EU neustále pracuje na zlepšení mezinárodní daňové správy. To vzhledem ke globální povaze nekalé daňové politiky znamená řešit vztahy se zeměmi, které se ke své daňové politice staví poněkud vlažně. EU proto pravidelně sestavuje černou listinu států, jež nespolupracují s daňovými nařízeními Unie. Seznam byl poprvé vytvořen v prosinci 2017 a následně několikrát revidován. Od roku 2020 probíhá jeho aktualizace dvakrát ročně, poslední podstatná revize se uskutečnila v únoru 2021.

Unijní seznam je nástrojem, který má za úkol vyřešit:

  • daňově podvody nebo úniky: nezákonné neplacení nebo snižování daně, 
  • vyhýbání se daňovým povinnostem: použití právních prostředků k minimalizaci daňové povinnosti, 
  • praní peněz: utajování původu nelegálně získaných peněz. 
V seznamu se také uvádějí země mimo EU, podporující zneužívání pochybných či přímo nezákonných daňových praktik. Tyto machinace pak narušují výnosy z daní z příjmů právnických osob v členských státech.

Díky identifikaci problematických zemí na úrovni EU mohou členské státy společně vyvíjet tlak na reformu. Cílem není ukazovat prstem a zahanbit tak země s nedostatečnými zákony, ale prostřednictvím spolupráce podpořit v jejich daňové legislativě pozitivní změnu.

Jurisdikce, které dosud nesplňují všechny mezinárodní daňové standardy, ale zavázaly se k reformě, jsou zahrnuty v dokumentu o aktuálním stavu (příloha II). Jakmile však země splní všechny své závazky, je z přílohy odstraněna.

Jak byl seznam vytvořen?

V listopadu 2016 pověřila Rada Evropy svou pracovní skupinu, odpovídající za kodex chování v oblasti daňové politiky, provedením přípravných prací na vytvoření seznamu.

Skupina poté prověřovala 92 jurisdikcí vybraných na základě:

  • jejich ekonomické vazby s EU, 
  • jejich institucionální stability, 
  • důležitosti finančního sektoru země. 
Zpráva o prověřování a hodnocení tak 5. prosince 2017 umožnila Radě Evropy přijmout první seznam EU. Tehdy zahrnoval 17 zemí nebo území mimo EU. Tyto jurisdikce nepřijaly dostatečné závazky ani po obavách vyjádřených Evropskou unií.

Dokument o aktuálním stavu (příloha II) stanovil jurisdikce, které naopak reagovaly dostatečnými závazky a přijaly účinná opatření do konce roku 2018 nebo v některých případech do konce roku 2019. Jak už bylo řečeno, od roku 2020 je seznam aktualizován dvakrát ročně.

Poslední revize proběhla v únoru 2021. Další revize má být provedena v říjnu 2021.

[fruitful_tabs type=“accordion” width=“100%” fit=“false”] [fruitful_tab title=“Nový seznam států”]

Americká Samoa

Anguilla

Dominika 

Fidži

Guam

Palau

Panama

Samoa

Trinidad a Tobago

Americké Panenské ostrovy

Vanuatu

Seychely

[/fruitful_tab] [/fruitful_tabs]

 

Ochranná opatření

Je důležité, aby členské státy EU zavedly účinná obranná opatření v nedaňových i daňových oblastech legislativy. Tato opatření pomáhají chránit jejich příjmy z daní a bojují proti daňovým podvodům, únikům a dalším formám zneužívání.

Při schvalování prvního seznamu EU v prosinci 2017 zastávala Rada Evropy názor, že „efektivní a přiměřená ochranná opatření jak v nedaňové, tak v daňové oblasti by mohla EU a členské státy uplatnit vůči nespolupracujícím státům, pokud jsou součástí takového seznamu“. 

Ochranná opatření v nedaňové oblasti

Pokud jde o legislativy v nedaňové oblasti, Rada vyzvala orgány EU a členské státy, aby zohlednily seznam EU v oblastech:
  • zahraniční politiky, 
  • rozvojové spolupráce, 
  • hospodářských vztahů se třetími zeměmi. 
Některá pravidla pro financování z EU nyní na seznam výslovně odkazují. Prostředky z několika zdrojů EU tak nelze směrovat k subjektům v zemích uvedených na seznamu, což se týká zdrojů jako:
  • Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD), 
  • Evropský fond pro strategické investice (EFSI), 
  • Mandát pro externí půjčky (ELM), 
  • Obecný rámec pro sekuritizaci. 
Ve svých závěrech ze dne 12. března 2019 Rada Evropy uvítala skutečnost, že seznam „je zohledňován Evropskou komisí při provádění finančních a investičních operací EU“.
Autorka článku: Nina Kodhajová
Autor úvodní fotografie: Rock Cohen