Lukáš Nechvátal
Každý rok se ve Spojených státech amerických uskuteční okolo 5000 vražd, u kterých není nikdy dopaden viník. Část těchto lidí ale zabíjela opakovaně. A právě s nimi se rozhodl bojovat Thomas Hargrove, novinář s nejrozsáhlejším archivem úmyslných zabití v USA (přes 750 tisíc záznamů od roku 1976 – přibližně o 27 tisíc víc, než má ve svých záznamech FBI). Vytvořil program pojmenovaný „Detektor sériových vrahů“, který vyhledává v jeho archivu shodné anomálie, které poukazují na možné vícenásobné nebo sériové vraždy.
Program funguje pomocí jednoduchého algoritmu, který spojuje vraždy podle metody, místa činu, času a pohlaví oběti. Zohledňuje také počet nevyřešených vražd ve městě.
Na základě tohoto Detektoru sériových vrahů vznikl o něco později celý projekt: Murder Accountability Project – MAP (Projekt zodpovědnosti za vraždu). Projekt má pomáhat ve hledání sériových vrahů a tvoří ho kromě databáze a vyhledávacího algoritmu i devítičlennou radou, která je složená z bývalých detektivů nebo forenzních psychiatrů.
Vše to začalo v srpnu 2010, kdy si Thomas Hargrove všiml podobnosti mezi vraždami ve městě Gary. Mezi lety 1980 a 2008 zde bylo uškrceno 15 žen a většina jejich těl se našla v neobydlených domech. Kontaktoval místní polici s tím, že by tyto případy mohly mít stejného pachatele. Policejní oddělení však anlýzu odmítalo s tím, že ve městě Gary nejsou absolutně žádné nevyjasněné sériové vraždy.
O čtyři roky později obdržela policie města Hammond (necelých 20 kilometrů od Gary) stížnost na výtržnosti v Motelu 6, kde po příjezdu nalezli ve vaně mrtvou ženu. Posléze zatkli Darrena Deona Vanna, který se postupně přiznal k vraždám dalších šesti uškrcených žen ponechaných v opuštěných budovách, tak, jak to naznačoval Hargrovův algoritmus.
MAP má však i svoje slabé stránky. Vzhledem k tomu, že jedno z hledisek vyhledávání možných sériových vrahů je oblast, kde se vraždy odehrály, přehlíží vrahy, kteří „kočují“ a zabíjí na větší ploše. Také jsou tu falešně pozitivní výsledky, které Hargrove nazývá „Flintův efekt“ – některá města, jako třeba právě Flint v Michiganu, jsou tak slabá v řešení vražd, až se zdá, že jsou v obležení masových vrahů.
Algoritmus napomáhající hledání zabijáků zatím používá jenom MAP, který, když zjistí nějaké anomálie, informuje o svém podezření příslušné policejní oddělení. Hargrove však doufá, že časem začnou onen algoritmus používat i sami detektivové a pustil se do vytváření stránky, která by měla na podobném principu mapovat žhářství.
Česká policie žádnou podobnou metodu nepoužívá. Důvodem je mimo jiné to, že počet vražd zdaleka není tak vysoký, jako ve Spojených státech. V uplynulých sedmi letech se průměrně ročně stalo 165 vražd, u nichž byl v 90 procentech viník dopaden. A počet se navíc podle statistik policie každoročně snižuje.
