Investigace

Spousta lidí si myslí, že když v Česku nevybuchují auta, nestřílí se během dne na ulici a ve Vltavě neplavou mrtvoly, balkánský organizovaný zločin se nás netýká. Opak je ale pravdou. „Neexistuje zločinecká skupina z Balkánu bez vazeb na Česko,“ osvětlil pro investigaci.cz srbský investigativní novinář a odborník na balkánské mafie Stevan Dojčinovič. 

[infobox heading=“MAFIE - letní speciál od investigace.cz”]

Článek o balkánské mafii v Česku otevírá sérii textů o organizovaném zločinu, která pod názvem Mafie bude vycházet na webu investigace.cz v průběhu celého léta. Všechny texty z letní série Mafie najdete postupně tady. V příštím díle se budeme věnovat v současnosti nejmocnější italské mafii ‘Ndranghetě.

 

Jednotlivé díly můžete poslouchat i v audioverzi v kanálu podcastu Odposlech, který najdete na všech podcastových platformách. K jeho odběru na Spotify se můžete přihlásit tady.⁠ První díl série si můžete pustit už teď v podání Renaty Klusákové.

[/infobox]

Ilegální drogovou burzou v Miláně, kde se určují ceny kokainu, heroinu, metamfetaminu a dalších narkotik určených pro Evropu, ovládal kolem roku 2003 přes své spolupracovníky Černohorec se slovenským pasem Darko Šarič. Hovoří se o něm jako o jednom z největších balkánských narkobaronů posledních dvaceti let. On i jeho bratr měli v Česku firmy.

Přímo v Praze se 8. listopadu 2017 sešli v malebné hospodě Zlatý klas dva muži, kteří klidně mohli být jen starými přáteli. Branislav Cvijović přijel za Branislavem Bikićem, žijícím v českém hlavním městě již dlouhou dobu. Jenže důvod návštěvy nebyl rázu přátelského, jako spíš obchodního – kšeftování s kokainem. Oba byli nějakým způsobem spojeni s Grupo America – jednou z nejdůležitějších balkánských organizovaných zločineckých skupin působících po celém světě. Schůzky se zúčastnil i Josip Capik, který se tenkrát vrátil z Nizozemska, kam jel vyzvednout osm kilogramů kokainu. Zásilka sestávala ze dvou igelitových tašek zabalených v papíru. Kokain už byl trochu naředěný, policie jeho čistotu stanovila na 75 procent.

[caption id=“attachment_42314” align=“alignleft” width=“311”] Slobodan Kašćelan je vůdce jednoho z nejdůležitějších balkánských mafiánských klanů, jenž do Evropy dováží kokain ve velkém a svých nepřátel se zbavuje vraždami. Zatčen byl v bytě v centru Prahy. Zdroj: KRIK.rs[/caption]

Na sklonku roku 2018 zadržela speciální jednotka české policie Slobodana Kašćelana. Šlo o mezinárodně hledaného zločince, na nějž vydal zatykač Interpol. Kašćelan je vůdce jednoho z nejdůležitějších balkánských mafiánských klanů, jenž do Evropy dováží kokain ve velkém a svých nepřátel se zbavuje vraždami. V Česku byl Kašćelan zatčen v bytě v centru Prahy. Svůj pobyt v hlavním městě vysvětloval u soudu nutností podstoupit zde chirurgický zákrok.

Ve čtvrtek 1. srpna 2019 provedla policie v několika zemích světa koordinovaný zásah, po němž skončilo v poutech šestnáct lidí. Jedenáct z nich policisté dopadli v Asii a v Evropě. Mezi nimi byli i dva čeští piloti, kteří převáželi kokain z jihoamerické Uruguaye do Švýcarska. Jednoho zadrželi přímo ve Švýcarsku, druhého u něj doma v Česku.

V proslulém karlovarském Grandhotelu Pupp najde návštěvník luxusní zlatnictví. Provozuje ho společnost Europlan Invest a jako odpovědný vedoucí je uveden jistý Kole Jakupi. Návštěvníka by možná překvapilo, že vedoucí prodejny dostal svého času třináct let vězení za (neúspěšnou) přípravu vraždy.

To hledaný kosovský zločinec Ismet Osmani, známější jako Curi, byl srbskou a německou tajnou službou prohlášen za extrémně nebezpečného obchodníka s drogami. V Kosovu jej obvinili z lichvy a vydírání, avšak v brněnském Jundrově se cítil dostatečně bezpečně – jméno měl na schránce i na zvonku.

Citovaná jména představují skutečně pouze krátký výčet toho, jak se od devadesátých let v Česku usazuje a rozmáhá balkánská mafie a jak tu podniká. Podle reportu Světové iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (Global Initiative Against Transnational Organized Crime) začala být tato část jihovýchodní Evropy tamním gangům malá, a tak expandovaly do světa. Jedním z klíčových působišť balkánských gangsterů je podle této zprávy Česká republika.

Zrod balkánských kartelů

Na začátku balkánského organizovaného zločinu stáli Srbové a Černohorci, kteří si po druhé světové válce vybudovali síť vazeb a kontaktů po celém světě. Spousta z nich byli nacionalisté, a proto museli z Jugoslávie utéct před vítěznými komunisty. „Takto se do různých částí světa dostaly i velmi radikální nacionalistické skupiny, jež se snažily komunistickému režimu nějak škodit – například plánovaly bombové atentáty na jugoslávské ambasády, nebo se dokonce pokusily unést letadlo. Komunisté se proto rozhodli bránit a vyslali po stopách těchto radikálů osoby, jejichž cílem byla jejich likvidace,“ vysvětluje Stevan Dojčinovič.

Úkladné vraždy ale nemohl vykonat samotný stát – tehdejší jugoslávská vláda si nemohla dovolit poslat do zahraničí tajné služby, aby zlikvidovaly exilovou opozici. Proto se přibližně v šedesátých letech rozhodla obrátit na zločince. Jako odměnu jim stát nabídl ochranu a finanční provizi. Tento přístup se však záhy ukázal být dost komplikovaný. Zhruba do osmdesátých let totiž organizovaný zločin nebyl v jugoslávském komunistickém policejním státě etablovaný. Na vražedné mise do zahraničí tak byli vysíláni například zloději, kteří se zabíjením neměli sebemenší zkušenosti, což se ukázalo jako kontraproduktivní. Tito námezdní zabijáci neuměli naplánovat a vykonat profesionálně dokonalé odstranění nepohodlné osoby. Zbytečně páchali brutální zločiny, čímž přitahovali nechtěnou pozornost nejen zahraniční veřejnosti a policie, ale i médií.

„Jugoslávské tajné služby se proto rozhodly tyto zabijáky trénovat, vyškolit je k jemnějším způsobům likvidace člověka. Z archivů nelze přesně vyčíst, kdy to probíhalo, podle všeho se tento proces odehrával někdy mezi šedesátými a osmdesátými léty. Najatí zločinci se postupně začali učit, jak zabíjet efektivně, nepřitahovat pozornost, jak sledovat své oběti, a jak se naopak vyhnout tomu, aby kdokoli sledoval je. S touto zkušeností pak na konci osmdesátých let ovládli srbští zločinci nejdůležitější evropská města, například Amsterdam či velká německá nebo švédská města. Byli vycvičení lépe než místní gangy a zároveň za nimi pořád stál stát, který je vybavoval falešnými pasy, mohli bez problémů cestovat,“ vysvětluje Dojčinovič.

Když pak v devadesátých letech srbská mafie opanovala další evropská města, vznikl balkánský organizovaný zločin v podobě, jakou známe dodnes. Navíc zůstalo i propojení na srbské tajné služby. Právě to dělá zejména srbskou mafii tak silnou – nadále za ní totiž stojí stát.

Státní pašování cigaret

První mafiánské síťě vybudovali tehdejší Jugoslávci na obchodu s cigaretami. Titova vláda se dohodla s italskou mafií, že do Itálie bude pašovat cigarety – tedy dodávat je bez placení daní. „Je to první případ, kdy naše vláda spolupracovala s mafií. Jen to tenkrát byli Italové, protože na Balkáně ještě mafie neexistovaly,“ dodává Dojčinovič.

[caption id=“attachment_42339” align=“alignright” width=“563”] Šéf kartelu Grupo America Mileta Miljanić. Zatčen byl v USA i díky práci reportérů investigace.cz. Zdroj: KRIK.rs[/caption]

Grupo America

Balkánci posléze využili tyto kontakty a trasy k pašování daleko ziskovějšího kokainu z Jižní Ameriky, a na scéně se tak objevil kartel jménem Grupo America. Jeho šéfové v New Yorku spolupracovali s Johnem Gottim, mafiánem známým svým působením v popkultuře. Mimochodem o Gottim byl natočen stejnojmenný hollywoodský film s Johnem Travoltou. Kartel Grupo America se rychle naučil mezinárodnímu obchodu s kokainem, který tato balkánská skupina řídila z New Yorku. Postupně si vytvořili téměř monopol na dovoz kokainu do Evropy. Jejich vůdce Mileta Miljanić byl v USA zatčen FBI i díky práci reportérů investigace.cz, která je citována v obžalobě. Synovec Milety Miljaniče mimo jiné země žije i na Slovensku, v Česku si členové Grupo America přeprodávají kokain po kilogramech.

Darko Šarić

Z Grupo America vzešel asi nejznámější balkánský narkobaron Darko Šarić. Ten se od skupiny odrodil a začal pašovat drogy na vlastní pěst. Jak už bylo řečeno, časem ovládl nejen milánskou drogovou burzu a nastavil spolupráci s italskou mafií na dovoz kokainu, a nespolupracoval s nikým, kdo nebyl schopný odebírat minimálně 50 kilogramů kokainu týdně.

V lednu roku 1998 Darko Šarić založil společně s několika dalšími občany tehdejší Jugoslávie firmu Solimba Z. M. na pražské adrese Táborská 22. Jednatelkou společnosti se stala Milka Štěpánková, která, jak řekla reportérům investigace.cz, utekla do Česka před jugoslávskou válkou.

„Ty dokumenty přinesl můj manžel Zoran. Já jsem je podepsala a na nic se neptala. Byli to moji krajané a potřebovali pomoc. A navíc jsem se bála manžela. Bil mě,“ vysvětlila Štěpánková pro investigaci.cz v roce 2016 okolnosti založení pražské firmy jednoho z největších balkánských narkobaronů.

[caption id=“attachment_507” align=“alignleft” width=“1024”] Darko Šarić je považovaný za jednoho z největších balkánských narkobaronů posledních dvaceti let.  On i jeho bratr měli v Česku firmy. Zdroj: KRIK.rs[/caption]

Podle svých dalších slov netušila, že Darko Šarič byl drogový magnát.

„Znala jsem ho ještě z Pljevje, oba jsme se tam narodili. Vždycky na mě působil jako takový hodný kluk, možná trochu buran. Nikdy bych neřekla, že by měl mozek a konexe na to dělat do drog,“ tvrdí Milka Štěpánková. Jak sama dodává, potkala ho v Praze jen jednou, v roce 1993, kdy přijel podepsat nějaké dokumenty. „Od té doby jsem ho neviděla. Podíl ve firmě tady měl jen proto, aby získal papíry. Co já vím, tak chtěl dostat trvalý pobyt v polovině evropských zemí. Mířil hlavně na Západ.“

Solimba Z. M. byla od začátku jen skořápkovou firmou a nikdy nepodala žádné daňové přiznání. To potvrdila i Milka Štěpánková: „Musela bych o tom vědět, musela bych to podepsat. A nic takového se nikdy nestalo.“

Jak investigaci.cz sdělilo slovenské ministerstvo vnitra, Darko Šarić obdržel v roce 2005 na Slovensku dokonce občanství, a to na základě fingované svatby s Veronikou Poláčikovou. O rozvod požádal jen několik týdnů po uznání občanství. Coby trvalou adresu měl uveden byt Dragoslava Kosmajca, pravděpodobného zakladatele takzvané Balkánské cesty – trasy, kterou přes Balkán putují drogy do Evropy. Kosmajca získal slovenské občanství již v roce 2004.

Přečtěte si:

[caption id=“attachment_510” align=“alignright” width=“218”] Boško Nedić byl šéfem italské buňky impéria Darko Šariće. Organizoval obří dodávky kokainu italským a albánským mafiím. Zdroj: KRIK.rs[/caption]

V Česku měl firmu i šéf italské buňky Šarićova impéria Boško Nedić. Pro Šariće koordinoval velkoobchodní dodávky kokainu italským a albánským mafiím, jež se staraly o jeho další distribuci a prodej. V pondělí 19. ledna 2009 Boško Nedić naložil kokain do dodávky a společně se spolehlivými kurýry poslal zásilku ze skladiště v toskánské Tirrenii svým obchodním partnerům v Albánii. Dodávka však nikdy nedorazila. Byla zastavena italskou policií a následoval zátah v tirrénské vile pronajaté na jméno Jan Prosek, kde se našlo dalších 266 kilogramů kokainu. Jednalo se však už jen o zbytek z mnohem větší dodávky. Policie zatkla řidiče, avšak Boška Nediće nechala uprchnout s tím, že ji dovede k šéfům balkánského kartelu. Byl to risk, který se nevyplatil. Boško Nedić zmizel.

O tom, co Nedić od roku 2009 dělal, se toho moc neví. Jedno z mála bílých míst vyplňuje český obchodní rejstřík: půl roku po zmizení, 11. června 2009, si Nedić kupuje poloviční podíl ve firmě MAN – CO, která sídlí v Praze na Evropské ulici 550/28, v budově, jež patří ČVUT. Tato firma ale v Česku oficiálně nikdy nevyvíjela žádnou aktivitu a rovněž nikdy neplatila žádné daně.

Nedić před zatčením italskou policií uprchl do Jižní Ameriky, kde se v současné době skrývá. Jako spolupodílník je ve firmě uveden Vitomir Bajić, další ze Šarićova gangu. Podle vyšetřovatelů měl na starosti nájemné vraždy. Byl zatčen v Černé Hoře a eskortován do vězení v Itálii, kde v roce 2010 spáchal sebevraždu.

Přečtěte si:

Superkartel aneb Titův kartel

Dnes je jedním z nejmocnějších balkánských kartelů takzvaný Titův kartel, v Latinské Americe jednoduše přezdívaný Cartel de Los Balkanes (Balkánský kartel), v Severní Americe a Evropě nepřesně nazývaný Superkartel, neboť v zájmu logistických potřeb obchodu s kokainem se spojilo několik kartelů. Šéfem je Edin Gačanin, narkobaron pocházející z Bosny, který se ale časem usadil v Dubaji a v současnosti dominuje nákupu a pašování peruánského kokainu.

Balkánská cesta i balkánská pračka

Přes Česko vede takzvaná „Balkánská drogová cesta“, tedy jeden z hlavních proudů, kudy se do Evropy dostávají drogy jako kokain nebo heroin. Poslední dobou je ale využívána i k pašování lidí kvůli nucené práci či prostituci nebo migrantů ze zemí postižených válečnými konflikty.

Výše zmíněné informace ale zdaleka nepředstavují kompletní výčet toho, proč si balkánští mafiáni Česko oblíbili. Jak uvádí zpráva Světové iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, balkánské drogové klany využívají Česko i kvůli legalizací výnosů z trestné činnosti a k další finanční kriminalitě.

Česko je pro zločince z bývalé Jugoslávie či současné Albánie hodlající proprat své peníze z prodeje drog lákavé hned z několika důvodů – daří se tu korupci, až do nedávna tady nebyl nijak regulovaný hazard a velmi snadno si zde lze otevřít firmu a založit účet na jméno někoho jiného.

Proč tedy balkánský organizovaný zločin není v Česku víc vidět? „Máme na to v Srbsku takové přísloví – nechodíš na záchod tam, kde jíš. Pravděpodobně právě proto se v Praze schovávají, chtějí být neviditelní. Proč by si to kazili zločiny, které budou přitahovat pozornost? Kdyby ale šlo do tuhého, jsou schopni všeho. Poslední dobou vidíme vraždy, jež mají na svědomí například černohorské mafie, ve Španělsku, Řecku, Německu nebo Nizozemí,“ vysvětluje Stevan Dojčinović.