Česko vyváží sledovací a špionážní technologie do zemí, jež porušují lidská práva, mimo jiné do Myanmaru, Nigérie či Vietnamu. Z nového reportu organizace Human Rights Watch vyplývá, že evropské země nadále schvalují export nástrojů, které jsou využitelné ke špehování opozice či novinářů a jsou zneužitelné vládami.
Česko v letech 2022 a 2023 povolilo vývoz sledovacích a špionážních technologií do dvaceti zemí. Do Myanmaru, Nigérie, Ukrajiny a Mexika vydalo exportní licence v obou těchto letech. Další země, kam Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) povolilo vývoz, jsou například Irák, Pákistán, Mosambik, Indie nebo Somálsko.
Exportní data jsou podle ministerstva tajná a opakovaně je odmítlo redakci poskytnout, tudíž máme k dispozici pouze to, co získali výzkumníci z Human Rights Watch. Z dat sice lze vyčíst, kam produkty putovaly a o jaký typ technologií se jednalo, nicméně jednotlivé země nelze propojit s konkrétními technologiemi. Ani s jejich výrobci.
Kromě „forenzních a investigativních nástrojů“, tedy nástrojů umožňujících analýzu elektronických zařízení, pokud k nim má dotyčný fyzicky přístup, povolilo Česko vývoz systémů na odposlouchávání mobilní komunikace, na „monitorování internetu“ a sledování online komunikace nebo přímo software k nabourání se do elektronického zařízení na dálku a skrytě.
Výzkumníci své závěry založili na datech z exportních licencí. Jedná se o povolení, které zbrojařské nebo právě špionážně-technologické firmy potřebují při vývozu svých produktů. V Česku tuto licenci vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Konkrétně u sledovacích a špionážních technologií, a tedy i spywaru, by se jednotlivé země měly navíc řídit novelou evropského zákona z roku 2021, který ukládá povinnost „zohlednit“, zda nemůže být konkrétní produkt v cílové zemi zneužit k porušování lidských práv. Zpráva Human Rights Watch zdůrazňuje, že jedním z problémů této regulace je právě požadavek na „zohlednění“ situace v oblasti lidských práv v zemi, do níž se má technologie vyvézt. To je podle výzkumníků nedostatečné a vývozu efektivně nezabraňuje.
Evropská komise navíc v roce 2024 zmírnila výklad zmiňovaného zákona, zvláště pak povinnost reportovat export a v otázkách transparentnosti. „Měli bychom být (jako veřejnost) schopni posoudit, jak nebezpečné tyto produkty jsou, a přesně vědět, kam směřují,“ vysvětluje pro investigaci.cz autor reportu Zach Campbell. „Ale kvůli tomu, jak Evropská komise vykládá právní předpisy, se tak neděje.“
„Přitom členské státy EU, včetně České republiky, vydávají licence na vývoz sledovacích technologií do zemí, které mají dlouhou historii využívání těchto nástrojů k porušování lidských práv. Členské státy a EU by měly tento vývoz omezit,“ uzavírá Campbell.
Mluvčí MPO Štěpánka Filipová na dotazy redakce ohledně nastavení parametrů kontroly možného zneužití těchto technologií uvedla, že „u každé žádosti o vývozní povolení MPO prověřuje konečné použití vyváženého zboží“ a doplňuje, že každá žádost musí obsahovat i prohlášení konečného uživatele produktu.
Podle Filipové se při vyhodnocování žádostí řídí sankčními opatřeními a posuzují je „ve spolupráci s ostatními orgány státní správy, jako například s ministerstvem zahraničních věcí, které se k žádostem vyjadřuje ze zahraničněpolitického hlediska, které zahrnuje také případné riziko porušování lidských práv.“ Ministerstvo zahraniční se do vydání textu nevyjádřilo.
Sledovací a špionážní technologie typu spyware by se měly prodávat pouze vládám, případně policiím či tajným službám, přičemž jejich použití je jasně vymezeno na závažnou kriminalitu nebo terorismus.
V Myanmaru nastolila od roku 2021 vládnoucí junta „ digitální diktaturu“ a hojně využívá AI a špionážní technologie k perzekuci opozice. Nigérie se v roce 2023 podle výzkumníků stala největším zákazníkem výrobců sledovacích technologií v Africe. O tom, jak v Mexiku úřady sledovaly spywarem Pegasus například truchlící rodiče, kteří se snažili najít své děti poté, co je tamní policie předala kartelu, jsme psali v roce 2021. Pegasus byl v minulosti zneužit ke sledování novinářů i v Indii, kde se loni vláda pokusila zavést povinnou celostátní mobilní aplikaci ke sledování občanů.
Podobně jsou na tom další státy, kam MPO schválilo vývoz sledovacích a špionážních technologií – v Pákistánu a Iráku popsali výzkumníci zneužívání spywaru Predator, stejně tak spyware v minulosti zneužívaly vietnamské orgány v kampani na X (Twitter), cílené mimo jiné na evropské zákonodárce. V mosambických velkých městech rapidně narůstá počet sledovací techniky, přičemž lidskoprávní organizace upozorňují, že sledování může být zneužito proti opozici. Stejně tak měla somálská vláda pořídit nástroje k „hackování“ opozice – médiím to popsal v roce 2021 bývalý tajný agent.
„Evropská unie, v jejíchž členských státech sídlí mnoho společností, které tyto technologie vyvíjejí a vyvážejí do celého světa, je součástí tohoto problému,“ vysvětlují výzkumníci v reportu. „Zejména v případě obhájců lidských práv, novinářů a dalších osob, jejichž práce se zaměřuje na odhalování zneužívání, korupce a dalších trestných činů ve veřejném i soukromém sektoru, jsou sledovací technologie využívány k omezování jejich schopnosti pracovat svobodně a bezpečně a chránit své zdroje.“ Na území většiny evropských států operuje alespoň jedna firma prodávající sledovací technologie.
Většina zemí EU odmítla exportní data výzkumníkům poskytnout, případně je nezveřejnila online. Kromě rozmezí dvou let pro Česko zmapovali výzkumníci několik let vývozů z Bulharska, Dánska, Estonska, Finska nebo Polska.
Evropská komise bude zmiňovanou novelu zákona o exportu zboží dvojího užití (tedy civilního i vojenského) z roku 2021 vyhodnocovat letos v září.
Autorka text: Zuzana Šotová
