvůli tomu hrozí, že přijde o unijní dotace. Babiš střet zájmů popírá. Za Česko poslalo vyjádření k auditu ministerstvo pro místní rozvoj, vedené Klárou Dostálovou (ANO). Komise odpověděla minulý týden, když do Prahy zaslala svou reakci na české stanovisko ke své auditní zprávě. Její obsah zatím není znám.
Autor úvodní fotografie: Facebook Andreje Babiše
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.
