Po převzetí moci nad Myanmarem v roce 2021 začala vojenská junta brutálně zasahovat proti opozici. Západní svět na ni uvalil sankce postihující mimo jiné obchod s teakovým dřevem. Jenže některé firmy teak od podniků spojených s juntou i přesto nadále nakupují. Novináři z několika médií v čele s International Consortium of Investigative Journalists (ICIJ) v aktuální sérii článků odhalují, jak západní podniky sankce s vidinou zisku obcházejí. Přispívají tak nepřímo na aktivity myanmarské vojenské vlády a k porušování lidských práv i ničení přírody. Sankcionované dřevo putovalo do EU i přes Česko.
V džunglích Myanmaru roste drahé teakové dřevo. Jde o pevný materiál odolný vůči vlhkosti a využívaný na výrobu luxusního nábytku, teras a palub u drahých jachet. Metr čtvereční teakového obkladu stojí i tisíc eur. V jachtařském průmyslu je po této komoditě velká poptávka.
Tomuto materiálu se někdy přezdívá „krvavý teak“. Obchod s ním totiž financuje aktivity vojenské junty v Myanmaru. Vinou její brutální vlády v zemi převládá chaos a násilí a opakovaně dochází k porušování lidských práv. Teak se tu navíc těží i nelegálně, což způsobuje masivní odlesňování a ničení přírody. Za rok 2022 myanmarská vláda vydělala na vývozu dřeva více než 106 milionů dolarů (asi 2,4 miliardy korun).
[embed]https://twitter.com/ICIJorg/status/1631236714445557762[/embed]
Krvavý obchod s teakem odhalila série článků s názvem Deforestation Inc. Práce několika desítek novinářů vychází z uniklých dokumentů myanmarské daňové agentury, veřejně dostupných informací i rozhovorů s obchodníky a týká se až 27 různých firem z celého světa.
Sankce, které nic neznamenají Vojenská junta převzala moc nad Myanmarem v únoru 2021. V reakci na vojenský převrat uvalily Spojené státy americké i Evropská unie sankce na firmu Myanmar Timber Enterprise (MTE). Společnost, jež je většinově vlastněná státem, má v zemi monopol na produkci dřeva a obchod s ním. Americké ministerstvo financí označilo MTE jako klíčový zdroj peněz myanmarského režimu.
Nezákonná těžba a obchod s myanmarským teakem se ale řešily už před deseti lety. Od roku 2013 je v platnosti nařízení Evropské unie (EU Timber Regulation) zakazující dovoz nezákonně vytěženého dřeva. O čtyři roky později začaly některé evropské úřady omezovat dovoz dřeva z Myanmaru, neboť podle unijních expertů se nedá spolehlivě zjistit, zda byl teak vytěžen skutečně legálně.
Tato opatření ale západní firmy v dalším nakupování myanmarského teaku nezastavila. K obchodům využívaly zprostředkovatelské podniky, dceřiné firmy nebo myanmarské společnosti napojené na MTE. Některé z těchto dřevařských firem se přitom prezentují jako udržitelné, etické a ekologické.
Jde mimo jiné například o americký podnik J. Gibson McIlvain z Marylandu, který dřevo prodává i do Bílého domu. Od poloviny roku 2021 společnost nakoupila nejméně 39 tun teakových hranolů od firmy Win Enterprise, jež má být napojená na MTE.
Státy jako Německo či Belgie už přímý dovoz teaku z Myanmaru ukončily. Toto dřevo se ale stále dováží do Chorvatska či Řecka a na území EU se dostává i přes Itálii. Dodavatelé přitom zatajují původ dřeva či datum jeho těžby. Společnost Comilegno Srl. například mezi dubnem a zářím 2021 dovezla do Itálie teak v hodnotě 665 tisíc eur (asi 16,8 milionu korun). Claudio Marrucci z italské lesní správy řekl novinářům, že jeho země přistupuje k obchodu s teakem shovívavě proto, že jde o zásadní část italského lodního průmyslu. Ten má mít hodnotu až 2,8 miliard eur (asi 68 miliard korun).
Teak z Myanmaru dováží také Indie, Japonsko, Nový Zéland či Turecko. A do příběhu o krvavém teaku je zapletena i Česká republika.
Česká stopa Přes Česko mělo před lety putovat teakové dřevo na stavbu nizozemských superjachet. Nizozemec Roelof Dirk Brouwer dovážel myanmarský teak pro luxusní plavidla více než 10 let. Podnikal společně se svými obchodními partnery Arthurem van der Veenem a Ennem P., ředitelem společnosti DMPT (Dutch Marine Plywood & Timber). Trio obchodníků importovalo teak pro nizozemskou firmu Oceanco, jež stavěla jachty i pro americké celebrity, třeba režiséra Stevena Spielberga.
V roce 2015 Brouwera vyšetřoval Nizozemský úřad pro bezpečnost potravin a spotřebního zboží (NVWA) kvůli podezření, že dováží nelegálně těžené dřevo. Byznysmen dostal varování a pokutu. O tři roky později pak přesunul své podnikání do Česka. Zatímco v Nizozemsku by dodavatelům za ilegální dřevo hrozilo i několik let vězení, v Česku se takový import trestá zabavením zboží či správní pokutou.
V říjnu 2019 putovala právě přes Česko velká dodávka teaku z Myanmaru. Přepravní kontejnery prošly tuzemským celním řízením, a tím se vzácné dřevo dostalo na území Evropské unie. Celníci podle novinářů nejdříve několik kontejnerů zadrželi, nakonec je ale pustili dál. Dřevo přepravovala česká společnost Fairwind, kterou si Arthur van der Veen založil speciálně na obchodování s touto surovinou. Jeho společnost podle veřejně dostupných informací stále existuje a má sídlo v Brodu nad Dyjí. Nizozemci v Česku patří také firmy BROD INVESTMENT, s.r.o., nebo KOPEČNÁ INVESTMENT, s.r.o.
V prosinci 2019 ale na Brouwera a jeho společníky zaklekly nizozemské úřady. Musel jim předat mobil a další průkazné materiály, následovala i policejní razie u van der Veena v Česku. Došlo k zabavení více než 65 tisíc kilogramů teaku, přičemž s nizozemskou policií spolupracovaly i české úřady. Na konci minulého roku byli Brouwer a van der Veen v Nizozemsku odsouzeni k veřejně prospěšným pracím, ale odvolali se. Enno P. byl zproštěn obžaloby.
Polské úřady zavírají oči
Sousední Polsko je hned po Itálii druhým největším dovozcem teaku do EU. Novináři z webu FRONTSTORY.PL přinesli důkazy o tom, že teak sem putoval i po zavedení sankcí v roce 2021. V roce 2022 šlo o dřevo v hodnotě 1,78 milionu eur (přes 43 milionů korun). Polské úřady v tom prý problém nevidí a podle novinářů nad obchodem se vzácným dřevem zavírají oči.
![]()
Společnost JAF Poland spadající pod rakouskou JAF-Group AG v Polsku působí už dlouhá léta. V roce 2022 němečtí celníci informovali polské úřady o tom, že do země má být přivezen teak z Myanmaru. Následovala řada kontrol polského Zemského inspektorátu ochrany životního prostředí (WIOS). Inspekce prý pokračuje dodnes.
Mluvčí z JAF-Group AG, Gesa Hoffmann, přiznala, že v únoru 2022 v důsledku chyby nakoupila dceřiná JAF Poland teak z Myanmaru pokácený před zavedením sankcí. V Polsku nejde o jediný případ, podle novinářů tu figurovalo více firem dovážejících myanmarské dřevo.
Příliš vysoká cena za jachtu Kromě toho, že výnosy z prodeje teaku financují aktivity vojenské junty, má navíc těžba dřeva devastující vliv na myanmarské lesy. Podle organizace Global Forest Watch ztratila země od roku 2001 stromový porost o ploše velikosti Švýcarska. Současně se v oblastech, kde se teak těží, také rapidně zhoršuje kvalita lesů.
Situaci měl vyřešit systém udělování certifikací. Šlo o snahu kontrolovat obchodování a zároveň zajistit, aby produkty dřevařského průmyslu nebyly spojené s odlesňováním, nelegální těžbou dřeva či porušováním lidských práv. Mezinárodní certifikační organizace ale výrobky samy neověřují, pouze k tomu akreditují externí auditorské firmy kontrolující postupy lesnických a dřevařských společností. Projekt Deforestation Inc. ovšem nastiňuje, že tento systém nefunguje příliš dobře.
[embed]https://twitter.com/dw_environment/status/1632008239528177664[/embed]
Zjištění novinářů naznačují, že více než 10 prodejců teaku má sice certifikát, ale dřevo přitom nakupují od myanmarských dodavatelů. Objevují se proto spekulace o zneužívání certifikace. Experti z Evropské unie navíc prohlásili veškeré certifikáty myanmarského teaku za neplatné kvůli nespolehlivému vedení dokumentace na straně Myanmaru. Nedá se totiž spolehlivě zjistit, zda byl tamní teak získán legálně či před zavedením sankcí.
Podle webu německého veřejnoprávního média Deutsche Welle bylo od vojenského převratu v roce 2021 dovezeno na území EU z Myanmaru dřevo v hodnotě téměř 45 milionů eur (přes miliardu korun).
„Žádná jachta ani dřevěné lehátko nemohou ospravedlnit fatální dopad tohoto obchodu na životy obyvatel Myanmaru a ničení tamních lesů,“ řekl mluvčí organizace Justice for Myanmar, Yadanur Maung.
Letos v lednu se v médiích objevila zpráva o tom, že americký podnikatel a ředitel obchodního řetězce Amazon Jeff Bezos pojmenoval svou luxusní jachtu Koru, což v maorštině znamená „nový začátek“. Bezos tvrdí, že je oddán ochraně životního prostředí, a založil dokonce fond na boj proti změně klimatu. Svou jachtu vybavil technologií na získávání energie z mořských vln. Není sice zcela jasné, zda má jeho loď palubu z myanmarského teaku, avšak společností, jež Bezosovu superjachtu vyráběla, je zmíněná nizozemská Oceanco.
Autorka české verze: Mahulena Kopecká Zdroj úvodní fotografie: Profimedia
