Investigace

Na světě je momentálně 35 milionů obětí obchodu s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování neboli „sex trafficking“.  Tato informace pochází z nové dánské analýzy od Bedbible. Co dalšího víme o obchodu s lidmi? Kdo jsou jeho oběti? Jak jej ovlivnila pandemie a jak je na tom Česko?

„Lidé, kteří se vrátili z Evropy do Nigérie, byli bohatí a přislíbili mi práci v nigerijské restauraci v Itálii. Jenže když jsem do Itálie přijela, řekli mi, že musím zaplatit 40 000 liber (1 172 200 korun), než mě pustí. Řekli mi, že mě zabijí, pokud nebudu vykonávat sexuální služby. Bylo to nebezpečné, dvakrát mě bodli nožem. Podařilo se mi utéct. Obchodníci s lidmi vám seberou všechno, co vás dělá člověkem,“ popsala své zkušenosti pro Global Slavery Index, nigerijská žena (43), která se stala obětí obchodu s lidmi a byla přinucena k sexuální práci.

Podle OSN tvoří dospělé ženy a dívky 70 procent všech obětí obchodu s lidmi. Zhruba 20 procent pak v těchto pochybných aktivitách představují nezletilé dívky a dalších 15 procent nezletilí chlapci, čili 35 procent obětí jsou děti.

Obchodníci cílící na děti je vyhledávají v chudých domácnostech, dysfunkčních rodinách a mezi osiřelými. V rozvojových zemích představují nezletilí zhruba polovinu všech obětí obchodu s lidmi. V zemích s vyšším příjmem se s dětmi obchoduje mimo účely sexuální exploatace, hlavně ve sférách nucené kriminální činnosti nebo žebrání.

Podle zprávy OSN je pravděpodobné, že jedním z důsledků aktuální pandemie bude strmý nárůst obětí obchodu s lidmi, a to hlavně v zemích potýkajících se s ekonomickou krizí a s vysokou mírou nezaměstnanosti.

Ze zprávy rovněž vyplývá, že lidé v těchto zemích jsou ochotní brát rizikovější práce v naději, že se jejich životní úroveň zlepší.

Je také pravděpodobné, že obchod s lidmi z nejchudších komunit bude orientován do těch částí světa, které se z pandemie rychle vzpamatovaly .

Tyto obavy potvrzuje i Jacob Østerby, autor statistické analýzy o obchodu s lidmi z Bedbible.

„Během pandemie se obchodníci naučili lákat oběti i v online prostředí. Počet obětí sexuální exploatace, které byly rekrutovány přes Facebook a Instagram, se v průběhu pandemie zvýšil o 120 procent.“

Největší nárůst lze podle Østerbyho očekávat v zemích jižní Ameriky. „Už teď je tento region známý svým exportem lidí za účelem sexuálního vykořisťování. Politická nestabilita a nezvládnutá pandemie znamená, že očekávají největší nárůst takových obětí v zemích jako Kolumbie a Bolívie.“

Dalším důvodem zvýšení počtu obětí sex traffickingu je podle Østerbyho rozvolňování epidemických opatření.

„Země se pomalu dostávají z pandemie, tím pádem je čím dál tím jednodušší překračovat hranice, stýkat se s lidmi a pořádat večírky. Vzrůstá tak i poptávka po sexuálních službách.“

Dalším faktorem nárůstu počtu vykázaných obětí je větší angažovanost státních autorit a více zahájených trestních stíhání.

„V mnoha zemích se postupem času upravuje legislativa tak, aby bylo možné obchod s lidmi lépe rozpoznat a zasáhnout do něj,“ popisuje Østerby pro investigace.cz.

https://www.investigace.cz/kazdy-ma-svou-cenu/#ffs-tabbed-21

Z globálních statistik vyplývá, že z celkového obchodu s lidmi je více než 50 procent obětí nuceno do sexuální práce. Podle dat z Global Slavery Index a OSN  jsou v tomto směru nejzranitelnější lidé ze zemí subsaharské Afriky, východní Evropy a jihovýchodní Asie, kde vysoké počty takových obětí ovlivňuje masová migrace způsobená chudobou, vysokou nezaměstnaností, lokálními válkami a násilnostmi.

Jaká je situace v České republice?

Podle dat OSN v Česku nedochází k zásadnímu nárůstu v počtech obětí obchodu s lidmi hlavně díky relativně malé nezaměstnanosti.

Ze zprávy Ministerstva vnitra vyplývá, že v roce 2020 bylo v ČR registrováno celkem 18 trestných činů obchodování s lidmi. To je o 3 případy méně než v předešlém roce. Počet obětí ve výše uvedených trestných činech jako například sexuální vykořisťování není znám.

Vliv pandemie na tuto situaci není zřejmý. Podle zprávy však nelze vyloučit, že v důsledku ekonomického propadu se po pandemii počty trestných činů zvýší.

Ředitelka neziskové organizace La Strada Markéta Hronková ale upozorňuje, že Česko je unikátní v tom, že se  pro obchodníky s lidmi jedná o zdrojovou, tranzitní i cílovou zemi.

„Je to dané naší geografickou i ekonomickou situací. Jsme nadále zdrojovou zemí (zemí vývozů obětí), protože na evropském severu a dál na západě jsou země, které poskytují vyšší míru životní úrovně, než je u nás. Tím pádem je možné zlákat a vylákat české občany, obzvlášť pokud jde o lidi zranitelné, tedy lidi, co mají nějaké sociální nebo ekonomické potíže.“

Podle Hronkové se obchodníci s lidmi většinou orientují na jedince poznamenané nějakými problémy. Těmi může být například absence sociálních kontaktů, vazeb na rodinu, závislost na alkoholu, ztráta práce nebo ztráta rodinného zázemí. „Jsou to situace, kdy je snadné člověka přesvědčit o tom, že někde jinde bude líp,“ vysvětluje.

„Na druhou stranu a na rozdíl od jiných zemí ve východní Evropě máme relativně nízkou nezaměstnanost a existují zde nabídky práce, které většina Čechů odmítá dělat. Tím pádem se z nás stává cílová destinace pro lidi pocházející z chudších zemí či zemí postižených nějakou přírodní katastrofou nebo nestabilním politickým režimem.“ Právě mezi touto populací pak mohou lovit obchodníci s lidmi.

To, že jsme zemí tranzitní, je dáno naší geografickou polohou – spojujeme východ a západ.

Úpadek obchodu s lidmi přisuzuje Hronková tomu, že se stále více sexuálních služeb přesouvá do online prostoru či do privátních bytů. „To způsobuje, že jsou služby levnější a zároveň je těžší zjistit, kdo byl do služeb donucen a kdo je dělal dobrovolně.“

„Je také možné, že násilné obchodování s lidmi za účelem sexuální práce se přestává obchodníkům vyplácet, neboť si umějí spočítat, že se vyplatí oběť přemluvit, aby do sexuálních služeb vstoupila dobrovolně, a něco málo jí zaplatit než ji k tomu přinutit fyzickým násilím.“