Před šesti lety si španělské úřady došláply na více než 20 skořápkových společností, jež se vydávaly za madridskou banku a praly špinavé peníze. Firmy spojovalo slovo „Bandenia“ v názvu. Přestože se na podvod přišlo, lidé spjatí se schématem „Bandenia“ pokračovali v zakládání dalších stovek společností ve Velké Británii. Jedna z nich se vydávala za prosperující banku a dostala se až do britského parlamentu. Případ v těchto dnech odhalili novináři z OCCRP.

V roce 2017 španělské úřady odkryly síť 27 firem fungujících pod značkou „Bandenia“. Společnosti se soustředily kolem britského podniku s názvem BBP Bandenia (dříve Bandenia Banca Privada), který se prezentoval jako regulérní banka. Podle obžaloby se přes BBP převáděly za pomoci španělských bank peníze pro kriminálníky a pašeráky drog. Novináři z OCCRP mimo to objevili stovky dalších společností registrovaných po celém světě a napojených na lidi ze španělského schématu praní peněz.

V době, kdy ve Španělsku probíhalo vyšetřování této kauzy, už bývalí ředitelé odhalených firem pracovali na zakládání spousty nových skořápkových společností ve Velké Británii i v dalších zemích. Jednou z nich se stala i Bandenia Challenger Bank.

Podvodnické schéma

Osoby aktivní v prošetřované síti firem „Bandenia“ podle novinářů založily po celém světě nejméně 450 společností. Španělské úřady z nich identifikovaly pouze zmíněných 27. Více než 240 firem bylo založeno poté, co španělský soud vynesl obžalobu proti lidem ze sítě „Bandenia“. Dalších asi 200 vzniklo už dříve. Podle OCCRP to ale nevypadá, že by tyto podniky byly v hledáčku španělských úřadů.

Citované skořápky přitom mají mnoho společného. Některé užívají v názvu slovo „Bandenia“, které v sobě kombinuje první část slova pro banku se jménem východošpanělského města Dénia. Jiné jsou zase dceřinými společnostmi takto pojmenovaných podniků. Další mají dvě a více vazeb na firmy v tomto podvodnickém schématu, používají stejnou adresu nebo mají stejného ředitele.

Bývalý generální ředitel BBP Bandenia José Artiles Ceballos a jeho italský společník Fabio Pastore (na kterého je vydán britský zatykač) byli v letech 2021 a 2022 uvedeni jako ředitelé u desítek britských a amerických společností. Ceballos řekl novinářům, že Bandenia stejně jako jiné mezinárodní firmy diverzifikovala své aktivity v mnoha hospodářských a průmyslových odvětvích. Odmítl, že by se dopustil něčeho nezákonného.

Miliony eur pro falešnou banku

V rámci původní sítě „Bandenia“ vznikly skořápkové společnosti ve Španělsku a Velké Británii. Otevíraly účty ve velkých bankách, jako jsou třeba španělské CaixaBank a Ibercaja či u španělské pobočky nizozemského ING. Následně tu ukládaly peníze od svých klientů a posílaly je po celém světě. Aby tyto pochybné společnosti ospravedlnily, že hotovost teče mezi firmami, jednotlivci a přes hranice, využívaly zfalšované úvěrové linky a bankovní záruky.

Podle soudce Josého de la Mata přesunula britská firma v čele této sítě BBP Bandenia od června 2012 do února 2015 mezi různými společnostmi a bankami nejméně 12 milionů eur nabytých trestnou činností (zhruba 333 milionů korun). Firma získala i milionové vklady od klientů z Íránu, na který se od roku 2010 přitom vztahují finanční sankce.

Přečtěte si:

Samotná BBP Bandenia má podle reportérů v účetních závěrkách z let 2012, 2016 a 2019 nadto dlouhé části, jež jsou převzaté z výročních zpráv jiných společností. V roce 2012 britský finanční regulátor umístil BBP Bandenia na seznam neautorizovaných firem. Falešná banka totiž neměla potřebnou licenci nutnou k působení ve Velké Británii jako finanční společnost. Přesto na několik let získala přístup k mezibankovní síti SWIFT, která zprostředkovává a kontroluje mezinárodní transakce.

Bandenia přidělovala klientům „čísla účtů“ a posílala jim dokumenty podobné těm z běžných finančních institucí, jež byly ve skutečnosti falešné. Aby vytvořila zdání, že je legitimní finanční institucí, tvrdila, že má bankovní licenci z ostrava Mwali. Licence ale byla padělaná.

V červenci 2019 španělský soud obžaloval v tomto případě deset lidí a šest společností. Fiktivní „banka“ měla převádět peníze pro asi 253 podvodníků, zločinců a pašeráků drog. Samotný soudní proces s obžalovanými se podle OCCRP teprve chystá. Bývalý generální ředitel BBP Bandenia Ceballos byl v samostatném případě obviněn ze zneužívání firmy k praní špinavých peněz.

Přečtěte si:

To ale neznamenalo konec podvodů. Podle zjištění OCCRP se tři Italové zastávající vedoucí pozice ve firmách zahrnutých ve španělském vyšetřování objevovali i po zatčení Ceballose ve správních radách podobně pojmenovaných společností.

Italská prokuratura momentálně obvinila pět osob z poskytování nelegálních finančních služeb v rámci schématu „Bandenia“. Síť společností měla sahat kromě Velké Británie i do Portugalska a České republiky.

„Prvotřídní bankovní služby“

Zmíněný Ceballos má ústřední roli i v nejnovějším případu. Byť byl odsouzen za praní špinavých peněz, nadále zůstával aktivní v britských finančních kruzích. Do dubna 2023 byl uveden jako ředitel u 185 britských společností, jež novináři identifikovali.

V roce 2019 se Ceballos stal ve Velké Británii prvním akcionářem a ředitelem i nové firmy Bandenia Challenger Bank (BCB). Firma tvrdí, že svým klientům nabízí „prvotřídní bankovní služby“, které jsou ale velmi podobné těm, jež dříve poskytovala zmíněná BBP Bandenia.

[embed]https://twitter.com/IrpiMedia/status/1646898635429347333[/embed]

I BCB je bankou jen podle názvu. Nemá totiž bankovní licenci ve Velké Británii ani v jiné zemi, přestože se na webu chlubí licencí z ostrova Mwali. Dokument je ale opět falešný. Falešné profilové fotografie mají i lidé, kteří na LinkedInu uvádějí, že pro BCB pracují.

Navzdory těmto faktům získali zástupci BCB loni pozvání k prezentaci před britskou parlamentní pracovní skupinou zaměřující se na blockchain (systém, který se nejčastěji používá jako účetní kniha kryptoměnových transakcí). Generální ředitel společnosti Imran Qureshi se tak v listopadu 2022 chlubil před parlamentem inovativním využitím této technologie.

Když se novináři obrátili přímo na Qureshiho, přišla jim odpověď z e-mailové adresy jiné firmy, jež ve svém názvu také používala slovo Bandenia. E-mail popřel, že by existoval jakýkoli vztah mezi nově založenou firmou Bandenia Challenger Bank a staršími společnostmi souvisejícími s případem z roku 2017. Firma prý jen koupila značku na internetu. „Prostě se nám to obchodní jméno líbilo,“ píše se ve zprávě.

V Česku by to neprošlo?

„K pokusu o vznik ilegální finanční instituce může dojít v každé zemi,“ řekla pro investigaci.cz mluvčí České národní banky Denisa Všetíčková. Současně ale dodala, že v takovém případě jsou klíčové právě mechanismy, jež mají podobným aktivitám předcházet, tedy právní povinnosti, zákazy a jejich vymáhání.

Přečtěte si:

Naše země má ve svých zákonech zanesen jak zákaz poskytovat finanční služby bez příslušného oprávnění, tak i zákaz využívat slovo „banka“ v názvu, pokud nemá potřebnou licenci. Přestupkem je i neoprávněné vykonávání činnosti na území České republiky zahraničním subjektem. „K dohledu nad těmito přestupky je příslušná Česká národní banka,“ vysvětluje Všetíčková.

Podle jejích slov ČNB k tomuto problému přistupuje aktivně a využívá všechny dostupné informace, aby případně identifikovala subjekty porušující zákon. Pokud nějaký takový subjekt ČNB odhalí, kromě řízení o přestupku také uveřejní na svém webu upozornění pro veřejnost.

Jestliže subjekt poskytuje finanční služby bez licence a jako klient jiné finanční instituce (banky), tato finanční instituce má podle AML zákona povinnost svého klienta identifikovat a zkontrolovat. Pokud je klient navíc i finanční institucí, je prověřován daleko důkladněji. „Právě tímto prověřením by došlo k odhalení nepravé licence,“ upřesňuje Denisa Všetíčková. „V rámci kontroly finanční instituce důsledně monitorují chování klienta a obchodního vztahu i průběžně. Tímto postupem by bylo odhaleno případné ilegální poskytování finančních služeb — tedy že by se klient choval například jako platební instituce, ačkoli by jí oficiálně nebyl.“

 

Autoři původního textu: Antonio Baquero (OCCRP), Tom Stocks (OCCRP), Amra Džonlić Zlatarević (OCCRP), Brian Fitzpatrick (OCCRP), Hayatte Abdou (National Magazine Comores), Cecilia Anesi (IrpiMedia), Matteo Civilini (IrpiMedia), Edoardo Anziano (IrpiMedia), Manuel Rico (infoLibre), Lukas Kotkamp (Follow the Money), and Vincent Larouche (La Presse) Autorka české verze: Mahulena Kopecká

Zdroj úvodní fotografie: James O’Brien/OCCRP