Investigace

V současné době je nejbohatší, nejobávanější a nejmocnější italskou mafií ‘Ndrangheta neboli onorata società ​(ctěná společnost)​. Zrodila se v jižní části Itálie – v pohoří Aspromonte v regionu Kalábrie. Tato kalábrijská mafie, jejíž jméno pochází z řeckého slova pro „odvahu“ nebo „loajalitu“, se stala globálním fenoménem a její roční příjmy se odhadují na 60 miliard eur (přes bilion a půl korun) – tedy zhruba HDP Chorvatska. Její členové jsou přítomni všude, kde se naskytne příležitost vydělat nebo legalizovat peníze, tedy včetně Česka. Na Slovensku vstoupila ‘Ndrangheta v širší povědomí po vraždě novináře Jána Kuciaka. Ten těsně před svou smrtí pracoval spolu s redakcí investigace.cz na textu, který spojoval ‘Ndranghetu se slovenským premiérem Robertem Ficem, ale i s dalšími politiky ze strany SMER.

[infobox heading=“MAFIE - letní speciál od investigace.cz”]

Článek o italské mafii a jejích vazbách na Česko a Slovensko je druhým ze série textů o organizovaném zločinu, která vychází pod názvem Mafie na webu investigace.cz v průběhu celého léta. Všechny texty z letní série Mafie najdete postupně tady. V příštích dvou dílech se budeme věnovat postsovětskému organizovanému zločinu a fenoménu takzvaných vorů v zakoně.

 

Jednotlivé příběhy letního speciálu Mafie si můžete poslechnout i v audioverzi v podání Renaty Klusákové v kanálu podcastu Odposlech, který najdete na všech podcastových platformách. K jeho odběru na Spotify se můžete přihlásit tady.⁠ V prvním díle série jsme se věnovali balkánským mafiím. Druhý díl série si můžete pustit už teď v podání Renaty Klusákové.

[/infobox]

Čepice a brokovnice

Pro porozumění ‘Ndranghetě a tomu, proč je pro policii nebo prokurátory téměř nemožné rozkrýt její struktury a zastavit ji, je potřeba pochopit vnitřní uspořádání a fungování této italské mafie.

„Původní dynastii ‘Ndranghety tvořilo ne více než 20 rodin, jež se daly dohromady až v šedesátých letech 20. století, aby ochránily své jmění a investice,“ vysvětluje kriminoložka a odbornice na ‘Ndranghetu z University of Essex Anna Sergi. „Členové těchto rodin se začali ženit a vdávat mezi sebou a tak se vytvořily dynastie, které fungují dodnes,“ dodává.

[caption id=“attachment_42433” align=“alignleft” width=“1024”] Obec San Luca leží na východě pohoří Aspromonte v italské Kalábrii. Je považována za baštu mafiánů z ‘Ndranghety. Zdroj: Jacopo Werther, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons[/caption]

Po dlouhou dobu se ‘Ndrangheta velmi podceňovala, neboť lidé z oblasti Kalábrie byli považováni za farmáře, nevzdělance a chudáky. Samotná zločinecká organizace pak přitahovala pozornost jen málokdy, její členové se soustředili na únosy a pouliční kriminalitu, obecně se mluvilo spíš o gangu než o mafii. To se však změnilo během osmdesátých let, kdy se vliv ‘Ndranghety a způsob, jakým fungovala, zprofesionalizoval. Za kolébku fakticky protistátního hnutí, jež koncem 20. století přerostlo v organizovanou a silně hierarchizovanou zločineckou skupinu, se považuje San Luca – obec vzdálená půl hodiny jízdy po štěrkové cestě od vesničky Polsi, kam se rok co rok sjíždějí tisíce věřících.

[caption id=“attachment_42435” align=“alignleft” width=“750”] Sochu Madony nese během pouti v Polsi šedesát mužů. Hlídá se, aby nosiči nebyli z ‘Ndranghety. Zdroj Michele Amoruso[/caption]

Právě tady, uprostřed nehostinných hor Aspromonte na jihu Itálie, se na návsi a za doprovodu hudby a modliteb slavnostně vystavuje soška Madony z Polsi. Pár kilometrů odsud, skryti před italskými carabinieri, se přitom scházeli a možná nadále scházejí na svém každoročním sjezdu bossové mocné mafie ‘Ndrangheta.​

Její členové ​se v tomto kraji cítí bezpečně. Jedním z důvodů je skutečná izolovanost této části Kalábrie – některé vesnice nejsou s okolním světem dosud propojeny internetem, a dokonce ani klasickými telefonními kabely. Dalším důvodem je pak velká míra loajality a současně úcty k bohaté zločinecké organizaci ze strany tamního chudého obyvatelstva.

‘Ndrangheta ​– podobně jako i jiné italské mafie​ – ​používá k ovládání místních nejen moc, peníze a strach, ale i svérázný koktejl namíchaný z náboženství, tradic a letitých pravidel. Například z náboženství ‘Ndrangheta ​čerpá své hodnoty: naprostou oddanost (rodinnému klanu nebo výše postavenému členu mafie), přinášení oběti (dlouhé roky skrývání a útěku mafiánů před zákonem či pobyty ve vězení) a také víru v nejvyšší duchovní sílu (v Boha nebo ‘Ndranghetu, nezřídka v obojí zároveň).

Jedním z nepsaných pravidel této zločinecké organizace je samozřejmě i ​omerta​. Ta zavazuje členy k mlčenlivosti za jakýchkoli okolností – i za cenu trestního stíhání, věznění či smrti. Princip mlčenlivosti se rozšířil i mezi kalábrijské obyvatelstvo, které často více sympatizuje s místními klany ‘Ndranghety​ než se státními úřady a policií.

Navíc dnes už zdaleka nelze mluvit o členech ‘Ndranghety jako o coppola i lupara, tedy o „čepici a brokovnici“. Už to nejsou chudí vesničané, ale vzdělaní lidé mnohdy hovořící až šesti jazyky, velká část z nich má univerzitní tituly, rozumějí mezinárodním finančním trhům.

Každá rodina má příběh

Na rozdíl od jiných mafiánských organizací ‘Ndrangheta zůstává striktně rodinnou záležitostí. „‘Ndrangheta je rozhodně jedinou italskou mafií, která stále funguje na stoprocentně rodinném základu,“ uvádí Anna Sergi. To z ní dělá jednu z nejlépe organizovaných zločineckých struktur světa. A také jednu z nejlépe chráněných, a to proti zásahům policie nebo vyšetřování.

Každá rodina má svůj příběh. Jestliže mu pozorovatel zvenčí porozumí, možná se mu podaří i lépe pochopit, jak tato jednotka ‘Ndranghety funguje, jaká jsou její specifika a co stojí za jejími rozhodnutími.

Italský vyšetřovatel, jenž se kalábrijskou mafií dlouhodobě zabývá a jehož jméno z bezpečnostních důvodů neuvádíme, to shrnul následovně: „Infiltrovat se do něčeho, co funguje jako rodina, je skoro nemožné. Jak asi přesvědčíte matku, že jste její čtvrtý syn?“

‘Ndrangheta má navíc minimální počet takzvaných pentitos neboli lidí, kteří v jejím zájmu spáchali zločin a rozhodli se spolupracovat s justicí výměnou za mírnější trest.

Obecně se dá říct, že známou a opakovanou strukturu ‘Ndranghety lze přirovnat k mezinárodnímu kriminálnímu holdingu. Konkrétní uspořádání této mafie se odvozuje od teritoria v Kalábrii, kde daná rodina žila nebo ještě žije. Těmto teritoriálním jednotkám se říká locale – a každá z nich, spravovaná jednou rodinou neboli ‘Ndrinou, má velkou míru nezávislosti. Koncem 20. století vznikla Nejvyšší rada, nazývaná ​La​ ​Provincia​ nebo Crimine​, složená z bossů ‘​Ndranghety ​reprezentujících určité oblasti Kalábrie. Říká se jim ​mandamenti​. Obdobnou strukturu založenou na tom, jaké území je pod kontrolou té které rodiny, ‘Ndrangheta používá i v zahraničí – kdekoli se usadí její členové.

Podle odborníků na organizovaný zločin začal mezinárodní vzestup ‘Ndranghety a šíření jejích nezákonných aktivit po Evropě v průběhu devadesátých let. Zhruba tou dobou dorazili její emisaři i do Česka.

Samotný fakt, že ‘Ndrangheta je založená na rodinách a vybudovaná odspodu, dostává občas její členy do paradoxních situací. Zatímco je jasné, kdo je kdo v rodině, málokdo tuší, jak se jmenují vyšší členové a poradní sbor ‘Ndranghety nebo jak se jmenují jejich nejvyšší šéfové. Občas tak dochází ke kuriozním situacím, kdy byl člen jedné rodiny pověřený zavražděním člena druhé rodiny a marně shání jméno někoho, kdo by mu vraždu schválil a povolil – což etický kodex ‘Ndranghety striktně vyžaduje.

Obyčejní strejdové

Nejvýše postavení bossové vystupují na veřejnosti jako skromní důchodci, kteří se ve volném čase věnují svým zahrádkám, třeba pěstování rajčat. Na většině fotografií pořízených při zátahu na ‘Ndranghetisty jsou to nenápadní strejdové v obyčejných košilích a mikinách. Decentně působí i jejich obydlí. Navenek nedostavěné domy ve skromných kalábrijských vesnicích ničím nepřitahují pozornost. Z venkovního pohledu by nikoho nenapadlo, že místnosti uvnitř jsou obložené mramorem a zlatem v tradici Versaceho estetiky.

[caption id=“attachment_41135” align=“alignleft” width=“606”] Ilustrační foto. Zdroj: investigace.cz[/caption]

Prokazování zločineckých aktivit ‘Ndranghety také není jednoduché. Její podnikání se řídí několika jednoduchými, ale účinnými pravidly. Obchod s drogami a praní peněz drží striktně od sebe. Zatímco na drogový byznys (zejména s kokainem) často dohlížejí členové této mafie, pro legalizaci výnosů z obchodu s drogami si najímají důvěryhodné profesionály – finančníky, investory, realitní makléře i bankéře s navenek neposkvrněnou pověstí. Ti pro jednotlivé klany ‘Ndranghety vyhledávají nejen vhodné investiční příležitosti, ale i země s výhledově stabilní ekonomikou, kde o své dobře uložené peníze nepřijdou. Tímto způsobem se dostali i do Česka.

„Většinu peněz [získaných z obchodu s drogami] potřebují vyprat, ideálně přes nějaké oficiální podnikání. To je nejbezpečnější a nejrychlejší způsob, jak peníze z drog legalizovat,“ říká v rozhovoru pro investigaci.cz kriminoložka a expertka Anna Sergi a dodává: „Pokud jednotlivé klany ‘Ndranghety investují do ekonomiky nebo využívají finanční systémy země k praní peněz, jejich nebezpečnost se neprojeví obyčejnou pouliční kriminalitou.“

Česko a ‘Ndrangheta

Pár let poté, co napříč východní Evropou padl komunismus, vyslala kalábrijská mafie do těchto zemí své emisary, aby zjistili, jak novou situaci využít. Jedním z největších taháků byl tenkrát nákup nemovitostí v historických centrech východoevropských měst.

První lidé, kteří do Prahy na popud ‘Ndranghety přijeli, zaregistrovali své firmy již v letech 1993 a 1994. Postupně pak začali nakupovat pražské činžovní domy, ale i další nemovitosti po celém Česku. Velkou část takto zakoupených objektů přitom nechávali bez dalšího zájmu chátrat. V Praze se jejich rozpadající a mnohdy slavné domy na lukrativních adresách staly symbolem bezmoci památkářů.

Jeden z nejvýraznějších klanů ‘Ndranghety, který má v Česku své emisary, je italské protimafiánské policii známý jako „klan Raso-Gullace-Albanese“ a v šedesátých letech minulého století usadil v severní Itálii. „Vydělávají peníze na všem možném: od legálního obchodování s potravinami až po drogy. Pocházejí z oblasti Cittanova, která se stala nechvalně známou v osmdesátých letech, a to kvůli únosům lidí. Za oběti únosů požadovali vysoké výkupné, a tak získali svůj základní kapitál. Ten pak investovali zejména do stavebních či logistických firem nebo společností zaměřených na zpracování odpadu,“ vysvětluje Anna Sergi.

Než se klan zformoval do současné podoby, prošel dvěma krvavými mafiánskými válkami, takzvanými faidami. Výsadní postavení měl v Ligurii, neboť se mu podařilo infiltrovat do přístavu v Janově, tehdy důležité vstupní bráně kokainu do Evropy. Dnes už to sice neplatí, poněvadž ‘Ndrangheta v tomto směru kontroluje i jiné evropské přístavy, avšak Janov si své důležité postavení v jejich byznysu s narkotiky zachoval.

„To, že Raso-Gullace-Albanese působí v Praze, mě nepřekvapuje. Je to významný klan, který přes nákupy nemovitostí pere peníze po celé Evropě, a Praha nebude výjimkou,“ dodává kriminoložka Sergi.

Realitní zázemí v Praze vybudovali Andrea Nucera a Vincenzo Chiaro.

První z nich, jenž byl i prvním spolumajitelem GEO Investments, nyní žije v Abú Dhabí, kam utekl před možným stíháním kvůli finančním podvodům. V záznamech z policejních odposlechů telefonních rozhovorů o něm ostatní ‘Ndranghetisté často mluví jako o „velkém kápovi Andreovi“. Nuceru v Abú Dhabí vypátral Interpol.

Druhým společníkem GEO Investments byl Vincenzo Chiaro, označovaný italskou protimafiánskou policií DIA za přímého člena klanu Raso-Gullace-Albanese. Ve spisu z policejní operace Terra di Siena byl Chiaro popsán jako člověk, jenž pro členy klanu Raso-Gullace-Albanese zakládal firmy, které posléze praly peníze z drog přes práce na veřejných zakázkách.

Chiaro také patřil k blízkým lidem samotného kápa klanu Carmela Gullaceho, řečeného Nino. Ten je stíhaný za mnohem závažnější zločiny: vraždu, vydírání, nelegální držení zbraní a únosy lidí.

Nucera s Chiarem v Praze investovali pod hlavičkou GEO (GEO Investments, GEO Ponte, GEO Czech Republic) minimálně do pěti developerských projektů a nakoupili domy za téměř 160 milionů korun, které hodlali renovovat a proměnit v luxusní byty.

Praní peněz

‘Ndrangheta je známá svými sofistikovanými metodami praní peněz. Jeden z nejnovějších trendů zahrnuje spolupráci s čínskými „poskytovateli služeb“. „Jde o organizované skupiny Číňanů v různých částech Evropy, kteří skladují hotovost. Může to být v zadní místnosti obchodu nebo v restauraci, kde mají v hotovosti miliony,“ popisuje takzvanou čínskou pračku italská investigativní novinářka Cecilia Anesi.

„V praxi to funguje tak, že mafián přijde za provozovatelem této čínské pračky s několika miliony v hotovosti,“ vysvětluje Anesi. „Řekne mu, že potřebuje, aby se tyto peníze objevily na druhé straně zeměkoule, například v Bogotě nebo v Mexiku. Pak složí peníze na pult a ty se okamžitě objeví v cílové destinaci, a to bez jakékoliv transakce. Celý systém je totiž založen na dohodě mezi těmito čínskými sklady hotovosti po celém světě. Italský prokurátor Giovanni Falcone, kterého mafie kvůli úspěšným vyšetřováním zavraždila, kdysi řekl: ‚Sleduj tok peněz.‘ Jenže to dnes už skoro nejde, jestliže nemáte žádný tok, žádnou transakci, žádný doklad,“ objasňuje systém Anesi.

Nechceme násilí

‘Ndrangheta má jedno zásadní a možná trochu překvapivé pravidlo uplatňované mezi šéfy mafie, a to je vyhýbání se násilí. „Jakmile se zapojíš do násilných akcí, jsi venku…“ říká novinářka Anesi a dodává: „To samozřejmě neplatí pro běžné členy, jen pro elitu. Lze tak zaznamenat případy, kdy byli lidé z této elity kvůli násilí vyobcováni.“

Díky politice nenásilí se také zrodila některá z drogových obchodních partnerství. Z pohledu ‘Ndranghety je například kokainu tolik, že není potřeba válčit o teritorium nebo o zdroje. „Vím, že to může znít divně, ale mantra ‘Ndranghety není chamtivost. Oni si impérium budují pěkně pomalu, ale ustavičně,“ vysvětluje Cecilia Anesi.

Právě obchod s drogami je dnes spolu s podvody ohledně státních zakázek a evropských dotačních fondů hlavní a nejvýnosnější oblastí zločineckého podnikání ‘​Ndranghety​. Podle ​italských úřadů​ dosáhl příjem​ kalábrijské mafie ​v roce 2020 okolo 60 miliard eur (1,5 bilionu korun). Obchod s drogami v něm zaujímal první místo a ‘Ndranghetě přinesl zisk ​přes 27 miliard​ eur, tedy okolo 62 procent jejího ročního příjmu.

Přestože se v posledních letech italské protimafiánské jednotce dařilo infiltrovat právě do nejvýnosnější činnosti ‘Ndranghety, její agenti se ve struktuře této mafie vždy dostali jen k „postradatelným“ lidem. A ‘Ndranhheta tak na rodinném základě funguje nerušeně dál.