Investigace

Vlády po celém světě platily miliony dolarů za izraelský špionážní software, který dokáže nepozorovaně sledovat prakticky kohokoli – novináře, podnikatele, politické oponenty. Jednou ze sledovaných se stala i redaktorka OCCRP Chadídža Ismailová. Pochází z Ázerbájdžánu a jako investigativní novinářka již přes 10 let neúnavně pracuje na odkrývání nekalých praktik tamního režimu, za což zaplatila nemalou cenu.

Po dlouhých letech Chadídža nedávno konečně získala povolení vycestovat z Ázerbájdžánu, čemuž předcházelo pět let domácího vězení a déle než rok vězení na tvrdo. Takto potrestána byla kvůli tomu, že nepříjemně šťourá do záležitostí prezidenta země Ilhama Alijeva a jeho okolí. Zdálo se, že na ostřílenou a uznávanou novinářku se konečně usmálo štěstí. Když ale se svými kolegy a přáteli z OCCRP v Istanbulu oslavovala vytouženou svobodu, ve vzduchu se zároveň vznášelo nepříjemné napětí z nevyslovených informací. Její kolegové totiž už několik měsíců věděli, že Chadídžin telefon byl sledován skrze program Pegasus.

Podobný osud potkal stovky novinářů z celého světa. Jejich jména se kolegové dozvídali, jakmile postupně rozkrývali uniklý seznam 50 tisíc telefonních čísel z 50 zemí světa.

Pegasus je název špionážní technologie vyvinuté izraelskou soukromou monitorovací firmou NSO Group. Podle oficiálních vyjádření a ujišťování má sloužit k odhalování a sledování potenciálních teroristů a organizovaného zločinu. NSO Group nadto může svůj software prodat určité zahraniční vládě pouze se souhlasem izraelského ministerstva obrany. Avšak ani tyto sliby a opatření nezabránily cizím vládám, aby za milionové částky pořízený Pegasus používaly ke sledování koholi, kdo se jim zdál nepohodlný. U autokratického prezidenta Ázerbájdžánu ale využití takové možnosti snad nikoho nepřekvapuje.

Přečtěte si:

Sledování osob, jež nějakým způsobem ohrožují vládu i mocenské postavení prezidenta Alijeva, totiž není v Ázerbájdžánu žádnou novinkou. Podobné kroky režim podnikal již v minulosti, na špionáž vynakládal nemalé peníze a k tomuto účelu nakupoval ty nejlepší dostupné technologie od USA až po Izrael. „Chtějí mít všechno pod kontrolou,“ vysvětluje Arzu Gejbullajeva, ázerbájdžánská novinářka žijící v exilu. „Alijevův režim není jen klasická autoritativní vláda, ale digitální autokracie. Na každého chtějí něco mít a tyto informace pak zneužívat.“ Ázerská vláda v minulosti dokonce nainstalovala sledovací „černé skříňky“ přímo do sítě tamního telefonního operátora.

Reportéři z OCCRP Chadídžu neviděli několik let. Vyprávěla jim, jak se ve vězení postupně spřátelila s ostatními ženami, že odmítala jakékoli léky, i když trpěla bolestmi, nebo o svém dvacetiletém synovci zabitém v průběhu loňské války s Arménii. Novinky od kolegů z OCCRP naopak zněly jednoduše: Tvůj telefon byl po dobu dvou let sledován systémem Pegasus. Chadídžu okamžitě napadlo, zda přístup k telefonu nemohl ohrozit někoho jiného. Celou noc pak strávila přemýšlením, co, kdy a komu za uplynulé dva roky poslala.

„Je to naprosto zničující,“ svěřila se následující den kolegům. „Vždycky jsem si myslela, že se sledováním ze strany režimu můžeme nějak bojovat, používat šifrovací aplikace. Teď ale vidím, že se nikdy nevzdají. Musela bych se zavřít do kovové krabice.“

Když se probírala seznamem více než tisícovky ázerbájdžánských telefonních čísel, která se objevila na uniklém seznamu, znovu a znovu vykřikovala „toho taky?“, „ne, tu taky?“. Poznala telefony svých přátel, své rodiny, oblíbeného taxikáře.

[caption id=“attachment_27390” align=“alignleft” width=“352”] Chadídža Ismailová, zdroj: OCCRP[/caption]

Zjištění, že vládní špionáž se nedotýká pouze samotného předmětu zájmu, ale i příbuzných a blízkého okolí sledované osoby, je jedním z klíčových poznatků z Projektu Pegasus. NSO Group je navíc natolik tajnůstkářskou firmou, že nebýt uniklého seznamu, nikdo by asi nebyl schopen odhalit, že jedním z jejích klientů je i ázerbájdžánská vláda, byť si to mnozí mysleli. Získané důkazy ale vypovídají o tom, že tomu tak opravdu je a lidé uvedení na seznamu čísel jsou skutečně terčem špionážní technologie izraelské firmy. Ačkoli NSO Group tvrdí, že Pegasus je využíván jen proti zločincům, Ázerbájdžánci za telefonními čísly mají do mafiánů a teroristů daleko. Drtivá většina těchto čísel patří novinářům, aktivistům, právníkům a zbytkům už tak slabé politické opozice.

Novinářům pracujícím na Projektu Pegasus se podařilo identifikovat 245 ázerbájdžánských majitelů telefonních čísel z uniklého seznamu. Kromě Chadídži se v hledáčku špionáže ocitlo i opoziční médium Meydan TV, které mimo jiné vydávalo sérii článků investigace.cz o podezřelých ázerbájdžánských investicích na jihu Čech. Své publikum má médium kvůli zakázaným webovým stránkám převážně na sociálních sítích, kde jej sleduje přes tři čtvrtě milionu lidí. Redakce Meydan TV se po narůstajícím nátlaku ze strany vlády uchýlila v roce 2013 do Berlína. Analýza telefonu jedné z členek redakce ukázala, že byla sledována ještě déle než Chadídža, a to až do května letošního roku. Zjištění ji však nepřekvapilo. „Myslela jsem si, že mě naše (ázerbájdžánské) tajné služby sledují, že mám třeba napíchnutý telefon,“ vysvětluje. „Ale že dokáží sledovat každý můj krok online a že mají přístup i k osobním fotkám, ke kontaktům, to mně vůbec nepřišlo na mysl.“ Největší starost ale měla o své kolegy, kteří pro Meydan TV tajně pracují z Ázerbájdžánu. Jejich odhalení by pro ně mohlo mít vážné následky.

[embed]https://open.spotify.com/episode/4nUOkEiGNJ5TrsZf2ifVii?si=afe43689cd0642aa[/embed]

Čtyřicet čísel patřilo i ázerbájdžánským aktivistům a jejich rodinám. Podle dokumentů začalo jejich sledování v roce 2019, tedy v době, kdy zemí zmítaly protesty za propuštění politických vězňů.

NSO Group se ke zneužití svého systému Pegasus Ázerbájdžánem nevyjádřila, firma pouze prohlásila, že uniklá data byla špatně interpretována a znovu zopakovala, že její program je určen pouze pro boj s terorismem a organizovaným zločinem.

Článek o ázerbájdžánské digitální diktatuře si v plném znění v angličtině můžete přečíst na stránkách OCCRP.