Evropská policie Europol varuje před environmentálními zločiny. Podle agentury se jedná o jednu z největších hrozeb, kterým Evropská unie čelí, a ročně přijde na miliardy eur. Rumunský poslanec Evropského parlamentu proto volá po založení speciálního úřadu „zeleného prokurátora“. Zločinem proti přírodě může být celá plejáda přečinů, nelegálními skládkami počínaje a obchodem se zvířaty konče. V Česku si za některý ze zločinů proti přírodě může viník odsedět až pět let.
„Evropského zeleného prokurátora potřebujeme ze dvou hlavních důvodů. Zaprvé musíme chránit naši evropskou přírodu před vykořisťováním a zneužíváním a naše občany před klimatickými změnami, jejichž následkem se Evropané stávají oběťmi přírodních katastrof nebo nemocí plynoucích například ze znečištěného ovzduší.“ vysvětlil navrhovatel nového kontrolního orgánu Vlad Gheorghe pro server Euronews Green. „Druhým důvodem je boj s environmentálním zločinem, který je jedním z nejvýnosnějších forem organizovaného zločinu vůbec a negativně dopadá na evropskou ekonomiku.“
Následky environmentálních zločinů stojí Evropskou unii ročně miliardy eur (1 miliarda eur odpovídá zhruba 25,4 miliardám korun), přičemž celosvětově se škody napáchané těmito zločinci odhadují v přepočtu na zhruba 5,5 bilionu korun, což by například jedenáctkrát zaplatilo schodek českého státního rozpočtu. Otázka ochrany životního prostředí byla jedním z hlavních témat nedávného summitu států s celosvětově nejsilnějšími ekonomikami, tzv. skupiny G7. Podle kritiků ale politici přišli jen s „plánem, že je potřeba vymyslet plán“.
https://www.investigace.cz/alarmujici-zprava-europolu-o-evropskem-organizovanem-zlocinu/
Mezi zločiny proti přírodě se řadí například nelegální těžba a obchod se dřevem, pytlačení a obchod s divokými zvířaty, vypouštění toxického odpadu mimo určené skládky, zamořování půdy, vzduchu nebo vody, lov chráněných druhů zvířat nebo nelegální převoz odpadu. Právě posledně jmenovaný přečin je podle Europolu jedním z nejnovějších zájmů zločineckých skupin, které jdou vždy s dobou, a tak se nyní snaží nabourat do recyklačního byznysu a obnovitelných zdrojů. Nelegální manipulace s odpadky přitom generuje celou řadu jiných zločinů: je třeba zfalšovat dokumenty, podplatit úředníky, z tohoto podnikání se samozřejmě neplatí daně a lze přes něj i prát peníze. Každý pofiderní nebo přímo nezákonný byznys využívá nezdaněných peněz, jež by se jinak díky daňové povinnosti mohly například dostat k lidem, kteří je potřebují.
V Česku se mezi environmentální zločiny, kromě výše uvedených, řadí také týrání zvířat, za které si pachatel může odsedět od několika měsíců až po pět let, neoprávněné nakládání s léky pro zvířata a šíření nakažlivých nemocí zvířat nebo rostlin.
Rumunský europoslanec navrhuje vytvoření jasných zákonů a definic jednotlivých zločinů a přísné tresty za jejich porušení. Evropská unie momentálně nemá žádný nástroj, jenž by mohl vyšetřovat organizovaný zločin přeshraničně (Europol sice sdružuje policejní složky z jednotlivých zemí, ale sám o sobě nemá žádné exekutivní pravomoci – tzn. například nemůže zatýkat). Podobné vakuum EU vykazuje i ohledně organizace specificky zaměřené na zločiny proti přírodě. Úřad zeleného prokurátora by podle Gheorgheho měl zřejmě fungovat podobně jako Europol: zajišťoval by podporu policejních složek jednotlivých států a přenos informací mezi nimi, upozorňoval by na rizikové chování nebo pomáhal inovovat vyšetřovací metody. Nový zelený úřad by měl také edukovat veřejnost a usnadnit nahlašování environmentálních přestupků a zločinů.
Autorka textu: Zuzana Šotová Zdroj úvodní fotografie: Flickr CC
